Maďarský plot aneb Záhada teleportovaných uprchlíků

Jihovýchodní a střední Evropou prochází uprchlická vlna, naráží na maďarský plot, pak náhle mizí a objeví se až v Německu. EU od června 2015, kdy už muselo být jasné, že nastává problém, který je nutné řešit, zatím kromě vzletných prohlášení a kritiky maďarského plotu neudělala nic.

Uprchlíci ze Sýrie překonávají ostnatý plot na srbsko-maďarských hranicích. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Uprchlíci ze Sýrie překonávají ostnatý plot na srbsko-maďarských hranicích. | foto: Reuters
Uprchlíci ze Sýrie překonávají ostnatý plot na srbsko-maďarských hranicích. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Evropou prochází nebývalá vlna uprchlíků a podrobuje národní i evropské instituce těžkým zkouškám. Nejdříve věnovala Evropa svou pozornost hlavně Itálii a běžencům přicházejícím přes moře, ale během léta si pak přece jen všimla, že většina uprchlíků nyní přichází „balkánskou cestou“ přes Turecko, Řecko, Makedonii, Srbsko a Maďarsko.

Do Maďarska už koncem června přicházelo kolem tisíce uprchlíků denně a tento počet se neustále zvyšuje

Do Maďarska už koncem června přicházelo kolem tisíce uprchlíků denně a tento počet se neustále zvyšuje, v současnosti maďarské úřady zachycují až tři tisíce uprchlíků denně, maďarská televize každý den ukazuje nové záběry stovek uprchlíků, jak přicházejí ze Srbska a jak se shlukují na nádraží Keleti v Budapešti.

Že se na Balkáně děje něco podstatně nového, ukazuje i přehled počtů žádostí o azyl v Evropě za poslední měsíce a také počet celkově zachycených uprchlíků za měsíc v Maďarsku (Maďarsko z., stav k 30. srpnu 2015):

Žádosti o azyl.

Pramen: Eurostat, bamf.de, police.hu

Jak by to mělo být...

Evropská unie od června 2015, kdy už muselo být jasné, že zde nastává problém, který je nutné řešit, zatím kromě vzletných prohlášení a kritiky maďarského plotu neudělala vůbec nic. Navrhované kvóty by tuto situaci řešily asi jen tak, jako umyvadlo řeší vodu kapající ze stropu. Podle platných evropských zákonů a smluv by totiž uprchlická vlna měla fungovat asi takto:

  • První členská země EU, tedy Řecko, by měla podle Schengenské dohody chránit své vnější hranice, takže by všichni uprchlíci, kteří do Řecka přicestují, měli být zaregistrováni, jejich otisky prstů poslány do evropské databáze EURODAC a mělo by s nimi být zahájeno azylové řízení. Kdo by nechtěl požádat o azyl, byl by vrácen zpátky. EU by musela Řecko finančně podpořit, protože by neslo zátěž celé uprchlické vlny.
  • Uprchlíci, kteří požádají o azyl v Řecku, by měli vyčkat skončení azylového řízení tam, kde je Řecko ubytuje. Kdyby odjeli do jiné země, což by mimochodem nemělo být možné, protože nemají příslušné cestovní doklady, vystavují se nebezpečí toho, že jejich žádost o azyl bude zamítnuta, a tím ztratí i možnost azylu kdekoli v EU.
  • Uprchlíci, kteří by unikli řecké registraci nebo kteří by z Řecka pokračovali dál, by měli být zachyceni v Makedonii. Jestliže by tam požádali o azyl, mělo by s nimi být zahájeno azylové řízení. Kdyby nepožádali, měli by být vráceni, protože nemají řádné cestovní doklady nebo vízum.
  • Uprchlíci, kteří by unikli i makedonským úřadům, by měli být zachyceni v Srbsku a podrobeni stejné proceduře jako v Makedonii.
  • Uprchlíci, kteří by se dostali až do Maďarska, by měli být na základě dohod Dublin III vráceni do první členské země EU, kterou prošli, tedy do Řecka. Těch už by ale mělo být opravdu málo, protože by se museli vyhnout kontrolám tří států.
  • A konečně ti uprchlíci, kteří by se dostali i přes Maďarsko do další země EU, by odtamtud museli být na základě Dublinu III vráceni opět do Řecka.
  • Řecko už ovšem získalo od Evropského soudu pro lidská práva nálepku státu, jehož azylové řízení neodpovídá evropských standardům, proto by jeho roli patrně mělo převzít Maďarsko.

... jak to je ve skutečnosti

A jaká je realita? Řecko používá obrovskou výletní loď, která do tohoto víkendu během uplynulých zhruba deseti dnů už šestkrát dovezla tisíce syrských uprchlíků z řeckých ostrovů na pevninu, odkud pokračují v autobusech na hranici s Makedonií.

Srbsko jedná s uprchlíky stejně jako předcházející země, tedy jako s horkým bramborem. Nakládá je do autobusů a rychle je odváží na sever k hranici s Maďarskem.

Makedonie původně vydala nařízení, podle kterého se uprchlíci mohou v Makedonii zdržovat jen 72 hodin. To vedlo k zajímavým obchodním příležitostem: Makedonci u řeckých hranic prodávali uprchlíkům jízdní kola, ti na nich přejeli k srbské hranici, tam kolo nechali a pokračovali dál do Srbska. Odložená jízdní kola Makedonci zase naložili a odvezli zpátky k jižní hranici. Teď už Makedonie vozí uprchlíky vlakem až k srbské hranici.

Srbsko jedná s uprchlíky stejně jako předcházející země, tedy jako s horkým bramborem. Nakládá je do autobusů a rychle je odváží na sever k hranici s Maďarskem. Do srbské Kanjiži přijíždí z Bělehradu každý den 40 až 60 autobusů s uprchlíky, tam přestoupí na místní autobus, který je doveze do Horgoše u maďarské hranice, někteří také odjíždějí taxíky nebo jdou pěšky. Maďarskou hranici se snaží přejít ilegálně, nechtějí se nechat registrovat, protože se obávají, že by pak nedostali azyl v Německu. Starosta vesničky Horgoš bědoval v maďarské televizi, že jeho vesnice už příval uprchlíků nezvládá, i když „jen“ procházejí.

Německé „přikládání“

Německo, místo aby uprchlíky podle dublinské dohody vracelo, naopak prohlásilo, že všechny syrské uprchlíky přijme, ať přijdou odkudkoli

Všechny tyto země se snaží uprchlíků co nejrychleji zbavit, protože vědí, že i když utíkají ze zemí zasažených válkou, téměř nikdo z nich se u nich nechce zastavit a požádat o azyl – všichni se chtějí dostat do Německa nebo ještě dál. A Německo, místo aby uprchlíky podle dublinské dohody vracelo, naopak prohlásilo, že všechny syrské uprchlíky přijme, ať přijdou odkudkoli.

To je samozřejmě velmi bohulibá reakce a podle Dublinu III na to má i právo, ale zjevně tím i podporuje další uprchlický exodus. Němci však tento postup, zdá se, bez problému schvalují, 60 procent jich souhlasí s tím, aby se přijímali další uprchlíci, a tento počet dokonce roste. Očekávané uzavření německých hranic se proto zatím konat nebude.

Osamělé Maďarsko

Uprchlíci, kteří požádali o azyl v Maďarsku (i když nechtěli), nesmějí Maďarsko opustit, a když se o to pokusí, poruší maďarské zákony

Maďarsko je hraniční země Schengenské dohody a dá se říci, že jako jedna z mála, ne-li vůbec jediná země dotčená touto migrační vlnou plní své závazky plynoucí z mezinárodních dohod i evropských zákonů o uprchlících. Jako jediná se je snaží identifikovat, zaregistrovat, vzít otisky prstů a dát jim na vybranou: buď podat žádost o azyl, nebo se vrátit do Srbska (15 až 20 procent se jich vrací a zřejmě to zkoušejí znova).

Azylové řízení ovšem probíhá tak, že nejprve policie odveze pochytané uprchlíky (protože ti se snaží této proceduře vyhnout) do sběrných táborů, tam proběhne registrace, ale pak už podle maďarských zákonů nesmí uprchlíkům bránit ve volném pohybu po Maďarsku, takže se všichni uprchlíci dají na cestu dál na západ, vlakem mohou dokonce po celém Maďarsku cestovat zadarmo. Ovšem uprchlíci, kteří požádali o azyl v Maďarsku (i když nechtěli), nesmějí Maďarsko opustit, a když se o to pokusí, poruší maďarské zákony. Legálně Maďarsko opustit stejně nemohou, protože nemají platné doklady.

A ten plot...

Maďarsko je jako hraniční zemí schengenského prostoru povinné na vnější hranici provádět důkladné kontroly všech přicházejících osob a zabránit nelegálním přechodům hranic. S rostoucím počtem uprchlíků na balkánské cestě už tento úkol nebylo možné splnit, uprchlíci procházeli zelenou hranici v noci a jen malá část z nich mohla být zachycena pohraničníky, přesto počet zachycených uprchlíků stále narůstal.

Maďarsko je jako hraniční zemí schengenského prostoru povinné na vnější hranici provádět důkladné kontroly všech přicházejících osob a zabránit nelegálním přechodům hranic

V této situaci Maďarsko, místo aby přivřelo oči a uprchlíky posílalo dál jako ostatní země, prohlásilo v červnu 2015, že na své hranici se Srbskem postaví plot, aby zabránilo nelegálním přechodům hranic. A ostatní evropské státy, místo aby Maďarsku zatleskaly za to, jak na rozdíl od jiných aktivně plní své povinnosti, a zastyděly se, že mnohé z nich tak samy nečiní, strhla se smršť negativních komentářů o tom, že současnou situaci nevyřeší žádný plot, že omezuje osobní svobodu uprchlíků a že se snaží uprchlickou vlnu odklonit do Chorvatska a Rumunska.

Maďary tato reakce naprosto zaskočila, protože konají jen svou povinnost, a když nejsou schopni schengenské hranice ohlídat dosavadním způsobem, musejí přece učinit taková opatření, aby nelegálním přechodům zamezili – a plot se zdá být asi jediná možnost, jak to realizovat. Naposledy se ovšem vyjádřil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier: „Nejsme zastánci plotů. Nevěříme také, že ploty situaci s migrací vyřeší.“ Zároveň ovšem vyzval státy EU, aby „udělaly své domácí úkoly“. Jak to vlastně myslel, ví asi jen on sám.

Srbský premiér Vučić zase prohlásil, že Srbsko nikdy nebude stavět ploty nebo zdi. K tomu, že Srbsko všechny uprchlíky místo toho aktivně dopravuje do sousedního Maďarska, se nevyjádřil. Dodejme, že listina základních práv a svobod nikde nepíše o právu na svobodný průchod jakýmkoli státem bez platných dokladů.

Registrace, nebo cesta jinudy

Maďarský plot samozřejmě řešením uprchlické krize není a ani nechce být. Slouží jen k zamezení ilegálních přechodů, všichni uprchlíci můžou i nadále přijít do Maďarska legálně a žádat tam o azyl, což oni ale velkou většinou nechtějí. Realisticky uvažujícím lidem je samozřejmě jasné, že se takováto uprchlická vlna jen tak zastavit nedá. O to se minulý týden pokusila Makedonie a své hranice pro uprchlíky uzavřela. Se zlou se ovšem potázala a prakticky už za dva dny musela hranice opět otevřít, protože rostoucí tlak uprchlíků pohraničníci nezvládli.

Maďarský plot donutí migranty, aby se buď nechali zaregistrovat, nebo aby si našli jinou cestu. Tím se může samozřejmě přenést část zátěže na Chorvatsko a Rumunsko.

Maďarský plot donutí migranty, aby se buď nechali zaregistrovat, nebo aby si našli jinou cestu. Tím se může samozřejmě přenést část zátěže na Chorvatsko a Rumunsko, protože takzvaná „bulharská cesta“ už není po zásahu bulharských pohraničníků příliš oblíbená, potom už snad ale EU začne konečně uprchlickou krizi řešit, když už to nedělá kvůli Maďarsku samotnému.

Z Maďarska mimochodem pocházejí jediná spolehlivá čísla o počtu migrantů na této balkánské cestě. Podle pravidelných policejních hlášení pochází nyní většina uprchlíků z Afghánistánu (40 procent), Sýrie (28 procent), Pákistánu (devět procent) a Iráku (šest procent) a je mezi nimi asi 20 procent dětí. To je velká změna v porovnání s prvním kvartálem 2015, kdy pocházelo 69 procent uprchlíků z Kosova, dvanáct procent z Afghánistánu a sedm procent ze Sýrie.

Co z toho Maďaři mají?

Je samozřejmě otázka, proč vlastně Maďarsko jako jediná země na balkánské cestě nezavírá nad uprchlickou vlnou oči, ale snaží se dbát platných zákonů. Sami Maďaři se ptají, co vlastně z toho mají, když všichni ostatní dohody porušují, a nic se jim nestane, a oni jsou kritizováni za to, že své povinnosti plní, a ještě sami i financují. Maďarsko je, zdá se, v Evropě otloukánek, kterého každý rád kritizuje, a protože evropští vůdci nemají rádi Viktora Orbána, nemohou žádnou jeho iniciativu ocenit.

Dokonce když nedávno EU uvolnila nové prostředky členským státům na výdaje s uprchlickou krizí, vyšlo Maďarsko relativně vzato téměř naprázdno

Maďarsko je v nezáviděníhodné situaci: kdyby uprchlíky pouštělo jednoduše dál, jako to dělají ostatní státy na balkánské cestě, okamžitě by si vysloužilo ostrou výtku EU za to, že nestřeží vnější schengenské hranice. Když se snaží je střežit, EU i OSN mu to zase vytýkají.

Dokonce když nedávno EU uvolnila nové prostředky členským státům na výdaje s uprchlickou krizí, vyšlo Maďarsko relativně vzato téměř naprázdno: z 2,4 miliardy eur ffinančních prostředků přidělených členským státům dostane Maďarsko jen asi 60 milionů eur (2,5 procenta), méně než Bulharsko, Řecko, Itálie, Malta, Polsko, Rumunsko, Španělsko nebo Švédsko. Přitom podle počtu uprchlíků v jednotlivých zemích (leden až květen 2015) je Maďarsko na druhém místě hned za Německem; přijalo 33 procent uprchlíků:

Finanční prostředky přidělené Evropskou unií členským státům na výdaje s uprchlickou krizí.

Pramen: Eurostat

Při přepočtu uprchlíků na počet obyvatel je Maďarsko dokonce s odstupem zemí s nejvyšším počtem žádostí o azyl:

Počty žádostí o azyl na počet obyvatel.

Pramen: Eurostat

Je naprosto nepochopitelné, podle jakého klíče evropští úředníci tyto peníze přidělují, ale podle skutečné potřeby to určitě není – jak by mohlo jinak například Polsko s 1290 uprchlíky dostat 69 milionů eur, tedy téměř dvacetkrát víc na každého uprchlíka než Maďarsko?

Kam ti lidé jdou?

Zajímavá je ovšem také otázka, co se děje s uprchlíky, když Maďarsko opustí, protože o tom se málo píše. Tady je počet žádostí o azyl v dalších státech na jejich možné další trase v červnu 2015:

MaďarskoRakouskoSlovenskoČeskoNěmecko
16 58075381010535 445

V Německu tedy požádá o azyl mnohem víc uprchlíků než těch, kteří prošli oficiálně Maďarskem. Někteří z nich přišli „italskou cestou“, ale těch je už od března 2015 znatelně méně, takže lze odhadnout, že v červnu prošlo Maďarskem do Německa asi sedm až deset tisíc nezaregistrovaných uprchlíků. Celkem tedy z Maďarska do dalších států mířilo až 25 tisíc uprchlíků, ale ty jich zachytili jen 7653, tedy asi 30 procent.

Není to spíš tak, že se vnitřní země schengenského prostoru snaží si uprchlíků moc nevšímat, občas provést nějakou kontrolu a nechat je v tichosti projít do Německa?

Jsou to samozřejmě vnitřní země schengenského prostoru, které za normální situace ani nesmějí provádět soustavné hraniční kontroly (!), ale není to spíš tak, že se snaží si uprchlíků moc nevšímat, občas provést nějakou kontrolu a nechat je v tichosti projít do Německa? Tím ovšem přímo podporují byznys převaděčů, kteří za nemalé peníze uprchlíky odvezou z Maďarska, Srbska nebo už z Makedonie, a pak se jejich stopa ztrácí. Maďarsko jen od začátku roku zadrželo více než 800 převaděčů, kteří uprchlíky do západní Evropy převážejí, ale je to příliš výnosný obchod, než aby ho bylo možné jen tak zastavit.

Až nedávný případ opuštěného maďarského kamionu, který byl objeven u rakouské dálnice a obsahoval 71 mrtvých uprchlíků, ticho kolem mizejících uprchlíků poněkud rozvířil, ale na jak dlouho? Rakouští policisté sdělili, že tento kamion nebyl kontrolován, protože to není typický způsob přepravy uprchlíků, typická jsou prý menší nákladní auta. To je zajímavá informace, rakouská policie tedy ví, jak se uprchlíci typicky převážejí, ale přesto jich každý měsíc bez problémů tisíce projedou až do Německa.

Navíc tato informace není zcela pravdivá. V roce 1995 objevili maďarští policisté podobný opuštěný chladírenský vůz u Győru a v něm 18 mrtvých uprchlíků ze Srí Lanky, několika ostatním se tehdy naštěstí podařilo přežít a uprchnout. Rakouská policie teď začala provádět mnohem důkladnější kontroly na hranicích, to může mít ovšem za následek, že se uprchlická vlna vyhne Rakousku a místo toho půjde přes Slovensko a Česko – to by se pak mělo projevit i v počtu zadržených uprchlíků.

Ztracená stopa

Evropská unie by se konečně měla vzchopit a začít společně řešit uprchlickou krizi a přestat předstírat, že Dublin III je jejím řešením

Evropská unie by se konečně měla vzchopit a začít společně řešit uprchlickou krizi a přestat předstírat, že Dublin III je jejím řešením. Jen tak může zamezit tomu, aby uprchlíci před válkou přišli o život v zemi, kde je mír, jen proto, že výnosný byznys převaděčů státy Schengenu mlčky tolerují.

Stopa uprchlíků na srbsko-maďarských hranicích je nepřehlédnutelná, cesta je lemovaná odpadky a odloženým šatstvem, ale na maďarsko-slovenských i na maďarsko-rakouských hranicích nic takového už vidět není. Evropská unie je zřejmě přesvědčená, že uprchlíci se teleportují z Budapešti přímo do Německa, takže není co řešit.

Počet příspěvků: 29, poslední 3.9.2015 01:54 Zobrazuji posledních 29 příspěvků.