Lidský mozek bude dominovat nad sebedokonalejším umělým

Navzdory všem fascinujícím výsledkům umělé inteligence jsou její strůjci frustrováni jejími limity. Velké technologické společnosti i startupy proto rozšiřují přístup k umělé inteligenci o novou dimenzi.

Umělá inteligence. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umělá inteligence. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Umělá inteligence. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Neuronová síť je jednou z páteří umělé inteligence. Napodobuje neuronové struktury mozku: její funkcí je zpracování dat v rozptýlené síti navzájem propojených umělých neuronů. Ty si předávají signály a přetváří je. Neuronová síť rozpoznává a klasifikuje obrazy, zvuky, texty, řeč, předvídá vývoj řady jevů, třeba cen akcií, či počasí, rozpoznává spamy, na Facebooku umožňuje rozeznávání tváře, u Microsoftu překládání, u Googlu googlování. Je zapřáhnuta do rozvíjení konverzační dovednosti chatbotů i do rozvoje samořídících aut, dronů, letadel a plavidel.

„Učí“ na velké sadě dat a vzorů. Její potřebná dovednost může být předem zadána inženýrem včetně požadované přesnosti a chybovosti. Pak se učí s učitelem na základě jeho zpětné vazby. Tak se například učí rozpoznávat na tisících roztříděných fotek rozmanité typy nádorů kůže. U jiných typů úloh naopak nemůže být z povahy věci předem známo, co je „správný“ výsledek. Neuronová síť se pak tedy učí sama, bez učitele, a sama si postupně nachází i kritéria svého přemýšlení. Třeba roztřídí sadu věcí do několika podskupin na základě podobností, kterých si „sama všimla“.

Formulování hypotézy

Navzdory všem fascinujícím výsledkům umělé inteligence jsou její strůjci frustrováni jejími limity. Neuronové sítě umějí porozumět předmětu své práce jen na základě obrovského množství naservírovaných a pečlivě označených dat. To ale znamená, že ke spoustě úkolů jsou nepoužitelné. Vývojáři mají také často problémy pochopit, proč síť udělala právě takové rozhodnutí. Tato neprůhlednost je velkým problémem třeba v citlivých oblastech, jako je rozhodnutí umělé inteligence o řešení kolize samořídícího auta.

Neurální sítě dosud dělaly své závěry výlučně zapojením obrovského množství dat. Novým prvkem, od kterého si týmy slibují osvobození od této zátěže, je formulování hypotézy jako výchozího vodítka pro další práci umělého mozku.

Velké technologické společnosti i startupy proto rozšiřují přístup k umělé inteligenci o novou dimenzi.Neurální sítě dosud dělaly své závěry výlučně zapojením obrovského množství dat. Novým prvkem, od kterého si týmy slibují osvobození od této zátěže, je formulování hypotézy jako výchozího vodítka pro další práci umělého mozku.

Toto východisko pak umělá inteligence modifikuje na základě konfrontace s reálnými daty. Jde o zapojení přístupu Thomase Bayese, anglického matematika a pastora z 18. století. Ten pracoval s pravděpodobností platnosti určité teorie, kterou odhadoval na základě vybraných podstatných informací. Pak konfrontoval výchozí hypotézu s konkrétními daty a krok po kroku vylepšoval jak hypotézu, tak pravděpodobnost její platnosti.

Učení jako lidé

Aplikace na systémy umělé inteligence umožňuje strojům učit se i z omezeného množství dat jako lidé, a tím překonat možnosti dosavadního pracného modelu učení strojů. Práce umělého mozku s omezeným množstvím dat bude třeba pro úlohy, kde velká data budou chybět, třeba u samořídících aut.

Aplikace na systémy umělé inteligence umožňuje strojům učit se i z omezeného množství dat jako lidé, a tím překonat možnosti dosavadního pracného modelu učení strojů

Bayesův přístup strůjci umělé inteligence kombinují s takzvaným Gaussovým principem. Ten pomáhá zakomponovat prvek nejistot do učení strojů. Gaussův proces je statistickým modelem a uplatňuje se třeba při automatickém rozhodování, jakou reklamu má zobrazit home page internetových stránek či v Uberu při optimalizaci služeb.

Navzdory sbližování umělé a lidské inteligence se prostor pro uplatnění člověka nebude ztenčovat, spíše naopak. V sociálních rolích, kreativitě, nalézání složitých integrovaných řešení, v plánování spojeném s různými životními cykly člověka a firmy bude lidský mozek dominovat nad tím sebedokonalejším umělým.



Počet příspěvků: 1, poslední 16.9.2017 04:02 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.