Mzdy v hrsti a sliby na střeše

S debatou o progresivní mzdě se živě diskutuje i o tom, že jsou české mzdy příliš nízké. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jsou české odbory slabé?

České mzdy a odbory. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy České mzdy a odbory. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
České mzdy a odbory. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

V poslední době se u nás živě diskutuje o tom, že české mzdy jsou příliš nízké, a to především v odvětvích a firmách s vysokou a setrvalou ziskovostí a vysokou dividendou, která odchází do zahraničí. Jsou české odbory příliš slabé? Neměly by mít odvahu vyvíjet vyšší tlak? A jaká má být role odborů v tržní ekonomice? Je lepší, když se mzdy odvíjejí pouze na základě nabídky a poptávky? Nebo je lepší, když svůj zájem prosazují silně a hlasitě i odbory?



Pavel Kohout, Partners

Pavel Kohout, Partners

Vyšší mzdy nelze nařídit ani vyvzdorovat

Kdekdo by chtěl vyšší mzdovou úroveň. Zaměstnanci. Podnikatelé, kteří prodávají zboží a služby zaměstnancům. Banky, pojišťovny a investiční společnosti, které spravují peníze zaměstnancům i podnikatelům. Úroveň mezd je ale jedním z mnoha aspektů rovnováhy každé ekonomiky. Není možné vyšší mzdy prostě nařídit nebo si je vyvzdorovat hrozbou stávek.

Proč žijí stovky tisíc mladých Francouzů, Italů, Španělů a Řeků v Londýně? Jistě ne kvůli počasí. Je to kvůli trhu práce.

Ekonomika, kde není mnoho omezujících podmínek, má tendenci směřovat k optimální rovnováze a pokud právě netrpí válkou nebo krizí, lidem se postupně žije lépe. Pokud ale netrpělivost převládne a politici se začnou snažit vylepšit realitu zákonodárnými aktivitami, výsledkem je vždy suboptimální rovnováha. Příklad: země evropského jihu, kde se levice snažila uměle vylepšit postavení zaměstnanců pomocí „ochranářských“ zákonů, trpí chronickou katastrofální nezaměstnaností. Proč žijí stovky tisíc mladých Francouzů, Italů, Španělů a Řeků v Londýně? Jistě ne kvůli počasí. Je to kvůli trhu práce. Britský trh práce funguje proto, že tamní vlády neměly nikdy sklony bojovat proti zákonu nabídky a poptávky jako Don Quijote proti větrným mlýnům.

Česko je bohužel závislá, subdodavatelská ekonomika, která má malý prostor pro tvorbu zisků. Totéž platí pro růst mezd. Jedině dlouhodobé trpělivé pěstění domácího kapitálu může posunout ekonomickou rovnováhu žádoucím směrem. Domácím kapitálem se v tomto případě rozumí malé a střední podniky, ze kterých časem vyrostou velké. Privatizační magnáti ani dotační baroni českou ekonomiku nezachrání. ̈



Tomáš Ježek, český ekonom

Tomáš Ježek, český ekonom

Tlak odborů vede k inflaci

Úroveň mezd určuje produktivita práce. Odbory sice mohou svým tlakem mzdy zvýšit, ale jen za cenu inflace.



Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Budou mít roboti odbory?

České odbory je slyšet. Už několik let volají po konci levné práce a výraznějším růstu mezd. Zatímco zaměstnanci tleskají, zaměstnavatelé protestují. Jedná se o učebnicový konflikt mezi dvěma zájmovými skupinami. Nic neobvyklého na tom není, tedy nebýt faktu, že český trh práce se přehřívá, firmám chybí zaměstnanci. Přesto mzdy nerostou tak rychle, jako před vypuknutím globální finanční recese. Proč? Protože jsou odbory slabší a slabší?

Nezávislé statistiky OECD do roku 2014 říkají, že angažovanost našich zaměstnanců v odborech za patnáct let klesla na polovinu. Členů je sice méně, ale odboroví předáci jsou slyšet hodně. Problémem odborů je, že chtějí konec levné práce v ekonomice, ve které převažuje pracovně náročná výroba. Ekonomika, která si neuhlídá růst nákladů včetně mezd, přijde o konkurenceschopnost a po letech začne kolabovat (příběh Řecka netřeba připomínat).

Problémem odborů je, že chtějí konec levné práce v ekonomice, ve které převažuje pracovně náročná výroba. Ekonomika, která si neuhlídá růst nákladů včetně mezd, přijde o konkurenceschopnost a po letech začne kolabovat

Vedle stupně rozvoje naší ekonomiky sehrály v (ne)růstu mezd silnou roli i vnější faktory: zdrcující cenová konkurence a nepřetržitý tlak na cenu našich výrobků na všech vývozních trzích (ceny průmyslových produktů v Evropské unii tři roky klesaly). Firmy z Česka našly cestu, jak se s tím vypořádat. Díky přísné kontrole nákladů – včetně těch mzdových – a podpory ze strany slabší koruny přicházely do české ekonomiky stále nové a nové zakázky, které dávaly firmám práci a firmy zase práci lidem. Výsledkem byla – a stále je – rekordní zaměstnanost: tři čtvrtiny osob produktivního věku pracuje.

Přesto růst mezd netrhá žádné rekordy. Odboráři v mnohých podnicích volali po výraznějším růstu mezd, někdy se i stavěli na hlavu, ale prosadit jejich výraznější plošný růst se jim nepodařilo. Česká ekonomika šla místo růstu mezd při nižším počtu zaměstnanců jinou cestou – cestou výrazného zvýšení zaměstnanosti při mírném růstu mezd kopírujícím zhruba růst produktivity práce. Ale i na této cestě se začínají objevovat stále větší překážky v podobě nedostatku zaměstnanců. Odbory, ale i samotní zaměstnanci mají ve mzdových vyjednáváních lepší pozici. Je ale na zaměstnavatelích, aby zhodnotili své možnosti a podle nich navyšovali mzdy. Neúměrný tlak na růst mezd může vést buď ke ztrátě konkurenceschopnosti (viz jižní křídlo Evropy) nebo k rychlejšímu nahrazení práce stroji či roboty. Budou mít i roboti své odbory?



Zdeněk Kudrna, University of Vienna

Zdeněk Kudrna, University of Vienna

V podstatě nemožné

Přiblížit se německým či rakouským mzdám bez aktivních a silných odborů prakticky nejde. Tamní výplaty jsou výsledkem desetiletí hledání inovativních kompromisů mezi zástupci firem a zaměstnanců na několika úrovních od fabrik, po celostátní tripartitu.

Konkurenceschopnost těchto ekonomik stojí na postupných inovacích a zvyšování produktivity, které jsou důsledkem hluboké specializace klíčových skupin zaměstnanců.

České přešlapování

Tato míra specializace však vyžaduje jednak přístup ke vzdělání a dlouhodobý kariérní horizont pro zaměstnance, jednak ochranu firemních investic do lidského kapitálu. Obojí zaručuje rovnocenné vyjednávání mezi silnými firmami a odbory, které navíc mají vliv i na politiku státu v klíčových oblastech, jako je vzdělávání či průmyslová politika (alias podpora inovací).

I kvůli absenci nápadů a vlivu odborářů Česko přešlapuje na nízké úrovni specializace, a tedy i na nízkém průměrném ohodnocení

Česká ekonomika je na tato odvětví úzce napojena, takže silnější role odborů by dávala smysl. Ovšem odbory mají příliš málo členů a jen chabý vliv na politiku státu, takže nemají moc co nabídnout při vyjednávání o mzdách či o lokaci koncernových investic a výzkumných aktivit. I kvůli absenci nápadů a vlivu odborářů proto Česko přešlapuje na nízké úrovni specializace, a tedy i na nízkém průměrném ohodnocení.

Odbory neumějí rozetnout začarovaný kruh, kdy mají málo členů, a tedy malý vliv, jenž zase snižuje motivaci k členství. Případná levicová vláda by jim mohla pomoci napojením zaměstnaneckých výhod na členství v odborech. Ovšem s rostoucím vlivem by rostlo i riziko, že se odbory nadchnou pro konfrontaci ignorující globální konkurenci.

To by mohlo ekonomiku poškodit, ale přijde mi to menší riziko, než nechat frustraci z nekonvergujících mezd přelít do podpory populistických stran. Silnější odbory by měly zatraktivnit rychleji rostoucí mzdy v hrsti, na úkor ekonomicky nesmyslných slibů na střeše.



Monitor Jana Macháčka


Počet příspěvků: 1, poslední 12.3.2017 10:08 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.