NATO zvažuje opět posílit své jednotky v Afghánistánu

Už 16 let trvá mezinárodní boj proti islamistům v Afghánistánu, v němž krváceli a umírali i čeští vojáci. Vystřídaly se jich tam tisíce. Schválený plán zahraničních misí české armády počítá letos s nasazením 270 vojáků a příští rok s kontingentem do 250 vojáků a přesně nespecifikovaným výhledem na rok 2019.

Jednotky NATO (ilustrační fotografie). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jednotky NATO (ilustrační fotografie). | foto: Reuters
Jednotky NATO (ilustrační fotografie). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Afghánistán sice od pádu Tálibánu urazil se zahraniční pomocí obrovský kus cesty, navzdory tomu zůstává ve „středověku“. V březnu začali Afghánci podle svého kalendáře rok 1396. Podle našeho kalendáře tehdy po porážce křižáckých vojsk Zikmunda Lucemburského v bitvě u Nikopole ovládla turecká armáda území dnešního Bulharska. Okolnosti tehdejší „zahraniční operace“ byly sice odlišné, ale příčiny – expanze Osmanské říše a ohrožení Evropy – podobné.

V Afghánistánu v současnosti působí zhruba 13 tisíc zahraničních vojáků včetně 270 českých – jen zlomek toho, co před pár lety. NATO totiž na konci roku 2014 stáhlo prakticky všechny síly, ukončilo bojové operace proti Tálibánu i dalším skupinám a bezpečnost země předalo afghánské armádě a policii. V rámci nové mise Resolute Support těchto několik tisíc vojáků radí a pomáhá afghánským bezpečnostním složkám a cvičí nové.

Alarmující čísla

Afghánská vláda byla dlouho zvyklá mít v zádech spojenecké jednotky, které bojovaly proti povstalcům a pomáhaly s výcvikem a jejichž počet dlouho rostl – vrcholem byl zřejmě rok 2011, kdy jich bylo 140 tisíc, z toho 110 tisíc Američanů. Už první rok, kdy se Kábul musel obejít bez výrazné podpory spojeneckých vojáků na bojišti, se ale ukázaly limity afghánských sil. Všichni to sice očekávali, ale i tak byla čísla alarmující – ztráty na životech byly v afghánské armádě o 28 procent vyšší než jakýkoliv rok předtím.

Už první rok, kdy se Kábul musel obejít bez výrazné podpory spojeneckých vojáků na bojišti, se ale ukázaly limity afghánských sil. Všichni to sice očekávali, ale i tak byla čísla alarmující – ztráty na životech byly v afghánské armádě o 28 procent vyšší než jakýkoliv rok předtím.

Loni už islamisté Tálibánu podle zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR) ovládali nejméně deset procent jeho území. V některých oblastech na jihu a východě se také usadili přívrženci Islámského státu (IS). Od začátku letošního roku pak zahynulo při střetech s islamisty více než tisíc příslušníků afghánských bezpečnostních sil, o život přišlo přes 700 civilistů a přibližně 75 tisíc Afghánců kvůli obavám o bezpečnost opustilo své domovy.

Severoatlantická aliance zvažuje, že kvůli zhoršené situaci své jednotky v zemi opět posílí, což v uplynulých letech a v určitých intervalech učinila již několikrát. Pokračovat v misi je připravena i Česká republika. „Bude-li třeba, jsme připraveni se na stabilizaci v Afghánistánu nadále podílet,“ řekl ministr obrany Martin Stropnický. Nasazovat vojáky má podle něho jednoduché vysvětlení: „Je třeba hasit konflikty tam, kde vznikají, ne až na našich hranicích.“

Nasazení českých vojáků

Schválený plán zahraničních misí české armády proto počítá letos s nasazením 270 vojáků a příští rok s kontingentem do 250 vojáků a přesně nespecifikovaným výhledem na rok 2019. „Pochopitelně pozorně sledujeme vývoj situace a jednání o další budoucnosti mise Resolute Support. Pokud by přišel konkrétní požadavek adresovaný na Českou republiku, budeme jej posuzovat i v kontextu úsilí v dalších operacích, kde se rovněž jedná o možném posílení,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Nasazení českých vojáků v zahraničí by mělo být maximálně efektivní, a proto je zatím předčasné spekulovat, zda a jak by ČR své síly v Afghánistánu posilovala

Cílem podle něho je, aby nasazení českých vojáků v zahraničí bylo maximálně efektivní, a proto je zatím předčasné spekulovat, zda a jak by ČR své síly v Afghánistánu posilovala. Bečvář připomněl, že v současnosti ČR patří do první desítky zemí s největšími kontingenty v Afghánistánu. „Naši vojáci se zde podílejí na zajištění bezpečnosti základny Bagrám, pomáhají s mentoringem příslušníků afghánských vzdušných sil, působíme v rámci mezinárodní nemocnice v Kábulu a významné zastoupení máme i ve velitelských strukturách mise,“ konstatoval Bečvář.

„Americká“ základna Bagrám leží asi 40 kilometrů severně od Kábulu a je jednou z největších v Afghánistánu. Dominuje jí letiště s dvěma dráhami, které umožňují přistání i největších letadel. Bagrám je od počátku klíčovým střediskem pro logistickou podporu mise. Češi zde sice působí v rámci nebojové mise, ale bojovat musí. Připomíná to i tragická událost z července 2014, kdy při sebevražedném útoku zemřelo pět českých vojáků chránících základnu.

Prodloužení mise

I tady, v dříve relativně bezpečné a bohaté oblasti na dohled metropoli, totiž působí radikální islamisté všech hlavních povstaleckých skupin – svržený Tálibán, síť Hakkání, Islamistické hnutí Uzbekistánu, dle některých zpráv i operativci al-Káidy nebo další teroristické sítě Laškare Taíba a také stoupenci Hizbí Islámí Gulbuddína Hekmatjára.

Původní plán Washingtonu počítal s odchodem dalších 5500 vojáků do konce roku 2015 a dalšího tisíce do konce roku 2016. Bezpečnostní situace však přiměla generála Johna Campbella, který jednotkám USA a NATO v Afghánistánu velí, požádat o prodloužení mise.

Tento 70letý „Kábulský řezník“, jak se mu přezdívá kvůli přisuzované vině na smrti tisíců civilistů, obávaný válečník a islamistický vůdce bojoval desítky let prakticky se všemi a proti všem. Před pár týdny se s velkou slávou vrátil do Kábulu jako „posel míru a jednoty“. Dohodl se na „smíření“ s afghánskou vládou.

Více než polovinu spojeneckých vojáků v zemi tvoří Američané. Původní plán Washingtonu počítal s odchodem dalších 5500 vojáků do konce roku 2015 a dalšího tisíce do konce roku 2016. Bezpečnostní situace však přiměla generála Johna Campbella, který jednotkám USA a NATO v Afghánistánu velí, požádat o prodloužení mise. Bývalý prezident USA Barack Obama přistoupil na pomalejší odsun vojsk.

Teď však velitelé kvůli zhoršené situaci žádají o posily. NATO i USA chtějí rozhodnout do několika týdnů. Američané uvažují o vyslání dalších 5500 vojáků a velké americké deníky píší o „třetím angažmá“ v Afghánistánu od roku 2001. První začalo s údery proti Tálibánu a druhé mimořádnými posilami v roce 2009 v podobě 30 tisíc amerických vojáků. Ještě v roce 2012 přitom představitelé americké armády počítali s tím, že v zemi bude až do roku 2024 zhruba 25 tisíc vojáků.

Závislost na zahraniční pomoci

Bezpečnostní situace v zemi se v průběhu letošního a příštího roku zřejmě ještě zhorší, varoval ředitel amerických tajných služeb Dan Coats. „Politická a bezpečnostní situace se téměř s jistotou bude zhoršovat, a to i přes mírné navýšení vojenské pomoci USA a partnerů,“ řekl při slyšení v senátním výboru pro zpravodajskou činnost a globální hrozby. Tálibán podle něho získává další oblasti venkova, zatímco vliv centrální vlády podkopává „zoufalá ekonomická situace“.

Závislost na zahraniční pomoci nebude Kábul zřejmě moci snižovat, dokud nebude alespoň dílčí mírová dohoda s Tálibánem. Generál Coats totiž nevidí možnost, že by afghánské bezpečnostní síly dokázaly nepřítele samy porazit.

Dárcovské země, jejichž příspěvky tvoří většinu afghánského rozpočtu, se loni dohodly, že v příštích čtyřech letech Afghánistánu darují 15 miliard dolarů (353 miliard korun) ve formě rozvojové pomoci, podporovat ji však donekonečna nechtějí. Prezidentovi Ašrafu Ghanímu se sice podařilo loni zvýšit příjmy o 15 procent, čímž se podstatně zlepšila její fiskální pozice, ale v dohledné budoucnosti se Afghánistán bez zásadní pomoci zahraničí neobejde.

Závislost na zahraniční pomoci nebude Kábul zřejmě moci snižovat, dokud nebude alespoň dílčí mírová dohoda s Tálibánem. Generál Coats totiž nevidí možnost, že by afghánské bezpečnostní síly dokázaly nepřítele samy porazit. „I jejich výkon se bude pravděpodobně zhoršovat kvůli kombinaci operací Tálibánu, bojovým ztrátám, dezerci, špatné logistické podpoře a slabému velení,“ varoval.

Poučení z konfliktů

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga se žádosti a doporučení vojenských velitelů ohledně rozšíření mise o několik tisíc vojáků od předchozího posilování v letech 2009 a 2010 výrazně liší: „Tehdy šlo o bojové operace, teď o posílení výcviku a rozvoj schopností.“ Spojenci totiž příliš nepočítají s tím, že by se k bojovým operacím proti povstalcům vrátili. Cílem je podle něho podpořit afghánské speciální síly, které se v boji proti teroristickým skupinám ukázaly velmi účinné.

Aliance se podle jejího šéfa Jense Stoltenberga z konfliktů v Iráku, Libyi a v Afghánistánu poučila, že jedna věc je vojenská bojová operace, ale že možná náročnější je zemi po skončení bojů dlouhodobě stabilizovat

Stoltenberg zmínil i vzdělávání důstojníků, posílení velitelských prvků a rozvoj afghánského letectva, v čemž pomáhá Česká republika. Smyslem je vycvičit afghánské síly, aby samy byly schopné nepříteli čelit. „Výcvik místních sil je jednou z nejúčinnějších zbraní, kterou máme v boji s terorismem,“ dodal Stoltenberg. Kromě Američanů jsou připraveny poskytnout jednotky i další země, například Británie.

Aliance se podle Stoltenberga z konfliktů v Iráku, Libyi a v Afghánistánu poučila, že jedna věc je vojenská bojová operace, ale že možná náročnější je zemi po skončení bojů dlouhodobě stabilizovat. Podle americké Nadace pro obranu demokracie zabírají islamisté největší území od svržení režimu Tálibánu v roce 2001. Švýcarská nevládní organizace ACAPS, která se situaci v zemi dlouhodobě věnuje, tvrdí, že Tálibán má v zemi 50 až 60 tisíc přívrženců. Prakticky zpět pod svou kontrolou má tradiční bašty v provinciích Hílmand, Uruzgán či Kandahár.

Česká armáda v Afghánistánu.

Úspěšné úderné akce

Bojuje se i ve dříve relativně klidných oblastech. Povstalci například loni obsadili město Kundúz na severu země. Afghánské bezpečnostní složky musely o ně bojovat týdny, než ho získaly zpět. Fakt, že Tálibán dokázal napadnout, obsadit a udržet 300tisícové město, představoval pro Kábul velkou potupu. Na druhou stranu však jde o důkaz, že se afghánské bezpečnostní složky posunuly. Před lety by se totiž ani nepokusily město znovu získat.

České speciální síly vedly úspěšné úderné akce proti Tálibánu i al-Káidě, lovily jejich velitele, vysvobozovaly rukojmí a kazily obchod s drogami

Kromě Tálibánu stojí ale Afghánci i proti novému nepříteli Islámskému státu. Samozvaný chalífát se sice rozkládá na území Sýrie a Iráku, ale své stoupence získal i zde a se ztrátou pozice jinde se mnoho islamistických bojovníků stahuje do pro ně bezpečných oblastí – především na jih a do východní provincie Nangarhár, kde je proslulý jeskynní komplex Tora Bora, někdejší skrýš Usámy bin Ládina. Podle ACAPS může jít o jeden až dva tisíce bojovníků, přičemž se IS daří „lanařit“ i bývalé stoupence Tálibánu.

V této oblasti v minulosti několikrát působily i české speciální síly. A vedly úspěšné úderné akce proti Tálibánu i al-Káidě, lovily jejich velitele, vysvobozovaly rukojmí a kazily obchod s drogami. Jejich případné další nasazení by se však podle ministra obrany Martina Stropnického nyní zřejmě zaměřovalo jen na výcvik místních jednotek.

Prostor pro posily máme

Česká republika má podle ministra obrany Martina Stropnického v případě potřeby prostor pro posílení mezinárodní mise v Afghánistánu.

ČESKÁ POZICE: Bezpečnostní situace v Afghánistánu se zhoršuje a analytici předvídají další nárůst násilí a destabilizaci v důsledku pronikání Islámského státu do země a jeho vlivového soupeření s dalšími skupinami. Schválený plán zahraničních operací počítá s českým angažmá i příští rok a výhledově i v roce 2019. Budou čeští vojáci v zemi působit i v následujících letech?

STROPNICKÝ: Aktuálně působí v operaci Resolute Support v Afghánistánu 270 českých vojáků. Máme strážní rotu v Bagrámu a letecké instruktory, chirurgický tým a spojovací modul na kábulském letišti. Některé jiné státy z mise odešly, my ale zůstáváme a počtem přispívajících vojáků patříme na osmé místo.

Mandát schválený loni vládou a parlamentem počítá s působením v Afghánistánu i v letech 2018 a 2019, i když v počtech o několik desítek vojáků nižších. Další budoucnost našeho zapojení bude záviset na domluvě mezinárodní koalice. Bude-li třeba, jsme připraveni se na stabilizaci v Afghánistánu nadále podílet.

ČESKÁ POZICE: Pokud by Severoatlantická aliance žádala o posílení mise, je Česká republika připravena další jednotky nabídnout? A které?

STROPNICKÝ: V následujících letech budeme vyčleňovat vojáky do pohotovostních sil NATO a EU, plánujeme vyslání až 290 mužů a žen do Pobaltí, aktivně kromě Afghánistánu působíme v Iráku, Mali, na Sinaji. Určitý prostor pro případné posilení přítomnosti v Afghánistánu máme, ale není možné někde výrazně posilovat, aniž bychom jinde nesnižovali.

ČESKÁ POZICE: Dovedete si představit i opětovné přímé zapojení do bojů třeba vysláním speciálních sil, které v zemi už několikrát operovaly?

STROPNICKÝ: Naše speciální síly mají z nasazení v Afghánistánu opakované zkušenosti z misí Trvalá svoboda a ISAF. Úkolem operace Resolute Support, která byla zahájena v roce 2015, je nyní zejména mezinárodní podpora a pomoc s výcvikem afghánských bezpečnostních sil. Pokud bychom se měli bavit o nasazení speciálních sil, pak pravděpodobně pouze v podobě instruktorů pro místní armádu.



Počet příspěvků: 1, poslední 25.6.2017 10:02 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.