Miloš Zeman Hrad ubránil

Jedním z faktorů výhry Miloše Zemana v prezidentských volbách nad Jiřím Drahošem byla vysoká volební účast. Dokázal zmobilizovat i ty, kteří k volbám nechodí. Přesvědčil více voličů než před pěti lety. Navzdory tomu zvítězil těsně.

Eliška Nová 30.1.2018
Miloš Zeman v TOP hotelu Praha po vítězství v druhém kole prezidentské volby. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miloš Zeman v TOP hotelu Praha po vítězství v druhém kole prezidentské volby. | foto:  Dan Materna, MAFRA
Miloš Zeman v TOP hotelu Praha po vítězství v druhém kole prezidentské volby.

V sobotu 27. ledna už o půl páté odpoledne Miloš Zeman prohlásil: „Toto je moje poslední politické vítězství. Za ním už nebude žádná politická porážka.“ Bylo jasno. Po pěti letech v postu dokázal získat na svoji stranu víc voličů než v roce 2013 – o 135 tisíc. Zůstává jediným prezidentem, kterého si občané České republiky zvolili přímo. Po sečtení výsledků je také jasné, že se to okamžitě promítne do konstruování vlády. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) bude mít na její sestavení podstatně víc času. Zemana nebude omezovat blížící se 8. březen, kdy má proběhnout inaugurace.

Zároveň ale bude po předsedovi hnutí ANO požadovat příslib stojedničkové podpory ve sněmovně, aby jeho vláda získala důvěru. Babišovi navíc nebude Hrad bránit, aby si ke spolupráci případně vybral KSČM nebo SPD Tomia Okamury. Zatímco Zemanův protikandidát Jiří Drahoš několikrát vyloučil, že by kabinet opřený o tyto dva subjekty jmenoval, současný prezident je jejich podílu na vládě nakloněn.

Podpora, jež nestačila

Zeman se sice netají, že ze všech možností je mu nejbližší varianta koalice ANO a ČSSD, která by se opírala o hlasy komunistů, ale přítomnost Tomia Okamury v Zemanově štábu, a to i po boku prezidenta za zavřenými dveřmi, ukazuje, že i SPD má ve znovuzvoleném prezidentovi oporu. Zemanovo vítězství bude mít ještě jeden dopad, a to do stranické politiky sociální demokracie. Tu čeká 18. února sjezd, na kterém si zvolí nové vedení. V ČSSD posílí zemanovské křídlo, které navíc s největší pravděpodobností dostane zasloužený dárek – Zeman je přijede na sjezd podpořit.

Ani podpora, které se Jiří Drahoš těšil od poražených kandidátů z prvního kola volby, jako byl Marek Hilšer, Michal Horáček či Pavel Fischer, Zemana nesesadila

Větší naději na úspěch tak bude mít úřadující předseda Milan Chovanec, který strávil sobotu 27. ledna po boku prezidenta. V neděli 28. ledna oznámil svou kandidaturu na předsedu sociální demokracie. Do budoucího politického dění však patrně zasáhne i víkendový poražený. „Po takřka roce intenzivní kampaně, po setkávání s lidmi, poté, co slyšíte statisíce lidí, kteří by byli rádi, aby člověk jako Jiří Drahoš v politice zůstal, si nedovedu představit, že bych veřejnopolitickou sféru opustil,“ řekl v rozhovoru pro LN. Konkrétní kroky nepřiblížil.

Ani podpora, které se Drahoš těšil od poražených kandidátů z prvního kola volby, Zemana nesesadila. Prezident během celého svého volebního období několikrát prakticky objel republiku. Zároveň před volbami dobře pojistil pozornost všech médií, a to už 26. prosince, kdy přednesl tradiční vánoční poselství. V něm vyslal lidem jasný vzkaz: Česku se daří dobře, což je i důsledek jeho působení na Hradě.

Zlom až velká krajská města

Před druhým kolem volby se současnému prezidentovi podařilo mobilizovat voliče. K volebním urnám vyrazil největší počet lidí za uplynulých 20 let – 66,6 procenta. „Tradiční nevoliči“ přišli především v zemanovských baštách – v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Ve prospěch obhájce úřadu mohlo zároveň hrát, že Drahoš signalizoval problémy, které by měl se jmenováním Andreje Babiše premiérem. Podle průzkumu agentury Median opustili Drahoše Babišovi sympatizanti. Ve prospěch Babiše vystoupil Zeman ve sněmovně dva dny před prvním kolem volby.

Zlom nastává až u největších, tedy u velkých krajských měst, a to ještě ne u všech. Velká okresní města se 40, 50 tisíci obyvateli, je kategorie, kde Zeman bodoval nejvíc. Získal tam 59 procent hlasů a je tam silnější než na venkově.

Zeman zvítězil ve většině regionů kromě Prahy, středních Čech, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Drahoš měl převahu v krajských městech, ani ta ale neuhrál všechna. Podlehl v Ostravě, Ústí nad Labem, Karlových Varech i Jihlavě. V ostatních navíc nebylo Drahošovo vítězství natolik suverénní, jak se očekávalo.

„Velká města jsou mýtus. Velikost hraje mnohem menší roli než regionalita, je to dáno historicky a složením obyvatel. Zlom nastává opravdu až u těch největších, tedy u velkých krajských měst, a to ještě ne u všech. Když se podíváte na velká okresní města se 40, 50 tisíci obyvateli, je to kategorie, kde Zeman boduje nejvíc. Získal tam 59 procent hlasů a je tam silnější než na venkově,“ řekl LN analytik společnosti Kantar TNS Pavel Ranocha.

Negativní motivace

Za uplynulých 20 let nevyburcovaly žádné volby české voliče víc než druhé kolo letošních prezidentských. K urnám přišlo 66,6 procenta lidí (víc se jich naposledy sešlo u voleb do sněmovny v roce 1998, a to 74 procent). Vysoká volební účast byl jeden z faktorů, který rozhodl o výhře Miloše Zemana. Tomu se podařilo v krajích, ve kterých je tradičně silný, zvednout ze židle i ty, kteří normálně k volbám nechodí. Zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Motivace nevoličů nakonec vhodit do urny svůj hlas byla především negativní – lidé přišli, protože nechtěli, aby se druhý kandidát stal prezidentem

„V absolutních číslech je tam sice účast stále nejnižší, ale je tam nejvyšší nárůst od prvního kola. Miloš Zeman tam dokázal nabudit lidi, aby přišli, a jejich hlasy sebral,“ vysvětluje pro LN analytik agentury Kantar TNS Pavel Ranocha. Motivace nevoličů nakonec vhodit do urny svůj hlas byla především negativní – lidé přišli, protože nechtěli, aby se druhý kandidát stal prezidentem. „Objevoval se i důvod, že to bude těsné, a proto má smysl k volbám přijít,“ doplňuje Ranocha.

Sociolog a šéf společensko-politických výzkumů agentury Median Daniel Prokop dodává, že se lidé, kteří původně k volbám jít nechtěli, rozhodli až na základě posledního týdne. „Vytratila se témata, která byla důležitá pro voliče Jiřího Drahoše a která nechávala klidný takový ten pasivní elektorát. Jde o lidi, kteří nemají zájem o politiku, zahraniční politiku a často nevolí ani ve sněmovních volbách. Kampaň Miloše Zemana oproti tomu nastolovala spíše témata štěpící a mobilizující proti elitám,“ říká Prokop.

Vliv současné politické situace

Do prezidentských voleb se však mohla promítnout také současná politická situace ve sněmovně a vyjednávání o vládě. Jiří Drahoš během kampaně několikrát zopakoval, že by nejmenoval Andreje Babiše (ANO) premiérem, protože je trestně stíhaný. Zeman sice v posledním týdnu řekl, že v případě, kdyby volby nevyhrál, nenechá Drahošovi žádný manévrovací prostor, a Babiše jmenuje podruhé ještě předtím, než by se Drahoš stihl chopit nové funkce.

Do prezidentských voleb se mohla promítnout také současná politická situace ve sněmovně a vyjednávání o vládě

Bývalý profesor Akademie věd však krátce před volbami ještě dodal, že by si svou vůli prosadil i při třetím pokusu o sestavení vlády – Babiše by nejmenoval ani v případě, že by ho navrhl předseda sněmovny, kterému třetí pokus přísluší. Je přitom pravděpodobné, že šéf sněmovny by sáhl právě po Babišovi – ANO má ve vedení dolní komory parlamentu svého muže – Radka Vondráčka. Analýza společnosti Median ukazuje, že Drahošovi utekli voliči, kteří si přejí, aby byl Babiš premiér.

„Přesně tyto lidi zmobilizoval Miloš Zeman. Část z nich byla nerozhodnutá, část z nich nechtěla volit. Může to být ze třech důvodů. Jednak to může být vlivem podpory ANO a Andreje Babiše, nebo tím, že Jiří Drahoš byl opatrnější ve výrocích ohledně jmenování Andreje Babiše premiérem, případně může jít o falešnou korelaci či náhodu,“ míní Prokop.

Enormní naštvanost

Druhé kolo prezidentských voleb ukázalo ještě na jednu věc – antikampaň, která je pro Česko v poslední době charakteristická, nefunguje. V říjnových sněmovních volbách politické subjekty nastolily jako hlavní téma Antibabiš. Navzdory tomu hnutí ANO s vysokým náskokem volby vyhrálo.

Naštvanost lidí byla sice enormní, ale díky Zemanově kampani to nakonec nemělo vliv. Lidé by pravděpodobně přišli, i kdyby antikampaň nebyla, naopak to mohlo ještě někoho odradit.

Tentokrát se silní hráči v boji o Hrad spojili proti Zemanovi. Drahoše podpořili všichni ti, kdo měli slušný volební výsledek v prvním kole, na postup však nestačil. Marek Hilšer, Michal Horáček i Pavel Fischer dokonce před druhým kolem pomáhali Drahošovi lidi přesvědčovat na jeho výjezdech po krajích.

„Antikampaň nefunguje. Ti voliči, kteří už u kandidáta jsou, se spíš takzvaně zabejčí a na just svého kandidáta volí. V tu chvíli už nemáte šanci je od něho dostat. Naštvanost lidí byla sice enormní, ale díky Zemanově kampani to nakonec nemělo vliv. Lidé by pravděpodobně přišli, i kdyby antikampaň nebyla, naopak to mohlo ještě někoho odradit,“ říká Ranocha.

Zeman dokázal mobilizovat proti elitám

Nedůvěra k médiím či kritika menšin. Témata, která až tolik nezajímají příznivce Jiřího Drahoše, ale dokážou přitáhnout voliče Miloše Zemana, mohla podle sociologa a šéfa společenskopolitických výzkumů agentury Median Daniela Prokopa ovlivnit výsledek volby.

LIDOVÉ NOVINY: Prováděli jste průzkumy ještě před druhým kolem. Co z nich vyplývalo?

PROKOP: Prováděli jsme porovnávací průzkumy. Šlo o stejnou skupinu 1146 respondentů, které jsme zpovídali třikrát. V pondělí, ve středu a v pátek. Vyplývá z toho, že Zeman nabral voliče ANO a že zmobilizoval neúčastníky ve volbách. Hodně lidí, kteří se v pondělí nechtěli voleb zúčastnit, nakonec volit šlo.

Bylo to vlivem posledního týdne. Vytratila se témata důležitá pro voliče Jiřího Drahoše, jež nechávala klidným ten pasivní elektorát. Lidi, kteří nemají zájem o politiku, zahraniční politiku a často nevolí ani ve sněmovních volbách. Kampaň Miloše Zemana naproti tomu nastolovala spíše témata štěpící a mobilizující proti elitám.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si vysvětlit vysokou volební účast?

PROKOP: To je důsledek toho, že Zeman mobilizoval část společnosti. Když se podíváme na některé „chudé“ okresy v Moravskoslezském kraji – Bohumín, Karviná a tak dále –, ukazuje se, že účast stoupla až o sedm procentních bodů. Nárůst byl ještě větší než u bohatých regionů. Takže se srovnaly nerovnosti mezi účastí. Kdyby v těchto okresech byla o patnáct nebo dvacet procent nižší než v Praze, což se stává, Zeman by jen těžko vyhrál.

LIDOVÉ NOVINY: Byla Drahošova kontaktní kampaň dobře zvoleným krokem? Půlka míst, kam zamířil, zůstala prozemanovská.

PROKOP: Myslím, že na ni bylo pozdě. Nevím, jestli měl být místo toho v debatě na TV Barrandov, tu přece jen nesleduje tolik lidí a její diváci jsou spíš už rozhodnutí. Pokud jde o Novu, těžko říct. Nevíme, jak by tam debata vypadala. Kdyby probíhala jako na Primě, ničemu by to asi nepomohlo. Myslím ale, že Drahoš a jeho tým jen uvolnil prostor negativní kampani Miloše Zemana.

Šárka Kabátová

Volba prezidenta České republiky

Miloš Zeman

  • 51,36 procenta
  • 2 853 390 hlasů

Jiří Drahoš

  • 48,63 procenta
  • 2 701 206 hlasů

Volební účast

  • 66,6 procenta