Nahradí Robert Šlachta v postu šéfa policie Tomáše Tuhého?

Spor dvou policejních důstojníků Tomáše Tuhého a Roberta Šlachty odstartovalo oznámení o sloučení dvou klíčových policejních jednotek. Před dvěma lety vyhrál policejní prezident Tomáš Tuhý. Dnes se spekuluje, že by ho mohl vystřídat bývalý ředitel protimafiánské jednotky Robert Šlachta, který policii po střetu s nadřízenými opustil.

Martin Shabu 25.4.2018
Policejní prezident Tomáš Tuhý. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Policejní prezident Tomáš Tuhý. | foto: Martin Veselý, MAFRA
Policejní prezident Tomáš Tuhý. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ve střetu dvou výrazných policejních důstojníků Tomáše Tuhého a Roberta Šlachty se odráží snad vše, co je možné nalézt v detektivkách. Profesní čest, úniky z vyšetřování, politické tlaky i souboj o nejvyšší policejní post. To vše obnáší dnes už letitý spor, který odstartovalo oznámení o sloučení dvou klíčových policejních jednotek – Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality a Útvaru pro odhalování organizovanému zločinu (ÚOOZ).

Rivalita mezi Šlachtovým ÚOOZ a protikorupční policií, kterou vedl Jaroslav Vild, byla všeobecně známá. Přispělo k ní mimo jiné i to, že žalobci svěřovali detektivům od Šlachty čím dál tím více důležitých případů, které sahaly do byznysu, politiky, a dokonce i do policejních složek. Věřili jim, že choulostivé informace udrží v tajnosti. Vedení policie ale obhajovalo sloučení především potřebou sdílet informace a tím zvýšit efektivitu.

Osobní vnímání

Zatímco Šlachta s postupem Tuhého nesouhlasil, Vild ho podporoval. Na stranu Šlachty se krátce po oznámení změn postavil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Obával se zejména negativních důsledků na rozběhnuté kauzy. Šlachta tvrdil, že důvodem bleskové reorganizace je něco jiného. A sice snaha získat přístup k citlivým informacím ze strany policejních šéfů. Většinu z nich nerespektoval, protože k práci v terénu měli podstatně dál než on sám. S Tuhým se Šlachta rozcházel i v jiných otázkách.

Zatímco Tuhý se často účastnil veřejných akcí, například karlovarského filmového festivalu či recepcí na Hradě, Šlachta se od tohoto světa snažil držet stranou. Legendární je jeho přespávání na policejní ubytovně. Sloučení útvarů vnímal Šlachta velmi osobně.

Zatímco Tuhý se často účastnil veřejných akcí, například karlovarského filmového festivalu či recepcí na Hradě, Šlachta se od tohoto světa snažil držet stranou. Legendární je jeho přespávání na policejní ubytovně. Sloučení útvarů vnímal Šlachta velmi osobně. „Vůbec by se to nemělo spustit, je to prasárna,“ tvrdil. V momentě, kdy se za reorganizaci postavil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), rozhodl se Šlachta po 26 letech kariéry v uniformě skončit. Kroky policejního prezidenta i ministra vnitra naopak loni přes dílčí kritiku posvětila sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci.

Nic nebylo ani z kauzy takzvaného brutálního úniku informací, do nějž byl údajně zapojen i Tuhý. Loni v prosinci zatím nepravomocně konstatoval soud, že Šlachtův detektiv a šéf ostravské expozitury ÚOOZ Milan Komárek zneužil povinnosti úřední osoby, když policejního prezidenta ve vysílání ČT nařkl, že byl prověřován v souvislosti s únikem z citlivého policejního spisu. Podle soudu to dělat neměl. Na podporu Komárka přišel svědčit proti Tuhému i Šlachta. Komárka prý ke komunikaci smédii ohledně reorganizace a svého odchodu od policie pověřil.

Ani změna uniformy

Animozitu mezi ním a Tuhým nezmírnila ani změna uniformy. Kdykoli se Robert Šlachta na adresu policie kriticky vyjádří, přistane prý na stole šéfa celníků výzva, aby toho jeho náměstek nechal.

Podle Šlachty existovala souvislost mezi bleskovými změnami a případy, na nichž pracoval. U soudu poukázal zejména na případ Beretta, v němž figuruje exšéf odboru korupce Radek Holub, soukromé očko Igor Gáborik, ale také městská žalobkyně Dagmar Máchová. „Druhý den (po spuštění Beretty) jsem se dozvěděl, ať si dávám pozor, že se připravuje reorganizace útvaru. Považoval jsem to za blbost, protože jsem nevěřil, že někdo něco takového dokáže vymyslet,“ řekl Šlachta, který po odchodu od policie našel útočiště na Celní správě v resortu financí.

Animozitu mezi ním a Tuhým nezmírnila ani změna uniformy. Podle informací LN z bezpečnostních kruhů si oba muži nemohou přijít na jméno. A kdykoli se Robert Šlachta na adresu policie kriticky vyjádří, přistane prý na stole šéfa celníků výzva, aby toho jeho náměstek nechal. Jestli si Šlachta, který od policie odcházel nechtěně, v budoucnu sedne na Tuhého místo, jasné zatím není.

Nenávist zažehla nečekaná reorganizace policie

Psal se červen 2016, když LN přinesly výbušnou zprávu o tajně chystané reorganizaci policejních útvarů. V jejím důsledku měly být sloučeny protimafiánské a protikorupční jednotky a vzniknout nová „supercentrála“. Na pozadí bleskové reformy se však odehrál drsný souboj o ovládnutí policie a zmenšení vlivu ředitele tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty. Ten tehdy vyšetřoval politicky citlivé kauzy, které nikomu – ani nadřízeným, ani politikům – nehlásil. Část politické sféry z něho měla strach.

Ještě než se informace oficiálně potvrdila, do hry se vložil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) napsal ostrý dopis, ve kterém varoval před případným sloučením protikorupčního a protimafiánského útvaru. Vedení policie a ministerstvo vnitra řízené sociálním demokratem Milanem Chovancem však na kritiku nedbaly. Když se kalendář překlopil do 8. června 2016, policejní šéf Tomáš Tuhý vystoupil před veřejnost a potvrdil zprávu LN, že budou sloučeny dva elitní policejní útvary a vznikne Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Politická rovina

Architekty spojení byli policejní prezident Tuhý, jeho tehdejší náměstek Zdeněk Laube a politické krytí zajistili tehdejší premiér Bohuslav Sobotka a ministr vnitra Milan Chovanec. Věc přerostla v obrovskou politickou krizi, v níž hrozilo, že se rozpadne Sobotkova vláda. Proti reorganizaci se totiž postavilo hnutí ANO, které ostatní politické strany napadly, že chce získat kontrolu nad policií – to vše v době, kdy se začínal vyšetřovat případ Čapího hnízda, v němž figuroval tehdejší ministr financí a současný premiér v demisi Andrej Babiš mezi podezřelými (dnes je spolu s dalšími trestně stíhaný).

Příkopy, které se tehdy v červnu vyhloubily, byly hluboké. Nejen politicky, ale i mezi policejními pohlaváry. Šlachta s policejní reorganizací zásadně nesouhlasil a v polovině června 2016 policejní uniformu svlékl. Nastoupil k Celní správě při ministerstvu financí tehdy řízeném Babišem a stal se náměstkem generálního ředitele.

Mezitím se rozehrál souboj o policejního prezidenta Tuhého. Tehdy končící šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek v České televizi odpálil dynamit, když řekl, že Tuhý je podezřelý z „brutálního úniku informací“. Komárka tento výstřel přišel draho, za svá slova byl později stíhán a nepravomocně odsouzen k podmínce. Téma reorganizace se v politické rovině táhlo ještě několik měsíců. Postarala se o to ve sněmovně zřízená vyšetřovací komise, která nakonec nedospěla k závěru, že by spojení útvarů bylo provedeno s cílem zbavit se Šlachty.

Kontroverzní reorganizace měla nemalé politické dopady. ČSSD, jejíž premiéraministr vnitra byli za reformu politicky zodpovědní, v průběhu měsíců klesaly předvolební preference. I to se podepsalo pod jejím loňským propadákem ve volbách.

Ondřej Koutník

Zamíří šéf policie na ambasádu?

Po šéfinspektorovi Michalu Murínovi by mohl brzy opustit velitelský post policejní prezident Tomáš Tuhý. Ten má minimálně od sporné policejní reorganizace z léta 2016 velmi napjaté vztahy s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO). „Předminulý týden si Tuhý pozval své nejbližší spolupracovníky, kterým řekl, že končí. Čeká jen na to, až se vyřeší otázka, kdo bude příští ministr vnitra,“ řekl LN jeden z důstojníků pod podmínkou anonymity. A jeho slova potvrzuje i další zdroj z justice: „Měl by zamířit do diplomacie. Prý je to nabídka, která se neodmítá.“

Samotný generál Tuhý však spekulace ohledně svého brzkého odchodu vyvrací. „Již v nedávné době se veřejně vyjádřil, že nevidí důvod uvažovat o tom, že by ve své funkci skončil. Od té doby se nic nezměnilo,“ napsala LN Iveta Skupien z Policejního prezidia. Více na tyto „množící se spekulace o údajném odchodu policejního prezidenta z funkce“ prý policejní centrála nebude reagovat. Policejní šéf Tuhý se už počátkem dubna v rozhovoru pro ČTK vyjádřil, že na rozdíl od šéfa inspekce Murína nemá pocit, že by se ho chtěla nová vláda zbavit.

Zbrzděný kobercový nálet

„Samozřejmě vnímám mediální příběhy, kde se spekuluje o různých tlacích na ředitele bezpečnostních sborů. Já jsem žádný takovýto tlak nezaznamenal,“ řekl Tomáš Tuhý. Zdůraznil, že na rozdíl od Murína policejní prezident není podřízen přímo premiérovi. Policie podle něho má před sebou řadu úkolů jako budování prvosledových hlídek, posilování útvarů zajišťujících problematiku cizinců, terorismu a extremismu, kybernetického zločinu nebo finanční a hospodářské kriminality. Na prioritách se shodl s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem, kterého do vlády přivedl Babiš.

Ani Metnar ve středu 18. dubna o odchodu Tuhého nevěděl. „Tuto informaci nemám,“ napsal LN ministr v demisi. Minimálně od loňského roku se v bezpečnostních kruzích intenzivně mluví o možných změnách v souvislosti s nástupem vlády premiéra Babiše. Kobercový nálet na klíčové pozice v bezpečnostním aparátu však zbrzdilo skládání vlády s důvěrou, jež ani po šesti měsících nemá rozuzlení. Až na oznámení o konci Michala Murína v čele GIBS v úterý 17. dubna zůstává složení šéfů bezpečnostních sborů bez větších změn.

Už na sklonku loňského roku se nicméně objevily zprávy, že Tuhý by mohl „přeskočit“ do diplomacie. Připomeňme, že jeho předchůdce Petr Lessy je od roku 2014 styčným policejním důstojníkem na našem velvyslanectví na Slovensku. A v Bratislavě bude brzy volné ještě vyšší post. Na konci března totiž velvyslankyně na Slovensku Livie Klausová oznámila, že jej opustí.

Možná Bratislava

„Mohu potvrdit, že paní Klausová na vlastní žádost končí jako velvyslankyně v Bratislavě. Do jmenování nového velvyslance, kterému musí hostitelská země udělit souhlas, nemůžeme sdělovat jméno jejího nástupce,“ potvrdila v březnu mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Předminulý týden vláda schválila balíček příštích velvyslanců. Jméno nového slovenského ambasadora ovšem mezi nimi podle informací LN nebylo.

Jedno z vysvětlení je, že kabinet v demisi s obsazením bratislavského vyslanectví vyčkává na „těžké“ váhy. A tím policejní prezident bezesporu je. Navíc jeho odchod otevírá příležitost pro jmenování jeho nástupce. Podle zákulisních zpráv nyní Tuhý, kterého do postu před čtyřmi roky instaloval bývalý ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), vyčkává. Své další kroky chce přizpůsobit tomu, jak dopadne vyjednávání mezi ANO a ČSSD o obsazení právě postu ministra vnitra.

V minulých dnech probleskla médii zpráva, že by se mohl na silovém resortu usadit Jeroným Tejc, který dříve ze ČSSD zastával post stínového ministra vnitra. Kvůli sporu s bývalým vedením strany se ale z vrcholové politiky stáhl. Jeho služeb využil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který ho jmenoval politickým náměstkem.

V souvislosti s hypotetickou výměnou na vnitru se v bezpečnostních kruzích skloňuje i varianta, že by se příštím policejním prezidentem mohl stát Robert Šlachta. Bývalý šéf protimafiánské jednotky po vynuceném odchodu kvůli policejní reorganizaci skončil jako náměstek generálního ředitele Celní správy. Celníci spadají pod ministerstvo financí, které kontroluje rovněž hnutí ANO.

Martin Shabu

Matematický úkaz – co ministr vnitra, to nový policejní prezident

Vladislav Husák (2005–2007)

Skončil v postu v souvislosti s vyšetřováním jeho role v korupční aféře okolo rozdělování státních zakázek na výrobu biolihu. Jmenoval ho František Bublan (ČSSD), odcházel za Ivana Langera (ODS).

Oldřich Martinů (2007–2010)

Jeho dny v postu se ukončily krátce po schůzce s prezidentem Václavem Klausem v prosinci 2010. Na jeho odvolání tlačil ministr vnitra Radek John z Věcí veřejných. Pro Martinů se našlo místo zástupce ředitele Europolu.

Petr Lessy (2011–2012)

Z postu ho odvolal ministr vnitra Jan Kubice (nestr.) ve vládě Petra Nečase (ODS). A to kvůli trestnímu stíhání pro zneužití pravomoci úřední osoby a pomluvu. Jenže soudy ho později očistily.

Martin Červíček (2012–2014)

Prvním mužem policie se stal v Kubiceho éře. Ve vedení se ale dlouho neohřál. Kubiceho nástupce Martin Pecina (dříve ODS a ČSSD, později kandidoval za SPOZ) ho po správním řízení odvolal a vrátil do funkce Lessyho. Červíček se později stal krajským policejním ředitelem v Hradci Králové. Od voleb 2016 je náměstek hejtmana za ODS.

Tomáš Tuhý (od 2014)

Do postu ho jmenoval ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Před tím ale oznámil rezignaci Lessy, který skončil jako policejní emisar na naší ambasádě na Slovensku.



Počet příspěvků: 1, poslední 25.4.2018 05:20 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.