matfyz a otevrene prostredi? - cha cha cha

Nemohu nez nereagovat na prispevky nize. Tedy postupne par poznamek i k samotnemu clanku:1) Ze by byla matematika apoliticka je omyl. Behem stalinismu se rikalo Ostrogradskeho veta, v 80. letech se mohlo rikat Gaussova - Ostrogradskeho veta a dnes uz je to jen Gaussova veta. Podobne vyslovit dnes jmeno Kolmogorov je dnes takrka zlocin.Neni bez zajimavosti, ze lide podilejici se na matfyzu na normalizaci v rolich prodekanu a jinych aparatciku se po roce 1989 "prevtelili" a v podstate jako prodekani, dekani a reditele ustavu dusi sve kolegy jako za Husaka dodnes. 2) S otevrenosti a vlidnym prostredim na matfyzu bych si take nebyl jist. Je naprosto bezne, ze kolegove jeden druheho pomlouvaji a odrazuji je od navstev jejich prednasek. No a perlickou je take to, ze zejmena suita akademiku sidlici v budove na Male Strane na sebe podava i zaloby a trestni oznameni. 3) K bodu 2) je treba jeste doplnit, ze na dodrzovani pracovne-pravnich predpisu, at uz danych zakonem nebo plynoucich ze statutu UK nebo MFF, je na matfyzu z vysoka kaslano. Neni vyjimkou, ze clovek dostane platovy vymer treba az po 3/4 roce nebo je mu pracovni smlouva zaslana k podpisu az mesic po vyprseni te stare ... 4) A k onomu opevovanemu cislu casopisu Vesmir: Opravdu usmevne cteni, zejmena o kosmickem pocasi z pera samotneho pana exdekana. Ono neni prozkoumane do detailu pocasi pozemske a on ho pan exdekan chce predpovida ve vesmiru :-)) .  A  konecne ke zminovanemu clanku o turbulenci v atmosfere. Jiz pri sbeznem cteni lze odhalit nekolik chyb, ktere se tykaji interpretace reseni Navier-Stokesovych rovnic.... Mozna by stalo za to, kdyby se pani fyzikove pozeptali na ono reseni u matematiku :-) 5) Poznamka posledni se tyka udajne "elitnosti" ve vyzkumu. No podivejte, pokud je u nas vyzkum hodnocen proslulym kafemlejnkem, tzn. podle vyprodukovani clanku v casopisech s IF, tak mozna formalne jsou na matfyzu dobri. Proste v tom umi chodit ve smyslu: publikujeme kazdou blbinu bez ohledu na kvalitu. Neni vyjimkou, ze zejmena clanky z experimentalni fyziky maji delku 2 nebo 3 stranky a takovych treba jedna skupina vyprudukuje za rok 8 az 12.  Neco ve stylu: vezmu slouceninu s koncetraci chemikalie A 10% -> namerim a publikuji, vezmu stejnou slouceninu s koncetraci latky A 12% -> namerim a publikuji, vezmu stejnou sloceninu s koncenraci latky A 15% -> namerim a publikuji ... a takto rekurzi dojdeme k tem 12 clankum za rok.

Díky za Váš příspěvek,

máte-li konkrétnější informace k bodu 2), napište mi, prosím, na e-mail martin.rychlik@ceskapozice.cz. Děkuji Vám. Hezký den, rmt

pro jhx

Pro běžný život má takové bádání význam nedozírný. Asfalt je zde modelem Nenewtonské kapaliny, které se vyznačují tím, že napětí v nich závisí na rychlosti deformace (chcete-li, stlačování pístu). Např. pokud válcem tlačíte pomalu na povrch takovéto kapaliny, válec projde jako vodou. Pokud je však zanořování válce rychlejší, kapalina klade větší odpor. Je to také onen známý jev, že voják rašeliništěm neprojde, ale tank projede, pokud jede dostatečně rychle.A teď k té praxi: např. pro asfaltový povrch vozovky je zásadní, jak težké vozidlo a jakou rychlostí se bude pohybovat. Vyjeté koleje nemáme moc rádi, že ne. Dále, nenewtonské kapaliny jsou často roztoky a gely polymerů. Takže to máme nátěry, maziva, šlachy, kůži, hydraulické tlumiče. Vstřikolis je asi nejnázornější praktická aplikace. I ten prezervativ vydrží jen určitou dynamiku namáhání, jak ji překročíte, dosáhnete meze pevnosti a následného alimentačního výměru.Jinými slovy, bez toho, aniž byste neukápl asfalt, si vlastně ani bezpečně nevrznete.

může mi někdo vysvětlit...

jaký praktický význam to bádání o stoku kapky asfaltu má pro běžný život?Jinak nic proti matematice, je úplně apolitická a řídící se naštěstí úplně jinými zákony než vyrábí kolegové z PF KU v našem parlamentu...nebo ,že by to byli výplody absolventů PF z Pzně?