Moderní technologie posunují ekonomiku od globální k lokální

Svoboda v novém podnikání znamená generovat zdroje, díky kterým lze vést šťastný život. Přiblížit k němu může prozíravé uvažování, rozhodování a vkládání peněz tam, kde neztrácejí hodnotu.

Soumrak světového obchodu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Soumrak světového obchodu. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Soumrak světového obchodu.

Na celém světě se mění kvalita i kvantita služeb a pracovních potřeb. Proč se ekonomika transformuje? Co to znamená pro lidi, podnikatele a firmy? Jak nejen přežít, ale i uspět v novém podnikání? Podle českého ekonoma Milana Zeleného je třeba se věnovat změně ekonomického systému, protože jsme vyčerpali čtyři oblasti – zemědělství, průmysl, služby a státní sféru –, a víc se ekonomika transformovat nedokáže. Zaměstnanost v zemědělství a průmyslu je vyčerpaná a ve vyspělých zemích se vyčerpává i ve službách.

Na skutečnost, že v důsledku digitalizace mizí pracovní místa, upozornila analytická společnost Gartner Group, která zkoumá podnikový trh. Zelený v rozhovoru pro LN v srpnu 2016 řekl, že housenka, která neustále roste a přidává jednotlivé sektory, najednou v daném prostředí nemůže fungovat. Sama se neuživí. Příroda to zařídila tak, že se zakuklí, a promění v motýla, který se v prostředí pohybuje.

Obchodování se znalostmi

Ze studie The World Development Report 2019 Světové banky vyplývá, že poté, co čínská skupina Foxconn technology, největší výrobce elektroniky na světě a hlavní výrobce mobilních telefonů firmy Apple, zapojila do výroby roboty, snížil se počet jejích zaměstnanců o 30 procent. Ruská Sberbank používá umělou inteligenci k poskytování půjček v 35 procentech případů, do pěti let by měla rozhodovat o 70 procentech žádostí. Roboti nahradili tři tisíce jejích zaměstnanců.

Na některých 3D tiskárnách lze vytisknout věci běžné spotřeby, například elektromobil, i vyrobit vlastní auto, k čemuž je třeba pouze digitální program, algoritmus a software. V tomto smyslu globalizace přetrvá, protože se znalostmi se rychle obchoduje.

Moderní technologie umožňují i přesun výroby. Je-li automatizace levnější než lidská pracovní síla, mohou firmy přesunout výrobu blíž spotřebitelům. 3D tisk například umožnil německé firmě Adidas vytvořit dvě „rychlé továrny“ na výrobu bot – v Německu a v USA – a ve vietnamských továrnách zrušila více než tisíc pracovních míst. Nizozemská společnost Philips Electronics díky automatizaci přesunula výrobu z Číny do Nizozemska.

Moderní technologie posunují globální ekonomiku založenou na outsourcované levné pracovní síly do lokální ekonomiky. Důsledkem je osamostatňování regionů, lokální výroba, samospráva a vytváření, rozvíjení a vylaďování mezinárodně působících národních regionálních organizací. Na některých 3D tiskárnách lze vytisknout věci běžné spotřeby, například elektromobil, i vyrobit vlastní auto, k čemuž je třeba pouze digitální program, algoritmus a software. V tomto smyslu globalizace přetrvá, protože se znalostmi se rychle obchoduje.

Přeskupování sil

Rychlý vývoj digitalizace přináší také ekonomické problémy, protože s růstem výkonu počítačů potřebují firmy méně zaměstnanců některých profesí. Počet lidí bez zaměstnání kvůli neschopnosti rychle se naučit nové dovednosti poroste, což potvrzují předpovědi vývoje ekonomiky. Přichází dlouhodobá ekonomická stagnace. Nová odvětví a produkty sice vytvářejí nové pracovní příležitosti, ale to, co se ztratí, bude převyšovat.

Nastává přeskupování sil a přesun globální ekonomiky ze Západu na Východ. Evropa nedokáže konkurovat dravým tygrům z Asie a Jižní Ameriky.

Velké globální firmy si přejí vyšší zisky i tržby růst, ale podnikatelské prostředí není stejně příznivé jako dosud. Odstartovat byznys je nyní díky moderním technologiím a dostupnosti kapitálu snazší než dříve, čímž roste konkurence na trzích a nastává tvrdý boj o přežití. Přichází období backsourcingu založené na recyklaci a regeneraci znalostí, zdrojů, energie a materiálu a přesunu „odpadu“ do zdrojů.

Zejména dravé inovativní firmy z rozvíjejících se trhů, které se posunují na Západ, používají byznysové modely, jimž podniky v rozvinutých ekonomikách čelí jen obtížně. Nastává přeskupování sil a přesun globální ekonomiky ze Západu na Východ. Evropa nedokáže konkurovat dravým tygrům z Asie a Jižní Ameriky.

Zaměření na výchovu

Růst korporátních zisků v uplynulých desetiletích odstartovaly privatizace západoevropských a později i středo- a východoevropských, asijských a jihoamerických firem. Větší konkurence spustila na celém světě boj o trh, což společnosti vedlo k inovacím a expanzi mimo jejich primární trhy i hlavní oblasti podnikání. Růst zisků zejména do roku 2008 podporovaly i deregulace a rozvoj globalizace, která společnostem umožnila pružně reagovat na vývoj trhu.

V důsledku globálních změn je třeba se zaměřit na výchovu, díky níž budou lidé samostatní, odpovědní, podnikaví, tvořiví, aktivní a praktičtí a dokážou se postarat nejen o sebe, ale uživit rodinu a být podnikateli, řemeslníky, obchodníky, techniky, programátory, či zemědělci

Richard Dobbs, Tim Koller a Sree Ramaswamy z poradenské firmy McKinsey již v roce 2015 varovali, že přichází obrat. Zatímco v roce 2013 firemní zisky po zdanění tvořily 9,8 procenta světového HDP, v následujícím desetiletí by měl tento podíl klesnout na 7,9 procenta a vrátit se na úroveň osmdesátých let 20. století. Prostor k expanzi se zmenšuje a možností k inovacím v tradičních odvětvích ubývá, přičemž globálním korporacím nepomůže regionální řízení, jež má zlepšit jejich pozici omezením autonomie poboček v národních státech.

Podle Světové banky moderní technologie změní práci lidí, protože uvolňují prostor gig neboli zásilkové ekonomice, v níž si firmy více najímají zaměstnance na krátkodobé úvazky. Díky digitalizaci a platformám vzniká stále více služeb, jako je dovoz potravin, taxi, účetnictví nebo hudební produkce, což vytváří příležitosti pro samostatně pracující. Díky platformám více lidí získá jednorázové zakázky bez smlouvy se zaměstnavatelem a v průběhu života vystřídá několik profesí.

V důsledku globálních změn je proto třeba se zaměřit na výchovu, díky níž budou lidé samostatní, odpovědní, podnikaví, tvořiví, aktivní a praktičtí a dokážou se postarat nejen o sebe, ale uživit rodinu a být podnikateli, řemeslníky, obchodníky, techniky, programátory, či zemědělci. Důraz by se měl klást na spolupráci, projektové řízení, kázeň, systém, praktičnost vyžadující kognitivní schopnosti a na dovednosti, které zatím roboti nahradit nedokážou, jako je komplexní řešení problémů, kritické myšlení nebo argumentace.

Přizpůsobení byznysových modelů

Svoboda v novém podnikání znamená stejně jako v Baťově pojetí schopnost generovat zdroje, díky nimž lze vést šťastný život. Přiblížit k němu může prozíravé uvažování, rozhodování a vkládání peněz tam, kde neztrácejí hodnotu, a generuji další. Firmy stojí na křižovatce. Buď přistoupí na nová pravidla, nebo je čeká úpadek. Velké korporace a podniky se musejí přestat tvářit jako neporazitelné a přiznat si, že se na jejich místo tlačí nováčci, a tomu přizpůsobit byznysové modely i portfolio služeb a produktů.

Velké korporace a podniky se musejí přestat tvářit jako neporazitelné a přiznat si, že se na jejich místo tlačí nováčci, a tomu přizpůsobit byznysové modely i portfolio služeb a produktů

Zatímco západní investory zajímá především krátkodobý zisk, podnikatelé z rozvíjejících se trhů si uvědomují, že důležitější je dlouhodobé hledisko. To souvisí s faktem, že na nich převažují rodinné a státem vlastněné firmy, zatímco v Evropě či USA se s akciemi většiny firem obchoduje na veřejných trzích, a proto je tlak na hospodaření podniků v černých číslech mnohem vyšší.

Podle Jána Košturiaka, guru inovací, dnešek potřebuje podnikatele, kteří v tom, co dělají, hledají větší smysl než jen hromadění peněz, jsou zákazníkům prospěšní, dokážou sehnat práci svým lidem a podělí se o zisk s potřebnými. Podle Zeleného by se Baťa v současném novém podnikání choval stejně jako ve své době. Založil by vlastní školu práce a podnikatelskou univerzitu a odpoutal by se od vzdělávacích systémů, které nepodporují jeho podnikatelský záměr.

Služba lidem

Baťovi nevyhovovalo stavění budov ani výroba letadel, proto si je začal dělat sám. Přístup „udělej si sám“ je nevyhnutelný, protože velké systémy se mění pomalu a dělají vše pro to, aby se udržely. Podle Zeleného podnik 21. století je v novém podnikání nástrojem tvorby hodnot pro zákazníka, nikoli spotřeby hodnot již při jejich vytváření. Tvorba hodnot není lineární vstup→výstup, ale sebeposilující cyklus založený na inovacích a investicích.

V novém podnikání se vyplatí dělat spíše správné věci než věci správně. A je třeba se zaměřit na to, co podnikatele vždy šlechtilo – službu lidem.

V novém podnikání se vyplatí dělat spíše správné věci než věci správně. A je třeba se zaměřit na to, co podnikatele vždy šlechtilo – službu lidem. Možná chvíli potrvá, než se potvrdí, že jsme svůj peněžní kapitál vložili tam, kde neztrácí hodnotu, a generuje další. Proto je třeba být i vytrvalý jako bratři Baťové a Steve Jobs.

Jak řekl Jobs, to, co odděluje úspěšné podnikatele od neúspěšných, je vytrvalost. Jobs se nevzdával. Nestačilo mu jen vést lidi k návrhům a tvorbě produktů, ale za své firmy se i bil jako lev, aby přežily a nasměroval je ke štěstí. A se stejně se bil i za své blízké a přátele.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.