Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Lze měřit kvalitu a produktivitu vědců?

Hodnocení aplikovaného výzkumu není problém, ale jak pozná daňový poplatník nebo mecenáš, že má smysl jím placený výzkum základní?

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Helena Storchova

2. 11. 2012 22:13
badatelky
vazeny pane profesore,mrzi mne,  ze prehlizite zeny. Zpravidla maji deti driv nez dosahnou slusneho postaveni ve vede. Na hlidani nemaji dost financi a musi zustat dlouha leta doma, i pozdeji jsou nuceny delit svuj cas mezi vedu a rodinu. Pokud ovsem maji vubec deti. Setkala jsem se s vazne minenym nazorem kolegy-muze, ze pokud chce zena delat vedu, tak proste musi rodinu ozelet. Dotycny mel sam deti nekolik, a manzelku hospodyni. V Americe by si vubec neco takoveho nemohl dovolit vyslovit...H-index a pocty citaci ve svete jsou brany s ohledem nejen k veku, ale take k delce kariery, roky mimo laborator se nepocitaji. U nas tento pristup zatim uplatnovan neni.  Pokud se zena dokaze k vede vratit, az ji to rodina dovoli, je to signal, ze ma vedu rada. Mela by dostat sanci, ne byt utloukana poukazem na nizsi pocet citaci. Dokaze to dohnat pozdeji, kdyz je dobra.Hlavne vsak musi mit vedec svou praci rad, musi pro ni  horet, byt zvedavy, tesit se z novych vysledku, mit charisma. Pak k nemu pujdou i postdoci z Yale za 2000 euro mesicne. Takovych lidi je ale malo, byval takovy pan doktor Doskocil z UMG. Proc tedy davat sanci jen polovine populace (muzum]a nevyuzit talentovanych zen jen proto, ze maji deti a komplikovany navrat?
0 0
možnosti

Msebek

31. 10. 2012 14:40
 Money is not
 Money is not everything! Podle mých zkušeností (z obou stran) s postdockými místy nejde mladým lidem jen o peníze ale také, možná hlavně, o slávu pracoviště postdoky hledajícího. Jde totiž stejně o místo dočasné (typicky na 2 roky), a mladý člověk tam sice musí přežít, ale hlavně potřebuje za ty dva roky rozšířit svůj seznam výsledků a publikací. To to se mu na prestižním pracovišti nejspíš podaří snáze. Navíc i samo jméno prestižního pracoviště se mu bude v CV dobře vyjímat („byl postdokem na MIT“ zní opravdu dobře). To vše pomůže, aby po skončení postdocká éry získal co nejlepší stálé (stálejší) místo, a v horším případě, alespoň co nejlepší další postdocké místo. Dokonce znám profesorské primadony, které se o platy svých žáků nestarají vůbec. Kdo chce u nich dělat doktorát nebo postdoka, ten ať si někde peníze sežene sám. Stejně mají stovky zájemců. Vědecký život je tvrdý. Na naší katedru se po pár krušných letech už na postdocká místa začínají hlásit kromě kolegů z okolních zemí i Američané, Asiaté s doktoráty ze západní Evropy, atd. To je velká posila. Zato mě překvapuje pořád nulový zájem ze zemí jako je Řecko, Španělsko, Itálie, při tamní údajné velké nezaměstnanosti? Jak si to vysvětlit? Asi považují za lepší být nezaměstnaným vědcem doma, než relativně dobře placeným postdokem v ČR? 
0 0
možnosti
Je to tím naším oborem
My jsme zaregistrovali naší nabídku na academicpositions.eu a tak jsme se přihlásili k odběru nabídek. Denně přicházejí 2-3 nabídky do Skandinávie nebo Británie na pozice přesně odpovídající té naší. My navíc, samozřejmě, nemáme trademark ani jako ČVUT ani výplaty jako IST. Je v tom především háček - kvalitních, i jen průměrných, absolventů v něčem jako fyzikální inženýrství, kybernetika atd. je málo i jen na pokrytí nabídky z průmyslu. Pokud jde o ČR (a nejspíš i jinde v Evropě), příslušné talenty často odpadnou po cestě, mnohdy už na prvním stupni základní školy. Jako otec synů v příslušném věku to mám z vlastní nedávné zkušenosti, v podstatě jsme to museli řešit výukou doma.Řek se hlásil, ale nakonec sehnal něco jiného.
0 0
možnosti
Odboru výzkumu a vývoje
To abych se při příští příležitosti dokázal svým synům podívat do očí, že jsem to nenechal plavat .... 
0 0
možnosti

Msebek

31. 10. 2012 20:55
Držím palce!
.
0 0
možnosti

Ctenarcp

31. 10. 2012 6:31
Ministr Kuba: Místo akademických citací chceme úspěch na trhu
 Neo 11.9. 09:00Stav strojirenstvi je - montovna pro automobilky za 4nasobne nizsi platy nez na Zapade. Co mate v planu jineho nez navrhovat dostavbu Temelina a usty premiera obvinovat "diverzanty z Vychodu" ze narusuji cesky strojirensky export?  Martin Kuba 11.9. 13:31   Dobrý den, přeji všem hezký den z brněnského strojírenského veletrhu. O tom, jak bude vypadat české strojírenství, můžeme nyní rozhodnout změnou systému technického vzdělávání. Chceme vytvořit prostředí, ve kterém bude stát firmám za to inovovat. Nyní neseme návrh daňových úlev pro firmy, které budou investovat do vzdělání studentů. Navrhujeme nový model financování technických VŠ, aby byly preferovány obory, které české strojírenství potřebuje. Ve vědě a výzkumu chceme podporovat výrobky, které uspějí na trhu, a ne projekty měřené počty citací v akademických titulech. A také samozřejmě podporujeme export. http://byznys.ihned.cz/lide/c1-57422480-ministr-kuba-misto-akademickych-citaci-chceme-uspech-na-trhu   Chci být zlým mužem ODS a řídit stranu, vzkazuje před kongresem ministr Kuba http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-58219030-chci-byt-zlym-muzem-ods-a-ridit-stranu-vzkazuje-pred-kongresem-ministr-kuba ;
0 0
možnosti

Otec_Scholasticus

31. 10. 2012 9:26
dalsi zbehly lekar
Citim, ze si budou s postelologem dobre rozumet.
0 0
možnosti
Technologie, softwary etc.
Jen pro upřesnění: technologie, softwary etc. byly v kafemlejnku natvrdo omezeny na 15% podílu, co vím nikdy nenarostly nad 20% . Tím je nastaven podíl institucionální podpory těch, kteří skutečně nějaký podíl svého času dělají na projektech spolupráce s průmyslem které nemusí vést k výsledku uplatnitelnému v praxi. Takové problémy jsou, jedná se především o velmi riskantní technologický výzkum. Právě spolupráce s výzkumníky na "institucionálně  udržovaných" výzkumných infrastrukturách je umožňuje řešit.Jedná se tedy o 15% problému, 85% problému hodnocení je v publikovaných výsledcích.Otázky k těm 15%: 1) Je to málo, hodně, má to být vůbec?2) Má to, co se do RIV zapisuje, vůbec nějakou oporu v realitě? Má to, co se do RIV zapíše, vůbec vztah k tomu, co by se mělo v rámci spolupráce s průmyslem institucionálně podporovat? 3) Nedalo by se to dělat jinak, lépe?  
0 0
možnosti

Msebek

31. 10. 2012 7:55
15%
 Odkud máte, že "natvrdo omezeny na 15% podílu", já o tom nikdy neslyšel?U nás při hodnocení kateder dle RIV mají některé katedry velkou většinu bodů a tedy peněz v "aplikačních" technologiích. Aplikační výsledky jaksi z definice přinášejí peníze přímo, neboť aplikovat = fungovat, vyrábět, používat, prodávat, kupovat, inkasovat peníze, rozdělovat je,…. Alespoň já se o to vždy snažím :) Bonmot: Dobrý teoretik bývá slavný (citace), dobrý praktik bohatý (peníze).Chudý praktik je podezřelý. Vymyslel vůbec něco originálního? Přinášejí jeho aplikace vůbec nějaký pokrok? Fungují vůbec? Jsou vůbec aplikovány (výroba, prodej, užívání…)? Nebo se nechá ošidit o svůj podíl na zisku? Nebo zisk "ulejvá bokem"? Mezi aplikačními výsledky zapsanými v RIV najdete úplné nesmysly, věci nefungující, věci neoriginální  a opsané, neboť jinde už dávno vyráběné  a prodávané, maličkosti (výsledky diplomek), věci neexistující (např. FZV už byl rozebrán) a mnohé další legrácky. Problém je, že to vůbec nikdo nekontroluje, na rozdíl od dobrých světových časopisů, kde bývá spousta recenzentů. Proto byl největší nárůst v těchto kategoriích, aniž by se na školách vůbec něco změnilo. 
0 0
možnosti

Brumla

30. 10. 2012 16:29
Nezlobte se panove Prorokove,
Nezlobte se panove Prorokove, Horejsi a vam podobni, je hezke cist podobne clanky, ale "let''s face it" - vase cinnost zatim spis prispiva tomu, ze my mladi vedci na postdoktorandskych pobytech v zahranici se budeme do Ceske republiky vracet otraveni a s pocitem, ze lepe uz bylo. Ti, co se vraceji, se vraceji jen kvuli vztahum s partnery, nekteri kvuli patriotismu, nekteri kvuli rodicum, nekteri kvuli vile po babicce, ale jen malokdo proto, ze se tesi na to delat vedu v Ceske republice.Pane Horejsi, vy jste, pri vsi ucte k vasim manazerskym a vedeckym uspechum, spoluzodpovedny za naprosto absurdni a zpackanou kafemlejnkovou politiku, ktera nema ve svete obdoby. Ani vase vyhlasene vyroky typu, ze schopny vedec si muze dovolit drahou soukromou skolku nejsou ani pravdive, ani neprispivaji k dobre atmosfere ve vede. Pokud to vas vyrok neni, omlouvam se tedy, ale takto to v ceskych kruzich koluje. Dalsi obrovskou ostudou je hodnoceni ustavu AV, ktere se nekolikrat zahadne predelavalo, aby se vyhovelo Horejsim, Sykovym a jinym. Mily pane profesore, mel byste vedet, ze nam mladym vedcum je z tohoto stavu moralky ceske vedecke "elity" v cele s Prof. Sykovou ponekud soufl. Zde nemluvim za sebe, tento pocit prevlada mezi desitkami mladych ceskych vedcu, se kterymi se dobre znam, rada z nich je i z vaseho ustavu.Co se tyce GACRu, tak pouhy pohled do vysledku napovi, ze socialni kontakty s komisemi hraji velkou roli. Prilis nepovzbudi, kdyz vidite, ze vyhlaseny senilni docent bez kvalitnich publikaci GACR dostane, zatimco vas mlady kolega s clankem v Nature nikoli.Ceske vede by pomohlo par veci - kdyby se konecne zvedly platy natolik, aby bylo atraktivni zde pracovat i pro lidi ze zahranici a kdyby se podil zahranicnich pracovniku zvedl z minima alespon na tretinu. Vas ustav je vyjimka, vsechna cest. Kdyby se lidi na vedouci pozice nevybirali ze stareho kamaradstvi, ale na zaklade konkurzu, ktere nejsou predem domluvene. Kdybychom se misto tech kravin, ktere neustale vymyslite okolo hodnoceni vedy, vratili ke staremu dobremu peer-review. A kdyby stari pardalove jako Sykovci nesedeli na svych mistech ze setrvacnosti, ale proto, ze si je vybojovali v tvrde mezinarodni konkurenci. Howgh.
0 0
možnosti

Msebek

30. 10. 2012 19:56
...
 Nebudu se vyjadřovat ke konkrétním jménům, ale potvrzuji, že popisovaný stav je v ČR celkem běžný.K platům: Na naší katedře platíme dobře (firmy si občas stěžují, že až moc), pokud nejste oborem daleko, zkuste to u nás :). Ale na svůj plat si budete muset vydělat, a nejen na něj. ;)
0 0
možnosti

Roman Prorok

30. 10. 2012 13:55
Grantová agentura ČR H-index systematicky používá
V souvislosti s článkem profesora Václava Hořejšího v České pozici z 29. října, v němž se zabývá měřením kvality a produktivity vědců, je potřebné doplnit, že Grantová agentura České republiky již čtyři roky jako jedno z hlavních kritérií hodnocení právě jím vyzdvihovaný H-index systematicky používá. Platí to nejen při výběru členů panelů, kdy H-index patří k povinným údajům na nominačním formuláři a je základním parametrem pro výběr panelistů, ale i pro hodnocení předchozí publikační výkonnosti navrhovatelů projektů. I tady jde o povinný údaj v návrhu projektu, přičemž navrhovatelé se slabým H-indexem mají menší šance na pozitivní hodnocení návrhu projektu. Výjimku tvoří jen malá skupina humanitních oborů. Taková je běžná praxe, kterou by profesor Hořejší jako člen jednoho z panelů Grantové agentury ČR měl znát. H-index při hodnocení projektů patří ke klíčovým kritériím, ale rozhodně není jediným. Velkou váhu má expertní kolektivní hodnocení v rámci panelů, oborových komisí a v neposlední řadě i posudky zahraničních autorit, které agentura systematicky oslovuje. Zahraniční oponenty GA ČR letos poprvé vybírá prostřednictvím databáze SciVal – Reviewer Finder. Tato aplikace slouží k vyhledání oponentů, a to pomocí analýzy údajů o projektu (zejména názvu, jména uchazeče a abstraktu) a jejich porovnání s údaji v databázi SCOPUS. Ta dnes disponuje kolem 41 milionů záznamů z 18 tisíc odborných časopisů od pěti tisíc nakladatelů. Hlavním cílem pořízení této aplikace, kterou již používají i další podobné agentury v zahraničí, bylo posílit transparentnost výběru zahraničních oponentů a rozšířit jejich spektrum. I aplikace Reviewer Finder přitom pracuje s H-indexem. Oponenti s vyšší hodnotou tohoto indexu mají vyšší pořadí než oponenti s nižší hodnotou. Navíc, aplikace Reviewer Finder vhodné oponenty na základě klíčových údajů o projektu nejen doporučuje, ale současně kontroluje potenciální střety zájmů. Roman Prorok mluvčí GA ČR
0 0
možnosti
Šebo: 50-80% "nedotažených" článků v biomedicíně
Vedl jsem ústav v posledních letech podobně publikačně úspěšný jako ten profesora Hořejšího. Z cca 480 vkladů do Web of Science mi vychází poměr článku za něž bych dal ruku do ohně k těm, o nichž vážně pochybuji, asi 4:1 . Do značné míry, ale nejen, proto, že řada z těch článků jsou fakticky teoretická a experimentální fyzika. Ukázalo se to i v předchozích diskusích: publikování, získávání grantů, citační zvyklosti apod. v biologických vědách na jedné straně a v matematice-fyzice-technice je úplně jiná problematika. Chemie (a začasté i biofyzika) je někde mezi. Českým problémem není věda, ale vzdělávání, a to na všech úrovních. A terciární vzdělávání se od vědy nedá oddělit, jsou to dvě strany téže mince. 
0 0
možnosti

Tomáš

30. 10. 2012 6:15
poděkování autorovi za srozumitelnost
výkladu pro laika, u popisu konstrukce H indexu lepší než na Wikipedii.A ještě jeden důležitý aspekt v  tuzemsku scientometrie má,     sice nesrovnatelně nižší ve srovnání s  hlediska popisovaných (velkých) cílů,  ale velmi praktickou.  Představte si průmyslový podnik investující do inovací a tzv. "živý zájem o spolupráci na tématu a zkušenost v oboru" prezentované akademikem. Kdo kdy  zažil   to mrazivé  ticho, které zavládne, když po hodinové přesvěčovací  přednášce akademika zástupce výrobního podniku uctivě pípne, že akademik v této oblasti  nikdy nic nepublikoval v časopise, který má (vůbec nějaký) IF, jistě ví o čem mluvím.Samozřejmě to platí i naopak.  Kdo kdy zažil  tu radost z toho, když akademik zjistí, že zmínku ve shrnutí  článku  považuje  druhá strana  za možnou inspiraci k  začátku procesu zjišťování  praktického  využití , taky ví, o čem mluvím.Akademici budou  možná   překvapeni, že jejich   publikační produkci čtou nejenom kolegové z oboru, ale i lidi z výrobní sféry, firmy cíleně se zaměřující na inovace.  A budou jistě překvapeni, že  ne všichni z výrobní sféry jsou nařvaní, suverénní hlupáci s nagelovanými vlásky a titulem MBA .       
0 0
možnosti

Msebek

29. 10. 2012 22:57
Hezký článek
 Tentokrát s autorem velmi souhlasím. Na obranu hodnocení používajícího citační indexy bych ještě dodal toto: Lze ho opravdu zneužít (a poslední dobou se to daří stále více), přesto všechny ostatní metody hodnocení lze zneužít mnohem snadněji (a už v tom máme značný náskok).Různé metody hodnocení musíme porovnávat také podle toho, jak snadno se dají zneužít či už zneužívají. Dalším výrazným zlepšením této metody je nepočítat články a citace ze špatných časopisů, třeba s impakt faktory pod medián oboru, nebo tak něco. K výčtu „problematických aspektů“ přidám pár komentářů:---„Teoreticky by se mohlo stát, že nějaká práce bude hodně citována v „negativním“ smyslu, tedy proto, že ostatní ji budou vyvracet jako chybnou“ Tohle odpůrci citačních indexů opravdu často uvádějí. Většinou tím ale jen na sebe prozradí, že s publikováním na světové špičce sami žádné zkušenosti nemají. Opravdu si lze i nejlepším světovém časopise představit chybný článek, který pak ostatní hromadně vyvracejí. Ale uvažujme: Chyby si nevšimne žádný z mnoha (v mém oboru někdy až 10) recenzentů a redaktorů, ale po vytištění si jí najednou (po čase) všimne spousta kolegů, kteří navíc cítí potřebu ji vyvracet, a to dokonce také ve špičkových článcích. Možné to je, ale to už asi nebude jen tak obyčejná chyba, ale spíš nějaká základní, na kterou se třeba přišlo posunem v paradigmatu, a rozhodně chyba ostatní inspirující. Taková chyba může být pro obor i velmi prospěšná.---„Naopak je možné, že nějaká geniální práce natolik předběhne svoji dobu, že její význam ostatní nepochopí, a tudíž ji nebudou citovat (nebo dokonce ani nebude přijata do tisku).“ Ano, ale taková práce nejspíš unikne i všem ostatním metodám hodnocení, nejspíš práci ani autora nebude moc lidí znát.---„V některých oborech … jsou publikační zvyklosti jiné“. To je samozřejmě pravda. V některých oborech má typický článek 2-5 referencí, v jiných 50-100. Podobně je to s počtem autorů, někde bývají max. 3-5, jinde jich typicky jsou desítky, viděl jsem i článek se skoro tisícovkou spoluautorů. Stejné je to s významem pořadí spoluautorů: V matematice je nulový (řadí se podle abecedy), v medicíně bývá zásadní. Nelze ale odkazem na specifika vše tak snadno odbýt. Já například často slyším, že v technických vědách se publikování ve světových časopisech moc nenosí, matně si pamatuji, že i autor článku se někdy takto vyjádřil. Můj obor ale do technických věd patří, takže já vím, že to není pravda. Nosí se, a hodně, alespoň v zemích, které jsou před námi. Dále se občas zaměňují specifika oboru ze světového pohledu se specifiky oboru u nás. Konečně bych se rád zeptal kolegů oborů, kde se články do světových časopisů nepíší, protože "nejcennějšími výstupy jsou knihy": Jak často vám váš rukopis knihy prostě zamítnou nebo alespoň opakovaně vrací a vy o něj namáhavě bojujete? Jak se vám žije bez (oprávněné i neoprávněné)  anonymní kritiky z Evropy, Ameriky, Asie, …?Jak vůbec víte, co si tam o vaší práci myslí?A naopak, jak se vy dozvíte, jestli to samé už třeba někdo v daleké zemi (dávno či nedávno) nevymyslel? My, „časopisečtí článkaři“ po takovém zjištění můžeme svůj výsledek i článek prostě zahodit.
0 0
možnosti

Otec_Scholasticus

30. 10. 2012 6:42
jen neprimo
Snad nejaky intuitivni konsensus:)? Tak nejak si to vysvetluji, nebot to znam z okoli a kladu si podobnou otazku. Ale i to asi fungovat muze, jen je to na hony vzdalene tomu, co se dnes "nosi", asi jako jin a jang.Koneckoncu to, co se nosi, je zase jenom konsensus. Jinak ale, jaky je vas nazor na to, ze podobne kafemlejnky jsou pry konstruovany hlavne na roztaceni publikacniho businessu?Nemely by byt, a to treba jeste "medianove" ocistene, jen soucasti hodnoceni? A co vyuka, jak hodnotit tu? Vyzkumnik s grafem impaktu na nastence mi pak pripada spise jako prodejce plnici/neplnici plan.
0 0
možnosti