Milostný život mezi domorodci jako fikce a skutečnost

Setkáním americké kulturní antropoložky Margaret Meadové (v románu Nelly Stonová) a jejího manžela Rea Fortuna (Fenwick či Fen) na začátku 30. let 20. století na Nové Guinei s Gregorym Batesonem (Andrew Bankson) vznikl milostný trojúhelník a román americké spisovatelky Lily Kingové.

Lily Kingová, Euphoria | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lily Kingová, Euphoria | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Lily Kingová, Euphoria

Americká kulturní antropoložka Margaret Meadová (1901–1978) se proslavila výzkumy v Polynésii, Melanésii, Indonésii a v USA. Její popularizační díla získala světový ohlas, dosud se čtou, dotiskují a překládají, přestože se o nich značně pochybuje.

Meadová se celý profesní život věnovala výzkumu vlivu kultury na člověka a přinášela důkazy, že kultura, a nikoli biologie ovlivňuje lidské chování a život. Navíc žila velmi nonkonformně – třikrát se provdala a rozvedla, měla vztah s muži i ženami a netajila se liberálními názory na manželství a sexualitu. Známý je její lesbický poměr s antropoložkou Ruth Benedictovou (1887–1948), který se vyvinul v hluboké celoživotní soužití naplněné poezií a vášní pro antropologii.

Svérázný postoj

Svérázný postoj Meadové k manželství dokládá již její odjezd na první terénní výzkum na souostroví Samoa, jenž se později stal předmětem tvrdého střetu v antropologii. Než nastoupila na palubu zaoceánského parníku, poslala svému manželovi krátký dopis, v němž mu suše sdělila, že ho neopustí, ledaže by našla někoho, koho bude milovat více.

Svérázný postoj Meadové k manželství dokládá již její odjezd na první terénní výzkum na souostroví Samoa, jenž se později stal předmětem tvrdého střetu v antropologii

Po téměř ročním odloučení se opět setkali v Marseille, čekal na ni na molu a odvedl na hotel. Tam si mu sedla na klín a oznámila mu, že při zpáteční cestě potkala na lodi někoho, do koho se zamilovala a chce si ho vzít. Následně se provdala za novozélandského antropologa Rea Fortuna (1903–1979).

Část jejího života se stala námětem románu Euphoria (Euforie) americké spisovatelky Lily Kingové. Ta zatím napsala čtyři romány, za něž získala četná ocenění, přičemž její nejnovější se zařadil mezi nejprodávanější beletristická díla roku 2014 a obdržela za něj několik cen.

Antropoložka a dva antropologové

Příběh románu zavádí do vesnic v povodí novoguinejské řeky Sepik, kde se v průběhu terénního výzkumu odehrává milostný trojúhelník mezi antropoložkou a dvěma antropology. Vypráví jej Andrew Bankson, jenž mezi domorodci kmene Kiona tráví již druhý rok a trpí depresemi z nezdaru. Pokusil se dokonce spáchat sebevraždu – napěchoval si kapsy kameny a skočil do řeky, domorodci ho však vytáhli na břeh.

Příběh románu zavádí do vesnic v povodí novoguinejské řeky Sepik, kde se v průběhu terénního výzkumu odehrává milostný trojúhelník mezi antropoložkou a dvěma antropology

Na vánočním večírku se Bankson setkává s Nelly Stonovou a jejím manželem Schuylerem Fenwickem, kteří se právě vrátili z terénního výzkumy u kanibalského kmene Mumbayo a hodlají se na další výpravu do Austrálie k Aboridžincům. Bankson manželský pár pozve na návštěvu ke Kionům a při té příležitosti je seznámí s kmenem Tam, kde se mladí antropologové rozhodnou provést další výzkum a neodcestovat do Austrálie.

Banksona setkávání s Nelly a Fenem vysvobozuje z dvouleté izolace, depresí a sebevražedné nálady. Tři antropologové sdílejí zkušenosti, vyměňují si názory na antropologii a kulturu. Banksona pozvolna na Nelly přitahuje více než jen její vášeň pro antropologii. Nakonec za velmi dramatických okolností opouštějí povodí řeky Sepik a Novou Guineu a vydávají se do Sydney.

Hledání inspirace

Příběh sleduje antropology při práci a seznamuje s jejich hledisky a emočním naladěním prostřednictvím úryvků z terénních deníků. Kingová líčí nemoci, jimž antropologové při pobytu v tropech čelí, a ukazuje dva různé způsoby antropologické práce. Nelly neúnavně pracuje, pozoruje a zapisuje si. Fen žije jako domorodec, nic si nezapisuje, chce jen žít jako domorodci, plně se jim přizpůsobuje oděvem i náplní dne.

Bankson hledá u Nelly a Fena inspiraci, diskutují o dobových antropologických tématech – kulturní determinaci a vztahu mezi osobností a kulturou

Bankson hledá u Nelly a Fena inspiraci, diskutují o dobových antropologických tématech – kulturní determinaci a vztahu mezi osobností a kulturou. Do popředí se dostávají i moderní témata – subjektivita a emoce při terénním výzkumu a otázka, zda osobnost antropologa ovlivňuje průběh a výsledky výzkumu.

Bankson se Nelly ptá: „Je-li pouze jedna osoba odborníkem na zvláštní skupinu lidí, dozvíme se více o oněch lidech, nebo o antropologovi, když čteme jeho rozbor dané skupiny lidí?“ Vývoj příběhu, jeho skutečné historické pozadí i jiné terénní výzkumy přesvědčivě dokazují, že nelze oddělit osobnost antropologa od jeho práce.

Rozpad manželství

Co se na začátku třicátých let na Nové Guineji skutečně stalo? Margaret Meadová (v románu Nelly Stonová) tehdy přicestovala se svým manželem Reo Fortunem (v románu Fenwick či Fen) na Novou Guineu, aby zde studovali rituální život domorodců. Nejdříve pracovali u skupiny Arapeš (v románu Anapa), následně působili u kmene Mundugumor (v románu Mumbayo), jenž získal pověst kanibalů a drsných válečníků.

Výzkum na Nové Guineji skončil rozpadem manželství, Bateson se z výzkumu vrátil s Meadovou a Fortune s malárií

Při hledání třetího kmene, jehož studiem zamýšleli završit novoguinejský výzkum, se setkali s britským sociálním antropologem Gregory Batesonem (1904–1980; v románu Andrew Bankson), jenž tehdy působil u kmene Jatmul (v příběhu Kiona). Právě prožíval hlubokou krizi z osamění a nezdaru při výzkumu. Setkání s Meadovou a Fortunem se pro něho stalo vítaným novým impulzem pro práci u Jatmulů. Pomohl manželskému páru s výběrem další sepické skupiny.

Meadová a Fortune následně pracovali u kmene Čambuli (v knize Tam) a v té době měli hlubokou manželskou krizi, přičemž setkání s Batesonem jejímu řešení neprospělo, jelikož mezi Meadovou a Batesonem postupně vznikl milostný vztah. Výzkum na Nové Guineji skončil rozpadem manželství, Bateson se z výzkumu vrátil s Meadovou a Fortune s malárií.

Teorie Čtverce

Kingová založila román nejen na milostném trojúhelníku, ale použila i teorii Čtverce, kterou na začátku třicátých let při společných setkání v povodí řeky Sepik vypracovali Meadová, Fortune a Bateson. Románoví hrdinové tuto teorii Čtverce nazývají teorií Souřadnice a vytvořili ji, aby s její pomocí popsali a vysvětlili vztahy mezi kulturou a osobností jedince.

Románoví hrdinové tuto teorii Čtverce nazývají teorií Souřadnice a vytvořili ji, aby s její pomocí popsali a vysvětlili vztahy mezi kulturou a osobností jedince

Výkladové schéma rozpracovali do podoby kompasu. Severu odpovídá maskulinní orientace a sadismus, jihu naopak femininní orientace a masochismus. Maskulinnímu severu připsali vlastnosti, jako je agresivita, soutěživost či touha vlastnit. Femininní jih oproti tomu vykazuje pasivní, citlivé a rozdávající vlastnosti.

Severojižní osu protíná osa východozápadní. Západ vykazuje extrovertní orientaci, zaměřuje se na aktivity, jež lze popsat slovesy dělat, tvořit či sjednávat. Východ odpovídá introvertní orientaci, svět je jako síť a lidé se zabývají místem v ní, usilují o její zachování i zařazení v ní.

Do tohoto základního výkladového rámce tito tři antropologové zanesli poznatky o zkoumaných melanéských kulturách Arapešů, Mundugumorů, Čambulijů i Jatmulů. Do kompasu vložili rovněž sami sebe, což antropologové udělali ve skutečnosti i v románu a mělo to fatální dopady – alespoň na románové hrdiny.

Román a skutečnost

Prezentace kmenů Anapo, Mumbayo a Tam se drží kniha Sex and Temperament in the Three Primitive Societies z roku 1935 (Pohlaví a temperament u tří primitivních společností), již Meadová o zkoumaných kulturách v povodí řeky Sepik napsala. Zaměřila se v ní na utváření osobnostních rysů mužů a žen a předložila překvapující závěry.

Arapeše označila za spolupracující kulturu a zjistila u nich jen malý rozdíl mezi osobnostmi mužů a žen. Ideální a oceňovaný typ dospělé osobnosti má mírnou povahu, je vlídný, vnímavý a pečuje o druhé, což jsou podle Meadové vlastnosti, jež Západ spojuje spíše se ženami než s muži.

Na rozdíl od románu teorie Čtverce nikdy zveřejněna nebyla, zůstala pouze v náčrtech v pozůstalosti Meadová

U Mundugumorů se Meadová rovněž setkala jen s malým rozdílem mezi osobnostmi mužů a žen. Ideální dospělý jedinec je agresivní, egoistický, touží po moci, vlastnění a prestiži. Meadová dovodila, že Mundugumorové vykazují rysy, jež lidé na Západě spojují spíše s muži než ženami. Překvapením jsou Čambuliové, u nichž sice zjistila rozdíl mezi osobnostmi mužů a žen, který však je z hlediska západní kultury převrácený. Muži totiž podle Meadová vykazují ženské povahové vlastnosti a naopak.

Kniha je výsledkem aplikace teorie Čtverce na kultury v povodí řeky Sepik. Na rozdíl od románu však tato teorie nikdy zveřejněna nebyla, zůstala pouze v náčrtech v pozůstalosti Meadové, jež o ní stručně referuje v autobiografii Blackberry Winter (Náhlá ochlazení). Fortune se od teorie později distancoval.

Historické důkazy

Kingová se však nemýlí, protože tato nikdy nezveřejněná teorie skutečně představuje klíč k porozumění výzkumu a milostnému trojúhelníku, jejž Meadová, Fortune a Bateson prožili v povodí řeky Sepik.

Před několika lety se na stránkách prestižního časopisu American Anthropologist objevila studie, jejíž autoři se zabývají osobním rozměrem díla Pohlaví a temperament – podle všeho se totiž do něho promítla krize v milostném životě antropoložky. Historické zdroje naznačují, že údajně mírumilovné a spolupracující Arapeše ztotožnila se sebou a Batesonem. Fortunovy osobnostní rysy pak odpovídají krvelačným válečníkům a lidojedům z kmene Mundugumor.

Historické zdroje naznačují, že údajně mírumilovné a spolupracující Arapeše ztotožnila Meadová se sebou a Batesonem

Již ve třicátých letech si Fortune v dopise stěžoval Benedictové, že tuto knihu nelze chápat jinak než jako osobní útok na něho a zpověď Meadové o jejich partnerském životě. Fortuna rozzlobilo, že jeho bývalá manželka pere rodinné prádlo na veřejnosti. A jeho odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.

Úder vrátil v roce 1939, kdy publikoval studii Arapesh Warfare (Arapešské válčení), v níž detailně popisuje válečnictví tohoto údajně mírumilovného kmene. Nejen tvrdě kritizoval knihu Pohlaví a temperament, ale vyslal i poselství maskované etnografickým kódem: „Ty a Bateson také nejste žádní beránci.“

Lidé nejsou magnety

Kingová na této interpretaci knihy Pohlaví a temperamentu důsledně staví. Příběh románu neodpovídá myšlence, že protiklady se v lásce přitahují – lidé nejsou magnety. Fen a Nelly se nacházejí na opačných pólech teorie Souřadnice, naopak Nelly a Bankson souznívají.

Příběh románu neodpovídá myšlence, že protiklady se v lásce přitahují – lidé nejsou magnety

Fen se od počátku projevuje agresivně a egoisticky, chce všechno mít – o jeho mundugumorských vlastnostech nelze pochybovat. Přesvědčuje o tom i jeho kanibalská zkušenost, protože se přiznává Nelly, že ochutnal lidské maso a dodává: „Měli pravdu, chutná jako staré prase.“

Nesnáší, že Nelly neustále pracuje a všechno si zapisuje, a rozčiluje ho zvuk psacího stoje, do nějž si každou možnou chvíli vyťukává poznatky a poznámky. Fen nedokázal potlačit agresivitu, rozbil nejen její psací stroj, ale i brýle, zlomil jí kotník a děj naznačuje, že kvůli němu potratila.

Odlišné rozuzlení

Oproti tomu vztah Banksona a Nelly naplňuje naslouchání, porozumění a péče o druhého – jako dva mladí Arapeši. Bankson jí daroval brýle, památku na bratra, který spáchal sebevraždu. Miluje způsob Nelliny práce – neustále se obklopuje domorodci, je s nimi v živém kontaktu, neodkládá zápisník, pozoruje a zapisuje. Bankson miloval zvuk jejich psacích strojů. Když Nelly přestala psát, poprosil ji: „Nepřestávej, tvé psaní zlepšuje mé přemýšlení.“ Souhra duší Banksona a Nelly se vyvíjela k milostnému vztahu.

Dramatický vývoj událostí rozdělil Banksona a Nelly. Rozuzlení v románu nabralo zcela jiný směr než ve skutečnosti.

V době, kdy se Fen s podporou jednoho domorodce vypravil, aby získal vzácný artefakt, jejž toužil vlastnit, dostali Benkson a Nelly příležitost, již plně využili k milostným hrátkám. Poprvé a naposledy, protože dramatický vývoj událostí rozdělil Banksona a Nelly. Rozuzlení totiž v románu nabralo zcela jiný směr než ve skutečnosti.

Antropologové totiž museli kvůli Fenovu nezodpovědnému chování spěšně opustit povodí řeky Sepik, aby je nestihla pomsta domorodců. Vydal se totiž do tropického pralesa, aby s pomocí jednoho z nich odcizil posvátnou flétnu. Tu sice získal, ale při výpravě zahynul jeho pomocník. Zjevně vyšinutý Fen tvrdil, že nemusí utéct, protože použil kouzlo neviditelnosti, jež se naučil od kouzelníků na ostrově Dobu.

Víno a chléb

Kingová založila vývoj a řešení milostného trojúhelníku na básni Amy Lowellové (1874–1925) A Decade (Desetiletí), kterou si skutečná Margaret Meadová oblíbila a sloužila jí k orientaci v mezilidských vztazích. Lidé s jiskrou, inspirující a strhující, pro ni byli vínem, ostatní pak chlebem – důležitým a výživným. Tvrdila, že v životě potřebuje víno i chléb – Fen se pro ni stal chlebem, Bankson vínem.

Meadová tvrdila, že v životě potřebuje víno i chléb – Fen se pro ni stal chlebem, Bankson vínem

Hrdinové románu se šťastně dostali do Sydney, kde se jejich cesty rozdělili. Nelly s Fenem nastoupili na loď směřující do USA, Bankson zůstal v Sydney, kde se později dozvěděl, že Nelly během cesty zemřela na následky potratu a Fen ji nechal pohřbít do moře, po přistání lodi zmizel a od té doby o něm nikdo neslyšel.

Bankson se rozhodl zveřejnit jejich teorii Souřadnice, která získala světovou slávu. A z Nelliných osobních poznámek, jež později dostal, se dozvěděl, že pojala úmysl opustit palubu lodi a Fena a vrátit se do Sydney – poněkud pozdě si totiž uvědomila, že Bankson je pro ni vínem i chlebem. Romantický happy end se v příběhu nekonal.

Několik svědectví

Nekonal se ani ve skutečnosti. Meadová a Bateson se vzali a uskutečnili dva terénní výzkumy. Vypravili se nejdříve na Bali, kde vlastnosti jeho obyvatel a jejich kultura odpovídaly teorii Čtverce. Později se vrátili k Jatmulům, kde pokračovali ve výzkumu zahájeném Batesonem.

Svědectví naznačují, že Fortune byl trochu excentrický. Dokonce domorodci v novoguinejské Vysočině ho považovali za šíleného, ale neškodného.

Manželství, z nějž vzešla dcera Mary Catherin Batesonová, se po druhé světové válce rozpadlo. Meadová se již počtvrté nevdala, později žila s antropoložkou Rhodou Métrauxovou. Reo Fortune pokračoval ve výzkumech v Barmě, Číně a v Nové Guineji, kam se vracel.

Svědectví naznačují, že Fortune byl trochu excentrický. Dokonce domorodci v novoguinejské Vysočině ho považovali za šíleného, ale neškodného.Cesty Batesona a Meadové se sice rozešly, jejich dcera ale vzpomíná, jak se oba nedlouho před svou smrtí zúčastnili konference, na níž vystupovala s odborným příspěvkem. Z řečnického pultu pozorovala otce a matku, jak vedle sebe sedí jako dva staří, usmíření milenci.

Euphoria

Euforie

AUTOR: Lily Kingová

VYDAL: Atlantic Monthly Press 2014

ROZSAH: 256 stran

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.