Najde si Rusko na „novém“ Blízkém východě odbytiště pro své zbraně?

Moskva využila arabské jaro a poprvé prodala kalašnikovy, granátomety a munici do Bahrajnu. Západ však hlavní zákazníky určitě nepustí.

Rusko si chce ukrojit více z lukrativního blízkovýchodního trhu se zbraněmi. A na příkladu maličkého Bahrajnu by se mohlo zdát, že se mu to i daří. Moskva využila ochlazení vztahů bahrajnské vládnoucí dynastie a západních států (Bahrajn je významným spojencem USA v oblasti) po násilném potlačení protestů v zemi a podle nejmenovaného činitele z ministerstva obrany ruský vývozce Rosoboronexport dodal do Bahrajnu kalašnikovy AK103, granátomety a munici za desítky milionů dolarů.

Přesto podle analytiků oslovených serverem The Media Line není příliš pravděpodobné, že by Moskva a také Peking – další potenciální dodavatel zbraní do regionu – vytěžily ze současného turbulentního stavu v oblasti nějakou podstatnou výhodu. Nic na tom nezmění ani fakt, že se vlády, které se silou brání vůči svým nespokojeným občanům, ocitnou v nemilosti Západu.

„Ano, Bahrajn je země, kterou možná budou západní státy podporovat méně, ale je to pouze ,malá ryba‘. Navíc – jde-li o hlavní výzbroj – i Bahrajn zůstane především klientem USA,“ říká Pieter Wezeman ze švédského think tanku Stockholmský institut pro výzkum míru (SIPRI). A dodává: „Nejdůležitější zákazníci (v Perském zálivu) jsou Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie, a tam nevidím jediný důvod k zásadním změnám.“

Tam, kde jsou peníze

Podle serveru The Media Line násilné potlačování protestů vládami na Blízkém východě a v severní Africe postavilo USA a západní mocnosti před dilema. Přejí si sice v oblasti politickou stabilitu, ale zároveň netouží být vnímány jako ti, kdo pomáhají diktátorům, kteří ve velkém vraždí a zavírají lidi bezdůvodně do vězení. Nicméně zbraně na Blízký východ budou dodávat určitě nadále. Stejně tak Rusko netrpělo výčitkami svědomí, když dodávalo své smrtící stroje do Libye Muammaru Kaddáfímu či do Sýrie Bašáru Asadovi, v čemž (v případě Sýrie) dodnes pokračuje.

Státy Perského zálivu zaplatí v příštích deseti letech za zbraně více než 123 miliard dolarů

„Rusko má v tomto směru hroší kůži a porušování lidských práv neřeší. Při prodeji zbraní je velmi pragmatické, navíc se snaží na Blízkém východě expandovat. Jak říkají bankovní lupiči: ,To je místo, kde jsou peníze‘,“ vysvětluje Ariel Cohen z washingtonské Heritage Foundation.

Nikdo však přesně neví, jak velký blízkovýchodní trh se zbraněmi je. Část obchodů není nikdy zveřejněna, část oznámených „dealů“ se zase neuskuteční. Institut SIPRI však odhaduje, že jen státy Perského zálivu zaplatí v příštích deseti letech za zbraně více než 123 miliard dolarů.

OSN uvalila embargo na prodej zbraní Libyi a Íránu a nevládním sílám v Libanonu a v Iráku. Evropská unie totéž aplikuje vůči Sýrii. Například Velká Británie od ledna 2011 zrušila 160 exportních licencí se státy Blízkého východu, zejména pro Libyi a Bahrajn.

Ruský Rosoboronexport přesto 17. srpna oznámil, že bude nadále zásobovat Sýrii zbraněmi, přestože tam vládní bezpečnostní síly za minulých šest měsíců zabily na 2200 lidí. Moskva obhajuje své rozhodnutí tím, že OSN na Sýrii zbraňové embargo neuvalila...

Rozdělený trh

Navzdory ruskému úspěchu v Bahrajnu se analytici domnívají, že Moskva i Peking jen těžko ovládnou v dohledné době nové trhy se zbraněmi v oblasti. Podle Wezemana ze SIPRI je možné, že získají menší zakázky od vlád, které se budou snažit násilím udržet u moci, k čemuž Západ nebude chtít tímto způsobem přispět.

USA a Evropa však mají své nejdůležitější trhy – Saúdskou Arábii a Egypt – „pořešeny“ dlouhodobými aliancemi a dotačními programy. Káhira dostává od USA ročně 1,3 miliardy dolarů na vojenskou pomoc. A Saúdové? Ti jsou zcela závislí na zbraňových systémech z USA a západních technologiích. Navíc Rijád s pomocí Američanů udržuje strategickou rovnováhu s nepřátelským Íránem. USA mají se Saúdskou Arábií podepsaný největší kontrakt na dodávku zbraní ve své historii – za 67 miliard dolarů v příštích deseti letech.

USA mají se Saúdskou Arábií podepsaný kontrakt na dodávku zbraní za 67 miliard dolarů v příštích deseti letech

Tradiční příjemci zbraní z Ruska, jimiž jsou Sýrie a Libye, však v důsledku změn mohou své dodavatele změnit. Přestože i Západ po ukončení embarga roce 2004 začal dodávat zbraně do Libye, šlo většinou o menší kontrakty. Na rozdíl od Ruska, které mělo podle armádních zdrojů citovaných agenturou Interfax ještě letos v únoru podepsané nebo domluvené obchody s Kaddáfím nejméně za 3,8 miliardy dolarů.

Poté, co se poměry v Libyi změnily, vítězní rebelové již naznačili, že budou preferovat spolupráci s těmi státy, které hrály rozhodující roli při změně režimu. Sice šlo v první řadě o dodávky ropy, ale lze předpokládat, že podobně tomu bude i se zbraněmi. Samotné Rusko odhaduje, že ztrátou již podepsaných smluv v Libyi přijde zhruba o čtyři miliardy dolarů. „Pokud se situace v Libyi stabilizuje, bude země potřebovat nové vojenské vybavení, a pak budou evropské státy a USA první na řadě,“ potvrzuje Wezeman.

Teoreticky je pro Rusy ohrožen rovněž trh v Sýrii. Protože i tam by mohla nastat situace, že padne Bašár Asad a podepsané smlouvy se stanou jen cárem papíru. Moskva je však tradičním spojencem Damašku a svého vlivu by se jistě vzdávala hodně nerada... A jedno jisté určitě je: po zbraních tam i v okolí bude nadále vysoká poptávka.

Počet příspěvků: 1, poslední 11.9.2011 09:38 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.