Matka Tereza nebyla dobrý člověk

Americký ekonom izraelského původu Yaron Brook sice netvrdí, že by prezident USA vědomě čerpal z nacistického propagandisty Goebbelse, ale vzorce myšlení jsou prý „spřízněné“...

Yaron Brook vzývá morálku síly, která by měla nahradit morálku oslavující... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Yaron Brook vzývá morálku síly, která by měla nahradit morálku oslavující... | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Yaron Brook vzývá morálku síly, která by měla nahradit morálku oslavující...

Předseda Ayn Rand Institute nepřijímá jen myšlenkové dědictví autorky slavného románu Atlasova vzpoura, ale i její prostředky. Provokace je otřesem přispívajícím k přehodnocování morálky a kapitalismus je jediný ekonomický systém umožňující jednotlivcům vést svobodný, morální a naplněný život. Jen kapitalistické společnosti, jejichž hybnou silou je sobectví, vytvářejí bohatství. Přesto je neoblíbený, protože člověk je vychováván v pokřivené morálce k tomu, aby považoval oběť za ctnost a sobectví za neřest. Chudoba je pak cestou ke ctnosti, zatímco na bohatství se pohlíží jako na hřích. Morálku oslavující slabost by měla nahradit morálka síly, vzývá Brook, který na pražské vysoké škole Cevro Institut pokřtil české vydání slavné knihy.

ČESKÁ POZICE: Proč jako ekonom vkládáte naději na společenskou změnu do morální revoluce?

BROOK: Ano, jsem ekonom, který je ale zklamán z toho, jak malý dopad mají ekonomické myšlenky na společnost. Když se rozhlédnete po světě, jsou úspěchy kapitalismu a svobodného trhu zjevné. Nejbohatší státy světa jsou zároveň státy se svobodnými trhy. Kapitalismus je neskutečně úspěšný. A přesto v něj nikdo nevěří. V čem je tedy problém? Proč lidé odmítají kapitalismus? Myslím si, že filozofické názory a především morální názory velké většiny lidí jsou neslučitelné se svobodným trhem, s kapitalismem.

ČESKÁ POZICE: Tato myšlenka vás zaujala v díle spisovatelky Ayn Rand?

BROOK: Ano, když jsem četl poprvé Ayn Rand, bylo mi šestnáct let. A byla to ona, kdo mi zprostředkoval určitý typ morálky. Hledal jsem odpovědi na otázky, jak žijí lidé, jakým volbám čelí? A co je základ jejich voleb? Ayn Rand mi na tyto otázky odpověděla. A morálka hraje podstatnější roli než ekonomie. Jenže naše morálka je v rozporu s kapitalismem. A to je špatně.

ČESKÁ POZICE: Jak to myslíte, že je morálka v rozporu s kapitalismem?

Po dva tisíce let bylo do lidí vtloukáno, že účelem života je oběť, odevzdat se druhému.

BROOK: Po dva tisíce let bylo do lidí vtloukáno, že účelem života je oběť, odevzdat se druhému. A pakliže vás výchova přesvědčí o tom, že člověk je obětní zvíře, pak je naprosto logické, že vás bude přitahovat socialismus. Vždyť je postaven na tom, že se musíte obětovat, žít pro potřeby druhého. Je to sekularizované náboženství. Když si lidé myslí, že oběť je dobrá, pak je bude vždy přitahovat socialismus. A toho jsme v současnosti svědky, společnost se vychyluje směrem k hodnotám sebeobětování a mění se proto v socialistickou.

ČESKÁ POZICE: Alternativou je tedy to, co nazýváte sobectvím?

BROOK: Ano, jsem zastáncem individualistické morálky, morálky, v níž jednotlivci usilují o naplnění vlastního dobra. Takový přístup k životu se začal poprvé objevovat s osvícenstvím, s odmítnutím náboženství. Osvícenečtí myslitelé pochopili, že jednotlivec není obětní zvíře. Člověk má žít tak, aby byl šťastný.

Máme to i v americké ústavě, máte plné právo jít za svým štěstím. Je skvělé, když lidé dospívají k přesvědčení, že je jejich život hodnotný, že stojí za to, jej žít. Na této myšlence se zrodila revoluce, z níž vznikl kapitalismus, který je lidstvu neskutečně prospěšný. Je třeba uskutečnit znovu změnu, revoluci vědomí, protože etika dává směr politice i ekonomii.

ČESKÁ POZICE: Opravdu je problémem dneška přílišná oběť lidí ve prospěch druhých?

Podívejte se na Billa Gatese, který světu neskutečně prospěl tím, že si šel za svým, vydělával, byl kreativní, tvořil hodnoty.

BROOK: Neříkám, že je naše kultura pod nadvládou sebeobětování. Jistěže jsou lidé v zásadě sobečtí, a když se rozhlédnete kolem sebe, vidíte, že si plní své sny, že myslí na sebe. Jenže i tito lidé, kteří myslí plným právem na sebe, jsou přesvědčeni, že sebeobětování je v základu cosi dobrého. I pro ty, kteří si jdou za svým, je sebeobětování morálním ideálem. A tito lidé pak dříve nebo později propadnou pocitu viny.

Podívejte se na Billa Gatese, který světu neskutečně prospěl tím, že si šel za svým, vydělával, byl kreativní, tvořil hodnoty. Ale copak byl pro někoho morálním vzorem? V žádném případě. Teprve poté, co založil nadaci na rozdávání peněz, ho leckdo vezme na milost. Ačkoliv za světce by ho prohlásili teprve tehdy, kdyby se vzdal veškerého svého majetku.

ČESKÁ POZICE: Jak rozumět srovnání koncernu Pfizer se životem matky Terezy, které uvádíte ve své knize?.

BROOK: Je to jednoduché. Jsem přesvědčen, že Pfizer je postaven na morálnější myšlence než život matky Terezy.

ČESKÁ POZICE: Je legitimní srovnávat farmaceutický koncern s jedním lidským osudem? Nepracovala matka Tereza právě pro ty, kteří si nemohli dovolit léky od Pfizeru?

Když se podívám na matku Terezu, vidím promarněný život. Mám pocit, že dělala něco, co ji nebavilo. Nenáviděla svůj život. Pochybovala o Bohu. Byla nešťastná.

BROOK: Tak především bych chtěl říct, že měřítkem dobra není, jak špatně jsou na tom ti, kterým pomáháte. Matka Tereza nebyla dobrý člověk. Když se podívám na matku Terezu, vidím promarněný život. Mám pocit, že dělala něco, co ji nebavilo. Nenáviděla svůj život. Pochybovala o Bohu. Byla nešťastná.

Nepomáhala lidem proto, aby překonali chudobu a získali práci. Chtěla, aby byli chudí. Chtěla, aby trpěli. Možná jim pomáhala neumřít, ale to je asi tak všechno, na co se matka Tereza zmohla. Naprosto promarněný život. Kdyby si matka Tereza předsevzala, že chce opravdu pomáhat lidem, a odešla do Indie, kde by někoho vrátila do života a něco tam vytvořila, pak bych řekl dobře, byla to skvělá osoba.

ČESKÁ POZICE: A co její kongregace milosrdných sester, která je činná ve 133 zemích světa, vede nemocnice, školy a hospice?

BROOK: A jejich poselství je činit lidi chudými a nešťastnými. Jsou to dost zlomyslní lidé.

ČESKÁ POZICE: Na rozdíl od zaměstnanců Pfizeru?

BROOK: Jistě, denně pracují na tom, aby zlepšili lidský život. A jak to dělají? Přece tak, že sledují své vlastní zájmy. Prospívají celé planetě? Jistěže ne. Jsou lidé, kteří si jejich léky nemohou koupit. Ale co byste s tím chtěla dělat? Kdyby se Pfizer nesnažil vydělávat peníze, nebyly by vůbec. Nikdo nebude vyrábět léky pro dobro lidstva.

Dožíváme se vysokého věku díky Pfizeru, ne díky matce Tereze. Čím to asi je, že všichni ti, kteří nemají na léky od Pfizeru, žijí v Africe? Nemají kapitalismus. V Americe mají všichni peníze na léky od Pfizeru. Pfizer činí společnost bohatou a díky Pfizeru mizí chudoba. Blahosklonnost nám nevyřeší problémy světa. Matka Tereza nám nemá co nabídnout. Svět zachrání nenasytní kapitalisté.

ČESKÁ POZICE: Co ale říkáte na knihu amerického psychiatra Allena Francese, který tvrdí, že jeho kolegové vymýšlejí diagnózy, na které farmaceutické firmy hledají řešení, a léčí se zdraví lidé, zatímco ti, kteří léčbu skutečně potřebují, si léky nemohou dovolit, protože nejsou zajímaví klienti?

BROOK: Je pozoruhodné, že zrovna psychiatr tímto způsobem převrací příčinu a následek. Jsou to psychiatři, kteří formulují psychiatrické poruchy, a farmaceutický průmysl na toto zadání hledá odpověď. Tak proč psychiatři stále přidávají další a další diagnózy?

ČESKÁ POZICE: Není to tak, jak tvrdí Frances, že jsou pod silným tlakem farmaceutických firem?

BROOK: Tak to si rozhodně nemyslím. Farmaceutické firmy vytvářejí léčiva, protože jsou psychiatři zkažení. Psychiatři nevědí, co je normální a co ne. Hrají si na to, že vědí víc než ostatní. Snaží se vnutit lidem svůj pohled na život.

Farmaceutické firmy vytvářejí léčiva, protože jsou psychiatři zkažení. Psychiatři nevědí, co je normální a co ne.

A pak tu jsou rodiče. Vidí, jak jejich dítě neustále pobíhá kolem, nemají na to nervy, tak mu raději dají pilulku na hyperaktivitu. To nevymyslel farmaceutický průmysl, ale rodiče a psychiatři. Moje matka mi dodnes říká, že kdyby takové léky existovaly v době, kdy jsem byl dítě, tak by mi je dávala. Byl jsem živé dítě, ale měl jsem štěstí, že tehdy se to nepovažovalo za nemoc.

ČESKÁ POZICE: Tvrdíte, že existuje jen osobní odpovědnost, nikdo neodpovídá za nikoho druhého. Neukazuje ale právě farmaceutický průmysl, že existuje ještě i jiný typ odpovědnosti než jen za osobní život?

BROOK: Fascinuje mě, jak se neustále útočí na farmaceutický průmysl, který denně zachraňuje miliony lidí.

ČESKÁ POZICE: Jen se ptám, zda se na farmaceutickém průmyslu neukazuje, že existuje i jiný druh odpovědnosti, když většina pacientů nemá lékařské vzdělání a musí se spolehnout na informace od nich a od lékařů?

BROOK: Člověk má jedinou odpovědnost – být upřímný a usilovat o zisk odpovídající vytvořené hodnotě. Netvrdím, že farmaceutické firmy nejsou zkorumpované. Jenže kdo je zkorumpoval? Stát. Stát je postavil do pozice, ve které již není možné být dobrou farmaceutickou firmou. Všechno musí být odsouhlaseno spoustou úředníků.

Vyvine se lék, který pomáhá devadesáti procentům populace a deseti procentům škodí. Kvůli pouhé desetině nemůže jít na trh, protože to není společensky odpovědné. Ale vždyť ať si lidé sami rozhodnou, co chtějí dělat. Ocitli jsme se v situaci, v níž farmaceutický průmysl nemá přístup k volnému trhu a z firem se stávají marketingové agentury.

ČESKÁ POZICE: Tvrdíte tedy, že společenská odpovědnost neexistuje?

Co je společnost? Prázdné slovo, nic. Jednají jen jednotlivci. Takže existuje individuální zodpovědnost, abychom pomohli těm, kteří strádají.

BROOK: Jistěže ne. Co je společnost? Prázdné slovo, nic. Jednají jen jednotlivci. Takže existuje individuální zodpovědnost, abychom pomohli těm, kteří strádají. To mi ještě dává smysl. Ale společenská odpovědnost? Takové výrazy užívají lidé, aby ovládali druhé. Goebbels hovořil o společenské odpovědnosti. Stalin také.

Každý diktátor v dějinách hovořil o společném dobru. To odmítám. Co je společné dobro? Sedíme tu tři a shodli bychom se na nějakém společném dobru? Těžko. Nic nás nespojuje. Jediné, o co se můžeme snažit, je ustavit svobodný trh, který nám umožní uskutečňovat naše cíle. Nejsem odpovědný za společnost. Mám odpovědnost jedině vůči sobě samému.

ČESKÁ POZICE: Ale může si demokratická společnost dovolit nemít žádnou formu sociálního zabezpečení? Co uděláte s člověkem, který žebrá a třeba umírá na ulici?

BROOK: Lidé by neumírali na ulici, kdyby neexistoval sociální systém.

ČESKÁ POZICE: Skutečně?

BROOK: Jistěže ne.

ČESKÁ POZICE: Kdo by se o ně postaral?

BROOK: Nemám peníze na to, abych se staral o člověka na ulici, já musím uživit své děti. Člověk na ulici mě nezajímá a nemá právo na to, aby na mě přenášel odpovědnost za svůj život, své představy o tom, jak má fungovat dobrá společnost, aby se mu v ní dobře žilo.

Ve společnosti, ve které by se neplatily daně, ve které by neexistoval žádný sociální systém, by si lidé pomáhali spontánně.

Ve společnosti, ve které by se neplatily daně, ve které by neexistoval žádný sociální systém, by si lidé pomáhali spontánně. Nejdříve bych poslal děti na univerzitu, ale pak bych tomuhle člověku, který na ulici žebrá, vypsal šek. Pravděpodobně by nás bylo více.

Když přednáším v Americe, ptám se svého publika, kdo někomu z vlastní vůle pomáhá. A tam zvedne ruku skoro každý. Skvělé, říkám, tak se spojme, založme nějaké sdružení a dejme peníze těm, kteří to potřebují.

ČESKÁ POZICE: Věříte v demokracii?

BROOK: Záleží na tom, co pod pojmem demokracie myslíte. Myslíte neomezenou vládu většiny? Takovou demokracii nepodporuji. Stejně jako ji jen málo podporovali otcové zakladatelé Spojených států. Třeba James Madison nebo Thomas Jefferson toho napsali skutečně hodně o zlu demokracie.

Asi znáte příběh o Sokratovi. V demokracii neexistuje právo na svobodu slova, v demokracii se musí říkat to, co říká většina, a jakmile půjdete proti ní, umlčí vás. Věřím v konstitutivní republiku, v níž má každý práva, která mu nemůže jednotlivec upřít. Třeba mi nikdo nemůže upřít svobodu slova, ale stejně málo mi může upřít právo na majetek. Nikdo nemá právo strkat ruce do mých kapes. Vlastnická práva jsou důležitější než demokracie a demokracii předcházejí.

ČESKÁ POZICE: Rád si berete za příklad úspěchu a kreativity Steva Jobse. Ale jak vysvětlíte, že i Apple ve svých počátcích těžil ze státní podpory?

BROOK: O tom tedy nic nevím. Ale jestli je to pravda a Apple byl v začátcích podporován, tak je to samozřejmě špatně. Scestná je ale v první řadě myšlenka, kterou naznačujete: že by Apple nevznikl, kdyby jej stát nepodpořil. To je směšné.

ČESKÁ POZICE: Ale co třeba Google, který byl v začátcích podporován americkým ministerstvem obrany, nebo Tesla, která je postavená na státních příspěvcích?

Žijeme ve světě, v němž je skoro nemožné cokoliv dělat, aniž byste získal státní podporu.

BROOK: Ano, to je přesně ten důvod, proč naprosto opovrhuji Teslou. Ale že by Google byl úspěšný jen díky tomu, že získal podporu, to jednoduše není pravda. Rockefeller nepostavil ropnou společnost díky stání podpoře. Ford nepostavil svou firmu díky státní podpoře. Žijeme ve světě, v němž je skoro nemožné cokoliv dělat, aniž byste získal státní podporu. Ale ve světě, v němž by byl stát o devadesát procent menší, by existovalo podstatně více Applů.

ČESKÁ POZICE: Není ale úspěch Applu postaven i na ochraně duševního vlastnictví?

BROOK: Ale vždyť to je naprosto v pořádku. Vláda je tu od toho a jedině od toho, aby se starala o vlastnická práva. Rozhodně nejsem anarchista. Stát má svou úlohu a jeho úlohou je chránit vlastnická práva. Kdyby se mi někdo vloupal do domu a pomohla mi policie, taky byste řekl, že mě stát subvencuje? Vždyť já si za to platím. A za ty daně, které platí Apple a Google, se jim stát může postarat o vlastnická práva. Nemůžete se mi vloupat do domu a taky nemůžete krást věci od Applu.

ČESKÁ POZICE: Takže kromě ochrany vlastnictví neexistují aktivity, které si ve vašich očích zasluhují podporu státu?

BROOK: Jistěže ne. Snad byste nechtěla krást druhým lidem peníze, aby nedobrovolně přispívali na to, co si vy myslíte, že je hodnotné.

Kapitalismus je postaven na svobodě, a proto je nejmorálnějším systémem, který existuje.

Třeba já miluji operu. A protože miluji operu a někteří intelektuálové si myslí, že opera je nadřazená všem ostatním hudebním žánrům, má ji stát podporovat? Ne, jestliže miluji operu, musím si za ni platit. A když nebude dost lidí, kteří za ni budou ochotni platit, tak zmizí. Smutné, ale to je život. Kapitalismus je postaven na svobodě, a proto je nejmorálnějším systémem, který existuje.

ČESKÁ POZICE: Není ale kapitalismus postaven na efektivitě?

BROOK: Nemáte pravdu. Kapitalismus je sice dost efektivní, ale je založen v první řadě na svobodě. Individuální svobody jsou základem kapitalismu.

Kapitalismus začíná u politických principů. Spojené státy jsou první kapitalistickou zemí, kde bylo občanům poprvé jasně řečeno, že jsou svobodní. Díky tomu začali tvořit a přitom vytvořili kapitalismus.

Kapitalismus nevyrůstá z myšlenky efektivity, ale ze svobody. Efektivita mě vůbec nezajímá. Nezajímá mě ani matematika. S matematikou se v ekonomii nedostanete moc daleko. Mě zajímá jen svoboda. A štěstí. Lidé musí mít možnost svobodné volby. Kdo jste vy, abyste lidem říkal, co mají poslouchat, číst, na jaké školy mají chodit, jak se mají stravovat? Lidé si musí vybrat sami.

ČESKÁ POZICE: Říkal jste, že cílem života je být šťastný. Myslíte, že takto si lidé představují štěstí, že si chtějí neustále vybírat lékaře, jídlo, školy?

BROOK: Určitě. Měl jsem velké potíže se zády a operovali mě v Izraeli i ve Spojených státech. V Americe jsem obešel osm lékařů, získal jsem osm odlišných názorů. Nikdy bych nechtěl, aby mi někdo toto právo upřel. A když se zmýlím? Mám právo na to, dělat chyby, hlavně že to bude moje volba.

A když se zmýlím? Mám právo na to, dělat chyby, hlavně že to bude moje volba.

Pak jsem byl operován v Izraeli. Není pravda, že bych tam neměl možnost volby. Protože můj otec je lékař, tak tahal za nitky. Kdo má možnost volby v socialistickém zdravotnictví? Ti, kteří mají známé. Ale kdybych známé neměl? Přivezli by mě na sál, kde by mě operoval člověk, o němž bych vůbec nic nevěděl. Taková představa mě skutečně děsí. Ano, možnost volby rozhodně vede ke štěstí.

ČESKÁ POZICE: Ale skutečně se mohou lidé odpovědně rozhodnout úplně o všem, nejsou-li lékaři, nejsou-li odborníci v jednotlivých oblastech?

BROOK: Teď mluvíte jako Platon. Myslíte si, že většina lidí je hloupá a menšina bude lidem předepisovat, co má většina dělat. Platon je pro mě padouchem dějin. Myslel si, že v ideální společnosti budou vládnout filozofové, kteří mají jediní přístup k poznání dobra. Ale já jsem přesvědčen, že všichni lidé mají právo zvolit si školu a lékaře.

Lidé nejsou hloupí. Obdivuji je. Je v nich obrovský potenciál. Jde jen o to, jej uvolnit.

Počet příspěvků: 15, poslední 26.6.2015 10:25 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.