Nové pojetí lidských práv à la ministerstvo zahraničí

Transformace české zahraniční politiky se rozevírá do šířky. Ke změně přistoupil první náměstek Petr Drulák s mandátem od ministra Lubomíra Zaorálka. Zpochybnění univerzality lidských práv využijí státy, jež jsou v této oblasti nejhorší.

Zaorálek, Drulák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zaorálek, Drulák | foto: Česká pozice
Zaorálek, Drulák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Česká zahraniční politika stojí na pokraji jedné ze zásadních změn dosavadního kurzu. Ministerstvo zahraničí se rozhodlo přepsat transformační strategii, jejímž prostřednictvím stát podporuje občanskou společnost v třetích zemích. Nové pojetí přitom rozmělňuje zacílení pomoci na opozičníky a obránce lidských práv v totalitních státech a ohrožuje její pokračování.

Ke změně přistoupil první náměstek na ministerstvu Petr Drulák s mandátem od Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Na první pohled je v nové koncepci patrný odklon od politických práv a demokracie jako systému, kde se právům nejlépe daří.

Hračka Západu

Zatímco strategie z roku 2010 zmiňuje, že základem transformační politiky je pojetí, že „nemá smysl oddělovat od sebe lidská práva a demokracii, protože (…) lidská práva jsou substance a demokracie systém“, v náměstkově verzi, již má ČESKÁ POZICE k dispozici, se píše, že základem transformační politiky je přesvědčení, že „nemá smysl oddělovat od sebe práva občanská, sociální, hospodářská, genderová, kulturní a environmentální“. Zmínka o demokracii byla vyškrtnuta.

Země, jako je Čína, Ázerbájdžán nebo Saúdská Arábie, odmítají západní kritiku útlaku vlastních obyvatel s odkazem na jinou kulturní tradici a relativizují lidská práva jako hračku Západu

Jiné jsou také vlastní cíle transformační politiky. Dosud jimi byly „podpora demokracie ve světě a (…) politických systémů založených na demokratických principech a respektu k lidským právům“. Nově definované jsou: „přispívat k důstojnějšímu životu“, posilovat demokracii „tam, kde je to možné“, a vést „globální dialog o lidských právech, který vyústí do skutečného univerzalismu“.

Jakkoli to může působit jako rétorické cvičení, nová transformační politika se tím rozevírá do šířky, která pojme všechno a nic zároveň. Domácím kritikům lidsko-právní agendy umožní říct, že například nemá smysl nadále finančně podporovat rodiny kubánských politických vězňů. Tamní komunističtí vládci demokracii nechtějí a dosavadní česká pomoc se odehrává bez jejich souhlasu.

Zpochybnění univerzality lidských práv, jak jsou v současné době definována řadou mezinárodních dokumentů, jichž je Česko signatářem, pak využijí státy s nejhorším záznamem právě v této oblasti. Země, jako je Čína, Ázerbájdžán nebo Saúdská Arábie, pravidelně odmítají západní kritiku útlaku vlastních obyvatel s odkazem na jinou kulturní tradici a relativizují lidská práva jako hračku Západu.

Změna koncepce

Petr Drulák na dotaz ČESKÉ POZICE po svých argumentech, které ho vedly ke změně koncepce transformační politiky, odpověděl obecným konstatováním, že na ministerstvu „probíhá o koncepci interní debata, která dosud nebyla uzavřena“. Stejně obecně reagoval Drulákův šéf Lubomír Zaorálek: jde o pracovní materiál, který bude po dokončení předložen veřejnosti.

Novou koncepci přivítají zastánci ekonomizace zahraniční politiky, kteří by rádi viděli 50 milionů ročně, jež transformační rozpočet obnáší, investované na podporu českého exportu

Změna koncepce odpovídá novému pojetí lidských práv, jež na jaře vyhlásil první náměstek Černínu. Drulák tehdy zkritizoval dosavadní přístup jako jednostranně atlantický a konfrontační a řekl, že česká zahraniční politika půjde cestou dialogu i s kritizovanými vládami. Zaorálkova cesta do Číny změnu stvrdila.

Ústup od podpory demokracie logicky navazuje. Zatímco s čínskou vládou je možné se shodnout na některých právech, na demokracii ne. Novou koncepci přivítají zastánci ekonomizace zahraniční politiky z okolí Zaorálka i premiéra Bohuslava Sobotky, kteří by rádi viděli 50 milionů ročně, jež transformační rozpočet obnáší, investované na podporu českého exportu. To současné pojetí transformační politiky neumožňuje.

Americký vzkaz na Úřad vlády

Ne všichni změnu vítají. Kvůli nesouhlasu s koncepcí rezignovala minulý týden na funkci ředitelka odboru lidských práv a transformační politiky – odchází také její podřízená – a Zaorálek rezignaci přijal. „Neshodujeme se v názoru na odkaz reformních komunistů, které vidím jako součást naší lidsko-právní tradice,“ napsal k tomu v odpovědi ČESKÉ POZICI ministr v narážce na Drulákovu větu z koncepce, že jedním z východisek české transformační politiky jsou „zkušenosti reformního komunismu“.

Před rozmělněním transformační politiky varoval před časem v rozhovoru pro Lidové noviny ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Transformační pomoc je specifická činnost, která mnohdy probíhá v utajení. Pokud ztratí svoje specifika, ztratí i svoji akceschopnost. Byla by to škoda. Je to zřejmě nejzajímavější věc, kterou jsme dali světu po roce 1989,“ řekl Pánek.

USA už jednou premiéra Sobotku upozornily, že se změnou zdejšího přístupu k lidským právům bude jeho setkání se špičkou americké politiky těžko možné

Nová koncepce transformační politiky přišla ve chvíli, kdy Praha hostila mezinárodní lidsko-právní konferenci iniciovanou Václavem Havlem Forum 2000. V pondělí 13. října na ní promluvil také nový americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro a apeloval, aby Česko neupouštělo od svojí lidsko-právní tradice.

Je to zajímavý vzkaz i na Úřad vlády. Sobotka jede v listopadu do Washingtonu odhalit Havlovu bustu do Kongresu a rád by byl přijat špičkou americké politiky. USA už přitom jednou Sobotku upozornily, že se změnou zdejšího přístupu k lidským právům a spojenecké solidaritě bude takové setkání těžko možné.

Počet příspěvků: 16, poslední 21.10.2014 11:15 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.