Máme šanci zastavit nebezpečný nárůst průměrné teploty na Zemi?

„Klimatická krize je stejně významná, jako ta ekonomická,“ říká v rozhovoru eurokomisařka pro otázky klimatu Connie Hedegaardová.

„Těm, kdo si myslí, že daň z uhlíku věci zjednoduší, říkám: S tím nepočítejte,“ vzkazuje eurokomisařka Connie Hedegaardová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Těm, kdo si myslí, že daň z uhlíku věci zjednoduší, říkám: S tím nepočítejte,“ vzkazuje eurokomisařka Connie Hedegaardová. | foto: © ReutersČeská pozice
„Těm, kdo si myslí, že daň z uhlíku věci zjednoduší, říkám: S tím nepočítejte,“ vzkazuje eurokomisařka Connie Hedegaardová.

Ve čtvrtek začal v katarském Dauhá 18. klimatický summit. Těsně před jeho zahájením navštívila Česko eurokomisařka pro otázky klimatu Connie Hedegaardová. Nikoliv kvůli summitu, ale aby zapůsobila na ministry životního prostředí a průmyslu a obchodu a promluvila si jak se zástupci nevládních organizací, tak především s představiteli podniků. Byť Hedegaardová jistě nebude v závěru před 7. prosincem v Kataru scházet, tématem rozhovoru s ČESKOU POZICÍ summit nebyl (po několika jalových setkáních se od Dauhá příliš nečeká; snad právě proto by mohl překvapit).

Klíčové dva stupně Celsia

Jako končící dánská ministryně pro energetiku a ochranu klimatu byla Hedegaardová v prosinci 2009 tahounem klimatického summitu v Kodani. Jenže prezidenti a šéfové vlád 192 zemí světa se tehdy čím dál víc utápěli v neochotě se domluvit, a krok po kroku předem připravovaná zásadní dohoda o snižování klimatické zátěže atmosféry oxidem uhličitým nakonec skončila ve stoupě. Takřka jedinou rozumnou dohodou z Kodaně, na jejímž prosazení měla podíl urputnost Hedegaardové, bylo přijetí cíle doporučeného vědci: udržet lidský vliv na přírůstek průměrné teploty na Zemi na ještě přijatelných dvou stupních Celsia vůči průměrné teplotě v předindustriální době.

V současné době činí přírůstek průměrné teploty 0,9 stupňu Celsia, jenže průměrná teplota narůstá rychleji, než se v roce 2009 předpokládaloPři větším oteplení by už Země nemusela své obyvatele nasytit. V současné době činí přírůstek průměrné teploty 0,9 stupňu Celsia, jenže průměrná teplota narůstá rychleji, než se v roce 2009 předpokládalo, a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit. Možnost udržet přírůstek průměrné teploty do limitu dvou stupňů nyní řada vědeckých studií zpochybňuje. Jak na to zareaguje Evropská unie?

Evropský klimaticko-energetický balíček z roku 2009 je dosud tím nejprogresivnějším návrhem, jaký kdo v obraně proti vzrůstající průměrné teplotě předložil. Evropa se zavázala do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 20 procent. A v případě, najde-li mezi největšími znečišťovateli následovníky, dobrovolně zvýší svůj závazek na 30 procent.

Ostřílená a respektovaná politička

Od následujícího roku má Evropská komise eurokomisařku pro otázky klimatu a od prvního dne (8. února 2010) je jí Connie Hedegaardová (52). Na tento post přišla jako ostřílená politička s odbornou průpravou, která se hrozbou klimatické změny zabývala v dánské vládě nejprve jako ministryně životního prostředí (2004–2007) a posléze jako ministryně pro energetiku a ochranu klimatu (2007–2009).

Hedegaardová navrhuje v roce 2013 zmrazit až 900 milionů povolenek a uvolnit je až před rokem 2020Pro cílevědomou snahu snižovat emise získává nejen vlády, ale oslovuje přímo průmyslové podniky a svazy. Pustila se do reformy evropského emisního obchodování, které se vinou rozdávání nadměrného počtu povolenek dostalo do vážné krize. Navrhuje na začátku nového zúčtovacího období v roce 2013 zmrazit až 900 milionů povolenek a uvolnit je až před rokem 2020. Cena povolenky by stoupla a trh s povolenkami by opět začal fungovat.

Usiluje rovněž o nápravu v oblasti přimíchávání ekopaliv do pohonných hmot. Další zvyšování příměsi paliv rostlinného původu by mohlo vést k nevratným změnám při dalším kácení pralesů na plantáže pro výrobu palmového oleje atd. Nehledě na takzvanou ekologickou stopu, která prozradila, že výroba některých přimíchávaných rostlinných paliv produkuje víc emisí než spalování ropných produktů. Její kroky budí respekt u vědců i nevládních organizací.

ČESKÁ POZICE: Nejnovější zpráva pro Světovou banku zpracovaná Postupimským institutem pro globální oteplování a klimatickou změnu tvrdí, že udržení limitu nárůstu o dva stupně Celsia je nesplnitelné. Co vy na to?

HEDEGAARDOVÁ: Zmínil jste zprávu Světové banky. Svou zprávu k této věci však minulý týden vydal taky Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (UNIP) a rovněž Evropská agentura pro životní prostředí. Přestože se jedná o velmi rozdílné zprávy, jejich sdělení je totožné: Míříme špatným směrem! Máme-li dosáhnout cíle, že průměrné oteplení Země nepřesáhne dva stupně Celsia, budou všichni muset udělat mnohem více.

ČESKÁ POZICE: Vidíte cestu, jak z čím dál prudšího zvyšování průměrné teploty vyskočit?

HEDEGAARDOVÁ: Musíme se snažit, aby všichni významní znečišťovatelé byli součástí řešení. Příslib jsme dostali na loňském klimatickém summitu v Durbanu, když všichni z nich souhlasili s tím, že musejí mít rovnocenné právní závazky. A současně všichni musíme dělat víc. Podívejte se na Evropskou unii: dovážíme přes 60 procent energie ze třetích zemí (v Česku je dovozní závislost na energetických zdrojích 42 procent – pozn. red.). Mohli bychom se více věnovat energetické účinnosti budov, mohli bychom se zlepšit v zemědělství, modernizovat dopravní systémy, mohli bychom mít více obnovitelných zdrojů, mohli bychom systematičtěji spalovat odpady. Je celá řada věcí, které bychom mohli udělat a které nejsou nijak složité. Stačí na to selský rozum – potřebné technologie už máme k dispozici. To vše by bylo nad rámec cílů, které v současné době máme.

ČESKÁ POZICE: Evropská unie byla tahounem klimatických opatření. Teď leckomu připadá, že dost polevila.

„Mnoho zemí a neziskových organizací poznalo, že je marné tlačit na USA, Čínu nebo Indii, a proto tlačí alespoň na Evropu, zda by nemohla udělat v této oblasti víc“HEDEGAARDOVÁ: To je špatný názor. Myslím si, že lidé, kteří to tvrdí, tak činí z politických motivů – nikoli proto, že by o tom skutečně sami byli přesvědčeni. Mnoho zemí a neziskových organizací poznalo, že je marné tlačit na USA, Čínu nebo Indii, tak proto tlačí alespoň na Evropu, zda by nemohla udělat v této oblasti víc.

Skutečnost je ovšem následující: v globálním měřítku dělá v této oblasti nejvíc Evropa. Nikdo nevydává na tuto oblast více finančních prostředků než Evropa, nikdo nesnížil emise od roku 1990 více než Evropa – pokud by všichni dělali tolik, co dělá Evropa, celý svět by na tom byl lépe.

ČESKÁ POZICE: Je vůbec šance domluvit se na společném postupu s USA, Indií, Čínou a dalšími?

HEDEGAARDOVÁ: Na loňské konferenci v Durbanu jsme v této věci dosáhli pokroku. Velké rozvíjející se ekonomiky, jako jsou Čína a Indie spolu s USA se poprvé v historii společně shodly na tom, že musejí být součástí budoucího uspořádání. Stanovili jsme si lhůtu pro dosažení dohody v této věci – do roku 2015.

ČESKÁ POZICE: Ale i v Evropě máme své problémy. Rozvojové země, vytvářející na klimatických jednáních společnou platformu G77+Čína, po Evropě chtějí, aby anulovala velké přebytky kjótských kreditů, které dostaly zejména východoevropské země za ušetřené emise při přechodu z plýtvavého socialistického hospodaření v začátcích devadesátých let. Jenže východoevropské země, na čele s vlajkonošem z Polska, tomuto požadavku vzdorují…

HEDEGAARDOVÁ: V EU o této věci diskutujeme již řadu let, aniž bychom dosáhli jednotného názoru. A to mne velmi mrzí. Já mohu pouze doporučit všem 27 členským státům, aby zaujaly společné jednotné stanovisko. V demokracii nemůžete zastávat jen a pouze svůj názor. Musíte někdy zohlednit názor ostatních. Ale je zde jeden velmi důležitý aspekt, o kterém mnoho lidí neví: od 1. ledna 2013 už podle pravidel obchodování s emisemi nelze používat kjótské kredity pro účely plnění limitů v rámci EU. To znamená, že Polsko ani všichni ostatní nemohou tyto kredity v Evropě používat. A navíc: vzhledem k tomu, že EU je v druhém závazném období Kjótského protokolu víceméně sama, nelze prakticky pro tyto mezinárodní kjótské kredity najít kupce. Je otázka, jak významný tento problém skutečně je…

ČESKÁ POZICE: Zdá se, že vy sama jste ve své nové funkci poněkud ubrala na razanci, kterou jste projevila před třemi lety na summitu v Kodani.

HEDEGAARDOVÁ: Je jasné, že moje role je teď jiná. Proti roli ministra, který může aktivně řešit leckterý problém, má eurokomisař svázanější ruce. Můžete předkládat návrhy, ujmout se iniciativy, navrhnout to či ono, ale nemůžete lidem diktovat, co mají udělat. Takže jste velmi závislý na rozhodnutí 27 členských států a nezbývá vám než se snažit, aby byly ambicióznější a změnily své pozice – a toho se snažím dosáhnout.

ČESKÁ POZICE: Jak docílíte, aby všechny vlády EU usilovaly o snižování emisí? Například naši ministři dělají pro úspory energie jen to minimum, které si napsali do Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů. Ani watt z obnovitelných zdrojů navíc.

„Problém s klimatem se nevyřeší sám, zatímco my se budeme zabývat hospodářskou krizí“HEDEGAARDOVÁ: Všechny vlády, všichni ministři v Evropě musejí vzít na zřetel, že nemáme jen ekonomickou krizi, máme také sociální krizi, krizi zaměstnanosti a současně máme stále i krizi v oblasti klimatu a energetickou krizi. A politici si musejí uvědomit, že máme všechny tyto krize současně a že jsou všechny významné. Problém s klimatem se nevyřeší sám, zatímco my se budeme zabývat hospodářskou krizí. Proto potřebuji, aby všichni pochopili, že pokračovat po staru a považovat otázku klimatu až za tu poslední, se sice může zdát jako to nejlevnější řešení pro současnost, ale ve skutečnosti je takový přístup velmi drahý – pro občany, pro podniky, pro naše státy.

ČESKÁ POZICE: Mezi těmi, kteří si uvědomují vážnost klimatické hrozby, sílí přesvědčení, že nás může zachránit jen uhlíková daň – ať jsi velký nebo malý, zaplať za to, co jsi vypustil do atmosféry. Budete její zavedení podporovat?

HEDEGAARDOVÁ: Těm, kdo si myslí, že daň z uhlíku věci zjednoduší, říkám: S tím nepočítejte. Zaprvé, můžete platit daň, ale nikdo neví, zda skutečně snižujete emise. Zadruhé, EU nemá v oblasti daní žádné pravomoci, takže by nebyla jednotná evropská daň, ale 27 a brzy 28 rozdílných úrovní daně. Myslíte si, že představitelé byznysu, kteří si občas stěžují na evropský systém prodeje povolenek, by to považovali za výhodnější alternativu? Já si to nemyslím.

Pavel1 tak tak, IPCC je nepoučitelné. 21:12 6.12.2012
JiB Skutečně??? ... 10:11 1.12.2012
bluuus09 Panebože, co to je? Panebože, co to je? 19:16 30.11.2012

Počet příspěvků: 36, poslední 6.12.2012 09:12 Zobrazuji posledních 36 příspěvků.