Masaryk, Patočka a Havel na Nové scéně Národního divadla

Ve foyeru Nové scény Národního divadla se v pondělí 29. října diskutovalo o třech klíčových českých osobnostech našeho „krátkého“ 20, století. Co pojí T. G. Masaryka s Janem Patočkou a Václavem Havlem? A v čem se jimi můžeme nechat inspirovat? Takové otázky si kladli Václav Bělohradský, Eliška Fulínová, Roman Joch a Martin Palouš.

Přemysl Houda 30.10.2018
Tomáš Garrigue Masaryk. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Garrigue Masaryk. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Tomáš Garrigue Masaryk.

Před více než dvěma lety vzniklo Centrum pro studium politické filosofie, etiky a náboženství při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od té doby – zaštítěno autoritou katolického kněze a teologa Tomáše Halíka a finanční podporou společnosti Sekyra Group miliardáře Luďka Sekyry – pravidelně pořádá debatní akce pro širší veřejnost.

Včera, 29. října, u příležitosti stého výročí vzniku Československa organizátoři z Centra sezvali veřejnost na obzvlášť pikantní debatu, jejímž předmětem byly tři klíčové osobnosti „českého“ 20. století – Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Patočka a Václav Havel. Otázky zněly: Co je pojí a co je rozděluje? V čem nám mohou být inspirací a v čem nikoli?

Asi jediný problém jinak velice zajímavé akce nutící diváka uvažovat o českém národu či české identitě spočíval v její struktuře. O „diskuzi“ mezi pozvanými hosty totiž tak úplně nešlo. Každý z panelistů přednesl svůj zhruba dvacetiminutový příspěvek, poté následovalo několik dotazů z publika a po nich již oficiální program skončil.

Své odpovědi poskytli čtyři pozvaní hosté, veřejní intelektuálové, a sice Václav Bělohradský, Eliška Fulínová, Roman Joch a Martin Palouš.

Asi jediný problém jinak velice zajímavé akce nutící diváka uvažovat o českém národu či české identitě spočíval v její struktuře. O „diskusi“ mezi pozvanými hosty totiž tak úplně nešlo. Každý z panelistů přednesl svůj zhruba 20minutový příspěvek, poté následovalo několik dotazů z publika a po nich již oficiální program skončil.

Místy značně nesourodé přístupy se proto rozvíjely paralelně, což je škoda, protože například radikální dekonstrukci, kterou ve svém expozé o uchovávání Palackého mozku provedla Eliška Fulínová, si hlubší debatu zasloužil.

Jinými slovy, Centrum pro studium politické filosofie, etiky a náboženství uspořádalo takříkajíc „post festum“ (den po 100. výročí vzniku Československa) zajímavou prezentaci svébytných pohledů na klíčové osobnosti českých dějin, dialog však chyběl.

Možná se jej dočkáme na debatě příští, které se má účastnit mimo jiné i známý kanadský historik Michael Ignatieff. Tuto debatu centrum plánuje na 27. listopadu.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.