Ministerstvo pátrá po někom, kdo sepíše jaderný pakt

Z tendru ministerstva průmyslu a obchodu má vzejít firma, která za stát sepíše smlouvu s ČEZ o budování dalších jaderných reaktorů. Spekuluje se, že hodnota obří jaderné zakázky se bude pohybovat kolem 200 miliard korun. Tomu samozřejmě bude odpovídat i nebývale luxusní odměna pro vyvoleného sepisovače.

ČEZ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ČEZ | foto: ČTK
ČEZ

Ještě než dojde na výběr, kdo České republice postaví nové jaderné bloky, odehraje se kolem jádra jiný lukrativní tendr. Vláda se rozhodla, že na budování dalších reaktorů podepíše s firmou ČEZ smlouvu, kterou se rozkreslí hřiště a pravidla. Někdo zdatný musí být na straně státu, aby pro něj sepsal kontrakt bez temných zákoutí a nástrah. Zvolení toho nejpovolanějšího se uskuteční otevřeným tendrem. „Ano, na ministerstvu uděláme výběrové řízení,“ potvrdil LN ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Pro představu, o jak slibnou práci se jedná: ministerstvo obrany si teď prochází nákupem bojových vozidel za 53 miliard, k čemuž uspořádalo výběr dodavatele právního servisu v hodnotě zhruba 17 milionů. Jaderná zakázka je mnohonásobně větší – hovoří se o horizontu 200 miliard – a tomu také bude odpovídat cena pro sepisovače smlouvy s ČEZ. Je důležité, aby si vláda pořídila zdatného partnera, protože součástí kontraktu se stane odpověď, kdo bude investorem nových reaktorů. Jestli stoprocentní dcera společnosti ČEZ, nebo stát. „Jsme ve fázi, kdy se připravuje model, smlouva mezi vládou a ČEZ, aranžmá výběrového řízení, schválení od úřadu pro jadernou bezpečnost. Od toho se odvine povaha entity, která to bude celé řídit a financovat,“ dodal Havlíček.

Stát drží ve skupině ČEZ dominantní podíl, není však jediným akcionářem. Minoritní držitelé cenných papírů se vehementně brání variantě, že by finanční břímě nových reaktorů dopadlo na firmu. Je to investice, která se odehrává v dlouhém čase a na velmi nestabilním podloží různých environmentálních politik a tržního vývoje cen energií. Jinými slovy: pro soukromé peníze je dost vabank dívat se, jestli německá vůle v Evropské unii nezvládne prosadit dotační ostrakizování atomové energie.

Špinavý odpad

Ostatně v minulých dnech taková indicie přišla. Evropský parlament schválil nařízení, v němž se rozlišují zdroje čisté, rozuměj podporované, a špinavé čili nepodporované. Do druhé skupiny europoslanci včlenili i jádro, protože jako ukazatel zvolili nikoliv emise při výrobě energie jako takové, ale parametr obnovitelnosti odpadu.

Vyhořelé radioaktivní články do skupiny vítaného a snadno znovu využitelného odpadu nepatří, naopak – horko těžko se pro ně hledá místo, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště. Vůle Evropského parlamentu není koncem cesty, k umístění atomu na černou listinu by musela svolit také kvalifikovaná většina národních států prostřednictvím Evropské rady. Tam už situace nestojí tak jednoznačně, protože řada unijních zemí je ve svém energetickém mixu více či méně závislá na znatelném podílu jádra. Vedle Francie či Skandinávců se jedná také o Českou republiku. Podíl výroby z atomu tu má v dalších letech vyrůst ze třetiny na polovinu. Dotažení tendru na dodavatele nových bloků, ale hlavně stavba samotná budou ještě na dlouhé lokte, výběr právního servisu by se však měl uskutečnit podstatně rychleji. Při únorové sněmovní konferenci na dané téma uvedl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, že rámcová smlouva mezi státem a skupinou ČEZ má být nachystaná pro dotek propisek letos v létě.

Poté, co se nastaví rámec spolupráce a zodpovědnosti, přijde na řadu smlouva číslo dvě. Ta už do většího detailu popíše první etapu příprav, na jejímž konci bude výběr dodavatele. S tímto kontraktem se počítá do konce roku a v obou případech podpis za republiku přičiní ministr průmyslu.

Poté, co se nastaví rámec spolupráce a zodpovědnosti, přijde na řadu smlouva číslo dvě. Ta už do většího detailu popíše první etapu příprav, na jejímž konci bude výběr dodavatele. S tímto kontraktem se počítá do konce roku a v obou případech podpis za republiku přičiní ministr průmyslu.

„Předpokládám, že první etapa přípravy projektu vyvrcholí v roce 2024, kdy vláda dostane výsledky tendru, projekt bude mít povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k umístění jaderného zařízení a platné územní rozhodnutí,“ sdělil Míl v polovině března agentuře ČTK.

Energetická skupina ČEZ preferovala jako řešení, že se firma transformuje. Na jednu hromadu by se odneslo všechno čisté a výdělečné: obnovitelné zdroje, prodej a distribuce. Odsud by se stát vlastnicky stáhl a ponechal si jenom malé kontrolní procento.

Na druhé hromadě mělo zůstat všechno problematické, tedy uhlí, jehož těžba a použití se budou dramaticky tlumit, a jádro. Z této odnože měl podle návrhu firmy ČEZ naopak stát vyplatit soukromé minoritáře, držet si v ní sto procent a na ryze vlastní riziko i náklady se pustit do dostavby dukovanské elektrárny.

Předem daná cena

Myšlenka transformace je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) i zmocněnce Míla mrtvá. ČEZ zůstane, jak je, protože stoprocentní dceřiná firma coby vehikl na dostavbu je už dávno nachystaná – tendr už byl na spadnutí za vlády Petra Nečase (ODS), ale v kontextu ekonomické krize rychle vyprchala politická vůle pouštět se do dvousetmiliardového projektu s nejistým výdělkovým výsledkem. První rámcová smlouva má zcela jednoznačně určit postavení a práva účastníků akce. Tak má být splněno, co žádala vláda, a sice, že nedá bianko garance výkupních cen energie, která se v Dukovanech vyrobí za třicet let; má být splněno i to, co žádali minoritáři – kdyby na trhu moc přituhlo, stát si projekt převezme. „Obě strany budou limitovány tím, že tam bude určena cena, za kterou se má elektrárna postavit,“ dodal Míl.

Atomoví zájemci

  • Vládní politici se shodují, že dodavatel nových bloků vzejde z otevřeného tendru, z něhož by nikdo neměl být předem vyloučený.

  • Cena nebude jediný parametr soutěže. Započte se i spolehlivost z referencí a bezpečnostní aspekty.

  • V únoru se na sněmovní konferenci představila šestice potenciálních dodavatelů, kteří by uměli a chtěli České republice postavit reaktory: CGN (Čína) Areva (Francie) Atmea (Francie/Japonsko) Westinghouse (Kanada/USA) Kepco/KHNP (Jižní Korea) Rosatom (Rusko).

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.