Marksova vědecká revoluce aneb Konec kafemlejnku?

Vedení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace přišlo s průlomovým nápadem: zrušíme kafemlejnek. Ne, že by to bylo něco nového – o problémech současného systému hodnocení a financování výzkumu se ví již řadu let, a stejnou dobu se volá po změně. Dosud ale nikdo přesně neví, jak a čím systém nahradit.

Tomáš Opatrný 12.12.2014
Hodnocení vědy (ilustrační obrázek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hodnocení vědy (ilustrační obrázek). | foto: Česká pozice
Hodnocení vědy (ilustrační obrázek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Namísto revolučních změn v systému hodnocení a financování výzkumu probíhala postupná evoluce: složité diskuse a kompromisy předcházely každé záplatě, která měla napravit hlavní chyby. Ač není nikdo zcela spokojen, křik postupně utichal. Z vysokých škol většinou slyším, že ty největší nedostatky se postupně podařilo odstranit a nyní by se systém hlavně neměl měnit z roku na rok.

Šprýmař úředník

Model hodnocení vznikl před deseti lety jako nástroj na alokaci institucionální podpory mezi resorty: asi osm miliard korun se mělo rozdělit nikoliv libovůlí politiků, ale podle toho, jaké kdo produkuje výsledky. Podobně měly postupovat i resorty, které podle zhodnocení výsledků měly financovat své instituce. Srovnání výsledků a jejich kvality a významu napříč obory je ale nesmírně obtížné a původní triviální systém „co výsledek, to bod“ bylo nutné sofistikovat. Dnes se jedná o zhruba 9,5 miliardy a bodové ohodnocení jednotlivých výsledků je komplikovanější a oborově specifické.

Po prázdninách přišlo další překvapení: Úřad vlády zjistil, že veřejnou zakázku na výpočet hodnocení vypsal tak špatně, že ji musel zrušit

Současná metodika hodnocení výsledků byla vládou schválena v červnu 2013 s tím, že se podle ní bude hodnotit výzkum po tři roky – až do roku 2015. Řada změn oproti předchozím verzím znamenala nutnost rychle činit potřebná opatření: zorganizovat sezení expertních panelů a poskytnout jim potřebné zázemí, provést řadu rozsáhlých výpočtů. Jak lze snadno dohledat ze zápisů z komise pro hodnocení výsledků (poradní orgán RVVI), na nutnost včas zabezpečit hodnocení se neustále poukazovalo.

Nevěřil jsem ale svým očím, když jsem teprve letos v dubnu (téměř rok po schválení metodiky) četl e-mail, v němž se z Úřadu vlády začali zajímat, jak vlastně vypsat veřejnou zakázku na potřebný software. Po prázdninách přišlo další překvapení: Úřad vlády zjistil, že veřejnou zakázku na výpočet hodnocení vypsal tak špatně, že ji musel zrušit. Prý si úředníci nepřečetli, že metodika byla schválena na období 2013–2015 a zakázku na výpočty vypsali na dobu neurčitou. Kdo by čekal, že dotyčný bude nyní k zastižení spíš na Úřadu práce než na Úřadu vlády, čeká marně...

Velké vize

Za celou věc nyní odpovídá náměstek vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) Arnošt Marks. Když jsem se ho před prázdninami ptal, zda jeho úřad stihne hodnocení provést, sebedůvěra z něj jen sršela. Malichernostmi typu, zda se zvládne letošní hodnocení, ale čas ztrácet nehodlal – diskuse se vedla spíš v rovině velkých vizí: „Tak mi řekněte, k čemu to celé je? Jak to pomůže tu celou vědu řídit?“

Na přímé otázky vicepremiér Bělobrádek ještě donedávna odpovídal: kafemlejnek se hned rušit nebude. Nebudou náhlé změny, ale pracuje se na novém systému hodnocení.

Drobné počítání bodů, které vytvářejí výzkumníci na školách a dalších pracovištích, mu bylo zcela cizí. Z té asi hodinové diskuse jsem pochytil, že velkým vzorem jsou mu staří šikovní chlapi z někdejší centrální plánovací komise: víme, co republika potřebuje, takže podle toho ty peníze rozdělíme.

Na přímé otázky vicepremiér Bělobrádek ještě donedávna odpovídal: kafemlejnek se hned rušit nebude. Nebudou náhlé změny, ale pracuje se na novém systému hodnocení. Ten zpracovává firma Technopolis v rámci projektu ministerstva školství financovaného z evropských peněz. Když Bělobrádek navštívil v říjnu Radu vysokých škol, mluvil o tom, že by hodnocení mělo brát více v potaz oborová specifika a mělo by probíhat jednou za zhruba tři roky. Nebude to ale hned: jak říkají sami řešitelé projektu, financovat novým systémem by se mohlo od roku 2020.

Nástup revolucionářů

Bělobrádkův náměstek Marks to ale vidí jinak. Na posledním jednání RVVI, které proběhlo 28. listopadu, předložil dokument Vyhodnocení Metodiky 2013 a návrh řešení. Zcela mimo jednací řád – vytištěný materiál nechal rozdat členům RVVI až během jednání, do té doby ani muk. Dokument zjevně šitý horkou jehlou obsahuje řadu zcela chybných či nepodložených údajů a na mnoha místech si protiřečí. Detaily mohu na požádání sdělit.

Dokument zjevně šitý horkou jehlou obsahuje řadu zcela chybných či nepodložených údajů a na mnoha místech si protiřečí

Zjistíme v něm ale, že průběh hodnocení provázela řada pochybení (že odpovědnost leží na jeho úřadu, si nepřipouští), a lze tedy doporučit: hodnocení 2014 nedokončit. Namísto toho doporučení: „Využije se výsledek posledního provedeného hodnocení z roku 2013 (resp. z 31. 5. 2014). Podle tohoto hodnocení se rozdělí 20 % výdajů na jednotlivé výzkumné organizace z celkového objemu výdajů poskytovatele na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. V dalších letech se bude postupovat stejným způsobem.“ A dále: „Metodika 2013 by měla být vládou zrušena bez náhrady a pro rok 2015 by měla být použita doporučená varianta.“

Že to zcela odporuje současnému zákonu, který ukládá RVVI zabezpečit hodnocení podle vládou schválené metodiky a na základě každoročně prováděného hodnocení navrhovat státní rozpočet na výzkum, autory netrápí. Ovšem přijetí nového zákona se předjímá. V něm „bude navržen jiný způsob stanovení výše institucionální podpory výzkumných organizací, založený na několikaletém rozvojovém plánu / výzkumném záměru, který dlouhodobě stabilizuje financování výzkumných organizací (s ohledem na historii, požadavky poskytovatele, vlastní výzkumné plány instituce).“

Není to příliš konkrétní, takže nevíme, jak bude rozhodovací proces probíhat. Co třeba takhle? Tomu dáme, tomu víc, tomu málo... Pane náměstku, a co my? Byl byste tak hodný a vzal v potaz naši historii a vlastní výzkumné plány?

Proč tudy ne?

Současný systém hodnocení je důležitý zejména pro vysoké školy. Kromě dělení institucionálních financí na výzkum vstupuje i jako jeden z ukazatelů pro určení počtu přijímaných studentů, pro alokaci výzkumných peněz na „specifický výzkum“ prováděný doktorandy, pro stanovení „koeficientu kvality“ pro alokaci financí na vzdělávání atd.

Protože naše výzkumné prostředí prochází velmi dynamickým obdobím (vznikla řada nových center a institucí), je užitečné vyhodnocovat výsledky s roční periodicitou

Protože naše výzkumné prostředí prochází velmi dynamickým obdobím (vznikla řada nových center a institucí), je užitečné vyhodnocovat výsledky s roční periodicitou. Poskytuje to velmi účinnou zpětnou vazbu. Dává to stimul neusnout na vavřínech těm zavedeným a příležitost ukázat svůj potenciál novým hráčům. Zabetonovat prostředky bez ohledu na výkon by bylo nešťastné. Nechat financování zcela na libovůli pánů náměstků ještě víc.

Revoluční návrh náměstka Markse na okamžité zrušení kafemlejnku na listopadovém zasedání RVVI jen tak tak neprošel. Apel na vládu, aby zajistila zákonný průběh hodnocení a financování výzkumu zatím vyjádřily jak Rada vysokých škol, tak Česká konference rektorů. Marksův úřad si ovšem z dodržování zákona zřejmě hlavu neláme. Je jistě dobré hledat lepší systém hodnocení a financování výzkumu, ale než bude nalezen, měli bychom se držet toho, co máme, a dodržovat zákon.

Počet příspěvků: 23, poslední 15.12.2014 12:53 Zobrazuji posledních 23 příspěvků.