Může za stagnující výběr DPH vyšší sazba?

Stát vybral letos za sedm měsíců na dani z přidané hodnoty stejně jako loni, přestože spodní sazba stoupla o čtyři procentní body.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ReutersČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Když vláda loni prosadila zvýšení sazby DPH na základní životní potřeby, jako jsou potraviny a podobně, slibovala si od toho o 15 procent větší výnos z této daně pro státní rozpočet. Jenže vývoj inkasa za prvních sedm měsíců roku naznačuje, že se tyto propočty ani částečně nenaplní. Stát vybral do konce července na DPH 122,6 miliardy korun, tedy stejně jako v témže období loni. Jak je to možné?

Vysvětlení je hned několik a míra akcentování každého z nich záleží na tom, z jakých úst zaznívá. Například odbory tvrdí, že spodní sazba daně zvýšená od letošního roku z 10 na 14 procent vyhnala spoustu lidí za nákupy do zahraničí, kde je DPH na potraviny nižší.

Vliv tohoto způsobu nákupní turistiky však bude spíše marginální, neboť vzhledem k dojezdové vzdálenosti se rozhodně nevyplatí každému. Ministr financí Miroslav Kalousek navíc tvrdí, že celková spotřeba domácností ve snížené sazbě neklesla, a tudíž nemohly mít nákupy potravin v cizině na stagnující výběr daně vliv. Případné cestování za nákupem ostatního zboží označil Kalousek za nesmysl, neboť v okolních zemích je základní sazba daně přibližně stejná jako u nás nebo vyšší.

Přehoupla se již Lafferova křivka?

Jako logičtější se jeví argument, že zvýšení nákladů na potraviny a léky odebralo domácnostem zdroje na další nákupy. A ty si navíc pečlivěji rozmýšlejí. Proti tomu však hovoří údaje Českého statistického úřadu o maloobchodních tržbách za leden až květen, kdy prodej nepotravinářského zboží stoupl meziročně ve stálých cenách o 2,1 procenta, zatímco prodej potravinářského zboží klesl o 2,6 procenta.

Hlavním důvodem stagnujícího inkasa DPH bude neveselý stav ekonomiky a především obavy z jejího dalšího vývojeZastánci předchozího názoru, že vyšší daň vysává lidem z účtů peníze na další utrácení, připomínají rovněž efekt takzvané Lafferovy křivky. Ta ukazuje, že objem vybraných daní roste pouze do určité kritické meze míry zdanění. Po jejím dosažení začíná klesat. Doporučují proto sjednocení obou sazeb daně (nyní ve výši 14 a 20 procent), například na 15 procentech, a zrušení všech daňových výjimek, jak předpokládala svého času daňová reforma někdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého.

Jenomže ani vysvětlení stagnujícího inkasa DPH pomocí Lafferovy křivky není všeobjímající. Hlavním důvodem tak bude s největší pravděpodobností nepříliš veselý stav ekonomiky, která za první čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procenta, a především obavy z jejího dalšího vývoje. K tomu navíc přistupují klesající reálné mzdy, které jsou důsledkem vyšší inflace a nezaměstnanosti.

Přesto se ministerstvo financí nenechalo znepokojivým výběrem DPH odradit a na příští rok naplánovalo další zvýšení obou sazeb o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. Jak asi zareagují spotřebitelé?


Harmacek Milan Nižší sazba DPH 5 a nebo 14% 7:58 3.8.2012
selinux co vím já, tak všichni kolem 19:18 2.8.2012
kocourkovskej Přesně tak 7:55 4.8.2012
cestmirybka přesně tak a zároveň zeleně 8:56 5.8.2012
kocourkovskej Zelená víra problémem je, a velkým 20:39 16.8.2012
Milota Tak to splňuje snad jen Tomio 17:59 2.8.2012
Vladimir1950 za blbce.. 15:11 2.8.2012
knight To je jedina vec, ktere se boji. 0:29 3.8.2012
Higgs reakce spotrebitelu 13:59 2.8.2012
Monty Kdo to mohl vědět, šéfe? 13:57 2.8.2012
Milota Pokud je Kalousek při 18:10 2.8.2012

Počet příspěvků: 13, poslední 16.8.2012 08:39 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.