Michal Pěchouček: Propojme umělou inteligenci a výrobu

Autoprůmysl, kybernetická bezpečnost, ale i Praha či právo a etika jsou výhody, které má česká ekonomika při příchodu technologie přezdívané elektřina 21. století. Výzkum a vývoj umělé inteligence se ale neobejdou bez domácího kapitálu a podpory státu.

Jan Klesla 5.8.2018
Michal Pěchouček | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Michal Pěchouček | foto: Luděk Vokáč, Česká pozice
Michal Pěchouček

Nově zrozené Československo patřilo k nejrozvinutějším ekonomikám světa. Díky bolestné poválečné reformě rostlo hospodářství ve 20. letech osmiprocentním tempem, což je dvojnásobek naší dnešní konjunktury. Hlavní zásluhu na tom měly domácí firmy, které ještě v 19. století naskočily na vlnu průmyslové revoluce, a udělaly z nás ekonomického tygra v srdci Evropy. Dnes máme podobnou příležitost díky nástupu technologií, kterým se souhrnně říká umělá inteligence – chytré programy budou zanedlouho řídit auta, roboty, továrny i celá města a klidně mohou být made in Czech Republic.

Desetimilionový trpaslík se nemůže rovnat dvojici obrů USA a Čína, která díky obrovské výpočetní kapacitě superpočítačů a gigantickým objemům osobních údajů v této oblasti dominuje. Česko by se ale mělo srovnávat se zeměmi, jako je Švýcarsko, Izrael nebo Británie, které sázejí na vývoj kvalitních algoritmů ve vybraných oblastech a chtějí se prosadit na evropské i světové úrovni.

Vlastní chytré algoritmy

„Měli bychom přemýšlet, jak propojit umělou inteligenci a výrobu, a to vzhledem k naší průmyslové tradici i silné oblasti autoprůmyslu. To je prostor, kde by Česko mohlo v budoucnu hrát prim. Související oblasti jsou bezpochyby robotizace a také celkově doprava a mobilita,“ říká profesor Michal Pěchouček, jeden z předních světových vědců, který vede výzkum umělé inteligence na pražské Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Pokud by se nám podařilo zapojit do globálních obchodních řetězců s vlastními chytrými algoritmy, mohli bychom hrát důležitou roli, a především vybudovat vlastní silné firmy, kapitál a značky. Stát se opět zemí, kde se nejen vyrábí v továrnách pro zahraniční vlastníky, ale díky špičkovému výzkumu a vývoji bohatnout na vysoké přidané hodnotě, která zůstává v tuzemské ekonomice.

„Perspektivní je i oblast kybernetické bezpečnosti. Obecně je třeba investovat do inovací i do propojení umělé inteligence a obrany, což může být zásadní pro zajištění bezpečnosti Evropy,“ dodává vědec, který uspěl se svým bezpečnostním startupem Cognitive Security, a po jeho prodeji se stal také investorem do dalších nadějných firem.

Do karet nám přitom hraje i třeba silný příběh úspěšného českého Avastu, který nedávno upsal své akcie na londýnské burze. Jak ale Pěchouček upozorňuje, v této oblasti je třeba víc než jinde dávat velký pozor na etické normy, kde ještě stroje mohou rozhodovat za nás. I v tom jsou ale Češi překvapivě vepředu.

Pokud by se nám podařilo zapojit do globálních obchodních řetězců s vlastními chytrými algoritmy, mohli bychom hrát důležitou roli, a především vybudovat vlastní silné firmy, kapitál a značky. Stát se opět zemí, kde se nejen vyrábí v továrnách pro zahraniční vlastníky, ale díky špičkovému výzkumu a vývoji bohatnout na vysoké přidané hodnotě, která zůstává v tuzemské ekonomice.

Zajímavá karta Praha

Pro to potřebujeme především podporu nově se rozvíjejícího odvětví, a to i ze strany státu. Veřejné peníze a agentury hrály významnou roli i ve vzniku technologií, na kterých stojí celý dnešní internet. Jak zajistit spolupráci veřejné a soukromé sféry v oblasti označované jako AI, je jedním z hlavních cílů připravované české vládní bílé knihy. Ta se inspirovala strategiemi v Británii, USA či ve Finsku a především červnovou iniciativou Evropské komise.

Naše zajímavá karta je Praha. Všichni ji znají, má unikátní lokaci a je atraktivní pro turisty i pro mladé vědce. Může se stát centrem, kde se koncentrují kvalitní AI talenty, mladí vzdělaní lidé, kteří tady budou chtít dělat výzkum, vědu a nové startupy.

Její koordinace na Úřadu vlády spadá pod státního tajemníka pro Evropskou unii Aleše Chmelaře a na jejím vzniku pracuje tým odborníků, jehož klíčovou postavou je i profesor Pěchouček. Výsledkem by měla být identifikace oborů, na které se máme soustředit, a do nichž je třeba investovat především. Třeba Finové se zaměřují zejména na zdravotnictví a sociální služby.

Možná ještě důležitější než finanční podpora a investice jsou ale lidé, kteří budou chytré programy vyvíjet. Dnes je přitom běžné, že nejlepší mozky pracující na vývoji umělých mozků nasávají největší světové korporace. Třeba napůl český tým projektu DeepStack, který naučil blufovat počítač v pokeru, koupila firma DeepMind, patřící do mateřského koncernu Googlu. Právě světová internetová jednička do vývoje umělé inteligence masivně investuje. Nejbližší vývojové centrum o několika stovkách lidí má ale v Mnichově.

Profesor Pěchouček, který léta úspěšně láká do Česka kvalitní výzkumníky z celého světa, je přesvědčen, že máme v tomto ohledu šanci. „Naše zajímavá karta je Praha. Všichni ji znají, má unikátní lokaci a je atraktivní pro turisty i pro mladé vědce. Může se stát centrem, kde se koncentrují kvalitní AI talenty, mladí vzdělaní lidé, kteří tady budou chtít dělat výzkum, vědu a nové startupy,“ popisuje s tím, že naše metropole je stále kosmopolitnější, jsou v ní skvělé univerzity, technologické firmy i nadnárodní kapitál. Přitahuje nejen cizince, ale i Čechy a Slováky, kteří v minulosti uspěli v zahraničí.

Příležitost vyniknout

Sofistikovaná podpora lákání talentů a budování Prahy jako AI hubu je snaha, která se ekonomicky vyplatí a vrátí. Stát a město pro to ale musejí také něco udělat. Jedním z globálních příkladů je Singapur, který nejen podporuje vědu a výzkum, ale vytváří i další podmínky, například upravuje legislativu. Hustá doprava a přísná omezení vlastnictví aut jsou pro pětimilionový asijský městský stát příznačné. Důvod, proč se ale Singapur stal jednou z prvních metropolí, kde se autonomní auta testují, jsou místní zákony, které to umožňují.

V legislativě umělé inteligence mají Češi v ruce trumfy. Na evropské úrovni ji má dnes na starosti naše eurokomisařka Věra Jourová a její tým. Češi mají dnes příležitost vyniknout díky další technologické revoluci a transformaci ekonomiky. A ta se nebude jen tak opakovat.

Právě v legislativě umělé inteligence mají Češi v ruce trumfy. Na evropské úrovni ji má dnes na starosti naše eurokomisařka Věra Jourová a její tým. Jak zdůrazňuje, její přístup je „podporovat, ale nesahat“. Vyhnout se přílišné regulaci, a naopak vytvářet podmínky pro rozvoj technologie a zároveň chránit běžné uživatele. V této oblasti zdůrazňuje klíčovou roli i nového nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které má přinést nikoliv překážky, ale především nové příležitosti pro podnikatele při využívání dat.

Na evropské úrovni se prosadili i čeští právní experti. Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd je členem prestižní malé skupiny odborníků, která pro Evropskou komisi navrhuje etické normy, jimiž by se měly chytré stroje řídit. Je absolventkou Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, který buduje docent Radim Polčák, významná postava v právu informačních technologií.

Naši vyjednavači se ale podíleli na oficiální úrovni i na návrzích mezinárodních standardů. I proto se počátkem září sjedou do Prahy zástupci Komise OSN pro mezinárodní právo UNCITRAL, a to na pozvání Akademie věd a našeho ministerstva průmyslu a obchodu. Česko se proto může stát dokonce rodištěm budoucích globálních pravidel. Aktivní v oblasti umělé inteligence jsou i soukromé asociace, především Svaz průmyslu a dopravy, který založil skupinu pro AI. Češi mají dnes příležitost vyniknout díky další technologické revoluci a transformaci ekonomiky. A ta se nebude jen tak opakovat. 

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.