Morální hodnoty nejsou v módě. Nahradila je rovnost

Západní společnost má dvě možnosti. Buď se smíří s vyprázdněným světem řízeným technikou a ekonomikou, nebo se jí podaří navázat na tradici Atén a Jeruzaléma. Obnovu přinese jen vzdělání, jež bude vedle vědomostí předávat i morální hodnoty.

Philippe Bénéton, Le dérèglement moral de l’Occident. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Philippe Bénéton, Le dérèglement moral de l’Occident. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Philippe Bénéton, Le dérèglement moral de l’Occident.

Francouzský politolog Philippe Bénéton se ve své knize Le dérèglement moral de l’Occident (Morální nevázanost Západu) věnuje morálnímu úpadku Západu. Od roku 1960 získala morálka novou podobu – jejím kritériem se stal individualismus, který předpokládá, že každý je sám sobě vládcem, což se projevuje absencí morálních hodnot. Dnes je jen málo lidí, o nichž lze říct, že je ctí. Nejsou v módě, nahradila je rovnost.

Jediným imperativem individualismu je být sám sebou – prožívat vlastní emoce a poslouchat své srdce –, což se liší od Aristotelova pojetí jedince, jehož morálka je vázaná na rodinu, národ a civilizaci. Současný jedinec je světoobčan, jenž se chce zbavit pocitu viny, a to shovívavostí k sobě samému, svým mezím a slabostem. Tím se však stává vládcem světa, který nemá smysl. Tuto novou společnost spojuje pouze svoboda nemít společné morální hodnoty.

Homo economicus

Důsledkem tohoto postoje je boj proti přírodě a historii, protože jsou příčinou nerovnosti, tedy proti rozdílu mezi mužem a ženou, a úsilí o nesmrtelnost. Tomu napomáhá scientismus, který přírodu chápe jen matematicky, a jež je tudíž nezávislá na přirozeném řádu. Tento nový pohled na přírodu je však úzký, na což upozornil již německý dramatik Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) ve své dramatické básni Faust – to, co vědec nedokáže uchopit, neexistuje, to, co nedokáže spočítat, není pravdivé, a to, co nelze zvážit, nemá váhu.

Jak však tuto vědeckou metodu aplikovat na humanitní vědy, pokud se opírá o empirii a odmítá morální hodnoty? Od Aristotela spočívá moudrost v rozlišování dobra a zla, lidské poznání a snažení není neutrální – člověk se má stát dobrým. Není tedy možný dobrý lidský život a současně odmítat morální soudy. Navíc je důsledkem této cenzury chybné posuzování skutečnosti, což se nejvíce projevuje v tom, co je dobrý život.

Homo economicus posuzuje vše racionálně a utilitárně, v důsledku čehož se politika stala trhem, na němž se nabízejí služby nebo jejich sliby výměnou za hlasy ve volbách se stejnými pravidly jako marketing. Podle ekonomů lze o všem přemýšlet jako o spotřebě.

Vědecký pohled na člověka jde společně s růstem vlivu ekonomiky. Ta nahradila to, co se nazývalo politickou ekonomií, a nyní i samotnou politiku, což je v konfliktu s tradičním pojetím světa, v němž byla podřízená dobrému životu. Neměla smysl sama o sobě, ale jen když sloužila rozvoji obecného blaha. Homo economicus posuzuje vše racionálně a utilitárně, v důsledku čehož se politika stala trhem, na němž se nabízejí služby nebo jejich sliby výměnou za hlasy ve volbách se stejnými pravidly jako marketing. Podle ekonomů lze o všem přemýšlet jako o spotřebě.

Homo economicus považuje například svatbu za záležitost rozumu, kdy se berou v úvahu výhody, nevýhody a budoucí úspěchy nebo rizika. Jde o sňatek dohodou, jak to nazval německý filozof Friedrich Engels (1820–1896), přičemž poznamenal, že vdaná žena se neliší od prostitutky, jediný rozdíl je v tom, že se prodala jen jednou.

Úkolem rozumu v křesťanství bylo ovládat vášně člověka a vést ho k souladu s přirozeným řádem. Moderní myšlení neobjevilo rozum, ale pomohlo jej emancipovat, a mění jeho úkol od nitra k vnějšku – k ovládnutí přírody a společnosti. V tomto novém paradigmatu musí člověk znovu promyslet svět, aby jej mohl změnit. Moderní myšlení otvírá cestu k novému lidskému prostředí.

McDonald’s

Nadnárodní řetězec McDonald’s ztělesňuje triumf racionality, která vše považuje za nástroj a má naplánované – hamburger, architekturu, hranolky, obsluhu, parkování, tácek – a standardizované na celém světě – oblečení zaměstnanců, menu, nápoje, barvy, dekorace. Všichni jsou vítáni bez ohledu na společenské postavení, věk, pohlaví, náboženské i morální přesvědčení, protože jsou konzumenti. Jedinou podmínkou jsou peníze.

McDonald’s neutralizuje společenské a náboženské spory, je misionářem nového lidství, otevřené, tolerantní a konzumní společnosti. Tento nový svět vzniká díky jednotnému trhu, vše se řídí heslem „Konzumenti všech zemí, spojte se okolo BigMacu!“

McDonald’s neutralizuje společenské a náboženské spory, je misionářem nového lidství, otevřené, tolerantní a konzumní společnosti. Tento nový svět vzniká díky jednotnému trhu, vše se řídí heslem „Konzumenti všech zemí, spojte se okolo BigMacu!“McDonald’s má promyšlenou strategii. Jeho návštěva není omezena časově. Dříve se jedlo pouze v dané hodiny, v McDonald’s to lze prakticky celý den, přičemž doba na jídlo má být krátká – stravováním se neztrácí čas, je třeba jej využít jinak, nejlépe k vydělávání peněz.

Navíc je jedno, kdy se v McDonaldu jí, nedělní oběd není na jeho menu. Čas podléhá ekonomické racionalitě a nemá nic společného s životním rytmem, chybějí i způsoby stolování, tedy společenské mravy – jí se rukama, což je nejjednodušší a ekonomicky nejvýhodnější, protože se ušetří za příbory. Tradice je zbytečná a neužitečná, kelímky a obaly neosobní a po použití se vyhodí. Příprava jídla se podobá průmyslové výrobě, čímž ztrácí originální chuť. Bénéton sice přiznává, že přehání, ale McDonald’s je příkladem světa blízké budoucnosti.

Změna společenských vztahů

McDonald’s je úspěšný, protože bojuje za rovnost a proti diskriminaci. Dnes se hovoří o rovnosti mužů a žen v platech, ale proč ji nerozšířit i na jiné oblasti? Například ve všech vězeních na světě je více mužů než žen či v rozvinutých společnostech se ženy dožívají vyššího věku než muži – není to také diskriminace? Proto je třeba omezit boj za rovnost – muž a žena si jsou podobní, ale liší se pohlavím. To je třeba respektovat, a nikoli se na základě statistik zaměřovat na rovnost.

Západní společnost usiluje o rovnost, ale společenské vztahy takové nejsou – ministr má jinou pozici než občan, šéf než zaměstnanec, profesor než žák. Tyto vztahy existovaly a budou existovat, od středověku se však změnily.

Západní společnost usiluje o rovnost, ale společenské vztahy takové nejsou – ministr má jinou pozici než občan, šéf než zaměstnanec, profesor než žák. Tyto vztahy existovaly a budou existovat, od středověku se však změnily. Dříve byl sedlák vázán na pána a místo, jejich osudy byly provázané a dané od narození. Dnes tyto vztahy určuje pracovní smlouva nebo školní řád, jež mají stanovenou platnost a funkčnost, které nezávisejí na přirozeném řádu. Tento vývoj není špatný, ale má velké riziko, že se vztahy začnou vnímat technicky s důrazem na výsledky.

Tento postoj vládne ve výchově dětí. Pokud si něco přeje, dostane to, přinese-li ze školy dobré známky. Rodiče nezajímá, zda je věc dobrá pro rozvoj dítěte, jediným kritériem pro splnění přání je vysvědčení, tedy úspěch ve škole, který však často nevypovídá o morálce dítěte. Vztah rodičů a dětí se stává funkčním. Dítě je vnímáno jako návštěvník hotelu, který po nabytí plnoletosti odchází a žije po svém, přičemž rodiče v průběhu tohoto „hotelového pobytu“ nezasahují do jeho výchovy.

Ztráta autority elit

V této moderní výchově každý usiluje o svůj rozvoj. Děti i rodiče žijí po svém a jsou spokojení, že se jejich životy nepřekrývají. Problémem je, že děti nejsou dětmi a rodiče rodiči. V západní společnosti, v níž je rozšířená tato rovnost, elity existují, ale zavrhly svou roli a odpovědnost za společnost. Důsledkem je ztráta jejich autority, což se projevuje například v odívání.

V západní společnosti, v níž je rozšířená tato rovnost, elity existují, ale zavrhly svou roli a odpovědnost za společnost. Důsledkem je ztráta jejich autority, což se projevuje například v odívání.

Dnes jen málo vyučujících přednáší v obleku a v kravatě. Ten, který v nich vyučuje, dává najevo, že mu na jeho práci záleží, a současně se vymezuje vůči svým žákům a ukazuje, že ve vyučování nejde jen o předávání vědomostí. Žáci by si měli osvojit úctu k vážným věcem, u vyučujících je pak mnohem důležitější to, kdo jsou, a jejich postoje ke světu, než to, co říkají.

Bénéton je skeptik, pokud jde o morální vývoj západní společnosti, jež má dvě možnosti – buď se smíří s vyprázdněným světem řízeným technikou a ekonomikou, což by v podstatě znamenalo rezignaci na mravnost, nebo se jí podaří navázat na tradici Atén a Jeruzaléma. Tuto obnovu společnosti může přinést jen vzdělání, které bude vedle vědomostí předávat i morální hodnoty.

Le dérèglement moral de l’Occident

Morální nevázanost Západu

AUTOR: Philippe Bénéton

VYDAL: Cerf 2017

ROZSAH : 288 stran