Lysohlávka: Droga, která má léčit těžkou depresi

O zázračných účincích psychedelik se už jednou mluvilo. Nyní se situace opakuje. Již brzy se 400 Evropanů, kteří bojují s těžkými depresemi, zapojí do přelomového klinického testování psilobycinu, látky obsažené v lysohlávkách. Testů se zúčastní i český Národní ústav duševního zdraví v Klecanech u Prahy.

Lysohlávky | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lysohlávky | foto: Pavel WellnerLidové noviny
Lysohlávky

Lékař Tomáš Páleníček z Národního ústavu duševního zdraví má s lysohlávkami, zvanými též magické houbičky, profesní zkušenost. Psilocybin, látku v nich obsaženou, využívá při výzkumu duševních poruch. Vyzkoušel ho i sám na sobě. „Bylo to o naprosté ztrátě kontroly, rozpadu ega a intenzivních vizuálních halucinacích,“ popsal v televizi.

Podobný zážitek brzy prodělá na 400 Evropanů v rámci přelomového klinického testování této psychoaktivní drogy. Ohodnotí účinky látky na těžkou formu deprese, proti níž nepomáhá léčba dostupnými antidepresivy. Studie se uskuteční v několika evropských zemích a již letos by se jí měl zúčastnit i Národní ústav duševního zdraví v Klecanech u Prahy.

„Je to takzvaná třetí fáze klinického hodnocení, kdy se zjišťuje antidepresivní účinek proti placebu u poměrně velké populace,“ řekl LN Páleníček. Teprve na základě výsledků třetí fáze klinických testů lze povolit nové léčivo pro léčbu dané nemoci v běžné klinické praxi.

Již se prokázaly antidepresivní účinky psilocybinu u takzvané farmakorezistentní deprese na menším počtu lidí, asi dvaceti. K tomuto pozitivnímu závěru dospěla před časem studie vědců z prestižní Imperial College v Londýně.

Znamená to však, že se již prokázaly antidepresivní účinky psilocybinu u takzvané farmakorezistentní deprese na menším počtu lidí, asi dvaceti. K tomuto pozitivnímu závěru dospěla před časem studie vědců z prestižní Imperial College v Londýně. „Poprvé jsme ukázali po podání psilocybinu jasné změny v mozkové aktivitě u lidí s depresemi, kteří jinak na běžnou léčbu nereagovali,“ řekl RobinCarhart-Harris, který tým výzkumníků z Imperial College vedl.

V Česku má podle WHO depresivní poruchu přes půl milionu lidí, tedy asi každý dvacátý. Spotřeba antidepresiv se v tuzemsku za posledních 15 let téměř ztrojnásobila. Zatímco v roce 2000 Češi spotřebovali 2,46 milionu balení antidepresiv, v roce 2015 už to bylo 6,7 milionu balení za stovky milionů korun. Odhaduje se přitom, že až třetina lidí, kterým byla zjištěna deprese, nereaguje dobře na léčbu dnes dostupnými léky.

Úzkosti, závislosti i neurózy

Deprese je závažná a dlouhotrvající porucha psychiky, jež se projevuje pokleslými náladami jedince, patologickým smutkem a sníženým sebevědomím. Současná antidepresiva se musejí podávat denně a dlouhodobě, kdežto pokusy na zdravých pacientech i studie Carharta-Harrise na dvacítce depresivních pacientů ukazují, že psychedelika mají dlouhodobý účinek.

„Všichni dobrovolníci za měsíc po podání léčby a někdy i po delší době uvádějí, že se jim zlepšila nálada a pocit vnitřní spokojenosti,“ popisuje Páleníček. Je tak velká naděje, že by psilocybin mohl u těžších pacientů prolomit odolnost vůči běžné léčbě a výrazně přispět k jejich uzdravení.

V současnosti se dělají s psilocybinem studie na odvykání kouření na větším počtu lidí a testuje se psychedelická psychoterapie na odvykání závislosti na alkoholu.

Podobně jako LSD, i psilocybin má tu vlastnost, že nevyvolává závislost. Naopak se ukazuje, že psychedelické drogy dokážou závislosti léčit. Existuje studie, která prokázala využitelnost psilocybinu v odvykání kouření. Vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse potvrdili, že psychedelický trip pomohl ve snaze přestat s kouřením celkem 12 z 15 osob, což je nezvykle vysoké procento úspěšnosti.

V současnosti se dělají s psilocybinem studie na odvykání kouření na větším počtu lidí a testuje se psychedelická psychoterapie na odvykání závislosti na alkoholu. Vědci se také domnívají, že psilocybin by mohl být účinný u obsedantně-kompulzivní poruchy. V tomto případě ale se ještě nekonala placebem kontrolovaná klinická studie.

Jiné dvě studie už zároveň plnohodnotně prokázaly, že psychedelické drogy mají pozitivní vliv na snižování deprese a úzkosti, která se rozvíjí po seznámení pacientů s diagnózou neléčitelné rakoviny v konečné fázi nemoci. Ukázalo se, že jediná dávka psilocybinu dokázala odstranit úzkosti a obavy z nadcházejícího konce u těchto pacientů až na dobu osmi měsíců.

Brány vnímání

O zázračných účincích psychedelik se už jednou mluvilo, konkrétně v 60. letech. Hlavní hvězdou ale nebyl psilocybin, nýbrž LSD. V roce 1938 ho poprvé syntetizoval ve farmaceutických laboratořích doktor Albert Hofmann. Na to, že má psychedelické účinky, se přišlo v roce 1943. V 50. letech si potenciálu LSD jako „drogy pravdy“ všimla i americká CIA.

O deset let později pak LSD uniklo z laboratoří mezi hippies, kteří ho začali užívat jako rekreační drogu. Tehdy přišel její velký boom. Koncem 60. let se ale nad „kyselinou snů“ začaly stahovat mraky. Popularizátora LSD Timothyho Learyho označil americký prezident Richard Nixon za nejnebezpečnějšího muže v Americe. Vláda USA zařadila LSD na seznam zakázaných látek v roce 1966 a další země ji následovaly. LSD, stejně jako psilocybin přitom nejsou ani návykové, ani toxické. Pokud se však nedodržují pravidla bezpečného podání v kontrolovaném prostředí, mohou se zvrtnout v děsivou noční můru, takzvaný bad trip.

V Česku začal výzkum omamných látek již před druhou světovou válkou. Psychiatr Svetozar Nevole tehdy pracoval s meskalinem. V 50. letech výzkumy s LSD prováděla skupina vědců v tehdejším Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, nyní transformovaném do Národního ústavu duševního zdraví.

V Česku začal výzkum omamných látek již před druhou světovou válkou. Psychiatr Svetozar Nevole tehdy pracoval s meskalinem. V 50. letech výzkumy s LSD prováděla skupina vědců v tehdejším Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, nyní transformovaném do Národního ústavu duševního zdraví. Změněnými stavy vědomí a prožívání po požití LSD se zabýval například i slavný psychiatr Stanislav Grof, který později emigroval do Spojených států a založil školu holotropního dýchání.

Ještě na začátku sedmdesátých let bylo komunistické Československo jedinou zemí světa, kde se legálně produkovalo LSD, a to v Galeně Opava. V roce 1974 bylo používání halucinogenů v léčbě a výzkumu nakonec zakázáno i u nás. V posledních deseti letech však začala renesance psychedelik. Většina lékařů je dnes zajedno v tom, že výzkum psychedelik v psychiatrii a onkologii je třeba začít brát vážně, podobně jako v 50. a 60. letech.

O výzkum psychedelik, který se v Česku obnovil po zhruba 40 letech, je navíc velký zájem. Svědčí o tom i množství dobrovolníků, kteří se na testování hlásí. Je jich tolik, že je psychiatři musejí odmítat.

Drogy, které léčí

  • Psilocybin - Je hlavní účinnou látkou obsaženou v halucinogenních houbách známých jako lysohlávky. Jeho užití vyvolává řadu dramatických změn vnímání a prožívání reality, včetně vizuálních halucinací. Zdá se, že má potenciál pro léčbu depresí, závislostí a existenciálních úzkostí spojených s koncem života.

  • Ketamin - Ketamin, zvaný též „K“ nebo „vitamin K“, se nejprve prosadil jako anestetikum. Masivní uplatnění nalezl na bojištích vietnamské války. Zároveň je to oblíbené anestetikum i analgetikum ve veterinární medicíně. Od poloviny 70. let se užívá i jako rekreační droga, navozuje pocity depersonalizace a oddělení od vlastního těla. Má schopnost bleskově potlačovat projevy deprese.

  • LSD - Populární látka v první vlně výzkumu a jedna z nejúčinnějších látek měnících stav vědomí. Intoxikace LSD obvykle trvá až 12 hodin. V současnosti je módní takzvané mikrodávkování, tedy užívání malých dávek LSD pro zvýšení výkonnosti.

  • MDMA - Označuje se jako extáze, taneční droga nebo také pilulka lásky. Vyvolává pocity důvěry a empatie. V současnosti se klinicky testuje na léčbu posttraumatické stresové poruchy.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.