Nahrazovat západní lékařství čínskou medicínou je nesmysl

Expertka na tradiční čínskou medicínu Ludmila Bendová odpor k čínské totalitě chápe, ale zavrhování čínské medicíny považuje za nesmysl. „To mi přijde, jako kdybychom se rozhodli, že nebudeme používat kompas či papír, neboť to vynalezli Číňané,“ říká v rozhovoru.

Ludmila Bendová, expertku na tradiční čínskou medicínu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ludmila Bendová, expertku na tradiční čínskou medicínu. | foto: Foto Van ReneltMAFRA
Ludmila Bendová, expertku na tradiční čínskou medicínu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Expertka na tradiční čínskou medicínu Ludmila Bendová v rozhovoru mimo jiné říká: „V žádném případě dnes nemá smysl závažné akutní úrazy léčit jen čínskou medicínou. Tady má západní medicína mnohem lepší prostředky. Nicméně čínská medicína se může uplatnit při následné rehabilitaci, stejně jako při prevenci různých chorob.“

LIDOVÉ NOVINY: V minulém volebním období se tradiční čínská medicína dostala do zákona o nelékařských povoláních. Nyní Senát navrhuje obory terapeut a specialista čínské medicíny ze seznamu odborných zdravotnických pracovníků zase vyřadit. Jak se na to díváte?

BENDOVÁ: Je to škoda. V současné době je v Evropě 20 států, které vyžadují pro praxi čínské medicíny specializované zdravotnické studium, a nikoli lékařský diplom. Oba obory, tedy jak západní, tak i východní medicína, vyžadují plné nasazení a celoživotní vzdělávání. Nelze je dělat skutečně kvalitně oba najednou.

Západní i východní medicína vyžadují plné nasazení a celoživotní vzdělávání. Nelze je dělat skutečně kvalitně oba najednou.

Máme v Česku dvě školy čínské medicíny, jejichž studium se blíží vysokoškolskému a přednáší na nich i čínští vysokoškolští profesoři. V mezinárodním žebříčku vysokých škol, který zpracovává poradenská společnost QS, je jedenáct čínských univerzit mezi stovkou nejlepších vysokých škol. A Univerzita Karlova je v témže indexu, tuším, na 246. místě. Nicméně pro naše senátory je čínská medicína jen léčitelstvím...

LIDOVÉ NOVINY: Je univerzitní studium čínské medicíny ve světě běžné?

BENDOVÁ: Tento studijní obor existuje v současné době na všech světadílech. V USA, Austrálii či v Británii, což jsou jistě rozvinuté západní demokracie, se tradiční čínská medicína učí na vysokých školách minimálně 30 let.

LIDOVÉ NOVINY: O tradiční čínské medicíně se ale říká, že jde o již dávno zavrženou tradici, kterou nechal vzkřísit vůdce Mao Ce-tung jako náhradu pro chudé masy za skutečnou medicínu, na kterou jeho režim neměl prostředky a lidi. Je na tom vůbec něco pravdy?

BENDOVÁ: Není, čínská medicína se dnes vyučuje šest let, stejně jako medicína západní, a zahrnuje i základy západní medicíny. Například fytoterapeuti (bylinkáři – pozn. red.) se školí až 11 let. V Číně je 42 univerzit, kde se učí tradiční čínská medicína. Vy narážíte na systém bosonohých lékařů z doby kulturní revoluce, který řešil situaci občanské války a hygienické problémy s ní spojené.

LIDOVÉ NOVINY: Takže čínský komunismus neměl vliv na tamní tradiční medicínu?

V USA, Austrálii či v Británii, což jsou jistě rozvinuté západní demokracie, se tradiční čínská medicína učí na vysokých školách minimálně 30 let

BENDOVÁ: To je složitější. Totalita čínskou medicínu skutečně ovlivnila v tom, že se rodové styly léčení potlačovaly. Ale naštěstí se dochovaly na venkově a v dalších oblastech. Školy čínské medicíny dnes mohou čerpat poznatky z čínských enkláv v USA, Vietnamu, Japonsku či na Tchaj-wanu.

LIDOVÉ NOVINY: Ale nelze popřít fakt, že současná Čína export tradiční čínské medicíny silně podporuje, a to i finančně. Nebo ne?

BENDOVÁ: Je to spíš nešťastná náhoda, že se tradiční čínská medicína dostala do takového politického kontextu. Chápu odpor k čínské totalitě, ale zavrhovat kvůli tomu čínskou medicínu – to mi přijde, jako kdybychom se teď rozhodli, že nebudeme používat kompas nebo papír, protože to vynalezli Číňané.

LIDOVÉ NOVINY: Může čínská medicína nahradit západní lékařství?

BENDOVÁ: To je naprostý nesmysl. V žádném případě dnes nemá smysl závažné akutní úrazy léčit jen čínskou medicínou. Tady má západní medicína mnohem lepší prostředky. Nicméně čínská medicína se může uplatnit při následné rehabilitaci, stejně jako při prevenci různých chorob. V současnosti, kdy nám hrozí epidemie cukrovky druhého typu, epidemie obezity, hypertenze, mrtvice, nádorové choroby, je vhodná doba, aby se významně posílily veškeré metody prevence.

Opravdu nechápu, proč vzdělání osob se zájmem o čínskou medicínu nahání tolik hrůzy senátorům. Vždyť je to totalitní myšlení – strach ze vzdělání!

Proto máme nyní v Evropě 160 tisíc nelékařů a 145 tisíc lékařů provozujících doplňkovou a alternativní medicínu. Opravdu nechápu, proč vzdělání osob se zájmem o čínskou medicínu nahání tolik hrůzy senátorům. Vždyť je to totalitní myšlení – strach ze vzdělání!

LIDOVÉ NOVINY: Čím se tedy čínská medicína liší od té západní?

BENDOVÁ: Západní medicína je založená na důkazech a využívá mechanistické modely 19. století. Proti tomu stojí paradigma tradiční čínské medicíny, zabývající se dynamickou rovnováhou neustálého pohybu a vyvažování tělesných živlů. Ovšem od začátku 20. století Einstein, Schrödinger a další vědci poukazují na omezenou platnost mechanistické fyziky. Všechno to, co se nám jeví jako pevné, neměnné, jsou jen rozkmitané stavy vakua, které navíc ještě souvisejí se způsobem, jakým je pozorujeme.

Je tu jisté neviditelné předivo vztahů. Když změníte spin jednoho z páru elektronů, jeho partner svůj spin změní okamžitě také, aby udržel rovnováhu páru. A je jedno, jak jsou daleko od sebe! Na principech kvantové fyziky jsou založeny i počítače, elektronika. A my zatím v medicíně tvrdošíjně prosazujeme dvojité randomizované studie jako vrchol poznání.

Západní medicína je založená na důkazech a využívá mechanistické modely 19. století. Proti tomu stojí paradigma tradiční čínské medicíny, zabývající se dynamickou rovnováhou neustálého pohybu a vyvažování tělesných živlů.

Každý z nás není jen tělo, ale má i duševní stránku a duchovní směřování. Jak to chcete nacpat do krychliček stejných údajů tovární výroby, aby se to dalo přesně změřit a porovnat? Jak moc je toto vědecké? Kdybychom připustili principy kvantové fyziky i do lékařství, vytryskl by gejzír významů a spousta věcí by měla mnohem větší smysl. Ale posuny se dějí i v medicíně.

LIDOVÉ NOVINY: Jakým způsobem se tyto posuny dějí?

BENDOVÁ: Například neurovědkyně a farmakoložka Candance Pertová jako první prokázala, že v mozku máme receptory pro endogenní opiáty, takzvané endorfiny. A řadu dalších neuromediátorů, které slouží k rozsáhlé komunikaci. A nejen směrem od hierarchicky nadřazeného mozku k orgánům pod ním, ale i zpětně, například ze střev do mozku. Dnes se ukazuje, že komunikace v těle je mnohem více založena na spolupráci a dvojcestných dálnicích než na nějaké pevné hierarchii. Tedy že jde o dynamickou rovnováhu.

Každý z nás není jen tělo, ale má i duševní stránku a duchovní směřování. Jak to chcete nacpat do krychliček stejných údajů tovární výroby, aby se to dalo přesně změřit a porovnat? Jak moc je toto vědecké? Kdybychom připustili principy kvantové fyziky i do lékařství, vytryskl by gejzír významů a spousta věcí by měla mnohem větší smysl. Ale posuny se dějí i v medicíně.

A právě další neurovědec Bruce Pomerantz už v osmdesátých letech 20. století prokázal, že při stimulaci akupunkturních bodů se vyplavují endorfiny. Tyto endogenní opiáty vlastně zodpovídají za dobrou náladu. Když pacienta při akupunktuře správně nabodám, cítí se poté trochu lépe než předtím. Je uvolněnější, méně cítí bolest, popřípadě ji necítí vůbec. To, k čemu se ale chci dobrat, je, že se ve vědní oblasti, jako je fyzika, naprosto změnilo nazírání na skutečnost. A v jiné vědecké oblasti, což je lékařství, se toto nazírání nezměnilo a my stále fungujeme v mechanistických konceptech 19. století.

LIDOVÉ NOVINY: Čínská medicína ale není založena na vědeckých důkazech, že ne?

BENDOVÁ: Co to je vědecké? Třeba z pohledu genetiky nemáte pravdu. Protože teď se zkoumá takzvaná epigenetika. Dlouhá léta se tvrdilo, že máte určitou nemoc, protože máte danou genetickou výbavu a tu nezměníte. Ale to už neplatí. Dnes se ví, že existuje řada takzvaných epigenetických mechanismů, které jsou schopné měnit to, jak a zda vůbec se tyto geny projeví. Empirické poznatky čínské medicíny jsou založené na filozofii, která se velmi blíží kvantové fyzice, a pomalu je potvrzuje moderní výzkum. Jen u nás není vůle to vidět.

LIDOVÉ NOVINY: V čem konkrétně je čínská medicína pro nás výhodná?

BENDOVÁ: Konkrétně třeba akupunktura mění některé epigenetické mechanismy směrem k rovnováze a k prodloužení života. Podle jedné studie až 99 procent běžně užívaných čínských směsí bylin podporuje epigenetické mechanismy, které přispívají k dlouhověkosti a k pevnému zdraví. Obecně pak jde o to, aby lidé věděli, jak se přizpůsobit ročním obdobím.

Empirické poznatky čínské medicíny jsou založené na filozofii, která se velmi blíží kvantové fyzice, a pomalu je potvrzuje moderní výzkum. Jen u nás není vůle to vidět.

Aby věděli, jak si pomoci, když je něco bolí, a nejedli hned prášky, konkrétně u nás 50 milionů analgetik za 4,5 miliardy korun ročně. Aby věděli, jak se mají stravovat, vzhledem ke svému konstitučnímu typu. To jsou fantastické preventivní věci, které by mohly pomoci, aby závažných nemocí nebylo tolik, aby se na ně přišlo dřív. Už jenom kvůli nežádoucím účinkům na játra a ledviny by se měly nefarmakologické prostředky léčby bolesti, jako je akupunktura, více podporovat.

LIDOVÉ NOVINY: Čínská medicína nás učí změnit životní styl?

BENDOVÁ: Pokud jde třeba o stravu, západní medicína se ptá, co má člověk jíst, aby přežil. Tedy jaké vitaminy, minerální látky, bílkoviny či tuky. Zcela se pominul vliv nestravitelných částí, jako je třeba vláknina. Nebo význam lidského mikrobiomu. Čínská medicína se ptá, co má člověk jíst, aby byl v rovnováze s přírodou, počasím, ročními cykly. To je úplně jiné paradigma, které prostřednictvím poznání rovnováhy vede ke změně životního stylu, pokud je ovšem pacient přístupný a spolupracuje.

LIDOVÉ NOVINY: Rovnováhy s přírodou?

Čínská medicína se ptá, co má člověk jíst, aby byl v rovnováze s přírodou, počasím, ročními cykly. To je úplně jiné paradigma, které prostřednictvím poznání rovnováhy vede ke změně životního stylu, pokud je ovšem pacient přístupný a spolupracuje.

BENDOVÁ: Jistě, vyhledávání rovnováhy je zásadní ve vztahu k životnímu prostředí. Protože jsme byli schopni za pár set let vyčerpat energetické zásoby Země za statisíce či možná miliony let. To není normální. Co budou dělat naše děti, vnuci, jejich vnuci? Tady denně vyhyne nevím kolik živočišných a rostlinných druhů, měli bychom tedy vyhledávat rovnováhu i jenom z toho důvodu, abychom si nepodřezali větev, na které sedíme. Takže mi přijde, že filozofie čínské medicíny je v souladu s tím, co doba potřebuje, a nad čím by se lidé měli zamyslet.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvili jsme o akupunktuře. V jejím případě i řada západních lékařů připouští, že funguje. Ale co třeba baňkování? To je mnohem kontroverznější. Není to jasné šarlatánství?

BENDOVÁ: A dávat hned léky na bolest zad – to vám přijde vědecké? Určitě je rozumnější zkusit nejdříve metody co nejméně škodlivé, než okamžitě léčit chemicky. Při baňkování vzniká podtlak, mění se parametry lymfatických tekutin v tkáních a to vše má minimálně léčebný účinek proti bolesti.

Čínská medicína má geniální definici zdraví: je to volné a ničím nezpomalené proudění krve a čchi (vitální energie – pozn. red.). Není to definice oficiální, ale já ji ráda cituji, protože mi přijde fantastická. Zánět je vlastně koncentrací určitých látek na určitém místě, jakousi lokální stagnací. Čínská medicína dělá to, že kde je lokální stagnace, tam se to snaží rozproudit, a kde je naopak nedostatek prokrvení, tam se snaží energii dostat.

LIDOVÉ NOVINY: Co všechno kromě akupunktury a baňkování do tradiční čínské medicíny patří?

Filozofie čínské medicíny je v souladu s tím, co doba potřebuje, a nad čím by se lidé měli zamyslet

BENDOVÁ: Zkuste si to představit jako dlouhověkou želvu. Má čtyři hlavní nožičky: akupunkturu, fytoterapii, masáže a cvičení. A to všechno drží pohromadě díky páteři a kostem, což je filozofie taoismu. Kosti jsou obaleny masem, to je samotné provozování celého oboru, který se nikdo nedokáže naučit teoreticky, ale musí jej zároveň dělat i prakticky, pokud chce pochopit, jak funguje, jak se pohybuje. A to vše je chráněno mohutným krunýřem, což jsou klasická díla, ve kterých jsou rozpracovány algoritmy léčení, vyjmenovány byliny, směsi, body a dráhy i to, jak je užívat.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že lidé v Česku mají dostatek informací o čínské medicíně? Jakou úroveň má podle vás tuzemská diskuse o tomto oboru?

Diskuse o tradiční čínské medicíně se spíše žádná nevede. Ani odborná.

BENDOVÁ: Přijde mi, že diskuse o tradiční čínské medicíně se spíše žádná nevede. Ani odborná. Problém je v tom, že už asi v pěti číslech časopisu České lékařské komory vyšly poměrně rozsáhlé články, které označují čínskou medicínu za naprosté šarlatánství. Už před dvěma lety jsem jim nabídla svůj článek, ale oni řekli, že má příliš mnoho citací a že na to nemají prostor. A od té doby věnovali poměrně dost stránek článkům, které čínskou medicínu kritizují.

Tak jsem se na to snažila reagovat a zeptala se jich, jestli by nemohli zvážit alespoň něco příznivého. A oni mi odpověděli, že nikoliv. To mi ovšem nepřijde jako diskuse. Je to spíš jako za doby totality, kdy také nebylo možné, aby se některé věci dostaly do veřejného prostoru. Mně to přijde škoda.

Souboj o čínskou medicínu vstoupil do druhého kola

  • Od loňského září jsou na seznamu odborných zdravotnických pracovníků také obory terapeut a specialista čínské medicíny. Do zákona o nelékařských povoláních se čínská medicína dostala na základě poslanecké iniciativy, nikoli na návrh vlády. Prosadil to tehdejší šéf sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO) s argumentem, že v Česku působí mnoho poskytovatelů čínské medicíny, ale není možné jednoznačně ověřit jejich vzdělání, rozsah a kvalitu nabízené péče.
  • Senát jejich zařazení do seznamu loni umožnil, nyní ale schválil opačný návrh Aleny Dernerové (za SD-SN) a Vladimíra Plačka (ČSSD) na jejich opětovné vyřazení.
  • Návrh Senátu na vyřazení čínské medicíny ze zdravotnických povolání podporuje Česká lékařská komora, změnu zákona nyní musí posoudit vláda a sněmovna.
  • Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce letos předložit zákon o léčitelství, který by měl zahrnovat mimo jiné i čínskou medicínu.
  • Už v lednu také zastavil stavbu kliniky čínské medicíny v areálu Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Klinika podle něho má vzniknout, ale mimo fakultní nemocnici.
  • Léčbu čínskou medicínou si pacienti platí sami. Kritici ale považují její loňské uzákonění za první krok k tomu, aby se přípravky tradiční čínské medicíny začaly hradit ze zdravotního pojištění.

Ludmila Bendová (62)

  • Lékařka internistka.
  • Zakladatelka Československé SinoBiologické společnosti, pod jejíž záštitou vznikla v roce 1990 První škola tradiční čínské medicíny v Praze.
  • V praxi se věnuje fytoterapii akupunktuře a dietetice.
  • Absolventka šestiletého studia fytoterapie na univerzitě Guangming Zhongyi Hanshou Daxue a pětiletého studia akupunktury na téže univerzitě Guangming v Pekingu
  • Má za sebou několik měsíčních stáží na jedné z největších nemocnic věnovaných čistě tradiční čínské medicíně – Dongzhimen yiyuan v Pekingu.
  • Absolvovala též několik měsíčních stáží na Univerzitě čínské medicíny v Tchien-ťinu v Číně (TUTCM – Tianjin University of Traditional Chinese Medicine), jejíž profesory zve pravidelně do Prahy na přednášky.
  • Přednáší nepovinný předmět čínská fytofarmakologie na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
  • Byla prezidentkou kongresu tradiční čínské medicíny v Praze v roce 2010.



Počet příspěvků: 20, poslední 19.3.2018 09:00 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.