Před lety jsem byl poměrně

Před lety jsem byl poměrně blízko vzniku zákona o veřejných výzkumných institucích. Nejsa právník, jsem tenkrát situaci filtroval pouze pohledem vědeckého pracovníka s relevantní dlouhodobou zahraniční zkušeností. V mé reminiscenci bylo důvodů pro vznik tohoto zákona několik a zasvedcený čtenář si je lehce dohledá v důvodové zprávě.Jeden z mého pohledu důležitý aspekt pro zavedení nové právnické osoby do českého prostředí je i pro výše vedenou diskuzi relevantní. Totiž, eliminace nepřirozeného stavu, kdy (v příspěvkovém nebo rozpočtovém režimu) představitelé institucí VaV nakládali s majetkem (státu), který jim nepatřil a to (pouze) pod sankcí pracovně právního postihu. A obdobně byla stejně nepřirozená situace, kdy vztah výsledků  bádání a instituce ve které vznikly byl značně nejasný, a materializované výsledky se posouvaly kamsi směrem k státu, který povětšinou neměl možnost je uchopit.  V takovémto prostředí byla motivace pro efektivní využívání  prostředků a management znalostí ve smyslu tolik žádoucího transferu znalostí značně omezená. Zodpovědnost, kterou instituce dostaly spolu s "odstátněným" majetkem byla obrovská. Ne vždy a ne všichni se s ní vyrovnali. V diskuzi o roli zřizovatele se již tenkrát zvažovalo mnoho alternativ a to také, možná i především, v kontextu financování. Byly kresleny paralely se všemi pozitivními efekty a negativními zkušenostmi s převodem státního majetku na obce a územní celky. Jen hlupák se nepoučí z chyb. Role státu se jevila jako rozumný a přijatelný kompromis. Návrhy, jejihž reinkarnace je i v současné novele, byly z praktických ale i pragmatických důvodů zamítnuty. Tím myslím jak vztah Rady instituce a zřizovatele, tak i tenkrát požadovanou možnost aby VVI mohlo zřídit jinou VVI. Motivací byla již tenkrát nedůvěra ke zřizovateli. V kontextu o vztahu rady instituce a zřizovatele v procesu sloučení a splynutí (rozdělení či odštěpení) tvořil souhlas Rady instituce "odbornou" protiváhu a oponenturu rozhodnutí zřizovatele, který má nejen jako subjekt  financující, dostatečné pravomoci jak usměrňovat činnost instituce. Rada instituce představuje spolu s Dozorčí radou naplnění principů odborné samostprávy a veřejné kontroly a vyrovnává silnou roli zřizovatele (např. ve smyslu výše diskutovaného).  V této nastavené rovnováze se také negativně projevil kafemlejnek, který roli a zodpovědnost zřizovatele částečně omezuje a necitlivě zasahuje do jednání instituce a institucí. Nevidím ale důvod pro nesystémové korektury ve smyslu navržené novely.Osobně také stále nevím (a z předloženého návrhu se toho také příliš nedovím) proč by jedna veřejná instituce (v tomto případě vysoká škola) měla zřizovat a finacovat další veřejnou instituci (má možnost vytvořit právnickou osobu podle obchodního zákoníku), a to zvláště pokud činnosti, které přenáší na novou instituci, může vykonávat sama. Efektivita se nezvýší, management se zkomplikuje, finanční toky a zodpovědnost se zneprůhlední, a tak jediným důsledkem bude, že se veřejné prostředky zase trochu vzdálí veřejné kontrole. Je to stejně protismyslné, jako kdyby veřejná vysoká skola zřizovala jinou veřejnou VŠ, která by pravděpodobně založila další VVŠ atd.  Je takovéto řetězení žádoucí? Nejedná se o další tunel na veřejné prostředky? 

Skoukni to!!!!

http://www.youtube.com/watch?v=U51Mbof3Akc ;

Všechno je to tady na draka.

Všechno je to tady na draka, i ta věda a výzkum.  Chybí zde dlouhodobá strategie, místo níž se přijímají stále dokola nová, mnohdy protichůdná rozhodnutí podle toho, kdo je momentálně na příslušném ministerstvu "u kormidla".

Absurdní bylo, že resorty dovolily svým ústavům statut V.V.I.

Pokud se resortní ústavy chtějí primárně profilovat jako veřejné výzkumné instituce, jejichž posláním je především základní výzkum, vyžadující maximální akademickou nezávislost na "daňovém poplatníkovi" a svobodu  bádání, tak je něco špatně. To je právě to zmatení pojmů a chaos a binec v systému vědy a výzkumu v ČR. Chybí nám zde například ekvivalent německé Fraunhofer nebo Helmholtz Gesellschaft, které právě jsou sítí takových aplikovaně orientovaných výzkumných institucí, majoritně, ale zdaleka ne výlučně  financovaných z veřejných prostředků. (30% na základní "metabolismus" přímo od státu a Länder, zbytek z grantů a komerčního smluvního výzkumu). Například typický Fraunhofer institut, jeden ze zřizujících členů tzv. "eingetragener Verein",  si musí 25% provozního rozpočtu vydělat poskytováním komerčních výzkumných služeb. Mimochodem, do sítě takových ústavů by nepochybně patřily i některé VVI nyní začleněné do svazku AV, jak plyne z názvů některých z nich a z typu výzkumu v nich provozovaného.Posláním resortních ústavů přeci má snad primárně být kvalitní aplikovaný výzkum v oblastech vymezených "sponzorem=zřizovatelem=vlastníkem" a ko-financovaný odběrateli a uživateli výsledků z praxe. To neznamená, že v takových ústavech nemůže být provozován též kvalitní orientovaný základní výzkum vedoucí především ke kvalitním vědeckým publikacím. Asi to ale nemá být hlavní náplní a někdy jediným hmatatelným výstupem resortních výzkumných ústavů a jejich únikovou cestou ze situace, kdy mnohdy neumějí odběratelům z praxe nabídnout něco, za co jsou tito ochotni zaplatit. Když takové  Gesellschaft nemáme, tak mnohem racionálnější by snad bylo bývalo převést ty resortní ústavy na  státní akciové společnosti fungující v neziskovém režimu, s uvedením výzkumu jako primárního účelu zřízení v zakladatelské smlouvě podle Obchodního zákoníku. Tím by si uchovaly statut výzkumné organizace podle Rámce společenství o veřejné podpoře výzkumu a vývoje, měly by možnost  čerpat státní finanční podporu prostřednictvím výzkumných záměrů a grantů (de facto státních zakázek na smluvní výzkum) od svých a jiných resortů a vlastník (stát), dominantně financující takové instituce, by si přitom ponechal kontrolu nad jejich chodem a majetkem. Takové instituce by přitom měly veškeré možnosti poskytovat výzkumné služby též na komerční bázi a ještě by ušetřily za DPH odečítané na vstupu proti zdanitelnému plnění.

souhlasím s mnohým, ale

souhlasím s mnohým, ale nezjednodušujme příliš ....Atributem VVI není nutně základní výzkum - ostatně cca 50% výzkumu ve veřejném sektoru (VVŠ a VVI) má charakter aplikovaného výzkumu. Co třeba biotechnologie ?Stejně tak mají (některé) resortní VVI i jiné úkoly než nutně pouze kvalitní aplikovaný výzkum a jeho komercializaci. Plní zadání, které jim zřizovatel vložil do vínku, a za které je platí (nyní i nuceně mimo kafemlejnek). Jedná se např. o tvorby standardů, sledování kvality, znalostní management, logistika a podpora sektorových politik atd. atd.  Ano, některé VVI by mohly mít i jinou právní formu, stejně jako by některé bývalé resortní výzkumáky - nyní např s.r.o. - mohly být VVI. Nevylijme s vaničkou i dítě.

tato změna je nutná

Tato změna je nutná, protože současná absolutní samostatnost v.v.i. vede k tomu, že neexistuje možnost jak by zřizovatel mohl zrušit nebo sloučit či jinak transformovat špatný ústav. Zřizovatel musí mít možnost zrušit nebo transformovat v.v.i. i bez souhlasu Rady pracoviště daného ústavu.

Zřizovatel má celou řadu

Zřizovatel má celou řadu nástroju, jak "špatný ústav" vést k nápravě. Např. odvolat řiditele.Problém leží jinde. Ministerstva jejich resortní ústavy nezajímají a nemají koncepci jejich rozvoje a využití. Zodpovědní pracovníci na ministersvech mají minimální zkušenosti s vědeckým prostředím a sami se nikdy vědeckou prací nezabývali. Zákulisní snahy o získání majetků v.v.i.  jsou realitou.Pokud se budu vyjadřovat k ústavům v resortu MZe, pak je nutné vzít v úvahu situaci v českém zemědělství, kdy nejsme již ani schopni vlasní produkcí zajistit soběstačnost. Další likvidace zemědělského výzkumu jen ukazuje trvající politickou bezradnost v tomto resortu (za všech vlád). Dalším, daleko  obecnějším problémem je rozpad celé řady českých průmyslových odvětví (např. farmaceutický průmysl), které by byly přirozeným partnerem pro výzkumné organizace.   Samostatnou kapitolou do diskuse je vztah základního a aplikovaného výzkumu. Už samotné termíny aplikovaný a základní výzkum jsou nejasné celé řadě činovníků ministersev. U mnoha akademických pracovníků to pozoruji také.Pokud by měly být resortní ústavy sloučeny nebo transformovány, pak se mi jedinou cesto jeví jejich přiřazení k AV ČR, kde by mohly plnit roli ústavů umožňjících účinný transfer výsledků základního a aplikovaného výzkumu směrem k výrobnímu sektoru. Další možností je jejich začlenění do velkých výzkumných center jako např. CEITEC nebo vznikající BIOCEV. Přiřazení k universitám se rovná praktické likvidaci. 

úžasné

Skoro až k slzám mě dojímá, jak leží paní Putnové a TOP09 na srdci koncentrace vědeckého potenciálu a efektivita vědeckých ústavů...To už si zase jistě nějaká verbež vyhlédla atraktivní budovy a pozemky, které by si ráda zprivatizovala. Dámy prominou, ale kde mám ten kyblík na zvratky?

Ministerstvo zdravotnictví

Organizace v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví  http://www.mzcr.cz/obsah/organizace-v-prime-pusobnosti-ministerstva-zdravotnictvi_843_1.html Pečlivým prostudováním seznamu organizací je možné dobrat se i k jednomu téměř soukromému hradu vlivného vědního politika. Sledujme ho jako indikátor.