Lze v demokracii stát řídit jako soukromou firmu?

Jediného nejvyššího cíle – zisku – dosahuje privátní společnost tím, že postupně plní ty nižší. Demokratický stát tento cíl nemá, a ani mít nemůže. Aby takové státní hierarchické uspořádání mohlo vzniknout, bylo by třeba potlačit všechny jiné politické preference. Píše Václav Rambousek.

Demokracie, stát a soukromá firma | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Demokracie, stát a soukromá firma | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Demokracie, stát a soukromá firma

Hnutí ANO a jeho lídr Andrej Babiš oslovili spoustu voličů. Možná díky myšlence, že stát je třeba řídit jako soukromou firmu, s níž například souhlasí i někteří vrcholní manažeři. V této souvislosti si lze připomenout historku po zvolení generála Dwighta D. Eisenhowera, známého jako Ike, 34. prezidentem USA na konci roku 1952.

„Tady bude Ike sedět,“ ukázal jeden americký politik na prezidentský stůl v Bílém domě, „a řekne: ,Bude se dělat to a to a pak se stane toto a tamto.‘ Jenže, a to se bude Ike velmi divit, ono to tak vůbec nedopadne.“ Onen politik tím chtěl říct, že velet armádě, v níž platí bezpodmínečné plnění rozkazů, je něco podstatně jiného než politice, byť s pravomocemi amerického prezidenta.

Ruský revolucionář Vladimír Iljič Lenin ve svém díle Stát a revoluce zase přibližně napsal: za prvé, je třeba zorganizovat národní hospodářství stejně, jako funguje státní pošta. Za druhé, je třeba z celé společnosti udělat jedinou kancelář, jedinou továrnu. A za třetí, ze všech občanů se musejí stát státní zaměstnanci.

Různé cíle státu

Myšlenka Andreje Babiše tedy původní není. A podobnost s Leninovou představou by mohla stačit k její diskreditaci, což ekonomická porážka Sovětského svazu ukázala celkem jasně. Tato myšlenka totiž byla příčinou neefektivity sovětské ekonomiky a chudoby tohoto režimu.

Stát nemá nejvyšší cíl, jemuž jsou všechny ostatní hierarchicky podřízené – má různé cíle, které občas bývají v rozporu

Soukromá společnost má v zásadě jeden nejvyšší cíl – zisk – a všechny ostatní jsou mu podřízené. Zaměstnanci na jakémkoli jejím postu mají zadaný úkol a vnitřními účetními, finančními a dalšími kontrolními lze ověřovat, jak konkrétní oddělení či pracovník přispívají k dosažení nejvyššího cíle.

Stát ale nemá nejvyšší cíl, jemuž jsou všechny ostatní hierarchicky podřízené – má různé cíle, které občas bývají v rozporu. Například daňový systém by měl být sociálně spravedlivý, efektivní, pružný a jednoduchý, což jsou čtyři cíle, z nichž se některé vylučují a na rozdíl od soukromé firmy si nejsou hierarchicky podřízené.

Případ sociální spravedlnosti

Může se přihodit, že se preferovaným cílem případné vládní koalice stane sociální spravedlnost. Sociálně spravedlivý daňový systém však vyžaduje spoustu výjimek, řadu zásahů do něj, aby se vyrovnaly například nerovnosti mezi bohatými a chudými, mladými a starými, muži a ženami či rodinami a bezdětnými.

Pokud by byl cíl sociální spravedlnosti prosazen, pak jako vždy v politice za cenu kompromisů

Je proto třeba vytvořit systém, který bude s lidmi v zásadě nerovnými daňově zacházet jako s rovnými. V parlamentu však s takovými návrhy nebudou muset souhlasit poslanci a politici, kteří obhajují zájmy voličů preferujících před sociální spravedlností efektivitu nebo jednoduchost.

Ani všechny politické strany v případné vládní koalici nemusejí preferovat cíl sociální spravedlnosti. A pokud by byl prosazen, pak jako vždy v politice za cenu kompromisů. Navíc by byl výsledek kvůli nim značně vzdálen ideálu sociálně spravedlivého daňového systému, proto bude neustále opravován a měněn, ale až po dohodách – veřejných i zákulisních – v koalici a v parlamentu. Bude to tedy fungovat úplně jinak než v soukromé společnosti.

Potlačení jiných politických názorů

Soukromá firma má tedy nejvyšší cíl, jehož dosahuje postupným plněním těch nižších. Na rozdíl od ní demokratický stát žádný jediný nejvyšší cíl, jemuž jsou všechny ostatní podřízené, nemá, a ani mít nemůže, a proto jej nelze řídit stejně jako soukromou společnost.

Jedině stát, který by nebyl demokratický, lze řídit jako soukromou firmu

Aby takové státní hierarchické uspořádání s jediným nejvyšším cílem mohlo vzniknout, bylo by třeba potlačit všechny odlišné politické preference – nejprve politické strany jako představitele jiných názorů a nakonec samotnou demokracii. Jedině stát, který by nebyl demokratický, lze řídit jako soukromou firmu.

Andrej Babiš demokracii zrušit nechce. Otázkou však je, zda lze řídit stát jako firmu, aniž by byla přinejmenším částečně omezena demokracie.

Počet příspěvků: 34, poslední 4.1.2015 06:41 Zobrazuji posledních 34 příspěvků.