Malým obcím chybí praktičtí lékaři. Nedaří se jim získat mladé

Nedostatek praktických lékařů Česku nehrozí. Čerstvě vystudovaní doktoři však nechtějí pracovat na venkově. I proto je věkový průměr venkovských lékařů okolo 65 let. Mladý medik by si ale měl zkusit práci i mimo velké město.

Pacient u lékaře | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pacient u lékaře | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Pacient u lékaře | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Předepisování paralenů a bouchání razítek. Obraz bezdíkovské ordinace a znuděného mladého doktora Štěpána Šafránka z filmu Jak básníkům chutná život nejspíš dodnes děsí čerstvě vystudované praktické lékaře. A proto nechtějí pracovat na venkově. Nalákat nové se obcím často nedaří, ani když se v jejich inzerátu objeví nabídka na přidělení bytu. Nepomáhá ani zvýšení mzdy.

„Mladí lidé spíše tíhnou k tomu žít a pracovat ve větších městech,“ říká Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů. I kvůli tomu je podle odborníků věkový průměr venkovských lékařů okolo 65 let. A pokud by se ti v důchodovém věku rozhodli skončit, zůstaly by stovky ordinací opuštěné.

Zlepšit pověst obcí

Podle analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny je v Česku zhruba 2700 praxí, které sídlí v menších obcích, než je bývalé okresní město s nemocnicí. David Halata patří mezi mladší lékaře s praxí v malé obci, konkrétně v Hošťálkové na Vsetínsku. Ordinaci převzal po otci, takže mu někteří jeho pacienti tykají, protože si ho pamatují jako dítě.

Zlepšit pověst obcí si předsevzala pracovní skupina venkovských lékařů, která vznikla v rámci profesní České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

V tom, že se nestará o pacienty ve velkém městě, spatřuje spíše výhody. „Pracujeme s celým životem člověka, máme ho v péči třeba i 40 let, se znalostí jeho rodiny, komunity, v níž žije, životního prostředí,“ vypočítává Halata. Protože není v regionech dostatek specialistů, stává se, že musí šít menší rány, ale třeba i aplikovat nitrokloubní injekce. „Každý z nás si pravděpodobně porodí i svého pacienta,“ popisuje.

Zlepšit pověst obcí si předsevzala pracovní skupina venkovských lékařů, která vznikla v rámci profesní České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Halata je jejím předsedou a inspiraci, jak dostat mladé praktiky na venkov, získal ve Velké Británii. „Tamní zkušenosti ukazují, že pokud mladý praktik tráví část své předatestační přípravy na venkově, mnohem častěji se na venkov vrací pracovat,“ vysvětluje.

Mladý medik by si tedy měl zkusit práci i mimo velké město. „V mnoha evropských zemích je venkovské lékařství již léta jedním z nejsilnějších odborných proudů praktického lékařství. Česko zatím zůstává pozadu,“ dodává Halata.

Podpora ministerstva zdravotnictví

Podpořit malé obce se snaží i ministerstvo zdravotnictví. Končící ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) v dubnu vyhlásil dotační program, který má dostat praktické lékaře tam, kde doposud o praxi neměli zájem. Podpora se týká hlavně příhraničních a horských oblastí. Získat ji mohou tam, kde alespoň jednou bylo vypsáno neúspěšně výběrové řízení.

Podpořit malé obce se snaží i ministerstvo zdravotnictví. Končící ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) v dubnu vyhlásil dotační program, který má dostat praktické lékaře tam, kde doposud o praxi neměli zájem.

Lékaři by mohli na vybavení ordinace čerpat od ministerstva 250 tisíc korun, stejnou částku by jednorázově mohli získat na plat sestry. O program ale není podle lékařů příliš velký zájem. Větší roli by měly sehrát podle odborníků i samotné obce. Jako příklad uvádějí Německo, kde lékař dostane od obce například příspěvek na zřízení praxe.

Nedostatek praktických lékařů přitom v tuzemsku obecně nehrozí. Tento obor produkuje 150 nových praktických lékařů každý rok. Poptávka je v regionech větší po pediatrech. „Praktiční lékaři pro děti a dorost jsou na tom hůře, co se týká dostupnosti. A je pravda, že venkovský praktický lékař pro dospělé pak často přebírá mladší pacienty,“ sdělil LN Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů.

Více výkonů i léků

Venkovští lékaři navíc podle analýzy, která srovnávala data z let 2014 a 2015, provádějí více výkonů a předepisují více léků než jejich kolegové z měst. „V porovnání s praktickými lékaři ve velkých městech je podle analýzy výkonnost vyšší o 8 až 39 procent,“ napsal LN Oldřich Tichý, mluvčí VZP s tím, že záleží na sledovaném ukazateli. „Pro zajímavost – z porovnání malé město/velké město vychází opět lépe výkonnost praxe v malém městě, a to o 7 až 29 procent,“ doplnil Tichý.

Venkovští lékaři navíc podle analýzy, která srovnávala data z let 2014 a 2015, provádějí více výkonů a předepisují více léků než jejich kolegové z měst

Halata tento výsledek potvrzuje: „Okolnosti nás nutí maximálně využít jakýchkoliv diagnostických a léčebných metod dostupných přímo v ordinaci. Zajedno nemáme tolik možností, kam pacienta k další specializované péči odeslat, na straně druhé je dojíždění za další péčí pro pacienty mnohdy obtížné.“

Podle Šonka ze Sdružení praktických lékařů mají venkovští doktoři v ordinaci téměř vždy EKG: „Což lékaři na poliklinikách ve velkých městech mnohdy nemají, protože tam mají internistu, který jim EKG udělá na počkání.“ Také podle něho musejí mít aspoň základní potřeby pro laboratorní diagnostiku. Analýza VZP to potvrzuje: venkovští lékaři mají o 30 procent nižší náklady na ambulantní specialisty.

Neprávem na okraji zájmu

Rozsah poskytovaných lékařských služeb v malých okresních nemocnicích a u ambulantních specialistů mimo velká města je navíc čím dál menší. „Na praktické lékaře v těchto oblastech jsou tak kladeny mnohem vyšší nároky, než tomu bylo před 20 lety,“ upozorňuje také Halata.

Venkovské lékařství je na okraji zájmu neprávem i proto, že splňuje principy celostní medicíny – bere v úvahu celého člověka, po čemž se v současnosti tolik volá

Podle Šonka, který má ordinaci v okrese Plzeň-jih, by proto pomohlo, kdyby praktičtí lékaři měli obecně více kompetencí. „U nás v okrese také chybí někteří specialisté, například je nedostatek těch plicních. Praktický lékař už může do určité míry přebrat jejich kompetence, ale nemůže předepisovat veškeré léky a nejsou mu hrazené výkony, které by za toho specialistu mohl dělat,“ popisuje.

Zvýšení kompetencí bylo ostatně jedním z požadavků praktických lékařů směrem k ministerstvu, aby nezavřeli 21. září své ordinace. S resortem se pak domluvili na vyjednávání. Venkovské lékařství je na okraji zájmu podle Halaty neprávem i proto, že splňuje principy celostní medicíny – bere v úvahu celého člověka, po čemž se v současnosti tolik volá.

Praktičtí lékaři

  • Největší česká zdravotní pojišťovna má smlouvu s 5394 praktickými lékaři pro dospělé. Z toho je zhruba 50 procent venkovských.
  • Do kategorie venkovských lékařů se dostanou doktoři, kteří jsou lokalizováni v obcích menších, než je bývalé okresní město s nemocnicí.
  • Průměrný věk venkovských lékařů je 65 let.
  • Ve velkých městech je praktiků dostatek, chybí na venkově.
  • Výkonnost venkovských praktických lékařů v porovnání s praktickými lékaři ve velkých městech je vyšší o 8 až 39 procent.
  • Oproti tomu mají lékaři na venkově o 30 procent nižší náklady na ambulantní specialisty – své pacienty méně posílají ke specialistům.

Zdroj: Analýza VZP za roky 2014 a 2015



Počet příspěvků: 1, poslední 20.12.2016 12:35 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.