Maturity se možná zásadně změní až v roce 2020

Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i dalších odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá neúspěšných. V testu z matematiky propadla čtvrtina studentů, český jazyk nezvládla desetina. Ať už nová maturitní zkouška bude za dva roky vypadat jakkoliv, neměla by v testech už být nikdy chyba, jak se přihodilo letos.

Státní maturity, Gymnázium na Zatlance | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Státní maturity, Gymnázium na Zatlance | foto:  František Vlček, Lidové noviny
Státní maturity, Gymnázium na Zatlance | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Patnáctiletá Lucie nastoupí v září na pražské čtyřleté gymnázium. Jak bude vypadat její státní maturita, netuší. „Hlavně se bojím těžké matiky,“ říká budoucí prvačka. Její starší kolegové, kteří po prázdninách vstoupí do posledního ročníku, si ale mohou být jisti, že je čeká totožný model zkoušky dospělosti jako letos. „Jakákoliv významnější změna ohledně maturit je spojena s úpravou školského zákona. V roce 2019 tedy na 99,9 procenta k žádné zásadní změně nedojde. Ta může nastat až později,“ řekl v rozhovoru ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO), jenž zřejmě opět stane v čele resortu.

Plaga při nástupu do funkce nečekal, že bude tak záhy řešit problémy související s maturitami. Nakonec ale kvůli chybám odvolal šéfa Cermatu a novou ředitelku pověřil, aby prověřila kontrolní mechanismy. „Chci zvýšit stupeň veřejné kontroly. Nevidím důvod, proč nepustit veřejnost trochu více do ‚kuchyně‘ poté, co již testy proběhnou,“ doplňuje Plaga.

Projednání s odborníky

Jak bude případně nová maturita vypadat, chce ministr nejprve projednat s odborníky. Umí si však představit, že zkouška bude mít pouze didaktickou část. „Můj vlastní dojem je, že by úlohy měly být formulovány jednoznačně a testovat skutečně nabyté vědomosti, a ne být postavené na chytácích,“ myslí si Plaga. Pokud by zůstaly zachovány slohové práce, nemusely by se již hodnotit centrálně. Na starost by je dostali opět přímo učitelé studentů. „Chci znát odpověď, jestli toto ‚bojové cvičení‘ a náklady s ním spojené mají smysl,“ řekl.

Jak bude případně nová maturita vypadat, chce ministr školství v demisi Robert Plaga nejprve projednat s odborníky. Umí si však představit, že zkouška bude mít pouze didaktickou část.

Uvažovanou variantou také je návrat mistrovské zkoušky. Tou by místo maturity ukončovali studium odborní středoškoláci. Podle programového ředitele společnosti EDUin Miroslava Hřebeckého by se ale tyto závěrečné zkoušky měly reformovat až poslední v rámci celého vzdělávacího systému: „Z pohledu stability a předvídatelnosti musíme vzít v úvahu, že jakákoliv změna se ve vzdělávací soustavě projeví za mnoho let. Proto je třeba začít od celkového směřování.“ Jinak podle něho hrozí, že stát vyprodukuje „ztracenou generaci“: „Musíme postupovat s maximální obezřetností, jde o mnoho osudů mladých lidí.“

Plaga od maturity očekával určitou laťku a „vstupenku“ na vysokou školu. Tak ale zatím využitelná není. „Současné nastavení státních maturit není ani zdaleka ideální, jakkoliv je třeba konstatovat, že se postupně v některých věcech zlepšuje,“ řekl Miroslav Hřebecký z EDUinu. Nejméně problematická se mu jeví maturita z cizích jazyků. Zkouška z češtiny by se podle něho měla více soustředit na porozumění složitějším textům a schopnosti se věcně i pravopisně vyjádřit.

Matematika má být povinná od roku 2021 pro gymnázia a lycea, pro většinu ostatních škol o rok později. Podle Plagy by ale právě první skupina mohla mít těžší test z počtů: „Řešením může být rozdělení na matematiku a matematiku+, nebo mistrovskou zkoušku a maturitní matematiku.“

Selhání lidského faktoru

Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i dalších odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá neúspěšných. V testu z matematiky propadla čtvrtina studentů, český jazyk nezvládla desetina. Ať už maturitní zkouška bude za dva roky vypadat jakkoliv, neměla by v testech už být nikdy chyba. Dění posledních týdnů ovšem ukázalo, že chybu v zadání testů nemusí odhalit komise odborníků, a dokonce ani několik takových komisí. Cermat, který testy připravuje, nedostatky vysvětloval selháním lidského faktoru.

Dění posledních týdnů ukázalo, že chybu v zadání testů nemusí odhalit komise odborníků, a dokonce ani několik takových komisí. Cermat, který testy připravuje, nedostatky vysvětloval selháním lidského faktoru.

„Nemyslím si, že by to byla moje chyba. Systém toto nemohl odhalit,“ hájil se nyní již bývalý šéf Cermatu Jiří Zíka, kterého na konci května kvůli chybám ministr školství odvolal. „Nebyla to jednotlivá lidská chyba, ale selhání více kontrolních mechanismů,“ sdělil ministr Robert Plaga. Na místo Zíky pověřil vedením Cermatu Michaelu Kleňhovou. „Jeden z prvních úkolů pro novou šéfku Cermatu byl, aby provedla analýzu kontrolních mechanismů a přišla s návrhy, jak ty stávající zlepšit nebo nastavit nové, aby k tomuto nedocházelo. Ještě v průběhu června budu chtít znát odpověď,“ řekl také Plaga.

Na validační komisi, které ověřují správnost testů, se poprvé upnula pozornost již před měsícem po jednotných přijímacích zkouškách na víceletá gymnázia. Jeden z učitelů se ozval, že v otázce jsou dvě správné odpovědi, nikoliv jedna. „Připravujeme testy osm let a nikdy se nic takového nestalo.“ Ministrovi pak došla trpělivost po vyhodnocení maturit. „Přes validační komise prošly otázky, které měly dvě správné odpovědi, i když jednu ne tak obvyklou,“ kritizoval Plaga.

Na chybu u maturitní zkoušky upozornila odvolávající se studentka. Konkrétně mířila na otázku číslo sedm. Žáci měli doplnit slovo do ustáleného spojení „... růže přináší“. Někteří studenti napsali slovo „čas“, hodnoticí komise Cermatu se však shodly, že správně může být jedině varianta „trpělivost“. Ministr Plaga ale zastával s odvoláním na další komisi jiný názor a druhou možnost nechal uznat. Cermatu to doporučil i Ústav pro jazyk český AV. Maturitní vysvědčení tak nakonec dostalo 113 studentů, kteří by jinak o bod propadli. Druhou správnou možnost napsalo v testu 4301 žáků.

Maturity jako „vstupenka“ nefungují

„Usilujeme o to, abychom se dostali k průměrné mzdě pro učitele 45 tisíc korun v roce 2021,“ říká v rozhovoru ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO).

LIDOVÉ NOVINY: Když jste nastupoval do úřadu, počítal jste jakkoliv s tím, že budete měnit systém státních maturit?

PLAGA: Nastupoval jsem v době, kdy bylo jasné, že vláda nemá důvěru; neměl jsem v takové situaci ambice dělat v maturitách radikální změny. Tak problematické téma není rozumné s ohledem na obří dopad na studenty a rodiče dělat bez důkladné a široké debaty.

LIDOVÉ NOVINY: Současný systém maturit hodnotíte tedy jak?

PLAGA: Je dobré definovat si, co jsme od systému státních maturit očekávali hned na začátku. Ještě jsem ani nepůsobil na ministerstvu školství a myslel jsem si, že by se tyto maturity měly stát určitou laťkou a maturita „vstupenkou“ na vysoké školy. Když se podívám na přijímací zkoušky na vysoké školy, maturita využitelná jako ta laťka teď není. Školy přešly na Scio testy nebo na testy studijních předpokladů.

LIDOVÉ NOVINY: Předminulý čtvrtek jste se sešel s děkany pedagogických fakult. Co říkají oni na podobu maturity?

PLAGA: Nejen debata s rektory a děkany, ale i praxe ukazují, že tato podoba a úroveň maturity využitelná pro vysoké školy není. A to je skutečně zásadní nedostatek a odlišnost od uvažovaného významu státních maturit. My ale vysoké školy nenutíme, aby se těchto maturit držely. Přijímací řízení si dělají v rámci své autonomie.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávné chyby v zadání maturit vyplynuly na povrch vlastně náhodou. Jak se to mohlo stát?

PLAGA: Selhání kontrolních mechanismů není spojeno pouze s maturitami. První okamžik, kdy jsem zjistil, že asi nefungují dobře, byl již u jednotných přijímacích zkoušek. Došlo skutečně k náhodnému záchytu chyby až poté, co byly výsledky odeslány. To byla ta akce, kdy jsme ještě o víkendu kontaktovali ředitele a v rekordním čase situaci napravovali, aby pochybení nedopadlo na studenty.

V tomto případě nejenže nezafungovaly validační komise, ale v mezidobí, kdy se testy opravovaly, Cermat nereagoval ani na podněty z terénu, že v testu nemusí být něco v pořádku. Následně se objevila chyba u maturit. Proto jsem dal jako první úkol nové šéfce Cermatu (Michaele Kleňhové) zpracovat návrh, jak tyto mechanismy vylepšit nebo jaké nové nastavit, aby k chybám nedocházelo. Když nějakou věc centralizujete, každá chyba je hrozně vidět. Ještě v průběhu června chci znát odpověď.

LIDOVÉ NOVINY: Kolikastupňová je to kontrola?

PLAGA: Cermat testy sestavuje a má validační komisi a je ještě taková komise na ministerstvu. Jak jsem již ale naznačil, je možnost, aby přišel podnět i z terénu. A ten má být včas vyhodnocen.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo v takových komisích sedí?

PLAGA: Jsou to zástupci Cermatu, kteří mají na starosti jednotlivé oblasti, tedy předměty, a také odborníci z terénu. Nejsou rozhodně amatérsky sestavené. O to podstatnější je zajistit, aby neselhával systém...

LIDOVÉ NOVINY: Jste obecně spokojen s nastavením instituce jménem Cermat?

PLAGA: Cermat je zodpovědný za jednotné přijímací zkoušky a maturity a je v mých očích vykonavatelem tohoto procesu. Na působení nyní již bývalého ředitele Jiřího Zíky, jehož jsem odvolal, najdu i něco pozitivního. I když v jeho závěru došlo ke zmíněným chybám. Za osm let ani jednou neuteklo zadání maturit, a to je solidní ukázka, že v tom, co měl pan Zíka v kompetenci, Cermat fungoval.

LIDOVÉ NOVINY: Je reálné, aby ke změnám u maturit došlo již při příštích v roce 2019?

PLAGA: Chci zvýšit stupeň veřejné kontroly. Nevidím důvod, proč nepustit veřejnost trochu víc do „kuchyně“ poté, co již testy proběhnou, včetně zdůvodnění správné odpovědi. Je lepší chybu odchytit, ještě než budou zveřejněny výsledky. K tomu nebude třeba měnit zákon. Jakákoliv zásadnější změna ohledně maturit je však spojena se změnou školského zákona a tento legislativní proces vyžaduje určitý čas. V roce 2019 tedy na 99,9 procenta k žádné zásadní změně nedojde; k těm může dojít až později.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou změnu byste si výhledově u maturit přál?

PLAGA: Jsem připraven bavit se o tom s odborníky. Nemyslím si, že mám patent na rozum, a už vůbec ne v regionálním školství... O to víc chci slyšet argumenty. Přemýšlím, proč by slohová práce z českého jazyka měla být vyhodnocována centrálně. Chci znát odpověď, jestli toto „bojové cvičení“ a náklady s ním spojené mají smysl. A druhou debatu chci vést o tom, jak mají být formulovány otázky v testech. Můj dojem je, že by úlohy měly být určitě formulovány jednoznačně a testovat skutečně nabyté vědomosti, a ne být postavené na „chytácích“.

LIDOVÉ NOVINY: Nepřijde vám, že se vytratil smysl maturit: tedy garance, že studenti budou připraveni na další studium, budoucí profesní život? Že se soustředíme na různé technikálie?

PLAGA: Cílem všech by mělo být, aby jakékoliv ukončení středoškolského studia ověřovalo „reál“. Aby to nebyly jen chytáky. Zejména v době, která je čím dál dynamičtější, a je o flexibilitě a schopnosti se učit. A schopnosti vyhodnocovat zdroje informací. Kritické myšlení je kladeno naroveň konkrétním znalostem z konkrétních předmětů. V tomto to myslím nefunguje. Je otázka, pokud bychom kompetenci ohledně maturit vrátili do škol, jestli by se toto vše stalo. Optimální varianta je zajistit jednotné maturity ověřující skutečné znalosti.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje nějaká analýza, kolik nás doposud stála příprava státních maturit?

PLAGA: Dá se to zhruba odvodit z rozpočtu Cermatu, který je téměř 200 milionů ročně – a to po dobu mnoha let. Minus jednotné přijímací zkoušky, které má také na starosti...

LIDOVÉ NOVINY: Bude to tedy asi pár jednotek miliard. Jeden z vašich předchůdců, Petr Fiala, dnešní předseda ODS, přišel se závaznější koncepcí státu Strategie vzdělávací politiky 2020, aby se školství neměnilo každé dva roky. Drží se toho stát? Víme, co od vzdělávání chceme a kdy?

PLAGA: Rok 2020 se blíží, takže nás čeká debata, kam se chceme se vzdělávacím systémem posunout. Přestože si vytyčíte nějaký směr, každý ministr vnáší do systému vlastní opatření a filozofii, i když deklarovaný cíl zůstává stejný. Nechci říkat, že je to pak směřování ode zdi ke zdi, ale rozhodně se to tomu blíží. Jdeme klikatě. Velkou výhodou a zároveň nevýhodou školství ovšem je jeho setrvačnost.

LIDOVÉ NOVINY: Naznačoval jste, že by mohla být jiná závěrečná zkouška pro gymnázia a pro odborné školy. Jak moc se do hry vrací mistrovská zkouška?

PLAGA: Nechci být kategorický. Podívejme se, kde všude jsou nasazeny společné maturity. Je jasné, že jedna úroveň nevyhovuje. Pro někoho je příliš vysoká, jako vstupenka na vysoké školy je moc nízko. Může to tedy být buď maturita a mistrovská zkouška, nebo maturita a maturita+. Jiné varianty nevidím.

LIDOVÉ NOVINY: Podíváte se podrobně i na systém jednotných přijímacích zkoušek?

PLAGA: Ty jsou takovým „polovičatým“ nástrojem. Představují jen jednu součást celého přijímacího procesu (na střední školy). Možná více než u maturity vyvstává otázka, jestli se nám přínos toho jednotného nástroje vyplatí...

LIDOVÉ NOVINY: Jednal jste se zástupci pedagogických fakult. Kolik jich v Česku vlastně je, tak osm?

PLAGA: Vlastně devět, počítáme k tomu i víceoborovou fakultu v Liberci. Hlavně jsme řešili problematiku zvýšení atraktivity a prestiže učitelského povolání. Atraktivita úzce souvisí s výší prostředků i platy. Pro rok 2019 ve svém požadavku na dodatečné prostředky nárokuji v nárůstu 1,8 miliardy korun pro vysoké školy i částku 200 milionů pro pedagogické fakulty. Bavili jsme se hodně o tom, že je třeba výrazně zvýšit počet absolventů fakult, kteří pak na školy přímo vstupují.

Z analýzy, kterou jsme si dělali, to vycházelo tak, že jako učitel nastoupí do škol jen jeden ze dvou absolventů, načež v prvních dvou letech je tam ještě nemalá „úmrtnost“, protože se očekávání významně liší od reality. Učitel je konfrontován a je mu potom za mrzký peníz naloženo, takže se podívá na pár inzerátů – a klidně odchází. Zejména v této době, kdy je každý přetahován soukromou sférou... Usilujeme o to, abychom se dostali k průměrné mzdě pro učitele 45 tisíc korun v roce 2021.

LIDOVÉ NOVINY: Když už jsme u pedagogických fakult, z řady mezinárodních srovnání – třeba s Nizozemskem či Finskem – se jeví, jako by na našich univerzitách takřka absentoval pedagogický výzkum... Čím to je?

PLAGA: To je složitější. Mám za to, že u pedagogických fakult jedním z faktorů – nikoliv jediným – je to, že se možná nemohou „najít“ v naší metodice vědy a výzkumu; snažily se tedy psát články, které se trefí do systému takzvaného kafemlejnku. Přiznejme si, je to věda, ale specifická, zaměřená na didaktiku a podobně. V zásadě hlavní výstupy jsou typově „aplikovaným výzkumem“ pro školství, nejde o fundamentální bádání... Poptávku si však u nich zadávají i jiné subjekty státní správy a hodně se snažíme, aby fakulty dělaly i výzkum pro potřeby státu, co se týče vzdělávacích politik, strategií. To se posunuje.

LIDOVÉ NOVINY: Rezervy ale „peďáky“ jistě mají.

PLAGA: Nebudu tvrdit, že na všech pedagogických fakultách jsou všichni pracovníci totální hvězdy. Máme pak dva přístupy. Jedním z nich je, že řeknu: Milé pedagogické fakulty, stát vám přidá peníze, až tady budou jen kvalitní lidé, všichni. Anebo je druhý přístup: Dáme vám peníze, abyste se mohly zlepšovat, ale s tím rizikem, že část prostředků skončí neefektivně i u těch, kdo se nikdy excelentními nestanou. Já zastávám druhý přístup.

LIDOVÉ NOVINY: Předminulý týden jste se sešel s rektorem ČVUT Vojtěchem Petráčkem a jím odvolaným ředitelem institutu CIIRC Vladimírem Maříkem, což vyvolalo značné vášně. Jak jednání mezi oběma probíhalo?

PLAGA: Musím říci, že toto jednání bylo významně delší, než jsem čekal...

LIDOVÉ NOVINY: Slyšel jsem, že trvalo dvě hodiny.

PLAGA: Ano, skoro dvě hodiny. Chtěl jsem nezprostředkovaně slyšet celý příběh; nedělal jsem si ambici, že bych to měl nějak rozhodovat. V situaci, která je zablokovaná, a uvnitř ČVUT to nevypadá, že by se našel nezávislý arbitr, jsem se pokusil debatu mediovat. A to se snad podařilo. Oba pánové měli možnost si „vyříkat“ řadu věcí z minulosti i svoje pohledy, jak situaci řešit... A přišlo mi, že dohoda je možná.

LIDOVÉ NOVINY: Jak na vás zapůsobilo, když premiér Andrej Babiš (ANO) napsal na Facebook doporučení, aby rektor vrátil do funkce Maříka, „informatické eso“? Byla to dle vás ingerence do autonomie vysokých škol?

PLAGA: Myslím, že to nebyl pokus něco „přikázat“. Je to osobní názor pana premiéra, k němuž se sbírají podněty ze zahraničí i z průmyslového prostředí, což se asi projevilo i v tomto jeho facebookovém příspěvku. Mám za to, že si pan premiér dává hodně pozor, aby se do autonomie nevměšoval, ale na druhou stranu, pokud to vyvolá takovou bouři, a nejen v ČR, nedivím se, že se k tomu veřejně vyjádřil.

LIDOVÉ NOVINY: Poslední otázka: už vám vedení ČVUT zaslalo analýzu, jak to je s milionovými odměnami exděkanky Kohoutkové? LN to psaly v březnu.

PLAGA: Zatím o tom se mnou pan rektor nemluvil. Jde o autonomii veřejné vysoké školy, ale pokud vznikají dohady, že jsou někde nepřiměřené odměny, určitě to ministrovi v jednání o rozpočtu vysokých škol nepomáhá. Dovedu si představit situace, kdy je takto vysoká odměna zasloužená, nicméně je úkolem univerzity přínos odborníka vysvětlit veřejnosti.



Počet příspěvků: 1, poslední 25.6.2018 11:35 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.