Ministr spravedlnosti hýří nápady. Obviněné chce rychleji k soudu

Obvinění by neměli mít možnost podat stížnost proti zahájení trestního stíhání. S tímto nápadem přišel ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Důvodem je zkrácení řízení. Nejvyšší státní zastupitelství ministrův nápad podporuje,jinak si však vesměs vysloužil kritiku, a to jak od politiků, tak od odborníků.

Jan Kněžínek nahradil na postu ministra spravedlnosti Taťánu Malou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Kněžínek nahradil na postu ministra spravedlnosti Taťánu Malou. | foto:  Dan Materna, MAFRA
Jan Kněžínek nahradil na postu ministra spravedlnosti Taťánu Malou.

Jan Kněžínek v čele ministerstva spravedlnosti hýří nápady. Nejprve navrhl, aby se hranice pro trestný čin u krádeže posunula z pěti na deset tisíc korun. Soudy myšlenku vítají, neboť by se jim poněkud odlehčilo, obcím se příliš nezamlouvá.

Nestraník dosazený hnutím ANO ale přichází i s dalším námětem, o němž se bude diskutovat. Chce obviněným sebrat možnost podání stížnosti proti zahájení trestního stíhání. Tím by se řízení o něco zkrátilo. „Ani jiné státy podobné opatření nemají. U nás se to do jisté míry přeceňuje,“ řekl ministr před časem Radiožurnálu. Podle něj je lepší, aby se obviněný dostal rychle před soud, „než se handrkovat, jestli má být vůbec stíhán“.

Ministr má na své straně Unii státních zástupců. „Některé vyspělé demokratické právní státy, jako například Německo, stížnost obviněného rovněž nepřipouštějí. Stížnost proti zahájení trestního stíhání se jeví jako nadbytečná,“ řekl LN mluvčí unie Ondřej Šťastný.

Změnu podporuje i Nejvyšší státní zastupitelství. „Vnímá ji jako snahu o odbřemenění a zrychlení trestního řízení,“ uvedl mluvčí Petr Malý.

Pokaždé, když policie zahájí trestní stíhání, musí státní zástupce přezkoumat, jestli je v souladu se zákonem a dostatečně odůvodněné. „Pokud tomu tak není, má oprávnění zahájení trestního stíhání zrušit i bez stížnosti obviněného,“ vysvětlil mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.

Pokud by stát zrušil možnost stíhaných podat stížnost, justice by se podle unie pouze vrátila k praxi, která byla v České republice obvyklá až do roku 2001.

Faltýnek a Čapí hnízdo

Stejnou věc, kterou navrhuje ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, prosazovalo v létě Nejvyšší státní zastupitelství. Zrušení možnosti podat stížnost proti zahájení stíhání tehdy nadneslo v rámci připomínkového řízení k zavedení Úřadu evropského veřejného žalobce. Podle NSZ stížnosti podává zhruba čtvrtina obviněných, jen dvěma procentům státní zástupce vyhoví.

Stejnou věc, kterou navrhuje ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, prosazovalo v létě Nejvyšší státní zastupitelství. Zrušení možnosti podat stížnost proti zahájení stíhání tehdy nadneslo v rámci připomínkového řízení k zavedení Úřadu evropského veřejného žalobce.

Na jaře se to však stalo v ostře sledovaném případu údajného zneužívání dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo. Žalobce Jaroslav Šaroch z Městského státního zastupitelství v Praze zrušil stíhání šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka. Vyhověl jeho stížnosti. Podle Šarocha Faltýnek o podvodu s dotacemi buď nevěděl, nebo by mu úmysl nešlo prokázat.

Kněžínkův nápad kritizuje bývalá ministryně spravedlnosti a jedna z poradkyň prezidenta Marie Benešová. „To je velice nebezpečný návrh krátící práva obviněného na obhajobu,“ řekla LN. Do svého nástupce ve funkci se opřela kvůli tomu, že jde podle ní až nekriticky na ruku státním zástupcům. „Je vidět, že pan ministr neprošel praxí a nedovede se vcítit do pozice obviněného, který je mnohdy obviněn a teprve potom se hledají pro obvinění důkazy,“ dodala na adresu současného vládce resortu Benešová.

Zatím bez podpory

Uvažovaná změna se ale nelíbí ani vedoucímu katedry trestního práva na Právnické fakultě UK Jiřímu Jelínkovi. „Návrh na zrušení institutu zahájení trestního stíhání a zrušení práva obviněného podat proti tomuto usnesení řádný opravný prostředek – stížnost – považuji za nesprávný, protože podstatně omezuje práva obviněného v trestním řízení,“ řekl serveru Česká justice.

Pokud chce se svým návrhem na urychlení soudů uspět, musí Kněžínek sehnat podporu ve sněmovně. Zatím ji, zdá se, nemá ani v koalici. A to dokonce ani u hnutí, které ho do vlády vyslalo. Předseda poslanecké frakce ANO Faltýnek LN řekl, že téma teprve budou muset probrat na klubu. „Poté dáme stanovisko,“ uvedl.

Pokud chce se svým návrhem na urychlení soudů uspět, musí Kněžínek sehnat podporu ve sněmovně. Zatím ji, zdá se, nemá ani v koalici. A to dokonce ani u hnutí, které ho do vlády vyslalo.

Vyloženě proti se postavil šéf poslanců koaliční ČSSD. „Se zrušením institutu stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání zásadně nesouhlasím. Administrativa spojená s touto agendou není v žádném případě tak rozsáhlá, aby ospravedlnila zkrácení práv trestně stíhaných,“ namítl Jan Chvojka. Za opoziční ODS se vyjádřil poslanec Marek Benda. „Pan ministr Kněžínek má za úkol napsat nový trestní řád. Ne jen vyzobávat jeho jednotlivé – a sporné – body.“

Naopak Nejvyšší státní zastupitelství návrh šéfa resortu podporuje. A to zejména kvůli celoevropské justiční spolupráci v boji proti podvodům, na níž se většina států osmadvacítky dohodla na jaře 2017. „Ve vztahu k instituci evropského veřejného žalobce se tento krok dokonce jeví jako nutnost,“ řekl LN mluvčí zastupitelství Petr Malý.

Také Kněžínkův návrh na zvýšení hranice pro trestný čin z pěti na deset tisíc korun je zainteresovanými stranami hodnocen protichůdně. Soudy ho vítají, starostům obcí se ale nelíbí.

Článek byl publikován v Lidových novinách dne 18. prosince 2018.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.