Moskva chrání v Sýrii i mezinárodní právo a zákonnost

„Pro Saúdskou Arábii, Katar a USA je Islámský stát užitečným škůdcem, protože jeho prostřednictvím mohou zvýšit svůj vliv v regionu,“ říká v rozhovoru člen Valdajského klubu, politolog a šéf moskevského Centra politických informací Alexej Muchin.

Gábor Stier 23.10.2015
Ruské letecké údery v syrské provincii Idlíb. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruské letecké údery v syrské provincii Idlíb. | foto: ČTK
Ruské letecké údery v syrské provincii Idlíb.

Transformace Blízkého východu, nově vzniklá situace po ruském zásahu v Sýrii a tlak na změnu současného světového řádu byly hlavními tématy dvanáctého plenárního zasedání Valdajského klubu, které se konalo 19. až 22. října v Soči a jehož se zúčastnilo 130 ruských i zahraničních odborníků na mezinárodní politiku.

Jeden z členů tohoto klubu, politolog y šéf moskevského Centra politických informací Alexej Muchin v rozhovoru vysvětluje, co Moskvu motivovalo k její aktivizaci, jaké jsou její cíle i současná rizika, proč roste popularita ruského prezidenta Vladimira Putina v celé Evropě i jaké jsou možné další scénáře.

ČESKÁ POZICE: Rusko otevřelo v již pětileté syrské krizi novou kapitolu. Čeho může touto zvýšenou aktivitou a vojenským zásahem reálně dosáhnout?

Alexej Muchin, politolog a šéf moskevského Centra politických informací

Alexej Muchin, politolog a šéf moskevského Centra politických informací

MUCHIN: V první řadě zastavit rozmach terorismu, dokud je ještě daleko od ruských hranic, a rozdrtit Islámský stát. To je cíl, jenž byl i oficiálně deklarován a který sleduje ruské národně-bezpečnostní zájmy. V souvislosti s tím, i kvůli udržení ruského vlivu v regionu, Moskva podpořila Baššára Asada.

Jen kvůli samotnému syrskému prezidentovi by však Moskva do Lázikíje bombardéry neposílala – pro Kremlu má zásadní význam ochrana zákonné moci. NATO v čele s USA totiž v uplynulých letech svrhlo řadu legitimních vůdců – od Husajna po Kaddáfího. Asadova legitimita je rovněž nezpochybnitelná, takže Moskva chrání v Sýrii i mezinárodní právo a zákonnost.

ČESKÁ POZICE: Navzdory tomu si lze představit, že se i osud Baššára Asada může časem stát předmětem vyjednávání?

Jen kvůli samotnému syrskému prezidentovi Asadovi by Moskva do Lázikíje bombardéry neposílala – pro Kremlu má zásadní význam ochrana zákonné moci

MUCHIN: Ne, to považuji za vyloučené.

ČESKÁ POZICE: Proč? Vždyť více než před rokem Kreml s odstavením syrského prezidenta málem souhlasil a dokonce nabídl svůj zásah. USA se však domnívaly, že dokážou vyřešit situaci samy.

MUCHIN: To je za současné situace nepředstavitelné. Takový krok si Rusko nemůže dovolit, neboť by tím ztratilo důvěru ostatních spojenců.

ČESKÁ POZICE: To je logické, nicméně Moskva v nedávné době často jako by kopírovala americké metody. Zatímco v předchozích minimálně 20 letech úzkostlivě dbala, aby se nedostala do konfliktu se Západem, nyní na tuto svoji opatrnost rezignovala, a abych tak řekl, svobodněji interpretuje mezinárodní právo a snaží se dosáhnout respektu svých zájmů, přestože to plodí jisté konflikty. Touto změnou strategie nejednou nutí Washington jednat právě pomocí jeho prostředků.

MUCHIN: Tak tomu úplně není. Ruská vojenská intervence v Sýrii je například z právního hlediska podložena bilaterálními smlouvami, zatímco mezinárodní koalice pod vedením USA již rok bombarduje Sýrii bez jakéhokoliv zákonné pravomoci a bez povolení zvolené vládnoucí moci. Mohl bych zmínit také případ Krymu, jehož odpojení bylo podloženo referendem a právem na sebeurčení.

ČESKÁ POZICE: To je sice z formálního hlediska pravda, nelze však ani popřít, že zahraničněpolitická strategie se nevyhýbá konfrontaci. Vraťme se však ke konkrétním událostem. Mluvíme-li o možných cílech syrského zásahu, můžeme již nyní konstatovat, že jedním z jeho výsledků je návrat Ruska z izolace na mezinárodní scénu.

Ruská vojenská intervence v Sýrii je například z právního hlediska podložena bilaterálními smlouvami, zatímco mezinárodní koalice pod vedením USA již rok bombarduje Sýrii bez jakéhokoliv zákonné pravomoci

MUCHIN: Dovolil bych si poznamenat, že Rusko z této scény nikdy neustoupilo.

ČESKÁ POZICE: Ano, ale Západ se přece jen s větším, či menším úspěchem pokoušel Rusko izolovat...

MUCHIN: Snažil se o to, ale nelze zaměňovat přání s realitou. USA sní o izolaci Ruska, ale vidíme, že se jim to nepodařilo.

ČESKÁ POZICE: Zeptám se jinak. Může Moskva tím, že spěchá na pomoc Evropě a USA, které se v řešení syrské krize dostaly do slepé uličky, získat opět důvěru, jež se otřásla v důsledku ukrajinské krize?

MUCHIN: Především musíme konstatovat, že s Ruskem se neznesvářily jednotlivé společnosti, ale političtí vůdci určitých zemí. A navzdory tomu, že evropská a americká média udělala všechno proto, aby evropskou a americkou společnost zpracovala a aby toto ochlazení bylo nezvratné.

S Ruskem se neznesvářily jednotlivé společnosti, ale političtí vůdci určitých zemí. A navzdory tomu, že evropská a americká média udělala všechno proto, aby evropskou a americkou společnost zpracovala.

Nakolik se jim to nepodařilo, ukazuje nárůst mezinárodní, především evropské popularity Vladimira Putina. A za tyto rostoucí sympatie lze vděčit právě tomu, že jak dokazuje turecký i americký zásah v Sýrii, Rusko se stává postupně jedinou mocností, které ještě trochu záleží na mezinárodním právu.

ČESKÁ POZICE: Zkoumáme-li příčiny tohoto nepochybně velmi nápadného růstu popularity, musíme konstatovat, že se jistě mnohým zamlouvá, že někdo konečně vystavuje USA stopku. Rusko dostalo USA, které si až dosud na Blízkém východě dělaly, co chtěly, do nepříjemné situace, kdy jsou nuceny se přizpůsobovat krokům Kremlu. Nejsem daleko od pravdy, když prohlásím, že Moskva tímto nečekaným zásahem, ke kterému nikoho nežádala o povolení, v současném stadiu syrské krize Washington vlastně vyšachovala?

MUCHIN: Mluvit o něčem takovém by bylo poněkud předčasné, raději bych tolik nepředbíhal. Zatím nelze říct, nakolik se vůle Moskvy skutečně uplatní. K tomu je třeba vyčkat, dokud neskončí první stadium, tedy vojenské operace, které se s velkou pravděpodobností dotknou Iráku, ale i Libye.

ČESKÁ POZICE: Souhlasíte tedy s tím, že Moskva se pustila do riskantní hry? Co představuje největší nebezpečí?

MUCHIN: Bude-li Rusko příliš chybovat, čehož využijí jeho protivníci.

ČESKÁ POZICE: Vážné riziko v sobě skrývá už to, pokud se obě mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu pod vedením Ruska, respektive USA nebudou schopny sjednotit, ale třebas i nepřímo budou stát na dvou stranách fronty.

Zatím nelze říct, nakolik se vůle Moskvy skutečně uplatní. K tomu je třeba vyčkat, dokud neskončí první stadium, tedy vojenské operace, které se s velkou pravděpodobností dotknou Iráku, ale i Libye.

MUCHIN: Bohužel, navzdory různým snahám tomuto sjednocení z několika různých příčin zatím nedávám příliš šancí.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste se o Libyi. Nedávno ruské ministerstvo zahraničí ve svém komuniké upozornilo, že Moskva nedovolí, aby se opakoval libyjský scénář. Tato věta pouze zdůrazňuje můj dojem, že Kaddáfího svržení a jeho zabití vážně otřásly Vladimirem Putinem, stejně jako to, že libyjským vojenským operacím dala v dobré víře zelenou i Moskva. Nemyslíte, že současný rozhodný ruský zásah může být motivován i těmito výčitkami svědomí, smíšenými se zklamáním?

MUCHIN: Také mám dojem, že způsob, jakým byl Kaddafí odstaven, Putina hluboce zasáhl, zároveň ho však inspiruje k současným krokům. K tomu bych ještě podotkl, že Asad není pro Moskvu katem s rukama potřísněnými krví, jak ho vidí anebo líčí Washington.

ČESKÁ POZICE: Ruské stíhačky nad Sýrií zároveň všechny nutí přiznat barvu. Je tedy stále jasnější, kdo s kým je? Kde podle vás nyní stojí Turecko? Může se definitivně znesvářit s Ruskem?

MUCHIN: Bohužel, o odpovědnosti Ankary za posílení Islámského státu není pochyb. Přes Turecko přicházejí na území kontrolovaná al-Bagdádího teroristy dobrovolníci ze všech koutů světa, v zásadě se tady dostává na černý trh ropa, která představuje materiální bázi džihádistů, i umělecké předměty. Navíc Turci bombardují také Kurdy, kteří proti Islámskému státu bojují na souši.

Asad není pro Moskvu katem s rukama potřísněnými krví, jak ho vidí anebo líčí Washington

Mohl bych se zmínit i o odpovědnosti Saúdské Arábie, Kataru a samozřejmě USA. Pro tyto síly je Islámský stát užitečným škůdcem,protože jeho prostřednictvím mohou zvýšit svůj vliv v regionu, a to jsem se nezmínil o ekonomických výhodách. Tuto dvojí hru nyní kříží ruský zákrok, který vedle zákonné syrské armády podporuje také Írán nebo Egypt.

ČESKÁ POZICE: Když hovoříme o rizicích, neobáváte se, že se Rusko vmísí do sporu šíitů a sunnitů, který má na náboženské základy? Svědčí o tom i fakt, že několik saúdských kazatelů už proti Moskvě vyhlásilo džihád.

MUCHIN: Za prvé to není oficiální džihád a nezapomínejme ani, že v Rusku žijí sunnitští muslimové. Navíc v ještě vyšším počtu než v celé Saúdské Arábii. Proto bych neřekl, že se Rusko může zaplést nebo vmísit do syrského konfliktu.

Mnozí současný náboženský konflikt šíitů a sunnitů pouze využívají k posílení svých pozic

To, co se nyní děje, bych nazval spíše chirurgickým zákrokem. A co se týká náboženského sporu šíitů a sunnitů, mnozí jejich současný konflikt pouze využívají k posílení svých pozic. Například proto, aby Asada odklidili z cesty evropskému exportu katarské ropy.

ČESKÁ POZICE: Jak tedy dál? Je možné Islámský stát rozdrtit?

MUCHIN: Značně záleží na tom, jak na ruský zásah a efektivitu bombardování bude reagovat Turecko a USA. Otázkou rovněž je, jakou skutečnou sílu představuje Asadova armáda, zda prezident dodrží svůj slib a bude o politickém řešení krize jednat s umírněnou opozicí. Budoucnost uvidíme jasněji zhruba za tři čtyři měsíce, nikoli však dříve.

Počet příspěvků: 2, poslední 25.10.2015 08:51 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.