Může si Česko koupit nové armádní radary od Izraele, nebo nemůže?

České armádní velení je přesvědčeno, že se zamýšlený nákup 3D radarů MADR povede. Optimismus zachovává navzdory negativnímu stanovisku bezpečnostního výboru NATO. Problém spočívá v tom, že Izrael není v Severoatlantické alianci, její členské státy se proto zdráhají umožnit připojení „jeho“ radiolokátorů do svého společného systému.

Nové armádní radary | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nové armádní radary | foto: MO ČR
Nové armádní radary

Armáda se nevzdává myšlenky na vybavení vojáků novými radary z Izraele. Obrana jejich nákup připravuje už od období předminulé vlády, k jejich zapojení do systémů NATO se však nedávno negativně vyjádřil bezpečnostní výbor Severoatlantické aliance. Vadí mu, že Izrael není jejím členem.

Plánovanou akvizici podle minulého vedení ministerstva obrany nedávno zpochybnil bezpečnostní výbor NATO. Problém spočívá v tom, že Izrael není v Severoatlantické alianci, její členské státy se proto zdráhají umožnit připojení „jeho“ radiolokátorů do svého společného systému. A navzdory tomu, že Izrael má s většinou zemí v Alianci nadstandardní vztahy.

Umírněnější kritika

„Podle výboru není přípustné, aby do systému NATO byl zapojen systém, který nepochází z členské země NATO,“ uvedlo ministerstvo před dvěma týdny. Nejvyšší velení českého vojska je ale přesto optimistické. Na generálním štábu převládá názor, že nové radary nakonec dostanou patřičný certifikát, aby je Česko mohlo koupit a připojit do systému NATO.

Jedním z důvodů dobré nálady generality by mohlo být, že kritika, jíž měl vojenský výbor NATO plánovaný český nákup podrobit, nebyla natolik ostrá, jak ji nedávno prezentovalo minulé vedení ministerstva obrany

„Za armádu mohu říci, že parametry byly nastaveny tak, aby certifikace mohla proběhnout. Se svými kolegy jsem hluboce přesvědčen o tom, že bezpečnostní komunita, která na tom bude pracovat, najde cestu (k udělení certifikátu – pozn. red.),“ řekl na setkání v pondělí 18. června s novináři náčelník generálního štábu Aleš Opata. Nijak však nerozvedl, co ho k optimismu vede.

Podle zjištění LN by jedním z důvodů dobré nálady generality mohlo být, že kritika, jíž měl vojenský výbor NATO plánovaný český nákup podrobit, nebyla natolik ostrá, jak ji nedávno prezentovalo minulé vedení ministerstva obrany. LN se podařilo získat překlad stanoviska obranného výboru k připojení radarů MADR do aliančních systémů. V něm se skutečně píše, že předseda výboru Michael Bauer podpořil názor, který hovoří o nepřípustnosti připojení nealiančního zařízení do systému NATO.

Ani Stropnický, ani Šlechtová

Zároveň je z něj však cítit vůle situaci řešit, neboť trápí více států než jen Českou republiku. „Zástupci ostatních zemí uvedli, že tento problém řeší také. Na základě této diskuse vydal předseda výboru ASAB úkol zjistit a stanovit, jak v takových případech postupovat,“ uvádí zpráva Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kterou mají LN k dispozici.

Nákup osmi radarů od izraelského státního podniku Elta Systems připravovalo už předminulé vedení ministerstva obrany. Jeho tehdejší šéf Martin Stropnický (ANO) však obchod nepodepsal. Dotažení akvizice ponechal na své nástupkyni Šlechtové. Ani ta však nákup nepodepsala.

Nákup osmi radarů od izraelského státního podniku Elta Systems připravovalo už předminulé vedení ministerstva obrany. Jeho tehdejší šéf Martin Stropnický (ANO) však obchod nepodepsal. Dotažení akvizice ponechal na své nástupkyni Šlechtové. Stropnický argumentoval tím, že nechce tak významný krok učinit na samém sklonku čtyřletého volebního období.

Ani Šlechtová ovšem nákup nepodepsala. Namísto toho nařídila jeho přezkum. „Je to zakázka za 3,5 miliardy korun a v tuto chvíli si ji nechám prověřit. Protože dostávám upozornění od různých institucí. Třeba od Vojenského zpravodajství (VZ), kde ty zprávy jsou utajované a velice závažné,“ řekla LN po nástupu do čela resortu. Nálezy prý byly „katastrofické“. Náčelník generálního štábu Opata však prověřování VZ nepovažuje za výjimečnou okolnost. Novinářům naopak řekl, že jde o standardní proces, který nastává u většiny vojenských zakázek.

Nejvyšší priorita

LN se navíc podařilo zjistit informace ze sněmovního výboru, který má na starosti dohled nad armádními zpravodajci. Členové výboru se na posledním zasedání dozvěděli, že žádná zpráva Vojenského zpravodajství neobsahuje natolik závažné skutečnosti, jak ve své argumentaci uváděla ministryně. „Karla Šlechtová celou dobu argumentuje katastrofickými zjištěními VZ, která však v žádné zprávě nejsou,“ sdělil LN dobře informovaný zdroj.

Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty patří nákup 3D radarů z Izraele k nejvyšším prioritám armády

Podle Opaty patří nákup 3D radarů z Izraele k nejvyšším prioritám armády. „Jde o jeden z klíčových projektů, který vojsko potřebuje v oblasti monitorování vzdušné situace na teritoriu České republiky,“ doplnil Opata. Vojsko se ale chystá přezbrojit i v dalších oblastech. Náčelník štábu jako jeden z velkých úkolů zmínil nákup balistických vest, přileb a přístrojů nočního vidění. Jde o projekt, který má takřka okamžitě zlepšit vybavení vojáků nasazovaných do pole.

Armáda v dohledné době potřebuje také pásová bojová vozidla pěchoty, kterých by ráda měla více než 200. Chystá se rovněž nákup 52 děl využívajících munici NATO. Podobně jako v případě radarů zatím čeští vojáci střílí z ruských kanonů. Dlouho se hovoří i o nákupu dvanácti víceúčelových vrtulníků, které mají nahradit současné bojové vrtulníky Mi-24, opět ruské provenience.

Plánované armádní nákupy

  • Obrana chce koupit mobilní radiolokátory (MADR) od izraelského státního podniku Elta Systems, nákup osmi přístrojů má stát asi 3,5 miliardy korun. Nové 3D radiolokátory nahradí zastaralé radary sovětské výroby, které už řadu let přesluhují.
  • Nejdražším nákupem bude více než 200 pásových bojových vozidel pěchoty, která budou stát přibližně 53 miliard korun.
  • Armáda počítá s tím, že zakoupí 52 děl odpovídajících ráži používané v NATO, tedy 155 milimetrů. Jejich životnost má být 25 let a odhadovaná cena by měla přesáhnout čtyři miliardy.
  • V plánu je rovněž nákup protiletadlového kompletu krátkého dostřelu Shorad, který nahradí dosud používané KUB ruské výroby. Ty jsou již několik let za hranicí své životnosti.

Počet příspěvků: 1, poslední 3.7.2018 11:14 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.