Návrat školních dílen: Možná do dvou let

Předmět školní dílny by měl opět ožít. Zpráva, že se mají vrátit do rozvrhu, se neobjevuje poprvé. Hovořila o nich už předchozí ministryně školství Kateřina Valachová. Školy zatím vyčkávají, jak se záměr vyvine. Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků, ale doufá, že se jej tentokrát podaří prosadit.

Nářadí | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nářadí | foto: Shutterstock
Nářadí | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vezměte si do ruky pokosnici a budeme vyrábět rám na obrázek, hlásí při příchodu do dílny učitelka. Šesťáci z pražské základní školy na ni hledí udiveně. Zuřivě prohrabávají ponk. Až po chvíli se dozvědí, že se mají chopit pily. Píše se rok 1998. Letitá tradice školních dílen i práce na pozemku v programu výuky pomalu končí. Ale praktické dílny by měly ožít. Žáci si opět mají vyzkoušet práci se šroubovákem nebo pilkou. Hlavním cílem má být ale seznámení s modernějšími nástroji.

„Když jsem já chodil do školy, stloukávali jsme ptačí budky, moje děti by si na 3D tiskárně mohly tisknout kryty na mobily,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Spolu se zástupci řemesel a cechů jednal s premiérem v demisi Andrejem Babišem a shodli se, že by se praktické dílny v této podobě měly do škol vrátit do dvou let. Zpráva přichází ve chvíli, kdy nejenže v Česku chybí 300 tisíc řemeslníků, ale řada oborů mizí i z odborných škol. Nikdo se na ně totiž nehlásí.

Nejsou učebny

Schopnost vypořádat se například s kapajícím kohoutkem je v mladší části populace stále vzácnější. I díky tomu zažívají žně takzvaní hodinoví manželé, kteří umějí zastat právě menší domácí opravy. Když do branže naskočil Jan Krpenský z Kroměříže, měl pár klientů. Dnes říká: „V telefonu mám teď tisíc kontaktů.“ Jenže školy se záměru zalekly. Podle odhadů až 90 procentům z nich chybí učebna na takovou výuku. „Otázka také je, kdo by dílny vedl,“ poznamenává Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací.

Školy se záměru obnovit školní dílny zalekly. Podle odhadů až 90 procentům z nich chybí učebna na takovou výuku.

Jinak jsou odborníci rozhodně pro, aby si děti zkoušely řemeslné práce. „Denně narážíme na to, že firmy hledají pracovníky. Nejsem si ale jistý, zda bude možné obnovit školní dílny do dvou let. A navíc, rozvrhy jsou již dnes těsné,“ míní Vít Jásek z Unie zaměstnaneckých svazů. V drtivé většině základních škol z rozvrhu praktické dílny zmizely. Najít takové, kde se žáci stále učí část roku pilovat a šroubovat a část zase vařit, se ale dají. Jedna z nich se nachází na sídlišti v Českých Budějovicích.

„Nikdy jsme dílny nezrušili. Máme elektrodílnu i kovodílnu,“ říká ředitel Pravoslav Němeček. I tady ale poznamenala podobu praktických dílen moderní doba. „Rozhodně se to nedá srovnat s tím, jak výuka vypadala před 30 lety. Pilka, svěrák a šroubovák v nich stále mají roli, ale musí se přidat něco nového,“ poznamenal Němeček. Jako příklad uvedl zapojování elektřiny nebo práci s měřicími přístroji. „Nejde o jednotlivé přístroje, hovoříme již o modulech, které jsou součástí počítače,“ říká Němeček. V této škole také otevřou učebnu robotiky.

Spolupráce s odborníky

Shoduje se s představou Karla Havlíčka, předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Jde nám o polytechnickou výuku. Spojí se ruční um s výpočetní technikou a například i dronem či chytrou domácností,“ řekl Havlíček. Právě v chytré domácnosti se podle něho snoubí základní dovednosti, které musí umět moderní řemeslník. „Ti v Německu musejí umět zapojit topení na dálku nebo také bezpečnostní systémy,“ popisuje Havlíček. Aby se dílny dostaly do rozvrhu, stačí podle něho změnit rámcové vzdělávací programy neboli osnovy.

K návratu školních dílen do rozvrhu by měla stačit změna rámcových vzdělávacích programů neboli osnov. Obnova dílen se však nepodaří bez spolupráce s odborníky z praxe.

Podle Zajíčka z Unie školských asociací se obnova dílen nepodaří bez spolupráce s odborníky z praxe. „Neumím si představit, kdo by takové věci žáky učil,“ řekl Zajíček, který vede střední odbornou chemickou školu. Havlíček ví, že se školy obávají, jak zvládnou dílny zavést a zajistit do nich kantory, včetně finančního pokrytí. Nemají však k tomu podle něho důvod.

„Střední odborné školy velmi rády nabídnou základním školám svoje prostory, dokonce včetně učitelů. Pro ně je to velmi zajímavá spolupráce. Pokud to totiž děti chytne, budou mít studenty,“ vysvětluje Havlíček. Tímto nastavením se podle něho dá řešit i finanční stránka znovuzavedení praktických dílen.

Nedostatek řemeslníků

Absolventů odborných učilišť je rok od roku méně. V roce 2005 se jich vyučilo přes 119 tisíc, v roce 2016 již jen necelých 76 tisíc. Podle Jáska z Unie zaměstnavatelských svazů žáci dají na své rodiče, kteří je odrazují od ,špinavých profesí‘. Upozorňuje, že i kominík dnes využívá ke své práci moderní technologie. V hlavním městě již podle Havlíčka spolupráce mezi základními a středními školami probíhá. Práce na pozemku, která byla dřív součástí pracovního vyučování, je podle něho volitelnou součástí. Návrh řemeslníků se jí nezabývá.

Podle premiéra Andreje Babiše je nedostatek řemeslníků největším problémem národního hospodářství, chceme propojit vzdělávání a praxi a potřebujeme, aby měla řemesla ve společnosti podstatně větší prestiž

Zpráva, že se praktické dílny mají vrátit do rozvrhu, se neobjevuje poprvé. Hovořila o nich už předchozí ministryně školství Kateřina Valachová. Tu ale krátce nato vystřídal Stanislav Štech (oba ČSSD). Školy zatím v klidu vyčkávají, jak se záměr vyvine. Havlíček ale doufá, že tentokrát se jej podaří prosadit. „Hovořili jsme i se současným ministrem školství Robertem Plagou. Dali jsme dohromady pracovní skupinu. Premiér Babiš nám řekl, že by se rád na toto téma pravidelně po 14 dnech s námi scházel. Tak chci věřit jeho akčnosti,“ dodal Havlíček.

Plaga podle vyjádření, které poskytl LN, uznává, že jsou osnovy již nyní naddimenzované. „Jako realističtější vidím nejdříve podporu v rámci neformálního vzdělávání,“ napsal ministr. Podle premiéra Babiše je ale nedostatek řemeslníků největším problémem národního hospodářství. „Propojení mezi vzděláváním a praxí – to určitě chceme. My samozřejmě potřebujeme, aby měla řemesla ve společnosti podstatně větší prestiž,“ vzkázal Babiš.