Politika generuje marketing,

proletář nemá šanci reklamě odolat, a tak se mstí alespoň na slabém místě funkcionářského systému. Zatímco tradiční legitimní vrchnost byl k službě počat, narozen, vzdělán, vychován, stejně tak jeho choť, marketingem generovaný člověk je v tom jako pilát v krédu. (v piláta se nevěří, je tam jako dobový způsob datace). Manželství je rovnováha, spíše jej drží spollečné slabosti, než přednosti. Věřím ti tvoje lži, abys ty mně věřil ty moje.  Po ´89 stačilo často jen zbohatnout, a bylo po harmonii a vzájemné odkázanosti. Pomáhající profese, doprovázející profese (ne celibátníci, ti mají jiná rizika), tedy terapeuti všeho druhu se rozchází nesouměrným osobním růstem prací na sobě. Politik je vydán všanc lidem, s kterými by normálně neztratil ani písmeno, a s lidmi, které by chtěl, potřeboval.. nemá šanci. Sponsoir jeho kampaně, jeho strana, jeho..., mají jiný názor. Fatální izolace, i panovníci se obklopovali zpovědníky, jezovitu dnes ale aby hledal. Hraje se tedy vabank, když chybí i zahradník (co by tomu řekla media??) zbalí se uklizečka. Lid ale osobnosti nerad, politik, co má za sebou rodinu pevnou, bude asi němec, jeho manželka nacistka... ano s takovými nikdy nic.