(Ne)promyšlené škrty neziskovkám

Alena Schillerová vyzvala, aby se krátily finance neziskovým organizacím. Požadavkem na škrt tří miliard bez jakéhokoliv zdůvodnění dostala věc politický rozměr. Je třeba se ptát, jestli to není snaha omezit nezávislé organizace.

Alena Schillerová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alena Schillerová | foto:  Petr Topič, MAFRA
Alena Schillerová

Tento nešťastný způsob léta zrodil i výzvu ministryně financí Aleny Schillerové ke krácení financí neziskovým organizacím. Jednotlivá ministerstva mají hledat, kde uspořit. Mohlo by se zdát, že jde o standardní práci strážkyně státní pokladny, která chce šetřit všude a utrácet málo.

Požadavkem na škrt tří miliard bez jakéhokoliv zdůvodnění však dostala věc nehezký a výbušný politický rozměr. A hned se jí také chytil předseda komunistů Vojtěch Filip, že by škrtl raději dvojnásobek. Naopak začaly padat politické deklarace, kde se brát nesmí – sport hájí premiér Andrej Babiš, sociální služby ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Co je tedy skutečným smyslem návrhu?

Politici by to jistě popřeli, ale je na místě otázka, jestli to náhodou není snaha omezit nezávislé – a tím tedy řadě z nich nepohodlné – organizace. Nebo dokonce jeden z kroků k omezení demokracie, konkrétně jednoho z jejích pilířů – občanské společnosti. Nebo jde jen o nedomyšlené škrtání výdajů vynucené rozhazováním jinde či snahu nahnat levné politické body?

Dvě otázky

Podle nejnovějších oficiálních čísel (za rok 2016) by po odečtení dvou zmíněných politiky „chráněných kategorií“ zbylo ze 17 miliard podpory necelých sedm (pokud počítám jen peníze státu, ne krajů a obcí, které si o výdajích rozhodují samy). Z těchto sedmi miliard jdou na ochranu kulturních památek, zdravotnictví, vědu a vzdělávání čtyři miliardy.

Bude se omezovat vzdělávání, zdravotnictví či kultura? Nebo se vláda spokojí se škrty v menším balíku peněz a půjde například po rozvojových či ekologických organizacích nebo neziskovkách na obranu lidských práv?

Bude se tedy omezovat vzdělávání, zdravotnictví či kultura? Nebo se vláda spokojí se škrty v menším balíku peněz a půjde například po rozvojových či ekologických organizacích nebo neziskovkách na obranu lidských práv? Všechny oblasti neziskové sféry mají smysl a jsou často podfinancované. Nemohou řešit společenské problémy v rozsahu, v němž by bylo třeba a neziskovky by chtěly.

Kvůli omezeným zdrojům má smysl dbát na efektivitu vynaložených peněz. Přesně to shrnul Jan Němec v časopisu Ekonom: „Z čistě ekonomického pohledu je tedy zřejmé, že i v případě odstřihnutí ,nechtěných‘ neziskovek od veřejných peněz by úspory byly zanedbatelné. Mnohem spíš se pro kontrolu nabízejí dotace pro některé sportovní svazy. Ostatně nejasnosti kolem dotací ve fotbale vyšetřuje i policie.“

Malé finanční prostředky, velký užitek

Zatímco stát přidal sportovním neziskovkám 500 milionů, prvním konkrétním nápadem je škrtnout bez jakýchkoliv podkladů a zdůvodnění granty na projekty posilování rovnosti žen a mužů. Pět milionů, které navíc nejsou dotacemi, protože jejich rozdělování se podobá soutěžím o podporu vědecké práce, je z hlediska státního rozpočtu zanedbatelná částka. Na rozpočtové položce zaokrouhlené na stovky milionů se ani neprojeví.

Malé finanční prostředky přinášejí velký užitek, když díky nim erudované a akční neziskové organizace pomáhají řešit problémy, které nás dlouhodobě pálí

Malé finanční prostředky přitom přinášejí velký užitek, když díky nim erudované a akční neziskové organizace pomáhají řešit problémy, které nás dlouhodobě pálí. Stačí připomenout významnou nerovnost platů mezi ženami a muži či fakt, že tu každá třetí žena alespoň jednou zažila domácí násilí. Nestojí náprava vládě za podporu?

Ekologické organizace se dlouhodobě těší důvěře veřejnosti, podle opakovaných průzkumů veřejného mínění je lidé hodnotí spolu s obcemi nejlépe. Jsou úspěšné v ochraně přírodních hodnot i zlepšování prostředí, v němž žijeme. Přesto – nebo možná právě proto – mohou být některými politiky zařazeny do kategorie „nechtěných“. Jde přitom o podobný případ jako u genderových neziskovek – malá potenciální úspora v situaci, kdy stát nezvládá řešit většinu ekologických problémů a vytvářet o nich veřejné povědomí.

Poškození společenského života

Hnutí DUHA získává z eráru v transparentních soutěžích o granty, kde vyhrává kvalita a finanční efektivita, jen pár procent svého rozpočtu. Hlavním zdrojem příjmů jsou tisíce drobných dárců a dárkyň. Existuje ale spousta malých lokálních spolků, které za ministerské desetitisíce vzdělávají děti i dospělé k ekologickému chování, pomáhají předcházet odpadům, chrání vzácná zvířata a rostliny i zdraví lidí.

Škrty by zničily neocenitelné aktivity a poškodily společenský život v městských i venkovských komunitách. A nejen to.

Často pracují pro společnost zdarma a vždy velmi levně. Škrty by tak zničily neocenitelné aktivity a poškodily společenský život v městských i venkovských komunitách. A nejen to. Rozumný státník, který pracuje pro demokracii, si rád pěstuje i konstruktivní kritiku a opozici. Pokud začnou politici přemýšlet, jak se zbavit nezávislých nevládních organizací, nikdo nezaručí, že nebudou pokračovat třeba s odbory, médii a nakonec se nevrhnou na policii a soudy. Pak třeba dospějí k tomu, že i volby jsou jen na obtíž.

V době, kdy si připomínáme 50. výročí sovětské invaze, která zničila naděje na život ve svobodnějším státě, a zároveň 100. výročí vzniku Československa, bychom měli o to citlivěji vnímat kroky současných politiků a ptát se, zda jde o potlačování svobody a demokracie.