Můj šéf? To je pro mě Bůh!

Je populárním zástupcem mladé generace českých duchovních, již se netají otevřenými názory na církev i politiku. Spolu s dalšími se může René Václav Strouhal už brzy stát pro ateistický establishment víc než tvrdým oříškem. Jak vnímá dopad církevních restitucí? Proč se bojí o papeže Františka? Také na tyto otázky se pokouší v rozhovoru odpovědět.

„Občan se nerad ztotožňuje s institucemi a církev za ni má. Jeden postřeh: Češi i Slováci žili ve stejných podmínkách komunismu, přitom v Česku je návštěvnost bohoslužeb podstatně menší...“ říká René Václav Strouhal. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Občan se nerad ztotožňuje s institucemi a církev za ni má. Jeden postřeh: Češi i Slováci žili ve stejných podmínkách komunismu, přitom v Česku je návštěvnost bohoslužeb podstatně menší...“ říká René Václav Strouhal. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Katolický kněz René Václav Strouhal.

V rozhovoru s ČESKOU POZICÍ Strouhal mimo jiné říká: „Názory na nové přístupy k pastoraci a evangelizaci se neliší věkem duchovních, ale v konzervativnosti, nebo liberálnosti a progresivitě. Tečka. Svým způsobem je to natolik alarmující a jasné, že to nepotřebuje další komentář.“

ČESKÁ POZICE: Bude mít zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi konkrétní dopad „dolů“ na vaši farnost?

„S nedostatkem se budou potýkat i eticko-edukační programy, péče o seniory, duchovní i psychologická pomoc potřebným a péče o kulturní památky“

STROUHAL: Ne. Farnosti Moutnice a Těšany, které mám ve správě, žádné navracení majetku nebo finanční náhrady jako většinu farností brněnské diecéze nečeká. Dnešní projekty nejen pro farnosti, ale i pro občany přitom přesahují už teď naše finanční možnosti. Bude zoufale málo peněz na užitečnou charitu i na výchovu a vzdělávání dětí i mladých. S nedostatkem se budou potýkat i eticko-edukační programy, péče o seniory, duchovní i psychologická pomoc potřebným a péče o kulturní památky. Bohužel. A není to úplně dobrá zpráva ani pro kněze osobně – naše platy se razantně snižují. Bez ohledu na univerzitní vzdělání, praxi, celé dny v terénu.

ČESKÁ POZICE: Jak duchovní z terénu vnímají časový postup restitucí?

STROUHAL: Připadáme si jako na nekonečné cestě v mlhavém počasí. Vydávání majetku probíhá pomalu a kvůli politickým hrám je zdržováno. Už jsem zmínil ekonomické nejistoty farností: není to zrovna nejvstřícnější vzkaz politiků věřícím.

ČESKÁ POZICE: A námitka vašich kritiků, že česká římskokatolická církev nemá na restituce nárok? Navrácený majetek by prý beztak skončil v rukou Vatikánu...

„Převádění na vatikánský účet? Mírně řečeno – odvážné tvrzení. Vlastně komická utopie.“

STROUHAL: To mě opravdu překvapilo! Už teď se skoro každá, i ta nejzanedbatelnější reálie k navrácení stává předmětem neuvěřitelného úředního dokazování a leckdy nestandardního ověřování i papírové mašinerie. Snad každý ví, jak se pohyby majetku musí kontrolám transparentně a termínovaně dokládat. Charita, školství a opravy památek vyžadují a budou vyžadovat prostředky, jež nebudou hned tak k dispozici, a diecéze budou mít potíže s udržením jejich provozuschopnosti.

Převádění na vatikánský účet? Mírně řečeno – odvážné tvrzení. Vlastně komická utopie. Bez kývnutí ekonomické rady farnosti a schválení příslušnými orgány nemůže ani farář převádět prostředky, jak ho napadne, i kdyby stokrát v dobrém úmyslu. Vše je navíc postižitelné zákony Kodexu kanonického práva i státu.

ČESKÁ POZICE: Hlavně levicové strany a populisté se v době voleb proti církevním restitucím vymezují. Co s vámi dělaly předvolební billboardy ČSSD s kněžskou rukou nataženou pro státní měšec?

STROUHAL: Trapas! Stejně bychom se totiž mohli bavit o majetku politických stran a jejich nákladném aparátu. Strany žijí taky z milionových státních příspěvků a z peněz občana, ovšem na to téma jsem žádný billboard nikde neviděl! Předvolební strategie, která útočí na nejnižší akcenty lidské přirozenosti, je prostě primitivní. Jen škoda, že je tu možné prohřešovat se proti principům demokracie a férového předvolebního boje tím, že si politik vezme církve za rukojmí svojí příští kariéry.

ČESKÁ POZICE: Církev a politika prý nejdou dohromady, do úplné odluky se ale bez sebe ještě roky neobejdou. Jsou dnes kněží v politice něčím nepředstavitelným?

„Péče státu o doposud nevydaný majetek či dosavadní koexistence státních platů a jiných položek s činností církví znamená jistou závislost a menší svobodu“

STROUHAL: Pro zajímavost: z politického, politologického a demokratického hlediska by křesťané stejně jako ostatní občané měli nést odpovědnost za společnost. Jinak: každý člen církve má žít pro věci veřejné. Ve všem je ale třeba hledat správnou míru.

Angažmá duchovních jako politiků by bylo za jistých přísných podmínek vyplývajících z Kodexu kanonického práva sice možné, ale určitě velmi křehké. Spojení „trůnu a oltáře“ by mi osobně nedělalo velkou radost. Péče státu o doposud nevydaný majetek či dosavadní koexistence státních platů a jiných položek s činností církví znamená jistou závislost a menší svobodu. V terénu se s tím žít dá, ale tak nějak na „půl plynu“. Odbřemenění státu od církve se současným osvobozením církve od státu by mělo být určitě oboustranně výhodné.

ČESKÁ POZICE: Boříte zažitou představu o farní práci – starší kněz a pár stařenek v kostelní lavici. Jak lidé reagují na mladou tvář, kterou navíc oslovují „otče“?

STROUHAL: Ta představa byla do myslí lidí, a hlavně do podvědomí dětí promyšleně sugerována komunistickou érou a teď je pro změnu podtrhnuta některými filmovými počiny. Odhlédnu-li od religiózních krajů republiky, kde se těší velké účasti napříč generacemi, stavy i profesemi, doporučuji podívat se na bohoslužebná shromáždění v pohraničí nebo městech. I menší účast na bohoslužbě je tam pestrým společenstvím, kde nechybí mladí! Oslovení „otče“ vyjadřuje post péče o svěřený lid i jisté vymezení oboustranného vztahu. Kdo má v sobě tohle pojetí autority a současně osobního vztahu, nemá problém s mladou tváří, a naopak. Ostatně mladí kněží tu už nejsou výjimečným fenoménem.

ČESKÁ POZICE: Chodí k vám na bohoslužby nebo s prosbou o službu i komunisté?

„Kdo má dobrou vůli a nechá se vírou oslovit, musí mnoho dřívějších věcí změnit. Nebo v něm zůstanou a jeho úsilí bude spíš náboženským klišé a povrchností.“

STROUHAL: Ano. I oni jako ostatní mají právo hledat hlubší pohnutky života. Po vzoru Ježíše se snažím věnovat každému bez rozdílu. Další je na každém osobně. Kdo má dobrou vůli a nechá se vírou oslovit, musí mnoho dřívějších věcí změnit. Nebo v něm zůstanou a jeho úsilí bude spíš náboženským klišé a povrchností.

ČESKÁ POZICE: Statisticky je u nás málo věřících. Za příčinu jsou uváděna hlavně desetiletí komunistické propagandy. Další zdůvodnění si církev nepřipouští?

STROUHAL: Komunistická zvůle je holý fakt! Určitě ale nejde jen o ni; roli hraje i konzumní styl života a odklon lidí od duchovních hodnot. Občan se nerad ztotožňuje s institucemi a církev za ni má. Jeden postřeh: Češi i Slováci žili ve stejných podmínkách komunismu, přitom v Česku je návštěvnost bohoslužeb podstatně menší...

ČESKÁ POZICE: Třeba nedokážete lidi přitáhnout zajímavou nabídkou.

STROUHAL: Církve hledají nové cesty k člověku, netradiční způsoby péče o věřící i době blízké formy hlásání víry lidem mimo církev. I v tomto ohledu je pro nás kreativita papeže Františka obrovskou inspirací.

ČESKÁ POZICE: Co konkrétně pro větší zájem o víru a církev děláte vy?

„Nesnažím se někoho dostat za každou cenu do kostela. Víra předpokládá svobodu a náboženské přesvědčení člověka taky časové zrání.“

STROUHAL: Kromě běžných aktivit, které samy o sobě budí zájem lidí mimo církev, jako je výuka křesťanské nauky, bohoslužby či spirituální setkávání, nabízím volnočasové aktivity: výlety, sport a divadlo pro děti a mládež, pořádám přednášky se zajímavými hosty, organizuji charitativní akce a neodmítám mediální aktivity pro ty, kdo touží po pomoci a duchovnu, ale bojí se zazvonit u dveří far. A to se neobejde bez obětavých farníků. Nesnažím se někoho dostat za každou cenu do kostela. Víra předpokládá svobodu a náboženské přesvědčení člověka taky časové zrání.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste papeže – nemáte o něj strach? Jeho postoje jsou až revoluční; pro konzervativní část Vatikánu i problematické... Na Filipínách přirovnal neuvážená početí k chování králíků.

STROUHAL: Překvapil mě i dalšími výroky typu „dát ránu do nosu“ či odkázání na místo, „kde slunce nesvítí“. Provokací se mu daří probouzet přemýšlení posluchačů a zapamatování si příměru pro různé životní situace. Papeže Františka miluji. Mám o něj obavy ze strany extremistů jiných náboženství, politických diktatur či příliš konzervativně smýšlejících katolíků.

ČESKÁ POZICE: Existují mezi mladými kněžími a církevními bardy generační neshody? Na téma budoucnosti církve, jejího řízení či pastoraci?

STROUHAL: Podle Kodexu kanonického práva může být na biskupa vysvěcen kněz, jenž dosáhl 35 let. Většinou se vybírá z kněží, kteří mají mimo jiné předpoklady zkušenosti. A těch člověk dosáhne až po čase.

ČESKÁ POZICE: Ptám se na generační neshody…

„Názory na nové přístupy k pastoraci a evangelizaci se neliší věkem duchovních, ale v konzervativnosti, nebo liberálnosti a progresivitě“

STROUHAL: Názory na nové přístupy k pastoraci a evangelizaci se neliší věkem duchovních, ale v konzervativnosti, nebo liberálnosti a progresivitě. Tečka.

ČESKÁ POZICE: Tečka? Komplikované mezigenerační vztahy přece nejsou ničím výjimečným. V církvích jsou snad tabu?

STROUHAL: Nejsou. Zvláště ne v pohledu na rozřezání zahnívajících ran církve papežem Františkem. Tečkou jsem měl na mysli, že neshody jsou vyhrocené právě přístupem k věci, ne věkem. A to je svým způsobem natolik alarmující a jasné, že to nepotřebuje další komentář.

ČESKÁ POZICE: Jakou má moderní mladý člověk motivaci nosit kolárek?

STROUHAL: Přes humanitní i exaktní obory, kterým jsem se chtěl původně věnovat, jsem poslechl dlouholetý vnitřní hlas k zasvěcení Bohu a službě lidem. Baví mě charitativní projekty. Radost mi působí pomoc tam, kde jsou na tom podstatně hůře než u nás. Proto i letos povezeme dětem do Českého Banátu v Rumunsku dary – tentokrát zachovalá kola, koloběžky a odrážedla od dětí z naší farnosti.

ČESKÁ POZICE: Potřebujete k charitě „celebrity“? Vašim šéfům spojení církevních projektů se showbyznysem nevadí?

„Zastávám cestu duchovního realismu a žiji duchovní život v reálném světě, nikoliv v platonských ideách“

STROUHAL: Můj šéf? To je pro mě Bůh! Biskupové jsou odleskem jeho autority a respektuji je. Zastávám cestu duchovního realismu a žiji duchovní život v reálném světě, nikoliv v platonských ideách. Dobrá myšlenka a podpora potřebných vyžaduje pomoc různými prostředky dané doby, ale ne neetickými. A ani televizí přenášené akce jako Večer lidí dobré vůle národních velehradských slavností nebo Tříkrálový koncert na podporu celostátní Tříkrálové sbírky se bez pomoci hvězd showbyznysu neobejdou.

ČESKÁ POZICE: Plat duchovního se podle kardinála Duky pohybuje okolo dvanácti tisíc korun měsíčně. Dá se s tím vyjít?

STROUHAL: Realisticky uvažující čtenář si sám dovodí, že je to občas náročné, ke skromnému životu to ale stačí. Pro mě je to i vyjádřením sounáležitosti s těmi, kteří jsou v našem regionu sociálně potřebnější.

ČESKÁ POZICE: Jak do vaší práce zasahují moderní technologie a média?

„I když pocházím z folklorního kraje, dávám jednoznačně přednost rocku. Miluji ho a skrze něj taky lépe rozumím mladým lidem.“

STROUHAL: Jsem za ně moc rád! Mají velký a neuvěřitelně rychlý záběr. A jsem přesvědčen, že i Kristu nebo apoštolu národů sv. Pavlovi by pro šíření myšlenek evangelia nebo šíření dobra vyhovovaly.

ČESKÁ POZICE: Jak je to u kněze s muzikou? Pussy Riot si asi nepouštíte…

STROUHAL: I když pocházím z folklorního kraje, dávám jednoznačně přednost rocku. Miluji ho a skrze něj taky lépe rozumím mladým lidem. Po pravdě: Pussy Riot nejsou můj šálek kávy, ale ctím svobodu úplně stejně jako posvátnost místa a věřím, že to není v rozporu. A vulgarity na adresu kohokoliv, muzikanty nebo novináře nevyjímaje, přece vypovídají hlavně o tom, kdo s nimi s takovým potěšením nakládá.

René Václav Strouhal (37)

Katolický kněz René Václav Strouhal.

  • Dětství prožil s velkou rodinou v Přísnoticích u Brna, v tradičně religiózní oblasti.
  • Vystudoval brněnskou průmyslovku, ale více ho táhla filozofie a literatura. Po maturitě tak absolvoval Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, novou misi odstartoval rovnou jako jáhen ve Znojmě, později jako kaplan ve středisku pro mládež v Osové Bítýšce. Dnes je populárním farářem v Moutnicích, Těšanech a Nesvačilce u Brna.
  • V jihomoravských Moutnicích s pomocí místních vybudoval aktivní farní centrum – prostory fary přebudoval v moderní a útulné zázemí pro vzdělávání i volný čas dětí a studentů. Sám tu využívá jediný pokoj. „K životu víc nepotřebuji,“ tvrdí.
  • Každodenní „zápřah“ ve farnostech, návštěvy u seniorů a nemocných nebo pomoc lidem v nouzi doplňují další hodiny schůzek na podporu prospěšných občanských projektů.
  • V práci se neobejde bez moderních technologií – má je za užitečnou cestu, skrze niž otvírá duchovní myšlenky a církev tisícovkám lidí na sociálních sítích. Zapřisáhlý fanoušek FC Barcelona, rocku a dobrých knížek ale nedebatuje jen o spiritualitě; na Facebooku si s ním lze popovídat skoro o všem.
  • Přitahuje tak nejen lidi běžných profesí a pestrých osudů – důvěřují mu i jindy opatrné české celebrity.

Počet příspěvků: 1, poslední 7.4.2015 11:02 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.