Může Evropská unie nechat padnout Kypr?

Finanční pomoc 17,5 miliardy eur odpovídá HDP země, ale nikomu se nechce otvírat kyperskou plechovku s červy. Mohli by v ní být i ti EU.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

O Kypru se příli nemluví, ale pro Evropskou unii představuje větší problém než finanční krize skupiny zemí PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko). V kyperském případě totiž nejde jen o středozemní rozhazovačnost a nehospodárnost. Tento ostrov ve Středozemním moři je daňovým rájem i „pračkou“ na špinavé peníze a jejich „chráněným přístavem“. Navíc má významnou strategickou polohu.

Loni na podzim upozornila německá zpravodajská služba Bundesnachrichtendienst (BND), že nejde pouze o peníze promrhané kyperskými bankami, ale i o to, komu patří. Odkud a kam směřují, kdo je má na Kypru zaparkované a kdo přes tamní domicil obchází EU nízkými daněmi placenými v tomto daňovém ráji.

Kypr se od léta 2011 snaží připojit k penězovodu vedoucímu z Evropské měnové unie (EMU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) a jedná s takzvanou trojkou – MMF, Evropská komise a Evropská centrální banka – o finanční pomoci od těchto institucí ve výši zhruba 17 až 18 miliard eur. Tato snaha Kypru je stále živá. V největším finančním přispěvateli Německu se však po podzimním upozornění BND politici začali pozvolna probouzet.

Německé pochybnosti

Kancléřka Angela Merkelová si již není stejně jistá jako loni v létě německou finanční pomocí „nevinným“ Kypřanům. A s blížícími se parlamentnímu volbami zostřují své „přátelské“ výtky jak německé opoziční strany – v první polovině ledna představitelé německé sociální demokracie (SPD) –, tak vládní koalice. Například poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Michael Fuchs řekl: „Není-li Kypr připraven zavést stejná pravidla, která v EU platí pro transparentnost a praní špinavých peněz, pak žádnou finanční pomoc nedostane.“

Kancléřka Angela Merkelová si již není stejně jistá jako loni v létě německou finanční pomocí „nevinným“ Kypřanům

Kandidát SPD na kancléře Peer Steinbrück pak k finanční pomoci Kypru prohlásil: „Jen za určitých okolností.“ Stínový ministr financí Michael Meister byl v týdeníku Der Spiegel konkrétnější: „Pokud Kypr může obrovsky investovat v Rusku, nevidím důvod, proč by jej měl německý daňový poplatník finančně zachraňovat.“

Svobodná demokratická strana (FDP) – součást vládní koalice – opakovaně projevila vůči finanční pomoci Kypru obezřetnost. V pondělí 4. února se pak ve švýcarském deníku Neue Zürcher Zeitung negativně vyjádřil její poslanec Frank Schäffler: „Největší kyperská banka není větší než hamburská spořitelna. Nikdo nemůže tvrdit, že Evropa skončí, nebude-li Kypr finačně zachráněn.“ A upozornil i na praní špinavých peněz a na daňové úniky přes Kypr. Dle něho jeho strana nechce zachránit euro za každou cenu, například tištěním peněz či socializací dluhů.

Ve střehu jsou i zástupci EU. Olli Rehn, eurokomisař odpovědný za hospodářskou a měnovou politiku, po několikerém snížení ratingu Kypru agenturami Standard & Poor’s a Fitch v uplynulých měsících, a navíc s negativním výhledem, jednoznačně uvedl: „Jakýkoliv odpis nebo snížení kyperského dluhu nepřichází v úvahu.“ Doufejme, že nadále bude takto nekompromisní.

Ve hře je i Rusko

Kypr se dnes považuje za oběť restrukturalizace řeckého dluhu, a proto od EU očekává solidární přístup. Kypřané však uvažují o všech možnostech, což nijak nepřekvapuje. Například v roce 2011 Rusko půjčilo Kypru na 4,5letý úvěr 2,5 miliardy eur, aby nebyly ohroženy zájmy ruského kapitálu a šedé ekonomiky.

Kypr se dnes považuje za oběť restrukturalizace řeckého dluhu, a proto od EU očekává solidární přístup

Jak však sdělil minulý týden německému deníku Handeslblatt ruský premiér Dmitrij Medveděv, Kypr dle něho prý dostane od Ruska další finanční pomoc, jen pokud ji poskytne i eurozóna a MMF. „Hlavní břemeno při řešení těchto problémů spočívá na Kypru a členských státech EU.“

Kypr očekává finanční pomoc od „trojky“ a je si jistý, že ji dostane. Tuto jeho jistotu však narušují hlasy z Německa, dle nichž by se na ztrátách kyperských bank měli podílet i jejich vkladatelé – včetně těch z šedé ruské ekonomiky a odjinud z Východu.

Toto poselství předal společně s vedením skupiny ministrů financí členských zemí EU ECOFIN jeho lucemburský exšéf Jean-Claude Juncker svému nizozemskému nástupci Jeroenu Dijsselbloemovi. Tomu však není co závidět, EU a EMU totiž opět odložila „řešení kyperské otázky“, tentokrát na březen.

Byzantinský trik

V tomto případě však platí, že to co je odloženo, není ještě zrušeno, což kyperská vláda i prezident vědí a tuto kartu dovedně používají. Jakkoliv malá je totiž řecká část Kypru – Kyperská republika – a její požadavek 17,5 miliardy eur ve srovnání s předchozími hříšníky, zejména s Řeckem, nižší, EU je před nejednoznačným rozhodnutím.

Má podpořit bankovní systém státu, který prostřednictvím svých bank umožňuje praní špinavých peněz i daňové úniky z (nejen) členských zemí EU? Oněch „jenom“ 17,5 miliardy eur sice odpovídá ročnímu HDP řecké části Kypru, ale nikomu se nechce otvírat kyperskou plechovku s červy. Mohli by v ní totiž být i ti Evropské unie.

S etickými otázkami zaznívajícími z EU a jejích členských zemí jsou v rozporu poměrně sebejistá prohlášení kyperským žadatelů

S etickými otázkami zaznívajícími z EU a jejích členských zemí jsou v rozporu poměrně sebejistá prohlášení kyperským žadatelů. Například současný ministr financí Vassos Shiarly (zkušený finančník a žádný naivka) povolaný z důchodu do komunisty vedené vlády v rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit sdělil: „Peníze jsou peníze, a nezáleží na tom, odkud pocházejí.“ A chce jak evropské, tak ruské. „Pecuniua non olet“ (Peníze nesmrdí), prohlásil v minulosti římský císař Vespasianus, který vládl i tomuto ostrovu.

Shiarly poukazuje na oprávněný zájem tamní, přibližně 20tisícové komunity Rusů mezi necelým milionem kyperských Řeků i ruských miliardářů o jistotu svých vkladů v kyperských bankách a na jejich legitimitu. A argumentuje byzantinským trikem: „I v jiných bankovních centrech, nikoli jen na Kypru, je uloženo víc ruských peněz.“

Most mezi Západem a Východem

Kypr byl téměř v celé své historii v podstatě především podpůrným územím pro mocenské ambice ve východní části Středozemního moře – a je jím dodnes. Proto mu chybí tradice autentické státnosti. Ovládali jej Mykéňané, Féničané, Asyřané, Římané, Frankové, Benátčané, Osmani a naposled Britové – ve prospěch vlastních zájmů.

Kypr své národní a národnostní záležitosti nikdy neřešil, a proto ani nevyřešil. Byl vždy jen mostem mezi Západem a Východem. Poslední jeho vládci Britové mu slíbili za angažovanost svých kyperských koloniálních občanů ve druhé světové válce samostatnost, což však nesplnili až do roku 1960, kdy se její vyhlášení neobešlo bez krveprolití. Toto řešení však bylo polovičaté. Problémy místních řeckých ani tureckých obyvatel tím neskončily.

Kypr své národní a národnostní záležitosti nikdy neřešil, a proto ani nevyřešil. Byl vždy jen mostem mezi Západem a Východem.

Dnešní Kyperská republika vznikla v důsledku vojenského puče v roce 1974, jehož cílem bylo sjednotit řeckou část Kypru s Řeckem. Pro převáženě turecké obyvatelstvo na severu ostrova však toto řešení bylo nepřijatelné. Separatistická Severokyperská turecká republika vznikla za podpory turecké armády v roce 1983. Pokus o sjednocení Kypru pak v roce 2004 odmítli v referendu kyperští Řekové. Vstup Kyperské republiky do EU byl proto problematický kvůli složité a nevyřešené vojensko-mocenské situaci.

Hlavní město Nikósie zůstává 24 let od pádu berlínské zdi stále „studenoválečně“ rozdělené. Kyperská „železná“ opona – takzvaná Zelená linie – se táhne přes celý ostrov a je pod dohledem OSN. Kyperská republika ovládá necelých 60 procent ostrova, neustále však deklaruje nárok na celý ostrov včetně pobřežních vod. Důležitá pak je územní svrchovanost Velké Británie nad jejími dvěma vojenskými základnami na jihu Kypru.

Významná strategická poloha

Jedinečnost řešení kyperského dluhu vyplývá ze strategické polohy tohoto ostrova ve Středozemním moři. Jde o nepotopitelnou letadlovou loď, námořní základnu nejen pro Brity, ale i pro NATO a jeho členské státy Řecko a Turecko a vojenské mocnosti mimo alianci – Izrael, Sýrii, Rusko, Írán a také Libanon. Kypr má navíc strategicky významnou obchodně finanční polohu pro všechna osudová bojiště v Levantě a jejich hráče.

Jedinečnost řešení kyperského dluhu vyplývá ze strategické polohy tohoto ostrova ve Středozemním moři

Na nepříliš vzdáleném syrském pobřeží leží přístav Tartus – jediná ruská námořní základna ve Středozemním moři. Na Kypru se střetávají zájmy současných světových mocností. Linie střetu vedou Sýrií, na jejích hranicích s Tureckem, v Libanonu a Izraeli včetně pásma Gázy. Z Kypru do Sýrie je to vzdušnou čarou o něco víc než sto, do Izraele dvě stě a do Egypta 380 kilometrů.

Řecko a Turecko spolu sice sousedí a jsou členy NATO, navzdory tomu stále jde o horkou zónu. Navíc Řekové vydávají vysoké částky na zbrojení. I toho se týká dluhová krize EU. A souvisí s ní i odložené řešení kyperské žádosti o sanaci finančního ráje a transferového kanálu do zmíněných sousedních oblastí. Může tedy EU nechat Kypr padnout?

convidado Samozřejmě, že může 0:14 14.2.2013
Josef Novak Může si Imperium EU dovolit 8:47 10.2.2013
KARLTREU Kypr je chudá země, 20:46 9.2.2013
Josef Novak Pane Studýnko, celý článek je 8:06 9.2.2013
Monokl Historicky (řekněme 23:29 8.2.2013

Počet příspěvků: 6, poslední 14.2.2013 12:14 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.