Muži více psychicky strádají pracovním vytížením než ženy

Velké téma sladění práce a rodiny se většinou skloňuje v souvislosti s ženami. Vznikají zkrácené úvazky, sdílená pracovní místa či dětské skupiny, aby matky neztrácely kontakt s oborem. Dosud ale nikdo příliš neřešil, cítí-li se komfortně otcové. Výzkum Proměny české společnosti ukazuje, že nikoli – 23 procent z nich kvůli tomu trpí.

Kamila Bolegová 26.10.2018
Produktivita práce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Produktivita práce. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Produktivita práce.

Než se 32letému Matoušovi narodila dcera, byl kreativním ředitelem reklamní agentury zvyklým věnovat většinu času zaměstnání. Teď však obě role nestíhá zvládnout. „Mám náročnou práci a trávíval jsem v ní spoustu času. Teď bych byl rád více doma s dcerou. Špatně se ale šéfovi vysvětluje, že už nemám takové nasazení, přitom živit musím dceru i manželku,“ popisuje své dilema. Lidí, které podobně trápí, že kvůli vydělávání šidí rodinu, je nejméně pětina, odhalil renomovaný průzkum Proměny české společnosti.

Více než čtvrtina lidí podle jeho výsledků nezvládá plnit své domácí povinnosti, protože zaměstnání je příliš vytěžuje. Značná část tím psychicky strádá. V roce 2016 zmeškala pětina respondentů nějakou rodinnou událost kvůli práci, přičemž to vnímají úkorně. Z žen se tak vyslovilo 17 procent, z mužů třiadvacet. „Konflikt mezi prací a rodinou řeší ve větším rozsahu muži než ženy,“ píše se u prozatím posledního šetření jednoho z nejvýznamnějších kontinuálních projektů.

Studie, na níž se podílí Sociologický ústav Akademie věd, Masarykova univerzita, ekonomický institut CERGE-EI a agentury Median a Stem/Mark, upozornila i na další problém – přesčasy. Stále více lidí je v práci déle, než kolik stanovuje jejich smluvní hodinový rámec, konkrétně se k tomu přihlásilo 72 procent dotázaných. Více než třetině z nich ovšem zaměstnavatel práci přesčas nikdy neproplatil, týká se to dokonce téměř každé druhé ženy.

Proměna otcovské role

Velké téma sladění práce a rodiny se většinou skloňuje v souvislosti s ženami. Vznikají zkrácené úvazky, sdílená pracovní místa nebo dětské skupiny, aby matky neztrácely kontakt s oborem. Dosud ale nikdo příliš neřešil, jestli se cítí komfortně otcové. Až výzkum Proměny české společnosti ukazuje, že nikoli. Jisté přehlížení situace otců „souvisí s tím, že muži jsou stále považováni za živitele rodiny, pracují ještě pořád více,“ říká Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů. Výsledky studie, které ukazují, že 23 procent z nich kvůli tomu trpí, jsou podle něho ovšem pozitivní.

Vždy platilo, že muž tráví valnou část svého života v práci a rodinu přenechává manželce – proměňuje se ale vnímání otcovské role. Přibývá mužů, kteří chtějí trávit více času s potomky.

„To znamená, že se chtějí starat,“ míní Jásek. Vždy platilo, že muž tráví valnou část svého života v práci a rodinu přenechává manželce – proměňuje se ale vnímání otcovské role. Přibývá mužů, kteří chtějí trávit více času s potomky. „Primárně to musí řešit zaměstnanec, který potřebuje změnit pracovní dobu. Jako zaměstnavatelé chceme vycházet vstříc, ale musíme vydělávat,“ dodává Jásek. Přehřívající se trh práce v tuto chvíli frustrovaným otcům nahrává. Pracovních sil je málo, firmy si je hýčkají a více akceptují jejich požadavky.

Podle Michaely Kudrnáčové ze Sociologického ústavu Akademie věd, která se na výzkumu podílela, spočívá mužské trauma částečně i v tom, že ženám činí menší potíže podřídit kariéru rodině. A to i za cenu, že mají zastávat horší pozici bez šance na postup, pohorší si finančně, nebo je nová práce pod jejich kvalifikací. Muži po založení rodiny proti tomu pracuji více, aby ji hmotně zabezpečili.

Lehčí forma neškodí

„Matky konflikt mezi prací a rodinou vyřeší tím, že si práci vyberou tak, aby jim do rodiny nezasahovala. Zatímco otcové začnou pracovat více a průběžně vysoké nároky práce tlumí, až když do života rodiny začnou zasahovat příliš,“ říká Kudrnáčová. Tento jev potvrzuje i Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. „Bohužel se situace zhoršuje kvůli možnosti permanentního online připojení u některých profesí,“ konstatuje a upozorňuje, že pak hrozí vyhoření nebo zhoršení vztahů.

Určité pnutí mezi prací a rodinou se zřejmě vymýtit nepodaří nikdy, nicméně studie ukazují, že konflikt mezi prací a rodinou sice souvisí se zhoršeným zdravím a životní spokojeností, ale v lehčí formě neškodí

Určité pnutí mezi prací a rodinou se zřejmě vymýtit nepodaří nikdy, nicméně Kudrnáčová poznamenává: „Studie ukazují, že konflikt mezi prací a rodinou sice souvisí se zhoršeným zdravím a životní spokojeností, ale v lehčí formě neškodí.“ Symbióza pracovního a soukromého života je v posledních letech jednou z programových priorit ministerstva práce a sociálních věcí.

„Pro efektivní slaďování je nezbytná dostatečná nabídka dostupných služeb péče o děti předškolního a mladšího školního věku a zároveň dostatečná nabídka flexibilních forem práce,“ shrnuje problematiku Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení ministerstva. Východisko spatřuje mimo jiné v masivnějším zavádění dětských skupin. „Aktuálně je kolem 830 dětských skupin s 11 tisíci místy,“ upřesňuje mluvčí. Pomoci by měla také garance míst pro děti v mateřských školách, které jsou ve spádových oblastech velkých měst často přeplněné.

Když se nedaří sehnat místo v mateřince, řada lidí zůstane déle doma, protože si třeba nemohou dovolit soukromé hlídání a příbuzní žijí daleko. „Klíč k vyššímu zapojení matek na trhu práce je spatřován především v dostupné předškolní péči pro nejmenší děti. Nedávné dění kolem zajištění místa ve školkách pro dvouleté děti ale ukázalo, že na toto řešení si v České republice budeme muset ještě počkat,“ dodává Kudrnáčová. Řešení zaváděná pro ženy ovšem pochopitelně mohou využívat i otcové.

Problém přesčasů

Studie odhalila i další velký pracovní problém: přesčasy. „Odpracované přesčasy jsou častěji propláceny mužům než ženám. Téměř polovině žen – 46 procentům – nejsou propláceny nikdy, mezi muži k této situaci dochází ve 33 procentech,“ uvádí průzkum. Příčiny lze jen domýšlet.

Studie odhalila i další velký pracovní problém: přesčasy. Odpracované přesčasy jsou častěji propláceny mužům než ženám. Téměř polovině žen – 46 procentům – nejsou propláceny nikdy, mezi muži k této situaci dochází ve 33 procentech.

„Podle dat z naší studie bohužel nedokážeme přesněji určit důvody. Ale pravděpodobně hraje roli, že ženy více než muži pracují na zkrácený úvazek, přičemž výše úvazku nemusí odpovídat vyžadované práci. Ženy jsou také daleko méně zastoupeny v odvětvích, kde si nelze vzít práci domů, jako je například zemědělství, těžba nebo stavebnictví,“ hledá vysvětlení Kudrnáčová.

Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů míní: „Například ve zdravotnictví si dokážu představit, že na zdravotní sestry je obrovský tlak, protože jich je málo. Zaměstnavatel musí zajistit službu, nemůže nemocnici zavřít. Je to oboustranně složité. Ale mělo by to být proplácené.“ Odborový boss Josef Středula varuje, že to odporuje zákoníku práce: „Jakmile to dovolí zaměstnanec jednou, za nějakou dobu se to stane nepsanou normou.“

Nerovné podmínky mužů a žen se snaží odbourat projekt Rovná odměna, který zaštiťuje ministerstvo práce. Vychází z předpokladu, že nerovnost panuje v odvětvích, která jsou hůře placená a ženy jsou v nich více koncentrované – školství, zdravotní a sociální péče. Dalším důvodem je nižší zastoupení žen ve vedoucích pozicích a nerovnoměrná dělba práce v domácnosti.

Počet příspěvků: 1, poslední 29.10.2018 10:32 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.