Mapa české vědy: Na které obory můžeme být pyšní?

Česko má vědní obory, na něž může být pyšné. Ale máme tu i disciplíny, kde vědci sedí v koutku a spíše výzkum předstírají. Své výsledky směrují do lokálních žurnálů, které nemají nadnárodní přesah. A tak se tu mnohdy vyrábí vědecký balast.

Česká věda ve světě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká věda ve světě. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Česká věda ve světě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Krok se světem spíše drží přírodovědné a technické obory, kdežto ty společenskovědní – jako psychologie či pedagogika – zahraniční konkurenci nestačí. Vlastně ji ignorují... Ukazuje to unikátní studie, kterou vypracovali vědci z think tanku IDEA při institutu CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy (podívejte se na její kompletní znění).

Krok se světem spíše drží přírodovědné a technické obory, kdežto ty společenskovědní – jako psychologie či pedagogika – zahraniční konkurenci nestačí

„Nabízíme první krok k mezinárodnímu srovnání výzkumné produkce domácích pracovišť: porovnáváme publikační výkon celých vědních oborů v ČR se zahraničím,“ uvádí studie, kterou mají LN exkluzivně k dispozici. Vypracovali ji Štěpán Jurajda, Daniel Münich, Samuel Škoda z CERGE-EI a Stanislav Kozubek z Biofyzikálního ústavu Akademie věd.

Společně analyzovali články v časopisech ve světové databázi Web of Science z let 2010 až 2014. „Publikační výkon českých oborů srovnáváme s průměrem jedenácti pečlivě vybraných zemí,“ řekl LN Štěpán Jurajda, jenž je i členem vládní výzkumné rady. Česká věda se tak konečně může v daných oborech věrohodněji poměřit s Estonskem, Maďarskem, Polskem, Slovinskem či Slovenskem, ale i s Rakouskem, Finskem, Izraelem, Nizozemskem, Švédskem a Novým Zélandem.

Průměrný publikační výkon z těchto zemí představují na grafech obě osy s nulou. Odchylky od průměru jsou v procentech. To „nejlepší“ se odehrává v pravé horní části hlavního shrnujícího grafu.

Průměr byl spočítán z výkonu zemí normalizovaného podle populace. Velikost „bublin“ je úměrná podílu článků daného oboru na všech českých článcích.

Průměr byl spočítán z výkonu zemí normalizovaného podle populace. Velikost „bublin“ je úměrná podílu článků daného oboru na všech českých článcích.

Co je v Česku opravdu super

„V přírodních vědách je u nás největší rozpětí – od slabších až po skutečně fantastické obory, které publikují hodně, a navíc v nadprůměrné kvalitě,“ říká Daniel Münich, který se hodnocením vědy zabývá dlouhodobě. Výsledky byly představeny 1. prosince na semináři v Akademii věd, včetně více než dvou set oborových listů, v nichž je podrobněji rozvedeno, jak si v mezinárodním srovnání vedou zoologové, logici, etnologové, neurologové či inženýři.

Pozoruhodnou pozici zaujímá parazitologie, jež dosahuje velmi solidního výkonu v nejvýznamnějších časopisech, ale zároveň má extrémní objem produkce

Při pohledu na hlavní graf je vidět, že nadprůměrného výkonu, jak celkového (vodorovná osa), tak v nejvýznamnějších časopisech (svislá osa), dosahují především přírodní a anorganická chemie, jaderná fyzika, mineralogie a krystalografie, ale i technické obory jako materiálové vědy, přístrojová technika a spektroskopie.

Čím více vpravo, tím vyšší celkový počet článků. Pozoruhodnou pozici zaujímá parazitologie, jež dosahuje velmi solidního výkonu v nejvýznamnějších časopisech, ale zároveň má extrémní objem produkce. Výborně si co do kvality stojí entomologie, mikroskopie, logika, organická chemie či botanika. Není ani divu, když se Petr Pyšek a zemřelý Vojtěch Jarošík, oba z Botanického ústavu AV ČR, dostali s pouhými dvěma kolegy z Česka (chemikem Pavlem Hobzou a kardiologem Petrem Widimským) mezi aktuální výběr 3125 nejcitovanějších vědců světa dle ISI Thomson Reuters.

„Bubliny“, do kterých autoři výsledky pro přehlednost převedli, tak odpovídají tomu, co se mezi znalými akademiky šušká: světově konkurenceschopná je zdejší parazitologie, chemie, fyzika či rostlinná biologie. Analýza článků též potvrzuje, že slušný výkon vykazují i čeští „baníci“, fyzikální chemici, experti na polymery, ale i kybernetici a matematici.

Analýza článků též potvrzuje, že slušný výkon vykazují i čeští „baníci“, fyzikální chemici, experti na polymery, ale i kybernetici a matematici

„Pokud můžeme hovořit o excelenci v české vědě, analýza potvrzuje dlouhodobě nadprůměrné postavení přírodních věd. Překvapením je pro mě zajímavý podíl excelentních výsledků v oblastech strojírenství a technologií,“ řekl LN čile publikující profesor Radek Zbořil z centra RCPTM, jenž stále zdůrazňuje nutnost mezinárodního přesahu.

Česká chemie? „Osobně se domnívám, že do zaostávání společenských věd vůči některým ostatním oborům se stále promítá jejich deformace a problematická startovací základna v roce 1990. Do té doby měly tyto disciplíny jen omezenou možnost kontaktu se ,standardní západní vědou‘ a byly deformované vládnoucí ideologií více než vědy technické a přírodní,“ míní ekonom Stanislav Šaroch. S pomalejším porevolučním „rozjezdem“ sociálních věd v ČR souhlasí i politolog Pavel Šaradín.

A kde to spíše vázne...

Studie z CERGE-EI ukazuje kvantitu, ale – co je důležitější – i kvalitu publikací. Sledováno bylo 173 oborů v přírodovědných a 55 společenskovědných oborech, jak je vede Web of Science. Za měřítko kvality si pro články s aspoň jednou afiliací k českému pracovišti autoři určili citační index časopisu Article Influence Score (AIS). Ten dává renomovanějším magazínům v oborech i větší váhu, a tak na základě hodnot AIS bylo možné oborové časopisy rozdělit do čtyř stejně velkých skupin (kvartilů) podle významu.

V levé spodní části hlavního grafu (kde najdeme obory publikující relativně málo jak celkově, tak ve významných časopisech), se logicky objevují v pevninském Česku marginální oceánografie či námořní strojírenství. Najdeme tam ovšem i obory lékařské etiky, zdravotní politiky a bohužel také většinu sociálních věd: psychologii, pedagogiku, kriminologii, genderová studia či management. O kousek blíže mezinárodním průměrům se v celkové kvantitě studií nacházejí velké obory: sociologie a ekonomie.

O kousek blíže mezinárodním průměrům se v celkové kvantitě studií nacházejí velké obory: sociologie a ekonomie...

Jedním z nalezených extrémů je výrazný (a naštěstí také osamocený) ostrůvek v pravé spodní části grafu. Jde o obor „zemědělská ekonomika a politika“, který je co do významu závratně pod průměrem zemí, ale v počtu článků trhá rekordy...

„Pro ty, kdo český výzkum řídí, je velmi důležité vědět, v jakých oborech se dělá a naopak nedělá dobrá věda. Ale musíme mít na paměti, že slabé oborové výsledky mohou být způsobeny třeba i podvyživením oboru,“ říká Münich. A dodává, že studie nesrovnává publikační „produktivitu/efektivitu“, neboť z tolika zemí neexistují věrohodné údaje o počtech vědců v oboru či vkládaných penězích.

Zjištění není radno přeceňovat, vědí autoři. Celistvější vhled vyžaduje komentáře znalců oborových nuancí. Münich s Jurajdou kupříkladu připomínají velký význam v Česku vydávaných časopisů pro některé obory (archeologie), patenty v leteckém strojírenství, nutnost klinické práce v lékařství nebo články se stovkami spoluautorů z mezinárodních týmů jaderných fyziků ze střediska CERN.

Celkový a špičkový publikační výkon České republiky v letech 2010–2014 v mezinárodním srovnání

Celkový a špičkový publikační výkon České republiky v letech 2010–2014 v mezinárodním srovnání.

Užitečný nástroj pro diskusi

„Výsledky by se neměly absolutizovat, nutno je brát jako podklad pro diskusi. Publikační intenzita má v jednotlivých oborech a zemích svoji historii, obor od oboru se liší... Mnohé výzkumné týmy, zejména z inženýrských disciplín klíčových pro konkurenceschopnost, se spíše orientují na inovace a jejich uplatnění v průmyslové praxi než na publikování výsledků, což mnohdy chápou jako bezplatný únik know-how do zahraničí,“ řekl LN kybernetik Vladimír Mařík z ČVUT. I tak by dle něj měly grafy posloužit manažerům vědy jako podklad k zamyšlení.

„Zjevně na tom technické obory nejsou úplně špatně, ale nepochybně je nutné dále posunout výkony do horních kvadrantů,“ říká informatik Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské.

Mnoho lékařů zase publikuje nejen v časopisech specificky medicínských, ale i v přírodovědných, takže posilují impakt oborů, jako jsou organická chemie a biochemie

Mnoho lékařů zase publikuje nejen v časopisech specificky medicínských (hematologie, medicinální chemie), ale i v přírodovědných, takže posilují impakt oborů, jako jsou organická chemie a biochemie. Podobně tomu může být též v segmentu zemědělských věd, kdy třeba lesníci uplatňují své studie v genetice.

„Například naše fakulta lesnická a dřevařská publikuje kromě lesnictví i v materiálových vědách (dřevařství), přírodních vědách (zoologie, entomologie, botanika) i ekonomii. Tyto publikace jsou z velké části v prvních kvartilech jiných kategorií,“ řekl LN děkan Marek Turčáni z České zemědělské univerzity. A jako příklad uvádí loňský článek fakultního kolegy v prestižním časopise Science, jenž se ale v oboru „lesnictví“ neprojeví. Studie též zahrnuje delší pětileté období, během něhož prý kvalita fakultních publikací rapidně roste. Proto je aktuální stav v lesnictví lepší, než se ze studie jeví.

„Aktuální analýza není v zásadě překvapující a dokumentuje nízký počet excelentních výsledků vytvořených na českém vědeckém trhu. Tento fakt koresponduje s počty udělených grantů Evropské výzkumné rady (ERC) českým vědcům i s jinými parametry hodnocení vědecké excelence,“ řekl LN Pavel Hobza z elitního Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Ten cílí na nejlepší magazíny; více než 50 procent tamních publikací vychází v horním tercilu časopisů!

Přes 200 kazuistik: obor po oboru

Pro úplnější pohled, jak si ten který obor stojí, připravili autoři více než 200 oborových listů. Ty srovnávají publikační výkon a rozložení jeho kvality v Česku i jedenácti sledovaných zemích (ukázkou jsou sloupcové grafy níže: pro analytickou chemii, parazitologii, ekonomii a psychologii). Kromě toho odhalují i dynamiku změn za posledních pět let.

Počet článků podle kvality časopisu.

Chemici ukazují, že výstupy z českých ústavů mohou mezinárodní průměr předstihnout jak v kvantitě, tak kvalitě. O poznání hůře si v porovnání se světem vedou třeba akademičtí ekonomové. Své studie většinou uplatňují v málo významných časopisech. Tamtéž směřují „outputy“ i čeští psychologové, kteří se sice mohou bránit slovy o preferování knižních monografií nebo aplikacích, nicméně data z Nizozemska či Izraele naznačují, že světová psychologie se prezentuje jinak – právě v časopisech s impaktem.

Národní sebezahleděnost a nevystavování se konkurenci se však zdaleka netýká jen psychologů

Národní sebezahleděnost a nevystavování se konkurenci se však zdaleka netýká jen psychologů. Podobně domácký přístup k výzkumu má pedagogika, ale i právo a další obory, jak vidno z grafů.

„Nejslabší pozici z pohledu celkového i excelentního publikačního výkonu zaujímá ČR ve skupině Social Sciences. Všechny společenskovědní obory v České republice vykazují nízký celkový a extrémně nízký excelentní publikační výkon,“ uvádí studie. A na další straně dodává, jak takto nízký podíl sociálních věd na vědeckém výkonu kontrastuje s tím, že podíl absolventů vysokých škol v Česku je na běžné mezinárodní úrovni.

Ze studie, kterou podpořila Strategie AV21, vyplývá mnoho poučení. Dle autorů jde o první alespoň přibližný vhled, jenž informuje nejen o kvantitě, ale i o složení kvality. Za horšími výsledky oborů mohou být různé faktory: málo peněz, lidí a infrastruktur nebo nízká efektivita výzkumu a publikování anebo orientace na jiné výsledky, než jsou články v časopisech vedených světovou databází Web of Science (aplikace, knihy).

Vědci z CERGE-EI připomínají, že kritizovaný „kafemlejnek“ (čili systém automaticky rozdělující peníze dle vědecké produkce) přinesl kromě mnoha nelogičností jednu přednost: vynikající sběr dat

Lepší, podrobnější a pravidelné hodnocení vědy v Česku je už však na státu; například na Bělobrádkově úřadu, který se může změnit na ministerstvo vědy.

Vědci z CERGE-EI připomínají, že kritizovaný „kafemlejnek“ (čili systém automaticky rozdělující peníze dle vědecké produkce) přinesl kromě mnoha nelogičností jednu přednost: vynikající sběr dat.

„Jenže data složená na hromadě je třeba vhodněji využívat. Už v naší předchozí studii jsme odhalili inflaci některých výstupů, jež byla motivována nejspíše kafemlejnkem. Je to vidět zvláště v oborech, kde téměř neexistuje kontrola kvality. Někde se to dá nazvat až tunelováním veřejných prostředků,“ varují autoři.