Ministerstvo zemědělství hodlá zásadně omezit používání glyfosátu

Zemědělci používají nebezpečný herbicid, v němž je účinnou látkou glyfosát, i pro vysoušení porostů před sklizní. Nižší finanční náklady pro podnikatele ale znamenají vyšší dopady na životní prostředí. Zasažena je většina povrchových vod i valná část populace. A právě toto použití chce ministr zemědělství Miroslav Toman „zatrhnout“.

Postřik pole (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Postřik pole (ilustrační foto). | foto: Luděk Peřina, MAFRA
Postřik pole (ilustrační foto).

Debata, jestli celosvětově nejrozšířenější hubič plevele roundup škodí člověku a má karcinogenní účinky, nabrala na závažnosti poté, co bývalý školník Dewayne Johnson vyhrál v první instanci spor s firmou Monsanto. Ta tento totální herbicid vyrábí. Američan několikrát ročně aplikoval roundup na pozemcích školy a soud seznal, že kontakt s přípravkem přispěl k jeho onemocnění rakovinou lymfatických uzlin.

Účinnou látkou v tomto herbicidu je glyfosát a české ministerstvo zemědělství se nyní rozhodlo, že udělá první krok k zásadnímu omezení jeho používání. Směsi s glyfosátem se totiž nepoužívají jenom na hubení plevele na zahrádkách, ale velké zemědělské podniky je hojně a bohatýrským rozstřikem aplikují, když si chtějí zjednodušit život vysušením porostu před sklizní.

Právě tuto aplikaci ministr Miroslav Toman (za ČSSD) „zatrhne“. „Zákaz se bude vztahovat na plošnou aplikaci těchto přípravků. To znamená, že je bude možné použít pouze cíleně v případech, kdy nelze použít jiný účinný postup. Jde o první z kroků, kterými chceme výrazně snížit používání glyfosátu,“ říká Toman.

Neshoda odborníků

Při předsklizňovém postřiku se seschlé rostliny snáze dostanou z polí, u semen se uspoří peníze za dosušování – především kukuřice, řepky a slunečnic. Na tuto praktiku jsou ekologové nejalergičtější. Nižší finanční náklady pro podnikatele totiž znamenají vyšší dopady na životní prostředí. Zasažena je většina povrchových vod i valná část populace. Právě tomuto použití má zákrok ministra Tomana zamezit. Glyfosáty už se našly v pitné vodě, ovoci, zelenině i lidské moči. „Karcinogenní účinky jsou jen špička ledovce,“ říká Pavel Drašar z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT v Praze.

Glyfosát působí také na ledviny, mozek, může způsobovat autismus, Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu, předčasné porody, dermatologické a respirační choroby. Mezi odborníky ale nepanuje shoda, nakolik nebezpečná látka to je.

Glyfosát působí také na ledviny, mozek, může způsobovat autismus, Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu, předčasné porody, dermatologické a respirační choroby, upozorňuje Pavel Drašar z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT v Praze. „Od roku 1999, kdy se začaly zkoumat povrchové vody, bylo ze začátku pozitivních vzorků několik, v roce 2002 to už bylo 22 procent, o jedenáct let později 44 procent a v roce 2016 byla většina povrchových vod zatížená glyfosátem,“ řekl LN Drašar.

Mezi odborníky ale nepanuje shoda, nakolik nebezpečná látka to je, a firma Monsanto jako hlavní producent trvá na tom, že její přípravky neškodí. Vědci se dnes domnívají, že rozpor expertů je daný tím, že původní studie vznikaly v prostředí firem, které přípravky s glyfosáty vyrábějí. Před pěti lety proběhl velký výzkum v 18 evropských státech.

Výsledky ukázaly, že 45 procent testovaných obyvatel starého kontinentu v sobě mělo glyfosát. Akce se účastnilo i deset Čechů, v tělech šesti z nich se chemikálie nacházela. Může pocházet z pitné vody, přičemž podle Drašara se to týká i té balené, z farmářských výpěstků, případně i z živočišných produktů, protože chovná zvířata se krmí postříkanou kukuřicí.

Od 1. ledna 2019

Tomanovo rozhodnutí zakročit proti postřikům navazuje na loňský výnos Evropské komise. Ta toleranci k aplikaci glyfosátových přípravků prodloužila o dalších pět let, přestože europoslanci důrazně protestovali a měli k ruce studie Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny a Světové zdravotnické organizace. Obě uvádějí, že glyfosát způsobuje rakovinu.

Zamezení předsklizňovému postřiku začne platit od 1. ledna 2019 – ve stejný den, kdy se aktivuje účinnost evropského nařízení o pětiletém prodloužení. U hubení plevele už teď ministerstvo doporučuje a podporuje, aby zahrádkáři a farmáři nechali chemické postřiky na pokoji a používali šetrnější metody, které nezamořují okolí.

Ministři za jednotlivé státy se ale loni v prosinci usnesli, že budou věřit studiím, které dodaly Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská chemická agentura – a podle nich směsi pod názvem Roundup člověku nebezpečné nejsou. Rozhodující v tom bylo názorové obrácení Německa, pro hlasovala i Česká republika. Exministr Marian Jurečka (KDU) se hájil tím, že používání chemikálie založení na fosforu se omezí domácí legislativou, kterýžto příslib nyní Toman naplňuje.

Zamezení předsklizňovému postřiku začne platit od 1. ledna 2019 – ve stejný den, kdy se aktivuje účinnost evropského nařízení o pětiletém prodloužení. U hubení plevele už teď ministerstvo doporučuje a podporuje, aby zahrádkáři a farmáři nechali chemické postřiky na pokoji a používali šetrnější metody, které nezamořují okolí. Třeba v Brně už to veřejný správce největších parků dělá dva roky; nežádoucí rostlinky hubí pomocí vroucí vody. Do roku 2020 hodlá Brno úplně vymýtit použití roundupu i v městských firmách a příspěvkových organizacích.

Resort zemědělství ochranu rostlin přírodními cestami, bez jedovatých chemikálií, již několik let motivuje i dotacemi, dílčí výsledky ve spotřebě už se dostavují. „Za posledních šest let se podařilo snížit používání všech pesticidů v České republice celkově o osm procent. Účinné látky glyfosát se tu v roce 2013 spotřebovalo 935 tisíc litrů, v roce 2017 to bylo 750 tisíc litrů,“ shrnuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Nejpoužívanější herbicid na světě

Co jsou glyfosáty?

  • Chemická sloučenina obsahující fosfor, která se používá v prostředcích na hubení plevele. Postřiky užívají malí zahrádkáři, ale také zemědělské velkopodniky, lesníci i správci městské zeleně. Podle klasifikace chemických látek je sloučenina nebezpečná pro životní prostředí.
  • Tato látka je známá ve směsích s názvem Roundup, které vyrábí americká firma Monsanto. Jedná se o světově nejpoužívanější herbicid.
  • Vedle hubení plevele se přípravek používá i na vysoušení porostů a semen, zvláště u kukuřice, řepky a slunečnice. Vysušení usnadňuje mechanizovanou sklizeň a šetří peníze, které by farmáři vydali za dosoušení.

Jak fungují?

  • Glyfosát se vstřebává listím, odkud putuje k růstovým bodům rostliny. Utlumí enzymy, které se podílejí na syntéze tří aromatických aminokyselin. Proto umí zahubit jen rostoucí rostlinu, nedá se účinně použít dřív, než plevel vyroste. V živé rostlině účinkuje pomalu, čímž je zaručeno, že jí pronikne až do kořenů, a kompletně ji zahubí.
  • Kvůli zablokování enzymu přestane rostlina růst a postupně odumře. Živočichové, tedy ani člověk, takzvanou šikimátovou dráhu, která umožňuje vznik aromatických aminokyselin, nemají, proto je pro ně glyfosát méně jedovatý.

Jak škodí?

  • Zbytky glyfosátů se prokazatelně vyskytují v pitné vodě, do koryt řek se splavují z polí. Látka se našla i v zelenině či ovoci, z krmné kukuřice se dostává do těl chovných zvířat.
  • Část vědců je přesvědčená, že glyfosáty mají karcinogenní účinky, mohou vést k rozvoji Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby či onemocnění ledvin.
  • Fosfor, který je ve sloučenině přítomný, ve vodních tocích akceleruje během parných lét problémy se sinicemi, vodní květ se jimi přikrmuje, čímž se pak zhoršuje kvalita vody.
  • Pro člověka, savce a ptáky má látka nízkou akutní toxicitu, při manipulaci s přípravkem je nejvyšším akutním nebezpečím dráždivost a z ní plynoucí poškození očí či pokožky.
  • Glyfosát je nebezpečný pro ryby a menší vodní živočichy, ti jsou mnohem citlivější na jeho účinky než suchozemská zvířata.



Počet příspěvků: 1, poslední 5.10.2018 06:25 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.