Národní digitální knihovna: Milionová soutěž vzbuzuje pochybnosti

Antimonopolní úřad řeší stížnosti na dva IT tendry Národní knihovny. Byly vadně zadané, tvrdí firmy. Knihovna se podle nich dopustila duplicity v zadávacích dokumentacích.

Národní digitální knihovna. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Národní digitální knihovna. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Národní digitální knihovna. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V Česku se již stalo standardem, že s jakoukoliv větší veřejnou zakázkou se pojí pochybnosti, oprávněně i neoprávněně, týkající se její transparentnosti a regulérnosti. Tendry na Národní digitální knihovnu (NDK) nejsou v tomto ohledu žádnou výjimkou. Odpověď na to, zda byl porušen zákon, bude mít antimonopolní úřad.

Národní knihovna vypsala v polovině září loňského roku výběrové řízení na zajištění udržitelnosti provozu NDK s odhadovanými náklady 290 milionů korun, koncem října pak spustila tendr nazvaný datové úložiště a zařízení pro zálohování s deduplikací (kompresí) dat. Odhadované náklady byly vyčísleny na 30 milionů korun.

Již samotné vypsání dvou oddělených tendrů vzbudilo u soutěžících rozpaky. Jsou přesvědčeni, že se tím knihovna dopustila duplicity v zadávacích dokumentacích a jednala tak v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

„Tendr rušit nebudeme“

Petr Kroupa, pověřený řízením Národní knihovny, tento postup obhajuje a tvrdí, že druhá zakázka nesouvisí s rutinním provozem Národní digitální knihovny. „Dosavadní datová úložiště již nedostačují, proto se Národní knihovna rozhodla pořídit nové výkonné úložiště, včetně systému pro zálohování s pokročilými funkcemi deduplikace dat. Toto datové úložiště nebude používáno pro ukládání dat z digitalizace probíhající v NDK,“ vysvětluje Kroupa.

Rozdělení zakázek není jediným nesouladem se zákonem o veřejných zakázkách, na nějž účastníci soutěží poukazují.

Rozdělení zakázek ale není jediným nesouladem se zákonem o veřejných zakázkách, na nějž účastníci soutěží poukazují. Do výběrového řízení na zajištění udržitelnosti provozu NDK se přihlásilo sedm firem: ICZ, Ness, Hewlett Packard, CGI IT (dříve Logica), Itelligence, Tempest a S&T. Začátkem listopadu byly otevřeny obálky s nabídkami. Požadované ceny za služby se pohybují od 107 milionů korun (ICZ) po více než 233 milionů korun (S&T). Nyní jsou nabídky posuzovány. Celkové hodnocení má být složeno z 60 procent dle nabídnuté ceny a ze 40 procent dle kvality návrhu.

Národní knihovna obdržela k nastavení soutěže od třech společností námitky, konkrétně od ICZ, A4B a Asagraph. Posledně dvě jmenované se nakonec tendru neúčastní. Stěžovatelé poukazují na rozpory v zadávací dokumentaci se zákonem o veřejných zakázkách a navrhují zrušení tendru. Národní knihovna ale veškeré námitky odmítla, stejně tak i návrh na zrušení soutěže.

Vadí podklady i drahé školení

Firmy otevřeně nic komentovat nechtějí. Pod příslibem anonymity jsou ale sdílnější. Jednou z jejich výhrad je, že součástí dokumentace nebyly detailní technické informace o současném stavu projektu.

„Korektní praxí je, že subjekt, chce-li realizovat další část již započatého projektu, poskytne kompletní dokumentaci stávajícího řešení tak, aby mohl následující dodavatel relevantně započít svoji práci a dodržet strategii a koncept zákazníka.“

„Korektní praxí je, že subjekt, chce-li realizovat další část již započatého projektu, poskytne kompletní dokumentaci stávajícího řešení tak, aby mohl následující dodavatel relevantně započít svoji práci a dodržet strategii a koncept zákazníka,“ uvedl pro LN jeden ze soutěžících.

Další kritika směřuje k povinnosti stanovené výběrovým řízením, aby všichni soutěžící absolvovali školení u společnosti AiP Safe, která se podílela na vytváření Národní digitální knihovny.

„Cena za školení u AiP Safe jde samozřejmě na vrub vítězné společnosti, potažmo do ceny nabízeného řešení a zaplatí jej zadavatel,“ tvrdí další z účastníků tendru s tím, že potenciální vítěz tendru navíc garantoval jistý odběr služeb i v budoucnosti. „Společnost AiP Safe se tak dostala k zajímavému obchodu na několik let dopředu, bez výběrového řízení,“ dodal. Kdo lukrativní zakázku získá, zatím není zřejmé. „V současné chvíli právě probíhá zadávací řízení k zakázce zajištění udržitelnosti provozu NDK, a tudíž se nelze k otázce termínu výběru nejvhodnější nabídky vyjadřovat,“ tvrdí pověřený ředitel Národní knihovny Petr Kroupa.

Datové úložiště na míru...

Druhý tendr – dodávka úložiště – již vítěze zná. Začátkem prosince loňského roku se jím stala společnost C System CZ. Za své služby požaduje bez DPH bezmála 30 milionů korun. Druhým soutěžícím byla společnost Datera. Ta svou nabídku ocenila na necelých 57milionů korun. Dle informací LN se o zakázku zajímalo více firem, kamenem úrazu ale bylo opět znění zadávací dokumentace.

Národní knihovna dostala k výběrovému řízení na datové úložiště písemné námitky, a to od Datery a ICZ. Ta si účast v tendru nakonec rozmyslela. Národní knihovna, obdobně jako u prvního tendru, námitky odmítla, stejně tak se postavila k požadavkům na zrušení celé soutěže.

Druhý tendr – dodávka úložiště – již vítěze zná. Začátkem prosince loňského roku se jím stala společnost C System CZ.

LN získaly kopie dokumentů s námitkami stěžovatelů, včetně zamítavého vyjádření knihovny. Mimo jiné poukazují na určité dodávky, konkrétně o diskové pole či zálohovací systém, jejichž kapacita je pro knihovnu údajně nepřiměřená. „Takovou potřebu nemá ani ČEZ,“ přibližuje jeden z oslovených odborníků.

Ředitel Národní knihovny Kroupa oponuje: „Kapacita, kterou má pořizovaný systém poskytovat, nebude využívána pouze k ukládání dat produkovaných digitalizačními pracovišti NDK, ale i pro jiné účely.“A dodal, že kapacita je plánována i s ohledem na další uvažovaný rozvoj knihovny. V námitkách se dále konstatuje, že knihovna, tak jak nastavila podmínky výběrového řízení, zvýhodnila jedno konkrétní technické řešení, a to od společnosti Hewlett Packard Enterprise (HPE), a eliminovala tak technická řešení od konkurenčních výrobců, jako jsou Dell, Netapp, Hitachi, IBM, Huawei či Fujitsu. V takovém případě je společnost, která nemá s HPE smlouvu na dodávky komponentů za konkurenční cenu, v tendru znevýhodněna.

... ale čí?

Datera v námitkách navíc poukazuje na to, že ve vlastnostech dokumentu jedné z části zadávací dokumentace je uvedeno, že dokument byl vytvořen panem Jindrou ze společnosti Hewlett Packard Enterprise.

„Uvedená společnost rozhodně nebyla účastna jakékoliv přípravy zadávací dokumentace v žádném rozsahu. Uvedené jméno ,Jindra‘ a společnost ,Hewlett Packard Company‘ se v metadatech skutečně vyskytuje, ale zadavatel (Národní knihovna – pozn. red.) odmítá dedukci stěžovatele (Datera), že tato osoba dokument vytvořila v obsahu, jak byl uveřejněn,“ brání se knihovna.

„S plnou odpovědností mohu říci, že tendry neupřednostňují žádné technologie.“

K údajnému upřednostnění technologií HPE pověřený ředitel Národní knihovny Petr Kroupa uvedl: „S plnou odpovědností mohu říci, že tendry neupřednostňují žádné technologie. Pravdou je, že jsme se s podobnou spekulací také setkali. Vychází od některých subjektů, které se tendrů účastní buď jako uchazeči, subdodavatelé uchazečů, nebo se dokonce oficiálně vůbec neúčastní. Z pohledu Národní knihovny jde o účelová tvrzení, jejichž smyslem je ovlivnění průběhu zadávacího řízení.“

Konečné posouzení, zda vše proběhlo dle regulí, je na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Na něj se již obrátila společnost ICZ a dnes i firma Datera.

Vyloučené firmy se odvolají

Vítěz zakázky na udržitelnost provozu Národní digitální knihovny (NDK) s odhadovanými náklady 290 milionů korun, kterou vypsala Národní knihovna loni v září, bude během čtyř let zajišťovat provozuschopnost existujících pracovišť a systémů NDK, včetně bezpečného uložení již vytvořených dat. Do výběrového řízení se přihlásilo sedm firem, a to ICZ, Ness, Hewlett Packard, CGI IT (dříve Logica), itelligence, Tempest a S&T.

Čtyři z nich – ICZ, Ness, itelligence a S&T – dostaly od knihovny dopis o vyloučení. Společnosti jsou přesvědčeny, že neprávem. „Byli jsme vyloučeni na formálních náležitostech, které souvisí s údajným nesplněním jednoho z kvalifikačních předpokladů,“ konstatuje společnost ICZ. A dále tvrdí: „Jsme přesvědčeni, že jsme podali nabídku, která plně odpovídá požadavkům zadávacích podmínek, a naše vyloučení bylo provedeno v rozporu se zákonem. Proti vyloučení se budeme bránit procesními prostředky, které nám zákon nabízí.“ Obdobně se vyjádřila i firma Ness. „Právě připravujeme podání námitky proti vyloučení,“ upřesnila Pavla Dobrovolná z marketingu.

Námitku podá také společnost itelligence. „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení je postaveno na zpochybnění praxe servisních specialistů, kteří jsou členy našeho realizačního týmu, a to i když jsme předložili všechny požadované dokumenty a jednoznačně splnili všechny požadavky zadavatele kladené na zmiňované specialisty,“ uvedla firma v písemném prohlášení zaslaném LN. A dále konstatuje: „Zadavatel navíc zpochybňuje odbornou praxi specialistů, kteří předmětné servisní služby poskytovali řadu let přímo Národní knihovně v rámci projektu realizace Národní digitální knihovny.“ Soutěžící mají právo odvolat se proti vyloučení k zadavateli soutěže, tedy k Národní knihovně. Pokud neuspějí, mohou se obrátit na antimonopolní úřad.

Aktuálně jsou tedy ve hře tři firmy – Tempest, která za své služby požaduje přes 123 milionů korun, CGI, která nabídkovou cenu vyčíslila na bezmála 176 milionů korun, a společnost Hewlett Packard, která soutěží s cenou necelých 228 milionů korun. Celkové hodnocení nabídek má být složeno z šedesáti procent dle požadované ceny a ze čtyřiceti procent dle kvality návrhu. Kdo lukrativní zakázku nakonec získá, zatím není zřejmé.

Lidové noviny hovořily se zástupci několika soutěžících. Přestože jsou si navzájem konkurenty a říkají, že si „nedarují ani to nejmenší“, v jednom se shodují – totiž že vítězem tendru se stane společnost Hewlett Packard. V e-mailové odpovědi na dotaz LN, jak si vysvětluje podezření některých soutěžících, že v tendru uspěje společnost HP, pověřený ředitel Národní knihovny Petr Kroupa napsal: „V tuto chvíli probíhá výběrové řízení, jednání výběrové komise není veřejné a posuzovatelé jsou vázáni podmínkou mlčenlivosti. Nedisponuji informací o podobném podezření.“

V souvislosti s NDK byla loni na podzim vypsána ještě jedna zakázka, a to na dodávku úložiště. Vítězem se stala společnost CSYSTEM CZ. Za své služby požaduje bez DPH bezmála třicet milionů korun. Ani tento tendr ale neprobíhá bez výhrad. Na ÚOHS se již obrátily společnosti ICZ a Datera. Také zde se objevily spekulace, že nastavení soutěžních podmínek zvýhodnilo jedno konkrétní technické řešení, a to od společnosti Hewlett Packard Enterprise, a eliminovalo konkurenční řešení. K údajnému upřednostnění technologií HP pověřený ředitel Národní knihovny Petr Kroupa LN napsal: „S plnou odpovědností mohu říci, že tendry neupřednostňují žádné technologie. Pravda je, že jsme se s podobnou spekulací také setkali. Vychází od některých subjektů, které se tendrů účastní buď jako uchazeči, subdodavatelé uchazečů, nebo se dokonce oficiálně vůbec neúčastní. Z pohledu Národní knihovny jde o účelová tvrzení, jejichž smyslem je ovlivnění průběhu zadávacího řízení.“

V případě tendru na udržitelnost projektu zatím pravděpodobně, v případě soutěže na dodávku úložiště již jistě bude mít konečné slovo, zda vše proběhlo v souladu se zákonem, ÚOHS. „Jestliže někdo podá návrh k ÚOHS, dle nového zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vítěznou firmou po dobu šedesáti dnů od podání návrhu,“ tvrdí Kateřina Koláčková, ředitelka poradenské společnosti Otidea, která se zabývá veřejnými zakázkami. To pro Národní knihovnu znamená zdržení, ale i možné komplikace. K zajištění udržitelnosti projektu NDK se knihovna zavázala již v době, kdy čerpala dotace z evropských fondů na vytvoření NDK. „Nezajištění udržitelnosti projektu může mít za následek nezpůsobilost části výdajů a v případě porušení podmínek zásadním způsobem i nezpůsobilost celých výdajů, což znamená povinnost vrácení buď části, nebo celé dotace,“ dodává Kateřina Koláčková.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.