Minimální mzda v Německu: Pozitivní zlom, nebo katastrofa?

Podle novinových titulků by měl v Německu s počátkem roku 2015 nastat konec světa. Jak přesně, se neví, jisté jen je, že kvůli zavedení minimální mzdy ve výši 8,5 eura (asi 230 korun) na hodinu, čímž by měl poklesnout počet pracovních míst o půl milionu.

Zuzana Lizcová 29.12.2014
Pro levicové parlamentní síly patřilo zavedení plošné minimální mzdy k hlavním... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pro levicové parlamentní síly patřilo zavedení plošné minimální mzdy k hlavním... | foto: Reuters
Pro levicové parlamentní síly patřilo zavedení plošné minimální mzdy k hlavním... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zástupci zaměstnavatelských svazů a liberální ekonomové varují, že prosperující země přijde se zavedením minimální mzdy až o půl milionu pracovních míst a výrazně se sníží její ekonomický růst. Odboráři se naopak obávají, že jejich léta vysněný projekt, který má Spolkové republice přinést sociální smír, bude podkopán a zničen. Na čí straně je pravda?

Zavedení minimální mzdy a zrušení tarifní autonomie, práva odborů a zaměstnavatelů uzavírat nezávisle na státu smlouvy o výši platů, určitě patří mezi přelomové momenty

Dobrá, žerty stranou. Kondice německé ekonomiky, nejsilnější v celé EU, je klíčová pro celý kontinent a v neposlední řadě i pro Česko, které je na sousední zemi úzce napojeno. Zavedení minimální mzdy a zrušení tarifní autonomie, práva odborů a zaměstnavatelů uzavírat nezávisle na státu smlouvy o výši platů, určitě patří mezi přelomové momenty. Německo se chystá zavést jednotnou minimální mzdu pro všechny obory, úvazky, regiony i věkové skupiny.

Celkem se má změna dotknout 3,7 milionu zaměstnanců. Sociálnědemokratická ministryně práce Andrea Nahlesová ji označila za „milník v sociální a pracovní politice“ a její stranický šéf Sigmar Gabriel za rozhodnutí, které bude zpětně „hodnoceno jako velký sociální pokrok“.

Výjimky budou...

Pro levicové parlamentní síly patřilo zavedení plošné minimální mzdy k hlavním programovým bodům před loňskými volbami do Spolkového sněmu. Podle průzkumů veřejného mínění s ním souhlasí 84 procent německých občanů. Příslušný zákon byl nakonec v červenci přijat většinou 535 z 631 poslanců.

Minimální hranice příjmu nadále nebude platit například pro nezletilé do 18 let, handicapované pracující v chráněných dílnách, dlouhodobě nezaměstnané, praktikanty, učně či vězně

Hlasovala pro něj tedy i CDU/CSU kancléřky Merkelové, která původně namísto revoluce prosazovala spíše dílčí změny dosavadní praxe, v níž se dohody o výši platu uzavíraly na úrovni podniků a jen pro některá povolání, například pokrývače, horníky čí lakýrníky, platil celostátně jednotný tarif. CDU/CSU chtěla počet těchto oborů postupně rozšiřovat a zohlednit i fakt, že v Německu zdaleka nejsou všude stejné příjmy a životní náklady, zejména ve starých a nových spolkových zemích.

Nový tarif ale zdaleka neznamená, že by neexistovaly výjimky. Minimální hranice příjmu nadále nebude platit například pro nezletilé do 18 let, handicapované pracující v chráněných dílnách, dlouhodobě nezaměstnané, praktikanty, učně či vězně. Přechodné období do roku 2017 si vylobbovali zástupci vydavatelů novin a časopisů pro doručovatele i zemědělci pro sezonní pracovníky. Podle zpravidla levicových kritiků je těchto výjimek příliš. Zákon je navíc prý snadné obejít a stát jeho dodržování nebude mít jak kontrolovat.

Dojde na „švarcsystém“?

Panují obavy, že zaměstnavatelé kvůli zavedení minimální mzdy zruší například vánoční příplatky nebo odměny za práci v noci, v neděli a o státních svátcích, které byly dříve zakotvené v tarifních smlouvách. Ve finále by tak jejich lidé mohli dostat méně, než mají dnes. Odborový svaz DGB také varuje, že zaměstnavatelé budou podvádět s výkazy pracovní doby (zaměstnávat budou oficiálně na částečný úvazek, ale ve skutečnosti na plný), nebo že se budou snažit pracovní smlouvy (třeba na roznášení letáků) přepisovat na nezletilé členy domácnosti svých podřízených. Obávají se i rozšíření práce načerno nebo v Česku dobře známého švarcsystému.

Minimálně v prvních letech tak inspektoři budou do značné míry odkázáni na „whistleblowery“

Pochyby posiluje i fakt, že alespoň v prvních letech nebude v Německu naplno fungovat systém kontroly. Celní správě, pod kterou bude problematika spadat, bude podle různých odhadů chybět 1600 až 2500 kompetentních zaměstnanců. Řádně je vyškolit a poslat do praxe bude údajně trvat další čtyři roky.

Mezitím se dále budou dělat jen namátkové kontroly, zejména v odvětvích, která jsou porušováním pracovního práva proslulá – například ve stavebnictví, soukromých bezpečnostních službách či restauračních provozech. Minimálně v prvních letech tak inspektoři budou do značné míry odkázáni na „whistleblowery“ – zaměstnance, kteří budou ochotni o případných podvodech ze strany svých zaměstnavatelů vypovídat. Že jejich svědectví mohou být důležitá, napovídá příklad Velké Británie, kde pro ně zřídili speciální bezplatnou telefonní linku.

Nebo poklesne růst?

Někteří ekonomové a analytici se naopak strachují, že nový systém bude fungovat až příliš dobře a zavedení minimální mzdy povede k razantnímu poklesu hospodářského růstu a zaměstnanosti.

Studie zadaná Iniciativou nové sociálně-tržní hospodářství tvrdí, že kvůli minimální mzdě stoupne nezaměstnanost u nekvalifikovaných pracovníků na západě SRN o tři a na východě dokonce o sedm procent

Tyto obavy se zrcadlí v listopadové zprávě takzvané ekonomické „rady moudrých“ či v nedávném prohlášení šéfa Německého sněmu obchodních a průmyslových komor (DIHK) Martina Wanslebena, který varoval, že počet nově vzniklých pracovních míst klesne příští rok v Německu na polovinu.

Podobně vyznívá i studie zadaná Iniciativou nové sociálně-tržní hospodářství, která tvrdí, že kvůli minimální mzdě stoupne nezaměstnanost u nekvalifikovaných pracovníků na západě SRN o tři a na východě dokonce o sedm procent. Na místní úrovni se je zdá potvrzovat třeba příklad dolnosaské taxislužby, která z obav před novými tarify „preventivně“ naráz propustila 65 řidičů.

Tak horké to nebude...

Který černý scénář se naplní? Těžko říci. Z dosavadních zkušeností se zdá, že spíše ani jeden. Minimální mzda dnes platí v různé výši v 21 z 28 členských států EU. Její zavedení například ve Velké Británii v roce 1999 nemělo žádné dramatické dopady, vedlo jen k mírnému navýšení platů v nízkopříjmové sféře a vyrovnání mezd mezi muži a ženami.

Podle ekonoma Petera Bofingera, který je rovněž členem „rady moudrých“, do civilizované země minimální mzda prostě patří a její dřívější zavedení pro německé holiče či pracovníky v masném průmyslu nevedlo ke skokovému nárůstu jejich nezaměstnanosti, ale spíše k jejímu mírnému poklesu.

V Německu existuje celá společenská vrstva „working poor“, kteří kvůli stoupajícím životním nákladům nedokážou vystačit se svými příjmy – přestože usilovně pracují a někdy i kombinují několik úvazků najednou

Vysoká podpora minimální mzdy ze strany občanů ukazuje, že velká většina společnosti je přesvědčena o tom, že pracovníci v nízkopříjmovém sektoru by měli být lépe ohodnoceni. V Německu existuje celá společenská vrstva „working poor“, kteří kvůli stoupajícím životním nákladům nedokážou vystačit se svými příjmy – přestože usilovně pracují a někdy i kombinují několik úvazků najednou. Od nízkých platů se navíc později odvíjejí velmi nízké důchody. Znamenají tedy i riziko pro budoucnost – v podobě vzniku relativně široké skupiny chudých penzistů.

Dosavadní systém byl také dost drahý pro stát. Ten platy, na kterých firmy ušetřily, dorovnával z veřejných prostředků na úroveň životního minima. A nešlo o drobné, subvence se týkaly asi 1,3 milionu zaměstnanců a náklady stoupaly ročně do desítek miliard eur. Jak napsal deník Süddeutsche Zeitung, erár tímto způsobem nepřímo podporoval platový dumping – na úkor firem, které své lidi platily řádně. Tuto skutečnost kritizovala i Evropská unie a sousední státy jako Belgie, které si stěžovaly na nekalou konkurenci německých podniků. Terčem jejich kritiky byla opakovaně i nízká německá domácí poptávka, odpovídající nižším příjmům značné části obyvatel.

Velká výzva

Zajímavé je, že současnou legislativu přijala právě politická levice, která se nyní nejvíce zasazovala o její korektury. Za své vlády v letech 1998 až 2005 zavedla tváří v tvář vysoké nezaměstnanosti v rámci balíku Agenda 2010 i takzvané Hartzovy reformy. Vypracovala je odborná komise pod vedením tehdejšího personálního šéfa automobilky Volkswagen.

Zahrnovaly řadu opatření – od snížení dávek v nezaměstnanosti, přes omezení ochrany zaměstnanců před výpovědí a reorganizaci zprostředkování práce až po zavedení takzvaných minijobů, tedy flexibilních zkrácených úvazků. Tento systém dal vzniknout řadě pracovních míst – podle kritiků ale především v nejhůře placeném sektoru. A přispěl údajně i k tomu, že se výrazně rozevřely nůžky mezi příjmy německých obyvatel.

O úspěchu minimální mzdy bude nejvíce rozhodovat to, zda byla a do budoucna bude správně stanovena její hranice. Nesmí být příliš nízká, protože pak by nepřinesla žádný efekt, ani vysoká, aby neničila pracovní místa.

Minijoby jejich zastánci vnímali jako německou spásu – drobným podnikatelům i velkým firmám prý umožňovaly snadné najímání pracovníků v provozní špičce či turistické sezoně. Lidé se díky nim měli možnost udržet na trhu, zvýšit si kvalifikaci a zachovat pracovní návyky. Podle kritiků se ale až příliš často měnily v kolotoč práce a chudoby, v past, do které se chytali ti nejméně privilegovaní. Údajně docházelo i ke zneužívání štědrosti státu ze strany zaměstnavatelů – když například rozdělovali plné úvazky na částečné a spoléhali se na to, že se zbytek doplatí z veřejných peněz.

O úspěchu minimální mzdy bude nejvíce rozhodovat to, zda byla a do budoucna bude správně stanovena její hranice. Nesmí být příliš nízká, protože pak by nepřinesla žádný efekt, ani vysoká, aby neničila pracovní místa. Výchozím bodem je zmiňovaných 8,50 eura na hodinu, do budoucna by měla její výši upravovat speciální komise sestavená ze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů. Jejím předsedou byl jmenován sociálnědemokratický politik a bývalý starosta Hamburku Henning Voscherau. Hledání optimální výše minimální mzdy bude pro něj i pro jeho kolegy do budoucna velkou výzvou.