Nebezpečné potraviny z USA. Již brzy i ve vašich obchodech?

Zóna volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy je dle odborníků na ochranu spotřebitelů trojským koněm velkých koncernů.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V těchto dnech Evropská unie a Spojené státy americké relativně nenápadně zahájily jednání o vzniku největší světové zóny volného obchodu – Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP). Samozřejmě to není tak, že by se k nám americký sen nedostal za posledních téměř sedmdesát let přes velkou louži vůbec. Máme tady téměř 7,5 tisíce McDonaldů, miliony iPhonů, a samozřejmě Eurodisneylandy. Ty největší chuťovky „made in USA“ nám ale byly zřejmě zapovězeny – zatím. Nové partnerství by mohlo vše změnit.

I v Evropě bychom si tak co nevidět mohli pochutnat na chlórem dezinfikovaném drůbežím mase, pečínkách z klonovaného hovězího dobytka anebo geneticky modifikovaných potravinách. Varují před tím jak ochránci životního prostředí, tak spotřebitelů. Zatím nejostřejší kritiku směrem k takzvanému TTIP nedávno vyslal šéf německého svazu pro ochranu spotřebitelů Gerd Billen.

Velká šance, ale...

Případnou obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy sice Billen vidí jako obrovskou šanci a chápe, že ve Washingtonu a Bruselu se teď sečítají hlavně plusy, zároveň však varuje před kulturními rozdíly, které lze nalézt zejména v potravinovém průmyslu. „Evropané tak například během řešení krize kolem nemoci šílených krav zjistili, že je nezbytně nutné, aby byl původ masa zpětně dohledatelný. V Evropě neúnavně bojujeme za lepší hygienu a kvalitu potravinářského průmyslu,“ řekl Billen německým médiím a dodal, že Američané mají v tomto ohledu jinou filozofii: „Když kuřeti po porážce ve jménu desinfekce dopřejete chlorovou koupel, tak hygienické standardy uvnitř velkochovných stanic moc neřešíte.“ Dle Billena existují zejména v tomto odvětví markantní rozdíly v hodnocení a zdolávání rizik.

Když kuřeti po porážce ve jménu desinfekce dopřejete chlorovou koupel, tak hygienické standardy uvnitř velkochovných stanic moc neřešíte...Expert doufá, že se evropští reprezentanti v následujících měsících nenechají odbýt slibem Američanů, že „chlorovaná kuřata“ a mléko obohacené o růstové hormony budou pro evropský trh označovat. Stejně tak prý nemůžeme akceptovat, aby se uvnitř EU prodávaly geneticky upravené produkty nebo maso z klonovaných zvířat. „Dovoz produktů, které si na našich trzích nepřejme, by měl být nadále zakázán. Přání spotřebitelů musí být respektováno,“ trvá na svém uznávaný německý vědec.

Dle některých odhadů je v Americe geneticky upravováno až devadesát procent veškeré spotřeby kukuřice, sojových bobů a cukrové řepy. Přitom na etiketách nemusí být původ ingrediencí nijak zvlášť označen. A proto Billen zdůrazňuje, že se ochrana spotřebitelů musí stát samostatnou kapitolou případné dohody. Prozatím se počítá pouze s tím, že spolu budou jednotlivá průmyslová odvětví diskutovat. To je dle spolkového svazu pro ochranu spotřebitelů zásadní konstrukční pochybení.

Americký Trojský kůň

Maritta Strasserová z německé organizace Campact říká, že obchodní dohoda mezi EU a USA je trojským koněm pro velké koncerny. Vzhledem k tomu, že jednání probíhají zcela netransparentně za uzavřenými dveřmi, se Strasserová obává, že se ochraně životního prostředí ani spotřebitelským tématům nedostane pozornosti, kterou by si v dnešní společnosti zasloužila. A že se nakonec geneticky upravované potraviny stanou samozřejmostí i na evropských talířích.

Plánovaným otevřením trhu se ocitnou v nebezpečí všechny výdobytky evropské ochrany spotřebitelůOrganizace Campact se nedávno spojila s dvaceti dalšími německými organizacemi ve společenství UNFAIRhandelbar, které se snaží jednání Evropské komise a Bílého domu kriticky komentovat. Dle jimi aktuálně zveřejněného dokumentu případná dohoda prospěje především koncernům BMW, Monsanto, Deutsche Bank, JP Chase Morgan, BASF, Google, Bertelsmann a ExxonMobil – nikoli však už evropským spotřebitelům.

„Plánovaným otevřením trhu se ocitnou v nebezpečí všechny výdobytky evropské ochrany spotřebitelů,“ stěžuje si také Bernd Voß, předseda Sdružení malých farmářů, jež se k UNFAIRhandelbar rovněž přidalo. Voß se obává, že se EU při rozhovorech s Američany zaváže ke snížení úrovně zčásti vysokých standardů při ochraně spotřebitele, životního prostředí a dále v sociální oblasti.

Evropská komise sice slibuje, že kvůli podpoře obchodu a investic žádné standardy snižovat nebude, nevládní organizace však mají své pochybnosti, zda lze komisařům věřit. Jak připomíná Lutz Weischer ze Svazu pro ochranu přírody a životní prostředí Německa (BUND), zkušenosti z podobných jednání v minulosti ukázaly, že strany se většinou dohodly na nejmenším společném jmenovateli.

Nezdravý seznam

V této souvislosti se o pořádný poprask v Americe postarala nedávno publikovaná kniha Rich Food/Poor Food expertů na výživu Jaysona a Miry Caltonových. Konkrétně kapitola, jež se týká potravinových přísad, které se za velkou louží stále ještě běžně užívají, zatímco jinde ve světě již byly dávno zakázané. Přinášíme výčet těch nejzajímavějších.

  • Umělé barvivo Yellow 6

Pro svou jasně oranžovou barvu je tato synteticky vyráběná látka hojně využívána v nealkoholických nápojích, v mnoha druzích sladkostí, v pekařských výrobcích, v meruňkovém džemu, marcipánu, zmrzlině, horčici, žvýkačkách, instantních polévkách a dalších.

Žluť je chemicky odvozena od látky Sudan I, což je prokázaný karcinogen a může se ve žluti objevit jako nečistota. Může vyvolat alergické a astmatické reakce, kopřivku, otoky kůže, vyrážku či dráždit žaludek a vyvolat zvracení nebo průjem. Také se spekuluje, že látka způsobuje hyperaktivitu u dětí.

Látka je zakázána v Norsku a Finsku, plánuje se její zákaz ve Velké Británii, po němž by měl následovat zákaz pro celou EU. V USA i České republice je její použití povoleno.

  • Olestra

Olestra je všeobecný název pro hexa- a oktaestery sacharózy firmy Procter & Gamble (obchodní název Olean). Je určená jako náhrada tuku v potravinách, při jejich výrobě a při smažení a pečení. Protože se ani nevstřebává, ani neabsorbuje a prochází tělem nezměněna, snižuje příjem energie z tuků potravin. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv dal v lednu 1996 souhlas k použití olestry jako částečné náhražky tuků v některých snackových výrobcích, jakými jsou například brambůrky, nachos a hranolky.

K vedlejším účinkům olestry patří především žaludeční křeče a fekální inkontinence. Olestra rovněž brání vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K) a některých dalších výživných látek.

Olestra je zakázaná v částech Evropské unie, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu.

  • Bromovaný rostlinný olej

Jde o tekutinu s ovocnou vůní, po chemické stránce se jedná o sloučeninu bromu a rostlinného oleje. V potravinářství se látka používá jako stabilizátor. Látku mohou obsahovat různé druhy alkoholických i nealkoholických nápojů, zmrzlinářské výrobky a výrobky pekárenského průmyslu. V Americe se přidává do populárních nápojů Gatorade, Mountain Dew, Fanta Orange, Dr Pepper a řady dalších. Vzhledem k tomu, že se jedná o zdraví škodlivou přísadu hromadící se v organismu, nepatří toto „éčko“ na seznam povolených přídatných látek v České republice.

Bromovaný rostlinný olej se dlouhodobě spojuje s únavou, bolestí hlavy, ztrátou svalové koordinace, růstovými problémy u dětí, nejrůznějšími vrozenými defekty, schizofrenií a vadami sluchu.

Bromovaný rostlinný olej je zakázán ve více než sto zemích včetně České republiky.

  • Bromičnan draselný

V potravinářství se používá k vylepšování mouky, k posilování těsta umožňujícímu intenzivnější kynutí chleba, jako přídatná látka pod označením E 924. Při použití nadměrného množství a nedokonalém vypečení mohou zbýt zdraví škodlivá rezidua. Patří do skupiny 2B, a je tedy potenciálně kancerogenní. V USA je látka povolena (používá se například do pečiva značky Burger King).

Látka může být toxická při vnitřním užívání. Při požití velkých dávek může vyvolat nevolnost, zvracení a průjmy. Může také způsobit popáleniny a podráždění kůže. Při použití v zubních pastách může způsobit záněty a krvácení dásní. Při pokusech na zvířatech bylo prokázáno, že způsobuje nádory ledvin, nádory sliznice žaludku, štítné žlázy u myší a nádory ledvin u křečků. Dle IARC (International Agency for Research on Cancer) existuje dostatek důkazů, že se jedná o karcinogenní látku.

V Česku je použití látky zakázáno, dále se látka nesmí používat ve Velké Británii a Kanadě.

  • Azodicarbonamide

Pěnicí činidlo, které se používá například při výrobě podložek na jógu anebo – v případě Spojených států – také pečiva. Protože může vyvolávat mimo jiné astmatické záchvaty a vyrážky, je v Austrálii a Evropě používání azodicarbonamidu jako potravinového doplňku zakázáno. V Singapuru může být používání této látky v potravinách potrestáno pokutu ve výši 450 000 dolarů a 15 lety vězení.

  • Butylhydroxytoluen (BHT)

Jeden z nejpoužívanějších antioxidantů v jídlech. Používá se jako konzervační prostředek, antioxidant, stabilizátor nebo dochucovadlo v mnoha výrobcích. BHT se vyrábí z vedlejších produktů vznikajících při zpracování ropy.

Stopové množství látky zůstává v lidských tukových tkáních. Existují pochybnosti týkající se její bezpečnosti. Studiemi na zvířatech bylo totiž prokázáno, že látka může způsobovat řadu poruch: má toxické účinky na játra, ledviny, plíce, vaječníky. Podle organizace IARC je tato látka prokázaný zvířecí karcinogen. Mnoho organizací doporučuje se konzumaci této látky vyhýbat. U citlivých jedinců může BHT vyvolat alergické reakce, jako jsou kopřivka, ekzémy a podobně.

Použití BHT jako přísady do jídel je upravováno normami jednotlivých zemí, například ve Spojeném království je použití zakázáno stejně jako v Japonsku, zatímco v České republice či sousedním Německu je povoleno.

  • rBGH, rekombinantní hovězí růstový hormon

USA je v současné době jedinou zemí na světě, ve které je povolena injekční aplikace geneticky modifikovaného růstového hormonu rBGH (obchodní název Posilac) dojícím kravám. Důvod je čistě ekonomický, tedy zvýšení produkce mléka zhruba o deset až patnáct procent. V ostatních zemích, včetně Evropské unie, je použití geneticky modifikovaného hormonu rBGH zakázáno.

Jedním z mnoha důvodů je možné zvýšení rizika onemocnění rakovinou prostaty, tlustého střeva a prsu. Protože jsou s aplikací rBGH spojeny další vedlejší účinky na zdravotní stav skotu, jako je křivice, hnisavý zánět vemene a neplodnost, jsou kravám navíc průběžně aplikována antibiotika, která mají tyto vedlejší účinky tlumit. Výsledkem je mléko, jehož složení se může značně lišit od mléka produkovaného přirozenou cestou.

O hrozících zdravotních problémech produktu z dílny koncernu Monsanto natočili reportáž novináři televizní stanice Fox. Vedení Fox však odmítlo po výhružném dopise společnosti Monsanto reportáž odvysílat. Oba novináři byli po několikaměsíční tahanici propuštěni.

Dokument ke kauze Fox versus Monsanto:


Katerina Velika Ziju v USA... 0:55 25.7.2013
kocourkovskej Psáno na zakázku "selfmademana" Babiše, 16:29 22.7.2013
Martin Míček Osobně jsem proti té dohodě 8:19 22.7.2013
Filias Země extrémů 10:40 22.7.2013
Tonda Iblea to jsme dopadli... 8:13 22.7.2013
Filias Komu by mělo vadit 5:58 22.7.2013
jkunes Co jim vadi? 5:27 22.7.2013

Počet příspěvků: 13, poslední 25.7.2013 12:55 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.