Ministerstvo školství: Zánik vědeckých center zatím nehrozí

Jsou některá ze 48 výzkumných center, jež vznikla za 40 miliard korun v Česku a vyvíjejí nanotechnologie, lasery či léčiva, riziková? Jsou ohrožena tak, že by mohla i zaniknout? Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podrobnější údaje o jejich stavu a financování provozu – zejména po roce 2020, kdy bude omezený přístup k fondům EU.

Věda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věda | foto: Shutterstock
Věda

Zase se o nich hodně mluví. O 48 výzkumných centrech, která vznikla za 40 miliard korun v Česku a vyvíjejí nanotechnologie, lasery, reaktory i léčiva. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podrobnější údaje o stavu výzkumných center a financování provozu – zejména po roce 2020, kdy budeme mít omezený přístup k fondům EU.

„Chceme se přesvědčit, co se zkoumá, proč se to zkoumá a jak to bude fungovat a do jaké míry to bude zatěžovat rozpočet. Počítá se, že nás to zatíží 2,5 miliardami korun. Je otázka, jestli všechna centra mají smysl,“ citovala ČTK Babiše po zasedání vládní výzkumné rady, které předsedá. K ruce již měl údaje připravené ministrem školství Robertem Plagou (ANO).

Nadresortní agenda

Materiál, který LN z nevládních kruhů získaly, má tři úvodní stránky a 48 listů s kartami jednotlivých center. Každá obsahuje informace o pořizovacích nákladech daného střediska, původní plány na příjmy (za rok 2016) následně konfrontované s reálnými příjmy z domácích a evropských grantů, ze smluvního výzkumu a od zřizovatele (čili institucionální podporu).

Hospodaření center je v plné odpovědnosti příjemce a jeho zřizovatele. Jde o výrazně nadresortní agendu

Z oněch 48 projektů totiž 28 spadá pod veřejné vysoké školy, devět pod Akademii věd, dva jsou resortními „výzkumáky“ (v gesci zemědělství a dopravy), tři jsou spjaty s příspěvkovými organizacemi (včetně nemocnice), tři náleží akciovým společnostem a tři další „eseróčkům“. Právní formy předurčují i jejich příležitosti v získávání dalších peněz a spoluprací, ovšem bez znalostí detailů je složité posuzovat předpokládanou budoucnost center.

„Hospodaření center je v plné odpovědnosti příjemce a jeho zřizovatele. Jde o výrazně nadresortní agendu,“ říká Jarmila Balážová, mluvčí ministerstva školství. To sice unijní peníze z minulého operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) nasměrovalo do nových budov i zařízení, ale o takzvanou udržitelnost – tedy zajištění provozu – se mají starat i jiné rozpočtové kapitoly. V podkladech pro Babiše jsou přímo uvedeny coby „věcně příslušné“ Akademie věd a ministerstva průmyslu, zemědělství, zdravotnictví a dopravy.

Maximálně opatrná interpretace

Jsou některá z center riziková? Jsou ohrožena tak, že by mohla výhledově i zaniknout? „Ministerstvo školství aktuálně neeviduje problémy v této oblasti,“ sdělil Václav Velčovský, náměstek pro strukturální fondy. „Centra nemají problémy s udržitelností. U některých větších center se ukazuje, že kladou větší nároky na provozní výdaje, které musí pokrýt hostitelská instituce,“ dodává. Některá z center už získávají nad rámec národní podpory udržitelnosti i peníze z evropských dotačních titulů, jako je Horizont 2020, anebo z nového „operáku“ (OP VVV).

Údaje je nutno interpretovat s maximální opatrností vzhledem k tomu, že každý projekt začínal v jinou dobu, má jinou dobu udržitelnosti a některých projektů jsou bohužel neúplné či nepřesné hodnoty

Existují i příklady vyloženě dobré praxe? „Mnohá centra jsou ve svých oborech velmi úspěšná. Centra jsou natolik rozmanitá, takže nelze zjednodušovat,“ říká Balážová. Přestože ministerstvo nechce nikoho jmenovat, mezi desítkami středisek už některá zjevně vynikají.

Třeba Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně hostí hned čtyři fulltime řešitele grantů Evropské výzkumné rady (ERC); tentýž elitní grant přinesl do centra RCPTM v Olomouci chemik Michal Otyepka a na vestecký BIOCEV zase parazitolog Vladimír Hampl. To jsou však jen dílčí ukazatele. Důkladnější pohled by přinesla větší analýza; nyní šlo jen o „pracovní podkladový materiál“.

Aleš Vlk z odborného portálu Vědavýzkum.cz říká: „Údaje je nutno interpretovat s maximální opatrností vzhledem k tomu, že každý projekt začínal v jinou dobu, má jinou dobu udržitelnosti a některých projektů jsou bohužel neúplné či nepřesné hodnoty. Můžeme si udělat hrubý obrázek o tom, v jakých řádech se pohybují toky financí u jednotlivých center, ale v žádném případě nelze odpovědně posoudit, jak na tom ekonomicky jednotlivá pracoviště jsou a výhledově budou.“

Babiš prověří centra za 40 miliard

Jen kousek za Prahou, v Dolních Břežanech, vyrostlo výjimečné vědecké centrum – Extreme Light Infrastructure (ELI). Výstavba tohoto střediska s nejsilnějším laserem světa stála nejméně 6,8 miliardy korun, na což přispěla hlavně Evropská unie. ELI láká ke spolupráci světové vědce, ale počin je to tak složitý a nebývalý, že celý megaprojekt musel být „rozfázován“ do dvou období unijních fondů... Hlavní superlaser je osazen; pálit má už brzy.

Je to obří investice, ale také závazek. Česká republika se před více než deseti lety rozhodla, že z unijních fondů výrazně podpoří tuzemskou vědu a výzkum. A zmíněné ELI je jedním ze 48 výzkumných center v zemi, která vznikla za 41 miliard z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), tudíž se jim v odborné hantýrce říká „VaVpI centra“. Kromě prvotní investice se ovšem Česko zavázalo, že se postará též o „udržitelnost“, provoz středisek.

Vícezdrojové financování

V letech 2007 až 2013, kdy běžel zmíněný operační program, rozhodla vláda s ministerstvem školství o šesti velkých, prioritních projektech. Tím vůbec nejdražším centrem s mezinárodním významem a filiálkami v Rumunsku a Maďarsku je laser ELI, následuje Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně. Na ten šlo 5,2 miliardy korun. Poměrně nenápadný je záměr Udržitelná energetika (SUSEN), jenž sídlí částečně v Řeži u Prahy a v Plzni, přičemž se má za 2,4 miliardy věnovat výzkumu jaderných reaktorů.

Velkou šestku doplňuje klinické centrum ICRC v Brně (2,4 miliardy), biomedicínské centrum BIOCEV ve Vestci (2,3 miliardy) a superpočítačové IT4Innovations v Ostravě (1,8 miliardy). V druhé prioritní ose, jak menší a regionální střediska nazýval bruselský „newspeak“, patřily k nejdražším olomoucké, liberecké či plzeňské investice. Za takřka miliardu korun vznikl i Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech u Prahy.

To, že chce mít Babiš přehled o stavu center i jejich stamilionových zdrojích, nijak nepřekvapuje nedávného vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL). „Myslím, že je to logický krok. I my jsme si při převzetí agendy výzkumu nechali zpracovat analýzu,“ řekl LN šéf lidovců s tím, že audity v zásadě vždy sdělovaly, jak je situace v pořádku.

O tom však Bělobrádek není tak úplně přesvědčen; za důležité považuje, že nevznikl nějaký zvláštní „pseudorozpočet institucionálního financování“, který by těmto centrům zajišťoval automaticky stálé, nesoutěžené peníze – a to třeba i na úkor ostatních vědeckých institucí v Česku.

Financování středisek bývá dnes vícezdrojové: z resortních peněz na výzkum, za vydané publikace, ze soutěžených domácích a evropských grantů či dotací, ale omezeně (jak stanovila pravidla EU) i ze spolupráce s podnikatelským sektorem. Bělobrádek připomíná, že předchozí „analýzu“ center měli na starosti lidé blízcí hnutí ANO: někdejší náměstek pro vysoké školy a výzkum na MŠMT Jaromír Veber a profesorka Eva Kislingerová z Vysoké školy ekonomické.

Nesnadné hodnocení

Hodnotit střediska není vůbec snadné. Zatímco některá měla chrlit vědecké studie a články do prestižních časopisů (hlavně v základním výzkumu), jiná jsou jakoby aplikovanější – mají přinášet patenty a prospívat průmyslu. Každé centrum má i jinak nastavené indikátory úspěchu; nejde sestavit jediný univerzální žebříček nejlepších – a těch druhých...

„Jsem přesvědčen, že stát by neměl centra nějak radikálně prověřovat, ale spíše jim zajistit podmínky pro udržitelnost, aby zdárně fungovala. A jestli byly prostředky z Evropské unie někdy smysluplně využity, pak je to právě ve výzkumu a vývoji,“ míní profesor Petr Fiala, předseda ODS a bývalý vědecký šéfporadce premiéra Petra Nečase (ODS).

Moderní ústavy podle něho přitahují do Česka nejen české navrátilce, ale i výborné zahraniční vědce. „Například na brněnském středisku CEITEC vidím, že se naše původní představy naplňují,“ připomíná exministr školství Fiala.

Moderní výzkumná centra v Česku

V minulém programovém období vzniklo v Česku 48 výzkumných středisek, která se věnují výzkumu od biomedicíny po nanotechnologie.

Centra vznikla z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), ze kterého přiteklo 41 miliard korun.

Přehled center

V přehledu není vyznačena Praha, neboť dle regulí EU neměla na dotaci nárok (kromě drobných výjimek na konci tohoto programu)název centra (užívaná zkratka); pořizovací cena.

Litvínov

  • Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE); 592 437 123 korun

Stráž pod Ralskem

  • Membránové inovační centrum (MIC); 370 854 000 korun

Liberec

  • Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI); 800 009 500 korun
  • Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec (CRSV); 745 214 853 korun

Ostrava

  • Centrum excelence IT4Innovations (IT4I); 1 819 490 241 korun
  • Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC); 680 107 000 korun
  • Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie (ENET); 316 600 707 korun
  • Institut environmentálních technologií (IET); 270 564 199 korun
  • Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin (ICT); 294 544 180 korun
  • Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF); 170 825 205 korun

Turnov

  • Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů (TOPTEC); 175 877 613 korun

Liběchov

  • Experimental Animal Models (ExAM); 174 556 094 korun

Holovousy

  • Ovocnářský výzkumný institut (OVI); 567 213 018 korun

Řež

  • Udržitelná energetika (SUSEN); 2 450 696 000 korun

Buštěhrad

  • Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB); 672 020 806 korun

Roztoky

  • Pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM); 195 667 200 korun

Klecany

  • Národní ústav duševního zdraví (NUDZ); 971 000 000 korun

Vestec

  • Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV); 2 305 086 161 korun

Dolní Břežany

  • Extreme Light Infrastructure (ELI); 6 800 575 902 korun
  • Nové lasery pro průmysl a výzkum (HiLASE); 799 942 299 korun

Dobřany

  • Západočeské materiálově metalurgické centrum (ZMMC); 349 484 175 korun

Plzeň

  • Nové technologie pro informační společnost (NTIS); 822 020 321 korun
  • Centrum nových technologií amateriálů (CENTEM); 323 976 132 korun
  • Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni (UniMeC); 439 106 258 korun
  • Regionální inovační centrum elektrotechniky (RICE); 625 000 000 korun
  • Regionální technologický institut (RTI); 455 503 532 korun

Vodňany

  • Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA); 273 415 165 korun

Telč

  • Centrum excelence Telč (CET); 238 300 885 korun

Třeboň

  • Centrum řasových biotechnologií Třeboň (Algatech); 133 220 578 korun
  • Brno
  • Středoevropský technologický institut (CEITEC); 5 246 000 000 korun
  • Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC); 2 365 000 000 korun
  • Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu (CzechGlobe); 647 927 885 korun
  • Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů (SIX); 293 781 336 korun
  • Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární medicíně (AdmireVet); 365 263 120 korun
  • Regionální centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO); 299 490 652 korun
  • Regionální VAV centrum pro nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy (CEPLANT); 214 068 156 korun
  • Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (CETOCOEN); 543 974 958 korun
  • Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI); 432 941 962 korun
  • Centrum materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně (CMV); 232 772 000 korun
  • Nové technologie pro strojírenství (NETME Centre); 767 502 287 korun
  • Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie (CVVOZE); 260 166 439 korun
  • Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie (AdMaS); 817 903 463 korun
  • Dopravní VaV centrum (CDV); 463 130 480 korun

Olomouc

  • Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM); 544 815 080 korun
  • Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (Biomedreg, ÚMTM); 856 276 000 korun
  • Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CR-Haná); 832 938 232 korun

Zlín

  • Centrum polymerních systémů (CPS); 754 042 805 korun
  • Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií (CEBIA-tech); 174 474 015 korun