Mnozí zemědělci už nemají vodu. To je nejlepší motivace ke změně

Letošní léto přineslo největší suchopár od roku 1961. Nejde o výkyv, vedra jsou už pátý rok. „Reálné dopady změny klimatu jsou hlubší a rychlejší, než jsme čekali. Proto si musíme připustit, že neběžíme tak rychle, jak bychom měli,“ říká v rozhovoru ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Richard Brabec. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Richard Brabec. | foto:  Michal Šula, MAFRA
Richard Brabec.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v rozhovoru mimo jiné říká: „Je nutné, aby naše skvělé vědecké týmy ještě více komunikovaly mezi sebou a koordinovaly své projekty v oblasti boje se suchem. Chybělo, aby stát jasně zavelel a řekl: Vážení, svlékněte si klubová trička a oblékněte si národní dres, protože teď hrajeme za Česko. Ono to dosud mělo určitou logiku, týmy spolu soupeří o granty. My jsme řekli: Dost, takhle to fungovat nemůže. Stát musí jasně říci, co chce, co je priorita a kolik na to poskytne peněz. To mi zatím v oblasti výzkumu chybělo.“

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno vznikla národní koalice pro boj se suchem, v níž se sešli politici, lidé z praxe a vědci. V čem má být její přínos?

BRABEC: Bude to takový národní tým v boji se suchem. Vzhledem k závažnosti problému, kterému čelíme, se musí všichni zodpovědní aktéři spojit a maximálně využít všechny možnosti, personální, technické i finanční, které máme k dispozici. Především si vážím toho, že mezi členy tohoto týmu nepanují žádné rozpory v základních otázkách. Je shoda, že musíme dělat všechna možná opatření paralelně, a i tak je to pořád málo. I když uděláme všechno, co máme dnes připraveno, nezvládneme to ani za měsíc ani rok, ani za pět let.

LIDOVÉ NOVINY: Která opatření mohou zásadně zvrátit vyprahlou kondici české krajiny?

Je shoda, že musíme dělat všechna možná opatření paralelně, a i tak je to pořád málo. I když uděláme všechno, co máme dnes připraveno, nezvládneme to ani za měsíc ani rok, ani za pět let.

BRABEC: V rámci jednotlivých kroků vnímám jako zásadní pokrok třeba znění nové protierozní vyhlášky s cílem zlepšit kvalitu zemědělské půdy, včetně její schopnosti zadržet vodu. Půjde o efektivní a, zdůrazňuji, fungující opatření, které má postihnout špatné sedláky, kteří se k půdě chovají macešsky, ale nepřinést šílené byrokratické zatížení pro ty dobré. Z hlediska postihů jednotlivých erozních případů to bude opravdu revoluční.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se budou případy eroze zjišťovat? Protože dnes je musí majitel půdy nahlásit, jinak se o nich stát nedozví.

BRABEC: V současnosti je hlášeno necelých dvě stě případů půdní eroze ročně. Pravdou však je, že je jich nejspíš mnohem víc, ale málokdo je hlásí. V uplynulých letech byla snaha to postihnout, ale ukázalo se, že současná legislativa je bezzubá.

Nový systém to výrazně změní – erozně ohrožené půdy budou na větším území, na 25 procentech zemědělské půdy, a zpřísní se i pravidla standardů dobré zemědělské praxe. Když nastane reálný erozní případ na půdě, která není zařazena v těch 25 procentech obzvlášť sledované půdy, obratem se od následujícího roku zařadí do erozně ohrožených půd. Z té čtvrtiny se tedy teoreticky i prakticky může brzy stát 30 i více procent půd více chráněných.

LIDOVÉ NOVINY: A když k erozi dojde v místě, které už je mezi ohroženými půdami?

Pokud se ukáže příčinná souvislost s nevhodným hospodařením, mohou být použity citelné sankce v až milionových částkách a sáhne se na dotace

BRABEC: Pokud se ukáže příčinná souvislost s nevhodným hospodařením, mohou být použity citelné sankce v až milionových částkách a sáhne se na dotace, což je pro zemědělce určitě bolestivé.

LIDOVÉ NOVINY: O jaké dotace může zemědělec přijít? Jde o základní platbu na hektar obhospodařované půdy?

BRABEC: Ano, a to je něco, co je velmi motivační. Zemědělci se ocitají na křižovatce, mnozí jsou v situaci, kdy vodu už nemají a to je nejlepší motivace ke změně. Tlak musí být vyšší, protože i mezi zemědělci, jako ve všech organizacích, jsou hospodáři dobří i špatní.

LIDOVÉ NOVINY: Vyhláška směřuje hlavně proti velkým monolitickým plochám s jednou plodinou, která půdu nejvíc vyčerpává? To znamená řepka, kukuřice, řepa.

BRABEC: Z hlediska protierozních opatření je to především kukuřice. Ale ministerstvo zemědělství jednoznačně avizovalo, že chce otevřít i otázku zmenšení půdních bloků. Reálné dopady změny klimatu jsou hlubší a rychlejší, než jsme čekali, a proto si musíme připustit, že neběžíme tak rychle, jak bychom měli. Musíme to vzít tryskem.

LIDOVÉ NOVINY: Na prvním setkání národní koalice se měla vydefinovat bílá místa, do kterých se zatím nikdo pořádně nepustil. Jaká to jsou?

Všechno děláme za změněných podmínek – to, co jsme si mysleli před čtyřmi lety, zítra už nemusí platit. Nemůžeme uvažovat o opatřeních, která by fungovala v roce 2015, ale musíme je dělat s vizí na deset i více let dopředu.

BRABEC: Jeden příklad je teoretičtější, ale s obrovskými praktickými dopady; jde o vědu a výzkum. Je nutné, aby naše skvělé vědecké týmy ještě více komunikovaly mezi sebou a koordinovaly své projekty v oblasti boje se suchem. Chybělo, aby stát jasně zavelel a řekl: Vážení, svlékněte si klubová trička a oblékněte si národní dres, protože teď hrajeme za Česko. Ono to dosud mělo určitou logiku, týmy spolu soupeří o granty. My jsme řekli: Dost, takhle to fungovat nemůže. Stát musí jasně říci, co chce, co je priorita a kolik na to poskytne peněz. To mi zatím v oblasti výzkumu chybělo.

LIDOVÉ NOVINY: Co to třeba je?

BRABEC: Důležitý je třeba předpovědní systém na sucho HAMR, který se vyvíjí, dokončení průzkumu podzemních vod, abychom vůbec věděli, kolik jich v mělčích vrstvách máme. Povodí musejí zmapovat svá opatření, aby se třeba odhalilo, že v některých částech nemá cenu dělat opatření na retenci vody, protože tam žádná nebude, naopak ji tam musíme odněkud přivést.

Všechno navíc děláme za změněných podmínek – to, co jsme si mysleli před čtyřmi lety, zítra už nemusí platit. Vzpomínám si na hlášku geniálního kanadského hokejisty Wayna Gretzkého: „Nebruslím tam, kde je puk teď, ale tam, kde bude za chvíli.“ A to je přesně ono. Nemůžeme uvažovat o opatřeních, která by fungovala v roce 2015, ale musíme je dělat s vizí na deset i více let dopředu.

LIDOVÉ NOVINY: Jedním z projektů, které se už rozjíždějí, je umělá infiltrace povrchových vod do těch podzemních. Jak to funguje?

Pomáháme, aby se zrychleně dělo to, co příroda normálně umí, tedy že se srážková voda zasakuje rychleji a ve větším množství. Princip je vytvořit zásobu podzemní vody a pak ji odtamtud čerpat.

BRABEC: Pomáháme tím, aby se zrychleně dělo to, co příroda normálně umí, tedy že se srážková voda zasakuje rychleji a ve větším množství. Princip je vytvořit zásobu podzemní vody a pak ji odtamtud čerpat.

LIDOVÉ NOVINY: Mezi důležité oblasti národní koalice zahrnula i zlepšení toho, jak se s vodou z deště zachází ve městech. Co se musí změnit?

BRABEC: O tom se hodně mluví, ale málo se v tom zatím dělá. Logicky, protože to znamená velké změny. Myslím si, že to ale lidi velmi ocení – třeba v Praze nepochybně, město není jenom betonové, je tu zeleň, ale vodních ploch je málo. Už dnes starostům nabízíme zajímavé programy, třeba takzvanou Velkou dešťovku, kde máme k dispozici ještě miliardu korun. A díky tomuto programu si mohou s výraznou dotační podporou vybudovat velké retenční nádrže, vodopropustné povrchy parkovišť a mnohé další.

LIDOVÉ NOVINY: Něco na způsob Berlína, kde si schovávají vodu pod náměstím?

BRABEC: To je krásný příklad. Málokdo si tady kvůli tomu rozkope nové náměstí, ale řada měst dělá rekonstrukce velkých ploch, a když už to dělají, ať zváží, že by tam místo betonu dali propustné dlaždice. To financujeme také, z 50 procent. A až 85 procenty velké nádrže, třeba pod náměstím nebo jinou betonovou plochou.

Jestliže jako stát budeme vypisovat výzvy na nové bydlení, už bychom tam měli dát podmínku, že vyžadujeme opatření proti suchu. Dobrovolná iniciativa podpořená dotacemi je výborná, ale chceme se bavit i o tom, že to bude povinné opatření.

K tomu se velmi hlásí i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová – jestliže jako stát budeme vypisovat výzvy na nové bydlení, už bychom tam měli dát podmínku, že vyžadujeme opatření proti suchu. Dobrovolná iniciativa podpořená dotacemi je výborná, ale chceme se bavit i o tom, že to bude povinné opatření.

LIDOVÉ NOVINY: Ministryně mluvila o bodovém zvýhodnění stavebních projektů, které nakládání s vodami zohlední. Zvažuje se zavedení povinnosti?

BRABEC: Ano, uvažujeme o tom, třeba podle vzoru Německa. Ukazuje se, že jsme si ve městech vystavěli velké tepelné ostrovy, kde nejenže je vedro, ale i sucho. Podporujeme zelené střechy a fasády, ale je jasné, že jsou tu obrovské miliardy kubíků vody, které spadnou na beton a odtečou do kanalizace. Ta je v mnoha městech jednotná, voda jde do splašků a my z toho tu dobrou, kvalitní dešťovku už nejsme schopní dostat.

LIDOVÉ NOVINY: Už se do Velké dešťovky někdo přihlásil?

BRABEC: Máme tam zatím desítky projektů, z větších měst třeba Břeclav. Velká podzemní nádrž, propustné povrchy, vodní prvky napojené na dešťovku – super, to bychom si přesně představovali.

LIDOVÉ NOVINY: Při pohledu na volební billboardy v Praze, největším českém tepelném ostrově, se nezdá, že by to pro někoho byla priorita.

Ukazuje se, že jsme si ve městech vystavěli velké tepelné ostrovy, kde nejenže je vedro, ale i sucho. Podporujeme zelené střechy a fasády, ale je jasné, že jsou tu obrovské miliardy kubíků vody, které spadnou na beton a odtečou do kanalizace.

BRABEC: Z toho jsem docela v šoku. Přišlo by mi logické, obzvlášť po letošním létě, že si z toho někdo udělá samostatnou kampaň. Jsme na prahu revoluční změny, čekal bych, že budeme zavaleni žádostmi a dotazy. Zatím nejsme, ale vrhneme se na další propagaci těchto zajímavých projektů hned po komunálních volbách.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste vznik systému HAMR, jenž předpovídá sucho. K čemu bude dobrý?

BRABEC: V současnosti je vydáno mnoho tisíc povolení k odběru podzemní či povrchové vody. Ale kdyby je většina odběratelů využila na povolený strop, regiony jsou bez vody. V řadě míst už dnes zdroje neodpovídají potřebám. Proto vzniká HAMR, který revolučně vytvoří model bilance reálných zdrojů a odběrů.

Dnes to úplně schází. V minulém období vodního blahobytu se mnohde povolovaly odběry v zásadě automaticky. Málokdo si uměl představit, že může nastat kontinuální pokles vody, až to půjde na minima a všichni budou nahraní. Všichni mají pocit, že mají na odběr nárok, že na to mají papír, ale voda reálně není. Papír je v tu chvíli na nic.

LIDOVÉ NOVINY: Budou se rušit, případně snižovat už vydaná povolení k odběru?

V minulém období vodního blahobytu se mnohde povolovaly odběry v zásadě automaticky. Málokdo si uměl představit, že může nastat kontinuální pokles vody, až to půjde na minima a všichni budou nahraní. Všichni mají pocit, že mají na odběr nárok, že na to mají papír, ale voda reálně není. Papír je v tu chvíli na nic.

BRABEC: O tom se bude určitě diskutovat i v rámci novely vodního zákona. U nově vydávaných povolení už se bude mnohem více brát v úvahu, kolik je reálně vody v území. Situace, kdy jsou vodoprávní úřady pod tlakem, už v desítkách případů reálně nastávají, zažil jsem to třeba v Litovelském Pomoraví.

Sešli se tam velcí odběratelé a pragmaticky řešili, kdo kolik vody dostane, aby v řece zbyl minimální průtok, nebo aby zůstala aspoň minimální hladina podzemní vody. Chceme dát vyšší kompetenci vodoprávním úřadům i v tom, že když je někde možný odběr povrchové vody, aby ji mohl upřednostnit, aby se neplýtvalo tou vzácnější podzemní.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jsou na tom hladiny podzemních vod?

BRABEC: Máme bezprecedentní stav, kdy poslední čtyři roky neustále klesají a aktuálně je na třech čtvrtinách území stav podzemních vod a pramenů silně až mimořádně podnormální. Když zaprší a naplní se řeky, lidi mají pocit, že je po problému, ale při pohledu na podzemní vody vidíte, že tam se to projevilo minimálně.

LIDOVÉ NOVINY: Loni byl využitelný objem podzemních vod 911 milionů metrů krychlových. Nejméně za uplynulých 20 let. Nakolik je to alarmující zpráva?

Máme bezprecedentní stav, kdy poslední čtyři roky neustále klesají a aktuálně je na třech čtvrtinách území stav podzemních vod a pramenů silně až mimořádně podnormální

BRABEC: Velmi, protože pokud by to tak šlo dál, úbytek bude ještě razantnější, neboť je zatím kontinuální. Málo se ví, že z hlediska objemu disponibilní vody, podzemní i povrchové, je Česká republika v Evropě třetí od konce, za námi už je jenom Kypr a Malta. Ale kdyby na to přišlo, oni mohou odsolovat mořskou vodu, my nemáme co.

LIDOVÉ NOVINY: Teď se tedy zkoumá, jaká je vodní bilance v méně hlubokých vrstvách. Máme alespoň představu?

BRABEC: To ano, ale máme ji na základě jen určitého množství vrtů. Sleduje se jich zhruba 1400, ale po republice jsou jich desítky tisíc, historicky, mnoho se jich nevyužívá, protože jsou třeba zasypané. Současná síť je relativně řídká a potřebujeme empirická čísla pro menší území. Bavíme se s Českou geologickou službou, co by obnášelo finančně a časově, kdyby se síť zahustila.

LIDOVÉ NOVINY: Věc, která letos také přinesla trápení a se suchem souvisí, je fosfor. Do povodí se dostává splachem z polí, z hnojiv a ve vodě pak vyživuje sinice. Budou se zpřísňovat limity na vypouštění fosforu?

Málo se ví, že z hlediska objemu disponibilní vody, podzemní i povrchové, je Česká republika v Evropě třetí od konce, za námi už je jenom Kypr a Malta. Ale kdyby na to přišlo, oni mohou odsolovat mořskou vodu, my nemáme co.

BRABEC: Chystá se to. Už dnes jsou některé moderní čistírny odpadních vod, které by uměly odstraňovat více fosforu. Jenomže to nedělají, protože by to bylo dražší a do norem se vejdou. Proto jednáme o zpřísnění limitů. To s sebou vždy nese omezení pro zemědělce, znamená to snížení spotřeby hnojiv. Jenže fosfor je neobnovitelný zdroj a ve světě dochází. Bude čím dál dražší a bude třeba s ním lépe hospodařit. V blízké budoucnosti se stane zlatým dolem, aby se fosfor zpátky získával z kalů nebo odpadních vod, protože primární zdroj dochází.

LIDOVÉ NOVINY: Vznikne byznysový zájem, aby fosfor nesnědly sinice?

BRABEC: Přesně tak. Fosforem se bude šetřit a bude zachytáván v čistírnách odpadních vod, aby neodtekl dál.

Zlepšení kondice české krajiny

Půdní eroze

Od roku 2020 se výrazně zpřísní proerozní vyhláška. Obzvlášť ohrožené půdy budou představovat čtvrtinu zemědělského fondu a farmář, který na nich nezabrání splachu zeminy nebo jejímu odvátí větrem, přijde o dotace.

Přehřátá města

Města a obce mají nárok na dotace, aby vyměnily betonové nebo asfaltové povrchy za materiály, které umožňují vodě vsáknout se; třeba kachličky se spárami. K tomu se dá vybudovat podzemní nádrž na dešťovku, kterou pak lze zalévat květiny nebo sytit kašny. Takové prvky města ochlazují, kumulují zásoby a jsou i prevencí před povodněmi.

Víc rybníků

Malé rybníky a nádrže na zachycování srážkové vody bude možné postavit bez stavebního povolení, postačí podstatně rychlejší ohlášení.

Menší pole

Zvažuje se maximální povolená velikost půdního bloku s jednou plodinou, hovoří se o 30 hektarech.

Recyklace vody

U nových staveb by mohlo být povinné začlenit prvky na zachycení dešťovky, případně oddělené trubky na vodu pitnou a užitkovou.

Injekce do podzemí

Začínají projekty umělé infiltrace povrchové vody do podzemní. Pomocí vrtů nebo propustných vod se urychluje průsak do podzemních zásob, odkud se pak dá čerpat.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.