NATO zavelí do boje s hackery i moskevskou propagandou

Ministr obrany Martin Stropnický a náčelník generálního štábu Josef Bečvář reprezentovali Česko na summitu NATO ve Varšavě. V dvojrozhovoru na „své“ lidi nedají dopustit.

Ministr obrany Martin Stropnický a náčelník generálního štábu Josef Bečvář... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr obrany Martin Stropnický a náčelník generálního štábu Josef Bečvář... | foto: Foto Dan MaternaMAFRA
Ministr obrany Martin Stropnický a náčelník generálního štábu Josef Bečvář... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Americký bezpečnostní expert James Nesbitt už dlouho tvrdí, že „příští světová válka se uskuteční vsedě za klávesnicí“. A jeho slova na summitu dnes a zítra 8. a 9. července ve Varšavě potvrdí špičky Severoatlantické aliance. NATO se totiž chystá uznat kyberprostor jako reálné válčiště – po souši, vodě, vzduchu a vesmíru již páté.

„Dnešní společnost můžete paralyzovat z jednoho místa stiskem několika tlačítek. Od MHD až po nemocnice,“ říká český ministr obrany Martin Stropnický. A dodává: „Na takové útoky musíme být připraveni.“ Jedním z bodů vrcholné schůzky bude, jakou strategii zvolit vůči Rusku, které vyvíjí občas nenápadný, ale trvalý tlak na východní hranici NATO. Využívá k němu i kybernetické útoky, jimiž testuje připravenost zejména baltských zemí k obraně před touto formou ohrožení.

Krádeže citlivých dat nebo vyřazování serverů z provozu nejsou jediné prostředky vedení boje na sítích. Moskva masivně investuje i do internetové propagandy.

Krádeže citlivých dat nebo vyřazování serverů z provozu však nejsou jediné prostředky vedení boje na sítích. Moskva masivně investuje i do internetové propagandy. Aliance proto vypracovala manuál, v němž radí, jak reagovat na lži a polopravdy šířené z podvratných serverů. Konkrétní řešení ale nechává na svých členech.

„V tomto ohledu je spolehnutí se na vlastní možnosti klíčové,“ míní ministr Stropnický. „Ochrana před kyberútoky je ze zákona v působnosti Vojenského zpravodajství (VZ). Zpravodajci jistě vědí, čeho a jak mají dosáhnout,“ popisuje náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Pod VZ vznikne české centrum boje s „internetovými nájezdníky“ s ročními náklady 300 milionů korun.

V dvojrozhovoru si ministr obrany Stropnický pochvaluje: „V misích odvádíme dobrou práci.“ A náčelník generálního štábu Bečvář mu přitakává: „Nasazení armády je enormní. A to už ani nemluvím o tom, že i voják si potřebuje odpočinout.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak můžeme vidět na příkladu britského referenda a podobných snah, je v Evropě jistým trendem atomizace, rozpad velkých celků. Čím to, že zatímco hlasy po vystoupení z Evropské unie v různých státech sílí, z NATO dosud nikdo vystupovat nechce?

STROPNICKÝ: Obě entity nemůžeme tak úplně srovnávat. Severoatlantická aliance je nástrojem kolektivní obrany, kdežto EU zahrnuje obrovské spektrum ekonomických, politických, právních nebo kulturních problémů.

Současná bezpečnostní situace by měla vést spíše k větší soudržnosti v rámci aliance než k rozdrobení na jednotlivé státy

Zároveň si myslím, že současná bezpečnostní situace by měla vést spíše k větší soudržnosti v rámci aliance než k rozdrobení na jednotlivé státy. Rozdíl je ale i v členech, kdy v NATO hrají hlavní a nezastupitelnou roli USA, které se svým příspěvkem podílejí na dvou třetinách rozpočtu aliance. Takže situace obou uskupení je rozdílná.

LIDOVÉ NOVINY: USA před hlasováním o brexitu varovaly, že pokud Británie opustí EU, bude to znamenat nebezpečí pro evropskou obranu. Souhlasíte s tím?

STROPNICKÝ: Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU je navzdory všem dlouhodobým snahám pořád v zárodku. Máme sice výcvikové mise v zahraničí pod patronátem unie, existují bojová uskupení osmadvacítky připravená zasáhnout takřka kdekoli ve světě, je ale pravda, že nějaký zevrubnější systém kolektivní obrany zajišťuje pouze NATO. Na unijní úrovni se to za léta nepodařilo. A jako velké minus se to ukázalo zejména loni při složitých debatách o zajištění bezpečnosti hranic schengenského prostoru vzhledem k migrační krizi.

Neumím si představit, že pro nás Británie přestane existovat. Vždyť dnes se naše armáda účastní řady cvičení v Anglii a spolupracujeme i na úrovni expertů a instruktorů.

BEČVÁŘ: Myslím, že je zatím velmi brzy po oznámení výsledku referenda. Nerad bych celou situaci hodnotil ukvapeně. Velká Británie je jaderná mocnost se silnou armádou, letectvem, námořnictvem. Neumím si představit, že by zcela opustila evropskou bezpečnost. A zejména ne v této době.

Je jasné, že se bude hledat model, na jehož základě bude EU s Británií nadále spolupracovat. A stejně tak Česká republika bude určitě chtít nějaké strategické partnerství s Londýnem. Neumím si představit, že pro nás Británie přestane existovat. Vždyť dnes se naše armáda účastní řady cvičení v Anglii a spolupracujeme i na úrovni expertů a instruktorů.

LIDOVÉ NOVINY: Klíčovým momentem je summit NATO ve Varšavě. Co bude jeho hlavním tématem?

STROPNICKÝ: Určitě se do něj promítne současná situace Velké Británie. Odhadoval bych, že se to projeví důrazem na jednolitost. Když v EU dochází k odstředivým tendencím, aliance by měla naopak projevit soudržnost a hovořit společným hlasem. Na druhou stranu neočekávám, že by Britové jakkoli polevili ve svém aliančním nasazení. Už jen proto, že jsou naprosto klíčovou spojnicí mezi Evropou a USA.

Varšava bude velkou inventurou toho, co jsme dohodli před dvěma lety na summitu ve Walesu. Například síly rychlé reakce se daří zavádět velmi zdárně.

Varšava bude velkou inventurou toho, co jsme dohodli před dvěma lety na summitu ve Walesu. Například síly rychlé reakce se daří zavádět velmi zdárně. Bude se hovořit o financování a navyšování rozpočtů na obranu. Určitě přijde na řadu situace na Ukrajině a jak dále přistupovat k Rusku. V neposlední řadě se určitě budeme zabývat Gruzií, která mohutně klepe na dveře aliance, ale kvůli politickým souvislostem je v nesmírně obtížné situaci.

LIDOVÉ NOVINY: Jedním z bodů vrcholné schůzky budou odstrašující opatření proti Rusku a jeho tlaku na východní hranici aliance. Máte už teď představu, jak by prevence případné agrese ze strany Moskvy měla vypadat?

STROPNICKÝ: U alianční agendy je to na předních místech. Jde o zaujetí jasného stanoviska k baltským státům, které mají kvůli silnému ruskému arzenálu u hranic a početným ruským menšinám na svém území obavy z možného napadení. A tato věc se týká i Polska. Sever a střed aliance pro ně má pochopení, naopak směrem k jihu je smýšlení pochopitelně trochu jiné. Ale je důležité, že se konkrétně na této věci našel konsenzus v celém NATO.

BEČVÁŘ: Na summitu budeme prezentovat naši aktivitu z hlediska Visegrádské skupiny, v níž jsme se dohodli na vytvoření jednotky, která bude cvičit spolu s baltskými státy a Polskem. To je víceméně nastavené a panuje na tom shoda. Počátkem příštího roku vyšle Česká republika jednotku o síle roty, která naváže kontakt s baltskými státy a s americkou jednotkou, jež tam bude působit. A dohodneme se, jaké věci společně budeme nacvičovat. Každý stát V4 má tři měsíce, poté se vystřídáme. Takže to je konkrétně naše aktivita.

Na summitu budeme prezentovat naši aktivitu z hlediska Visegrádské skupiny, v níž jsme se dohodli na vytvoření jednotky, která bude cvičit spolu s baltskými státy a Polskem

Další věcí je plánované vytvoření dalších mezinárodních uskupení o velikosti praporu. Myslím, že to není ani tolik otázka odstrašení jako alianční spolupráce. A deklarování toho, že jsme schopní se domluvit. Jsou známy i státy, které se do čela těchto skupin postaví. Taková čtyři uskupení by určitě nemohla zastavit velkou ruskou agresi, a není to ani jejich účel. Jde o výraz spolupráce a jednoty v postojích a principech NATO.

STROPNICKÝ: Od baltských zemí máme pozitivní pevnou vazbu, že každou takovou pomoc vítají. Zahlédl jsem článek psaný se zjevnou ironií, že Česko vysílá k Baltu 150 mužů na odstrašení ruské armády. Ale to jsou laciné a hloupé vtipy. Jednak celá pomoc přece nezávisí jen na nás, a navíc baltské země nezapomněly na neblahou historii spojenou se Sovětským svazem.

LIDOVÉ NOVINY: Souhlasíte s tvrzením velitele amerických sil v Evropě Bena Hodgese, že by NATO nedokázalo ochránit baltské státy, kdyby se Rusko rozhodlo, že na ně zaútočí?

BEČVÁŘ: Určitě by nastala velmi komplikovaná situace. Teď je otázka, jakým způsobem si představujeme, že by Rusko vtrhlo do Pobaltí. Osobně si nemyslím, že by použilo klasickou vojenskou přítomnost, zvedlo prapor a divize se rozjely směrem na Západ. Tomu moc nevěřím.

Moskva může využít osvědčené hybridní způsoby, pověstné zelené mužíky, čímž by přispěla k destabilizaci těchto států, případně i Polska

Ale Moskva může využít osvědčené hybridní způsoby, pověstné zelené mužíky, čímž by přispěla k destabilizaci těchto států, případně i Polska. To si dokážu představit. Bylo by to asi účinnější, než když tanky vjedou do baltských zemí. A je otázka, jakým způsobem bychom my takový druh útoku eliminovali.

STROPNICKÝ: Naprosto souhlasím s tím, co řekl pan generál. Americký velitel mluvil hlavně o rychlosti nasazení masivních pozemních sil. Ty jsou natolik blízko a jejich koncentrace je taková, že tomu lze čelit rovnoměrně jen s velkými obtížemi, pokud vůbec. Nesmíme zapomínat, že Kalinigrad představuje obrovský arzenál se vskutku velkým akčním rádiem.

Na druhou stranu si nemyslím, i když vyloučit se nedá nic, že by Ruská federace šla do masivního ataku. Volí jiné cesty. Hovořím o masivním narušování vzdušného prostoru, výsostných vod, provokacích na hranicích. Dochází také k cíleným kybernetickým útokům s cílem zjistit, jak na něj státy budou reagovat a jaká je míra schopnosti zemí se proti nim bránit. Tyto ataky ve virtuálním prostředí jsou ve svém rozsahu kalibrovány na danou zemi. Jsou menší například v Lotyšsku a větší v Německu.

Dochází také k cíleným kybernetickým útokům s cílem zjistit, jak na něj státy budou reagovat a jaká je míra schopnosti zemí se proti nim bránit. Tyto ataky ve virtuálním prostředí jsou ve svém rozsahu kalibrovány na danou zemi.

A nesmíme zapomínat na masivní propagandu na internetu a v televizi. Dochází ke zpochybňování všeho západního s akcentem na domnělou zločinnost USA, které jsou líčeny jako krvavý agresor a univerzální škůdce. To je rétorika z dob studené války. Propaganda jede na plné obrátky a Rusové do ní investují ohromné částky.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě ke kybernetickým útokům. Ty by mělo také řešit NATO? A spekulativní otázka: Platí i pro kybernetické napadení aktivace článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci? Jinými slovy, mají ostatní přijít napadenému na pomoc?

STROPNICKÝ: Kybernetická obrana se probírala již na summitu ve Walesu. Tam bylo ale řečeno, že je to výsostně v pravomoci členského státu. To neznamená, že by neprobíhala výměna know-how, že bychom nevysílali naše experty. Nikdo to ale neudělá za nás, v tomto ohledu bude spolehnutí se na vlastní možnosti a zdroje klíčové.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je připravena na kybernetické útoky česká armáda? Má nějaké svoje hackery?

BEČVÁŘ: To je ze zákona v působnosti Vojenského zpravodajství, za které nemohu mluvit. Jsem ale přesvědčen, že zpravodajci vědí, čeho a jak mají dosáhnout.

STROPNICKÝ: My na tuto oblast máme přidělené extra finanční prostředky. Nemohu to veřejně specifikovat, ale nejsou malé. Máme i peníze na personální pokrytí nad rámec běžného rozpočtu. Což je důležité, protože o kyberprostoru se často mluví jako o pátém bojišti – po vodě, vzduchu, zemi a vesmíru. Jsem přesvědčen, že na summitu ve Varšavě se toto téma opět otevře a kyberprostor bude vyhlášen za pátou doménu.

LIDOVÉ NOVINY: V zákoně o Vojenském zpravodajství ale není definováno, že by ochrana kyberprostoru mohla probíhat také jako útok. Nakolik proporční by protiútok mohl být? Něco ve smyslu vy jste nám ukradli data z generálního štábu, my vám uděláme totéž?

O kyberprostoru se často mluví jako o pátém bojišti – po vodě, vzduchu, zemi a vesmíru. Jsem přesvědčen, že na summitu ve Varšavě se toto téma opět otevře a kyberprostor bude vyhlášen za pátou doménu.

STROPNICKÝ: Nemějte nám za zlé, když o tom nebudeme mluvit. To není věc nedůvěry, ale součást štábní kultury. Většina lidí má nějaký kolaps sítí spojený s tím, že nejdou bankomaty. Ale dnešní společnost můžete paralyzovat z jednoho místa stiskem několika tlačítek. Od městské hromadné dopravy až po nemocnice, kde jsou v počítačích zdravotní dokumenty a údaje o dávkování léků. Na takové útoky musíme být připraveni.

V Evropě to určitě otvírá diskusi, kde je hranice mezi obranou před kyberútoky a ochranou soukromí. Těm obavám rozumím. My ale musíme mít nástroje, jak se bránit. Samozřejmě definované tak, aby nešly zneužít k soukromým účelům.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínili jste, že jižní státy aliance mají jiné starosti než ruskou hrozbu. Jak v tomto kontextu vnímáte migrační krizi a příliv běženců do Evropy?

STROPNICKÝ: Samotné řešení je samozřejmě evropská záležitost. USA nebo NATO nemohou říkat, jaká má být azylová politika EU. Nemohou říkat, kolik peněz mají dostávat lidé ve sběrných táborech nebo jak se má zjišťovat jejich totožnosti. Do toho aliance určitě nezasahuje.

Je třeba říct, že egejská mise, tedy zhruba čtyři lodě, které měly mapovat a podstatně komplikovat život pašerákům lidí, byla úspěšná. Lze očekávat, že v tomto smyslu zazní na summitu ve Varšavě ještě posílení aliančního angažmá. Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen na nedávném setkání ministrů obrany NATO v Bruselu uvedla, že by aliance mohla nasadit lodí víc, a zbrzdit tím migrační cestu přes Libyi na Sicílii, která v současnosti převažuje.

USA nebo NATO nemohou říkat, jaká má být azylová politika EU. Nemohou říkat, kolik peněz mají dostávat lidé ve sběrných táborech nebo jak se má zjišťovat jejich totožnosti. Do toho aliance určitě nezasahuje.

BEČVÁŘ: Co se týče migrační vlny, za sebe jako voják můžu říct – jsem rád, že se o tom začalo mluvit. A že se v rámci aliance připustilo, že to je spojitá nádoba a je to třeba do jisté míry i z pohledu aliance vnímat jako riziko.

STROPNICKÝ: Z hlediska NATO půjde hlavně o příspěvek k ostraze a kontrole vnější hranice, za níž bezprostředně probíhají konflikty, jejichž důsledkem je migrační krize. Pokud jde o prostor uvnitř té hranice, tam aliance nebude. Co se týče třeba vojenského zásahu v Sýrii, to není jen otázka NATO, ale široké koalice více než 30 subjektů, které jsou do nich zapojeny. K řešení těchto konfliktů přispěje i plánované poskytnutí radarových letounů AWACS, které aliance vlastní. I to bude téma pro summit ve Varšavě.

LIDOVÉ NOVINY: Když jsme u ochrany vnější hranice unie a obecně schopnosti EU ochránit sebe a své zájmy, existují společná bojová uskupení, takzvané battlegroups, států osmadvacítky. Nikdy ale nebyly nasazeny a existují víceméně jen na papíře. Jaký je jejich smysl?

BEČVÁŘ: Je pravda, že battlegroup nikdy nebyla nasazena, ale její existence je jasnou deklarací vojenské kapacity, kterou EU disponuje. Takže má svůj smysl. Je to soubor jednotek, který je schopný vykonávat činnost i mimo hranice unie. Navíc musí splňovat mnoho náročných kritérií, není to tak, že by to byla jen „papírová“ jednotka.

Právě Velká Británie, o níž jsme hovořili, sehrávala velkou roli v tříletém cyklu, v němž deklarovala připravenost takovéhoto bojového uskupení. Možná je to předčasné, ale myslím si, že by ho mohla vytvářet nadále, i když už třeba v té době nebude členem EU.

Co se týče třeba vojenského zásahu v Sýrii, to není jen otázka NATO, ale široké koalice více než 30 subjektů, které jsou do nich zapojeny

STROPNICKÝ: Je to, jako by se řeklo, že armádu nemusíme mít, protože není válka. Battlegroups procházejí certifikací, takže musejí být schopné plného nasazení. Není to nějaké umělé uskupení. Druhou věcí je, že k jejich případnému vyslání do akce je třeba souhlas všech států unie. Je jasné, že to není nástroj k okamžitému řešení krizové situace. Ale v čistě vojenském smyslu je to zcela připravená a plnohodnotná jednotka.

LIDOVÉ NOVINY: Podobná bojová skupina existuje v rámci Visegrádu. V čem je výhoda spolupráce armád zemí V4?

BEČVÁŘ: Je to taková spontánní a velmi příjemná spolupráce. Jsme z jednoho regionu, máme k sobě relativně blízko. A to nejen polohou, ale i z hlediska schopností, kterých postupně dosahujeme a jsme v nich v zásadě souměřitelní. Rovněž si se Slováky a mnohdy i Poláky rozumíme i jazykově. Takže projekt V4 prokázal životaschopnost. Proto už jsme se rozhodli, že v roce 2019 opět sestavíme společnou battlegroup. Nebudeme začínat na zelené louce, protože už máme zkušenosti. Je to dobrý projekt.

STROPNICKÝ: A co je důležité, je tam společná historická zkušenost. Vždyť ostatní země cizího vojáka s agresivními úmysly na svém teritoriu od druhé světové války nezažily. Polsko, Maďarsko, Slovensko i my jsme to zažili. Proto se na některé věci a bezpečnostní rizika díváme jinak.

LIDOVÉ NOVINY: Čeští vojáci v tom, k čemu jsou primárně určeni, tedy k bojovému nasazení, působí ve vzdálených zemích, jako je Afghánistán, takže je občané nemají na očích. Navzdory tomu se naše armáda dlouhodobě v žebříčcích popularity a důvěryhodnosti drží hodně vysoko, takřka na úrovni prezidenta. Není to paradox?

Projekt V4 prokázal životaschopnost. Proto už jsme se rozhodli, že v roce 2019 opět sestavíme společnou battlegroup. Nebudeme začínat na zelené louce, protože už máme zkušenosti. Je to dobrý projekt.

BEČVÁŘ: Nevím, jestli jsme málo na očích. Naopak si myslím, že jsme vidět velmi dobře. Vzpomeňte na řadu akcí na území republiky. Běžně jsou vojáci vidět, jak pomáhají při povodních a dalších živelních katastrofách. Pomáháme Integrovanému záchrannému systému, střežili jsme muniční areál ve Vrběticích a snažíme se i prezentovat na veřejnosti, aby o nás věděli i lidé v menších městech nebo vesnicích.

A jsou tady i zmíněné zahraniční operace. Kromě Afghánistánu jsme například i v Mali, na Sinaji, Balkáně nebo v misích OSN. Dokončuje se vyslání leteckého poradního týmu do Iráku, na podzim budeme znovu působit na Islandu. Takže si nemyslím, že se o armádě neví.

STROPNICKÝ: K propagaci vojska v poslední době jsme využili i přesuny amerických konvojů přes naše území. Nechtěli jsme je nějak zakrývat, ale naopak jim dát prostor. Lidé si tak mohli prohlédnout techniku a mluvit s vojáky. Média byla plná spekulací kolem kritiky konvojů, ale reakce občanů překvapila i největší optimisty.

LIDOVÉ NOVINY: Dlouhodobě jsme kritizováni za podfinancování armády. V tomto směru jsme na chvostu aliance. Podle ní by všechny státy NATO měly vydávat dvě procenta HDP na obranu, což zdaleka nesplňujeme. K návratu k tomuto číslo jsme se přitom zavázali i na summitu před dvěma lety ve Walesu. Stejně jako k tomu, že pětina obranného rozpočtu půjde na modernizaci vojska. Jak se to daří plnit?

BEČVÁŘ: Myslím, že se to daří. Jsem rád, že vláda přijala koncepci, kterou jsme jí předložili ke schválení. Dokument popisuje, jakým způsobem chceme armádu stavět a modernizovat. Je tam jednoznačný pokrok z hlediska financí a rozpočtu. Oproti loňskému roku činí nárůst deset procent. Určitě nejsou pokryty veškeré finanční prostředky, které potřebujeme, ale dává to šanci, aby se jednotlivé modernizační projekty rozjely. A je nastavena možnost, abychom se postupně dostali k 1,4 procenta HDP na obranu.

K propagaci vojska v poslední době jsme využili i přesuny amerických konvojů přes naše území. Nechtěli jsme je nějak zakrývat, ale naopak jim dát prostor.

STROPNICKÝ: Co se týče 20 procent rozpočtu na investice a modernizaci – dostáváme se z pozice, kdy jsme při mém nástupu byli pod deseti procenty. Do voleb, které se uskuteční příští rok na podzim, překročíme 15 procent. Zároveň chceme, aby po nás nezbyla žádná kauza nebo aféra. Systematicky zbavujeme resort určité negativní nálepky, kterou kvůli neprůhledným akvizicím předchozích vlád získal.

My jsme tady předtím mluvili o kybernetických útocích, takže je nasnadě otázka, která občas padne – k čemu armáda potřebuje tanky? Ono je to tak, že moderní armáda potřebuje všechny složky, žádná z nich není nepotřebná. Spektrum činnosti musí zůstat zachováno.

BEČVÁŘ: Vnímám to i jako politickou otázku. Kdo rozhodne o tom, že nějakou složku armády zrušíme? Vláda, ministr? A co když ji budeme za deset let potřebovat? Ono ne vždy jde o počty a stavy, důležitá je i schopnost s technikou umět zacházet.

LIDOVÉ NOVINY: S technikou zacházejí lidé. Chybí armádě personál? Daří se oslovovat mladé zájemce?

Jsem rád, že vláda přijala koncepci, kterou jsme jí předložili ke schválení. Dokument popisuje, jakým způsobem chceme armádu stavět a modernizovat. Je tam jednoznačný pokrok z hlediska financí a rozpočtu.

BEČVÁŘ: Daří se nám situaci stabilizovat. Jistě jsou nějaké posádky, kde lidé chybí, ale v průměru je naplněnost armády už na 80 procentech. Chtěli bychom se posunout k 90 procentům, protože to je ideální situace. Žádná armáda na světě nemá stoprocentní stavy. Loni jsme zaznamenali skok v podobě dvou tisíc nových vojáků. Důležitější než čísla je fakt, že se o ně umíme postarat, můžeme jim nabídnout vzdělání i kariérní postup.

LIDOVÉ NOVINY: Dohání armáda ještě finanční i personální škrty z minulosti?

STROPNICKÝ: Získat pro armádu přiměřené finance jsem od první chvíle svého působení na ministerstvu považoval za absolutní prioritu. Jsem rád, že jsme toho dosáhli.

BEČVÁŘ: Je fakt, že vnitřní zadluženost armády je vysoká. Někdy máme pocit, že jsme spíše hasiči, děláme právě to, co nejvíc hoří. Jsem rád, že jsme se s panem ministrem shodli na seznamu priorit. Musíme se zaměřit na pozemní vojsko, musíme něco udělat s dělostřelectvem. Musíme dát chemikům nová vozidla. Je v chodu akvizice vrtulníků, potřebujeme obměnit mobilní radary. Při všech velkých nákupech ale stále nesmíme zapomínat na vojáky. Aby měli co obléknout, aby měli čím vystřelit.

LIDOVÉ NOVINY: Vojáci si občas stěžují, že jim některé věci ve výstroji chybí nebo nejsou kvalitní.

Co se týče 20 procent rozpočtu na investice a modernizaci – dostáváme se z pozice, kdy jsme při mém nástupu byli pod deseti procenty. Do voleb, které se uskuteční příští rok na podzim, překročíme 15 procent.

STROPNICKÝ: Vojáci jsou většinou loajální a drží štábní kulturu. Dobře to vím, protože často objíždím základny v regionech. Jistě, že si někdy stěžují. Ale víte, když slyším, že má velikost XXXL a říká, že nemůže sehnat tričko, mám chuť zase říct, ať si ho sešije ze dvou. Běžná, základní výzbroj a výstroj je. Ale vždy najdete někoho, kdo by chtěl místo útočné pušky Bren nějakou jinou. Nebo jiné kanady. Je v tom i kus české povahy, jistá věčná nespokojenost. Resty ve výstroji jsme dohnali. Do vybavení vojáků jsme investovali stovky milionů korun.

BEČVÁŘ: Stává se, že vojáci odjedou na misi a potom vidí u kolegů z jiných zemí jinou výstroj. A pak nám říkají, že máme koupit tyhle boty a tyhle rukavice. Potřebujeme zachovat nějakou rovnováhu, nemůžeme se rozhodovat chvilkově. Ano, občas se stane, že se nějakému vojákovi odlepí kanada. Ale že by jim něco základního chybělo nebo si to snad museli kupovat v armyshopech ze svého, to odmítám.

LIDOVÉ NOVINY: Když už jsme u misí, jaká je jejich budoucnost? Jak bude vypadat český příspěvek?

STROPNICKÝ: Afghánistán bude jedním z velkých témat summitu ve Varšavě. Úspěchy působení NATO jsou dílčí, každopádně roste schopnost afghánských složek mít alespoň část území pod kontrolou. Resolute Support potřebuje 15 500 vojáků, aby mise v roce 2017 mohla pokračovat. Na druhou stranu máme zprávy z USA, že chtějí svou přítomnost redukovat. O tom se bude jednat.

V průměru je naplněnost armády už na 80 procentech. Chtěli bychom se posunout k 90 procentům, protože to je ideální situace. Žádná armáda na světě nemá stoprocentní stavy.

Naše armáda bude pokračovat všude tam, kde dosud působíme. V misích OSN jsme zastoupeni relativně málo, tam prostor k navýšení je. Třeba v Mali jsme na 60 lidech – to je téměř dvojnásobek původního kontingentu. Když nebudu počítat připravovanou výcvikovou rotu v Pobaltí, bude v zahraničí působit čtyři sta, 450 vojáků.

BEČVÁŘ: Zdůraznil bych, že mise také rotují. Čili to není jen 400 lidí venku, ale také čtyři stovky vojáků, kteří se zrovna vrátili a další čtyři stovky, kteří se na odjezd chystají. Do toho musíme započítat battlegroup, kde jsme měli na 800 vojáků, stejný počet vyčleňujeme pro alianční síly rychlého zásahu.

Kromě toho má armáda povinnosti na svém teritoriu. Myslím tím složky, které se podílejí na integrovaném záchranném systému – chemici, ženisté, vyprošťovací družstva. Takže dohromady jde o enormní nasazení. A to nemluvím o tom, že i voják si potřebuje odpočinout a vzdělávat se, že se nemůže zastavit ani běžný výcvik.

LIDOVÉ NOVINY: Když srovnáte českou armádu se zahraničními vojsky, co nám zásadně chybí? Kde máme rezervy?

STROPNICKÝ: Kritika je dobrá věc, ale sebemrskačství je zbytečné. Řada armád se potýká s podobnými problémy – akvizice jdou pomalu a sem tam je s nimi nějaký problém. Jistě, máme na armádu méně peněz než třeba Poláci. Ale na druhou stranu jsou stále armády, které se opírají o sovětské technologie v mnohem větší míře než my.

Mediální obraz armády je často zavádějící. Skutečnost je taková, že třeba při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích nebo hlídkování po teroristických útocích v Bruselu jsme významně podporovali činnost policie, ministerstva vnitra.

BEČVÁŘ: Mediální obraz armády je často zavádějící. Skutečnost je taková, že třeba při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích nebo hlídkování po teroristických útocích v Bruselu jsme významně podporovali činnost policie, ministerstva vnitra. Velmi rychle jsme byli schopni vystřídat Kanadu při airpolicingu, tedy zabezpečení letového provozu na Islandu. Během několika týdnů tam začalo fungovat naše letectvo. Jsem celý život voják a cením si toho, že v poslední době je klid na práci. Neděláme žádná bombastická rozhodnutí, žádná plácnutí do vody, ale normálně fungujeme.

LIDOVÉ NOVINY: Ve spotřebitelských testech je vždy oblíbené bodování poměru ceny a výkonu. Jak byste z tohoto hlediska zhodnotili činnost české armády?

STROPNICKÝ: Pro mne je klíčové, že v NATO nejsme žádnými černými pasažéry, jak se občas a nemístně stereotypně říká. Spojenci vidí, že financování armády je na vzestupné tendenci, meziročně jsme navýšili rozpočet o deset procent, skoro nejvíc v alianci. A také vidí, co děláme v zahraničí, že v misích odvádíme výbornou práci.

Například naše působení v afghánském Bagrámu je vysoce ceněno, i když je občas bohužel vykoupeno životy vojáků. Do Iráku teď odlétají naši letečtí instruktoři, aby školili irácké piloty L-159. To je přece aktivní pomoc na místě, která je třeba. Žádné procházení po červeném koberci.