Lincoln versus otrokářství aneb Sever proti Jihu po 150 letech

Občanská válka, jež skončila v dubnu 1865, byla nejkrvavější v dějinách USA. V jejím průběhu bylo zabito 600 až 750 tisíc Američanů a prezident Abraham Lincoln zjistil, že k porážce Jižanů je třeba odstranit jejich sociálně-ekonomický systém – otrokářství.

Abe Lincoln | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Abe Lincoln | foto: Slate.com
Abe Lincoln

Letos v dubnu uplynulo 150 let od ukončení války Severu proti Jihu neboli americké občanské války, tedy proti jižanské vzpouře, jste-li sympatizanty Severu, a za jižanskou nezávislost, sympatizujete-li s Jihem – i následného zavraždění vítězného prezidenta Abrahama Lincolna.

Tato občanská válka byla nejkrvavější v amerických dějinách. V letech 1861 až 1865 bylo totiž zabito 600 až 750 tisíc Američanů, tedy více než ve všech ostatních amerických válkách dohromady, například ve válce za nezávislost (1775–1783), s Mexikem (1846–1848), první (1914–1918) a druhé (1939–1945) světové, v Koreji (1950–1953), ve Vietnamu (1955–1975) či v Iráku (2003–2011).

V této americké občanské válce nelze Jižanům upřít odvahu. Podle generála Unie (Severu) Lewa Wallace (1827–1905), jenž po této válce napsal a v roce 1880 zveřejnil slavný křesťanský román Ben Hur. Příběh Kristův, který byl v padesátých letech 20. století zfilmován a oceněn mnoha Oscary, byla sice statečnost Jižanů obdivuhodná, ale jejich kauza nejhanebnější v dějinách. To však nostalgičtí stoupenci Konfederace (Jihu) neradi slyší.

Tři politické postoje

V roce 1860 v USA existovaly tři politické postoje. Republikáni a jejich kandidát na prezidenta Abraham Lincoln tvrdili, že otrokářství je nemravné, a proto se nemá šířit na západ Ameriky. Severní demokrati byli přesvědčeni, že otroctví je mravně neutrální, a budou-li Američané na západě chtít, mohou si ho odhlasovat. Jižní demokrati považovali otroctví za dobré pro otrokáře i otroky, a proto by dle nich federální vláda měla otrokářství chránit i na celém západě Ameriky.

Republikáni a jejich kandidát na prezidenta Abraham Lincoln tvrdili, že otrokářství je nemravné, a proto se nemá šířit na západ Ameriky

V listopadu 1860 v prezidentských volbách zvítězil Lincoln, přičemž jeho programem nebylo zrušit otroctví tam, kde existovalo, k čemuž neměl ústavní pravomoc, ale zamezit jeho územnímu šíření. To však Jižané odmítli a mezi Lincolnovým zvolením 6. listopadu 1860 a jeho nástupem do prezidentského postu 4. března 1861 „odtrhli“ sedm států Unie – později k nim „připojili“ další čtyři – a vytvořili Konfederaci.

Tu Lincoln za samostatný a suverénní stát nikdy neuznal. A tvrdil, že Ústavu Unie na jejím území nemůže zrušit žádný stát, tudíž že „vystoupení z Unie“ je neústavní. Poté 12. dubna 1861 děla Konfederace ostřelovala unionistickou posádku v pevnosti Fort Sumter v přístavu Charleston v Jižní Karolíně, čímž začala americká občanská válka. Po čtyřech letech bojů, 9. dubna 1865, vrchní velitel armád Jihu, generál Robert Lee, kapituloval u Appomattoxu, čímž nejkrvavější válka v dějinách USA skončila.

Šíření otroctví

Na Severu nikdo nepochyboval, že zvítězila správná strana, a proto nebylo třeba vítězství obhajovat. Na Jihu však poražení okamžitě začali sepisovat důvody, proč ta správná, „galantní“ strana, která bránila jen „krby svých domovů a hřbitovy svých předků“, byla v právu, ale přemohl ji agresor ze Severu, jenž Jižanům upřel nezávislost.

Konfederace vznikla proto, aby se mravně neobhajitelné otrokářství mohlo nadále šířit, přestože jeho šíření bylo demokraticky – zvolením Lincolna – zamezeno

O galantnosti, odvaze a schopnosti jižanských generálů, především Leeho, ani o estetické přitažlivosti jejich válečného praporu – modrého, bíle lemovaného kříže sv. Ondřeje na červeném poli s třinácti bílými hvězdami – není pochyb. Jenže Konfederace vznikla proto, aby se mravně neobhajitelné otrokářství mohlo nadále šířit, přestože jeho šíření bylo demokraticky – zvolením Lincolna – zamezeno.

Strana, která prohrála volby a jež měla v programu šíření otroctví, se však s porážkou ani s územním omezením otroctví nesmířila a odtrhla tu menší část země, v níž měla většinu, aby otrokářský systém mohl nadále expandovat. Vizí Jižanů byl kromě tohoto šíření nový státní útvar Konfederace, dobytí Mexika, anexe ostrovů Kuba a Santo Domingo a vytvoření otrokářské říše v Karibiku, čímž se jejich noviny během „secesionistické“ zimy 1860/1861 netajily.

Přirozená a ústavní práva

Lincoln se domníval, že občané mají právo na revoluci, jsou-li potlačovaná jejich přirozená nebo ústavní práva. Lincoln tato práva Jižanů potlačovat nechtěl, dokonce byl ochotný respektovat i ta jejich ústavní práva, jež potlačovala přirozená práva jiných lidí – otroků. Jen nechtěl, aby potlačování přirozených práv územně expandovalo. S tímto programem pak vyhrál volby a stal se prezidentem.

Lincoln se domníval, že občané mají právo na revoluci, jsou-li potlačovaná jejich přirozená nebo ústavní práva

Jižané mu však nedali šanci. Ještě než nastoupil do prezidentského postu, odtrhli část území USA, na němž měli většinu. Má menšina, která volby prohrála, právo na odtržení a vytvoření nového státu, pokud ve svobodné a demokratické republice, jež respektuje přirozená a ústavní práva, je zvolena vláda, jež tato práva respektuje?

Lincoln byl přesvědčen, že toto právo nemá, protože by to nakonec způsobilo zánik svobodné vlády. Princip jednostranného odtržení je anarchistický a vedl by k dalšímu štěpení pokaždé poté, co by nová menšina prohrála volby. Tím by vznikly malé městské státy, jež by se staly snadnou kořistí neliberálních a nedemokratických říší.

Odhodlání, vize a rozhodnost

Na revoluci a povstání mají občané právo, jen když vláda potlačuje jejich přirozená či ústavní práva, což se však v zimě 1860/1861 nestalo. Odštěpení Jihu tudíž bylo vzpourou proti legitimní vládě ještě předtím, než se chopila moci. A to jen proto, aby se otrokářský systém mohl nadále šířit.

Pokud by Lincoln odštěpení toleroval, Jižané by dobyli Mexiko i Karibik a vybudovali by otrokářskou říši, jež by ohrožovala zbytek svobodných USA. Proto se rozhodl vstoupit s nimi do války okamžitě, a nikoli o několik let později, kdy by mohli být neporazitelní. Proto začal Ústavu na území celých USA vynucovat silou.

Jižané by uspěli, nebýt odhodlání, vize a rozhodnosti Abrahama Lincolna, za což zaplatil životem

V průběhu války však zjistil, že k porážce povstalců potřebuje odstranit jejich sociálně-ekonomický systém – otrokářství. Byl sice proti němu, ale nechtěl ho zničit neústavně ani násilím. To, že se povstalci chopili zbraní, ho však k tomu přinutilo. Válku začali povstalci a prohráli ji, čímž přišli o své otroky.

Jižanské povstání je až do současnosti největší vzpourou proti svobodné a demokratické republice, jež na rozdíl od Španělska v roce 1936 a Chile v roce 1973 práva svých občanů nepotlačovala. Jižané by uspěli, nebýt odhodlání, vize a rozhodnosti Abrahama Lincolna, za což zaplatil životem. K jeho velikosti pak přispívá, že vůči povstalcům a zrádcům chtěl být po jejich porážce velkorysý a vstřícný. V Evropě té doby by totiž končili na šibenici, nebo u zdi.



Počet příspěvků: 2, poslední 18.4.2015 06:08 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.