Máme ministru Chalupovi věřit prozření nad břidlicovými plyny?

Vláda odmítla poslanecký návrh zákona zakazujícího hydraulické štěpení břidlic. Obce i lidé ze zavžovaných průzkumných území jsou ve střehu.

Čestmír Klos 26.2.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

KOMENTÁŘ Čestmíra Klose / Vláda ve středu odmítla poslanecký návrh, který chce postavit mimo zákon průzkum a těžbu břidlicového plynu hydraulickým štěpením. Ale tak trochu to zapadlo. Diskuse ve vládě se vedla spíše nad zprávou, kterou připravil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa: musel reagovat na problémy, které během posledních dvou let vyvolal vyhlášením průzkumných území břidlicového plynu. Vláda vzala jeho zprávu na vědomí a stanovila lhůty, do kdy má být analyzována související legislativa.

Místní zastupitelstva i občané jsou v napětí, jaký bude další postupJe to viditelně pozdní prohlédnutí, když v nedávné minulosti Chalupa povolil dvě velká průzkumná území pro zamýšlenou těžbu břidlic na Trutnovsku a Valašsku, jejichž průzkum by mohl ohrozit zásoby kvalitní pitné vody pro statisíce lidí. V přípravách bylo i obdobné povolení, které by umožnilo rozvrtat Český kras a další území Berounska.

Proti zahájení průzkumu se na poslední chvíli postavili starostové z dotčených území. Na základě procesních chyb, jichž se ministerstvo životního prostředí dopustilo při vyhlašování, se starostům podařilo přimět ministra Chalupu, aby vyhlášená průzkumná území zase zrušil. Řízení však nezastavil a vrátil je na počátek, takže místní zastupitelstva i občané jsou v napětí, jaký bude další postup.

Ohniska vzdoru

Proti průzkumu je na všech dotčených územích značný odpor, který koordinuje Koalice STOP HF (STOP hydraulickému frakování). Vznikla 15. února 2012 na náchodské radnici pod ochrannými křídly starosty Jana Birkeho a zastupitelů města. Členy koalice jsou i jiná velká města jako Hradec Králové, Beroun či Rožnov pod Radhoštěm, následována desítkami dalších měst a obcí. Mnoho jiných obecních a městských zastupitelstev je mezi sympatizanty.

Vedoucí kampaně Koalice STOP HF Jiří Malík ujišťuje, že odpor nesměřuje proti průzkumu či těžbě břidlic jako takovým, ale vůči metodě hydraulického štěpení. Je totiž založena na toxické a karcinogenní chemii bez zásadní kontroly pohybu těchto nebezpečných látek v podzemí. A stojí a padá s velice hlubokými vrty. Při nasazení této metody vzniká možnost, že při průchodu vrtů zvodnělými vrstvami bude kontaminována pitná voda. Toto riziko vnímají zástupci koalice za nejzávažnější a neváhají dokonce mluvit o ohrožení národní bezpečnosti.

Co na to říkají vědci

Odborné závěry vědeckého poradního orgánu koalice se příliš nerozcházejí se závěry detailní obsažné studie České geologické služby pro ministerstvo životního prostředí. Ministrem málem povolený průzkum je přitom v rozporu se Státní politikou životního prostředí do roku 2020, schválenou letos v lednu.

STOP HF poukazuje na to, že průzkum významně poškozuje všech třináct klíčových segmentů, sledovaných politikou životního prostředí: poškození půd, vody i ovzduší jak emisemi z baterií dieselčerpadel, tak úniky těženého plynu (až deset procent). V okolí vrtu je narušována biologická rozmanitost, komunikace k vrtům způsobují fragmentaci krajiny, negativní vliv má vrtná i čerpací činnost na oteplování klimatu, hydraulické štěpení způsobuje zemětřesení a havárie s výbuchy vrtů a dokonce i výbuchy studní na pitnou vodu v širokém okolí.

Zač je toho loket

Jak vysvětluje důvodová zpráva k poslaneckému návrhu zákona, metoda hydraulického štěpení hornin je kombinací hloubkových vrtů, práce s trhavinami a chemikáliemi. Hloubkové vrty se provádějí vertikálně až do hloubky několika kilometrů. Po dosažení plynonosné horniny je vrt stočen horizontálně, a to až na vzdálenost jednoho někdy i více kilometrů, kde se naruší horniny mikrovýbuchy. Poté se do vrtu pomocí naftových kompresorů vžene až pod tlakem 100 megapascalů směs vody a písku (asi 99 procent) a chemických aditiv (asi jedno procento).

Hydraulický tlak roztrhá skálu jednak ve vertikálním směru až na 100 metrů na každou stranu od vrtu a dojde i k rozštěpení břidlice podél horizontálních vrstev (odtud název metody – hydraulic fracturing, hydraulické štěpení). Po roztrhání skály, což je někdy spojeno se zemětřesnými otřesy až do 2,4 stupně Richterovy škály, se kapalina z podzemí začne odčerpávat, aby mohl proudit nahoru vrtem plyn.

Aby se póry v břidlici neuzavřely, tomu zabraňuje písek, který pak všechen zůstává v podzemí. Chemikálie slouží k zlepšení kluznosti skalního povrchu (kluzných ploch), k omezení nárůstů mikroorganismů, k omezení koroze apod. Používané chemikálie jsou často jedovaté, někdy rakovinotvorné či mutagenní (například mohou poškozovat plod v těle matky).

Kam s odpadními vodami, které z hlubin vynesou nejen zbytky užitých chemikálií, ale i radioaktivitu z hlubokých vrstev?V současné době je evidováno 2500 frakčních směsí, složených ze 750 látek. Často je složení směsi utajováno a co je ve skutečnosti injektováno do podzemí, vědí jen těžaři.

Uvádí se, že nejméně deset procent zemního plynu se nedaří jímat, a ten pak uniká do atmosféry a podílí se na oteplování planety.

Dochází k záboru zemědělské půdy a často i k její kontaminaci. Potíže jsou se vznikajícím odpadem – kam s odpadními vodami, které z hlubin vynesou nejen zbytky užitých chemikálií, ale i radioaktivitu z hlubokých vrstev.

Uklidňovací záclonka

Pod většinou malichernými připomínkami, které by šlo opravit v připomínkovém řízení, vláda poslanecký návrh zamítla. A tím se zřekla obrany proti rizikům spojeným se štěpením břidlic ve velkých hloubkách. Rozsah možných škod způsobených frakováním ani nelze v běžném článku vyjmenovat. Avšak proč je vůbec podstupovat, když, jak tvrdí i náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc, jsou zásoby vhodných břidlic v Česku zanedbatelné? A to natolik, že s nimi nepočítá ani česká surovinová politika, čerstvě připravená ministerstvem průmyslu a obchodu.

Od ministerstva životního prostředí by se z podstaty věci očekávalo, že vystaví co nejvyšší hráz před činnostmi poškozujícími příroduPro řadu jiných komodit může platit, že průzkum ještě není těžba. Ne však pro břidlicový plyn. Průzkumný vrt by musel projít stejným cyklem jako těžební a projevila by se při tom i stejná rizika. Prospektor by u jednoho vrtu nezůstal, pro posouzení ložiska by jich potřeboval mít celou síť.

Od ministerstva životního prostředí by se z podstaty věci očekávalo, že vystaví co nejvyšší hráz před činnostmi poškozujícími životní prostředí. V Česku tahle zvyklost v současnosti neplatí. Ministr Tomáš Chalupa celou trapnou kauzu svými nekompetentními rozhodnutími rozpoutal. A vyvolal tím hněv městských a obecních zastupitelstev, místních spolků i občanů na Náchodsku, Broumovsku, Trutnovsku, Valašsku i Berounsku.

Z vlády si ve středu z projednávání bodu o hydraulickém štěpení odnesl ponaučení, které si do návrhu závěru rozpravy sám předem napsal: „Vláda uložila ministru životního prostředí nestanovovat průzkumná území pro vyhledávání a průzkum nekonvenčních zdrojů zemního plynu, není-li důsledně dodržena ochrana veřejných zájmů, za něž vláda prioritně považuje ochranu životního prostředí.“

To je nepochybně jen uklidňovací záclonka do doby, než Chalupa přijde s novelou zákona, která by „reflektovala aktuálně používané technologie průzkumu a těžby“, jak sám popsal. A která by pro postižené oblasti mohla být nepříjemným překvapením nad zakomponováním frakování do zákona.

Proč odmítat zlaté zkušenosti?

Zákaz hydraulického štěpení, jak prosazuje poslanecký návrh, je pro Chalupu nepřijatelnou představou. Argumentuje: „Za dvacet let zde může být technologie průzkumů mnohem šetrnější k životnímu prostředí než nyní. Říkat dnes, jak se další generace mají chovat zítra, by nebylo správné. Proto nepodporuji absolutní zákaz,“ napsal Chalupa. Kolik je však v novodobé legislativě zákonů, které přežily dvacet let bez novelizace? Pokrok by jistě změnu zákazu ospravedlnil. Ne však soustavný tlak těžařů. Pro ně by byl zákon nepřekonatelný.

Zlatokopové časem prohlédli, že přes zákaz kyanidového loužení zlata cesta nevedeTak jako je platný zákaz kyanidového loužení zlata. Tomu předcházely naprosto obdobné argumenty. Časem však zlatokopové prohlédli, že přes tento zákon cesta nevede. A protože jiná metoda, než kyanidové loužení, se nenaskytla, zavládl kolem českého zlata prozatím klid.

Přeci jen je mezi oběma příklady drobná nuance. Resort životního prostředí stál v případě loužení zlata za návrhem zakazujícího zákona. U hydraulického štěpení si ministr Tomáš Chalupa vybral stranu obrácenou – je proti poslaneckému návrhu.

Nemít podporu vlády pro tak užitečný zákon je nepříjemné, ale naději, že bude schválen ve sněmovně, to však nezpochybňuje.

Těžbě břidlicového plynu se ČESKÁ POZICE věnovala mimo jiné v těchto článcích:


Počet příspěvků: 4, poslední 25.2.2013 01:38 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.