Lidské vnímání se mění a ztrácí exkluzivitu

Dnešní generace lidí je přechodná, pokud jde o vztah informace a informačního prostoru, a současně poslední, která rozlišuje mezi online a offline. Lidstvo opouští newtonovský svět a člověk se stává jen dalším informačním organismem.

Luciano Floridi, The 4th Revolution: How the Infosphere Is Reshaping Human... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Luciano Floridi, The 4th Revolution: How the Infosphere Is Reshaping Human... | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Luciano Floridi, The 4th Revolution: How the Infosphere Is Reshaping Human...

Second Life je třírozměrný virtuální svět vyvíjený firmou Linden Lab s vlastní ekonomikou a měnou Linden dolar směnitelnou za skutečné americké dolary. Když v roce 2007 zkrachovala britská banka Northern Rock, projevilo se to i na Second Life – několik bankovních domů potkalo stejný osud, protože jejich klienti vybírali Linden dolary ze svých kont, aby je pro sebe zachránili.

Při krizi kyperských bank, jež se týkala eura, dosáhla digitální měna bitcoin jeden ze svých vrcholů. Mnoho vkladatelů totiž hledalo bezpečný přístav pro své reálné peníze a jejich výměna za bitcoin se ukazovala jedním z řešení.

Dnešní generace lidí je přechodná, pokud jde o vztah informace a informačního prostoru, a současně poslední, která rozlišuje mezi online a offline, tedy, že k informačnímu prostoru se lze připojit, či se od něj odpojit a že virtuální zůstává virtuální.

Luciano Floridi, italský filozof a teoretik informací z Oxfordské univerzity, ve své knize The 4th Revolution: How the Infosphere Is Reshaping Human Reality (Čtvrtá revoluce. Jak informační sféra proměňuje lidskou realitu), za touto představou zavírá dveře a zamýšlí se nad člověkem jako organismem, který je jen jednou součástí informační sféry.

Informační a komunikační technologie

Rozdíl mezi přítomností, budoucností a minulostí představují podle Floridiho informační a komunikační technologie (ICT) – jsou rozhodující v tom, čím lidstvo v minulosti bylo a v přítomnosti je a čím se stane v budoucnosti. Lidské dějiny se pak podle něho dělí na protodějiny, dějiny a hyperdějiny, čemuž odpovídá i způsob života.

Rozdíl mezi přítomností, budoucností a minulostí představují informační a komunikační technologie (ICT) – jsou rozhodující v tom, čím lidstvo v minulosti bylo a v přítomnosti je a čím se stane v budoucnosti

Protodějinné společnosti nemají psanou kulturu. Před šesti tisíci lety bylo objeveno písmo, čímž vznikl základ pro budování měst, království, říší, suverénních států, národů a nadnárodních organizací. ICT jsou podmínkou vzniku komplexních organizačních celků, a proto protodějinné společnosti neznají stát nebo podobné útvary. Ještě dnes existují protodějinná společenství, ale většina obyvatel Země žije v dějinných společenstvích, jež se spoléhají na zaznamenávání, přenos a používání informací.

Od začátku 3. tisíciletí zejména v technologicky vyspělých zemích roste počet lidí, kteří již žijí v hyperdějinném světě. V něm ICT a zpracování dat nejsou pouze důležitou součástí života, ale podmínkou zachování a podpory vývoje. Patří do něj státy G7 – Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA.

Kybernetický útok

Floridi považuje za hyperdějinné společnosti ty, jejichž hrubý domácí produkt minimálně ze 70 procent tvoří nemateriální produkty vznikající na základě výměny informací. Jde-li o dějinnou, nebo hyperdějinnou společnost, rozhoduje kybernetický útok – jen na hyperdějinnou společnost lze digitálně zaútočit.

Jde-li o dějinnou, nebo hyperdějinnou společnost, rozhoduje kybernetický útok – jen na hyperdějinnou společnost lze digitálně zaútočit

Hyperdějinné společnosti se vyznačují obrovskou produkcí dat – každý den jich je tolik, že by naplnily osmkrát všechny knihovny v USA. S tím souvisí dva problémy, pokud jde o skladování dat. Za prvé, každá úprava textů nebo záznamů znamená přepis starších dokumentů, a tudíž zničení historie zaznamenávající dosavadní vývoj.

Za druhé, na základě čeho rozhodnout, co je a není důležité. Například digitální fotografie umožňuje udělat třeba deset záznamů stejného předmětu, přičemž fotograf si ponechá jen tu, jež nejvíce odpovídá jeho představě – devět záznamů tedy bude vymazáno. Možnost skladovat obrovská množství dat vede nejen ke skladování těch zastaralých, ale dokonce takových, jež přepsáním jiných ztratila smysl.

Technologie třetího stupně

V hyperdějinných společnostech se mění vztah člověka k technologiím, který se posunuje do třetího stupně. K technologiím prvního stupně patří například sekyra. Mezi člověkem a dřevem, které chce rozštípnout, je jen sekyra jako technologický nástroj. Technologie druhého stupně jsou mezičlánkem k jiným technologiím nebo nástrojům, například klíč otvírající zámek ve dveřích.

Technologie třetího stupně jsou ve světě ICT propojené a fungují nezávisle na lidech. Realitu už nevytváří člověk, ale technologie třetího stupně, a člověk toto nové prostředí jen obývá. Floridi toto prostředí nazývá informační sférou a život v ní není online, ale onlife.

Technologie druhého stupně jsou propojené a na sobě závislé – vrtačka bez vrtáku ztrácí funkčnost. Podle Floridiho nejdůležitější technologií druhého stupně je motor, který produkuje energii – byl hnací sílou průmyslové revoluce a na začátku technologického posunu k dnešnímu vývoji.

Technologie třetího stupně, například internet věcí, jsou ve světě ICT propojené a fungují nezávisle na lidech. Pokud třeba u kotle zásobujícího dům teplou vodou a teplem senzor spojený s internetem zjistí limitní pokles paliva v nádrži nebo výhodnost jeho ceny, automaticky ho objedná. Realitu už nevytváří člověk, ale technologie třetího stupně, a člověk toto nové prostředí jen obývá. Floridi toto prostředí nazývá informační sférou a život v ní není online, ale onlife.

V dějinném způsobu života bylo zapomínání součástí lidské identity. V době internetu, který nic nezapomíná a v nejnevhodnější okamžik připomíná problematickou minulost, ztratilo zapomínání smysl. V době informační sféry bude člověk v rámci vlastní kontroly zkoumat možný dopad každé své interakci na budoucnost, a bude-li třeba, pak ji korigovat. Život onlife neumožňuje přejít z online do offline prostředí, hranice mezi nimi mizí. Dosavadní lidské vnímání se mění a ztrácí exkluzivitu.

Čtvrtý revoluční zvrat

Věda mění lidský pohled ve dvou směrech – ven, na okolní svět, a dovnitř, na místo v okolním světě. Pohled na okolní svět a místo v něm prošly čtyřmi revolučními zvraty. První byla heliocentrická teorie polského astronoma a matematika Mikuláše Koperníka (1473–1543), jíž vzal lidstvu místo ve středu vesmíru, čehož důsledkem byl nový způsob myšlení a nová definice role lidstva.

Druhým revolučním zvratem byla evoluční teorie britského přírodovědce Charlese Darwina (1809–1882). Evoluce získala nový smysl a člověk ztratil výsadní místo ve středu biologické říše a stal se jen jedním z článků vývoje. Třetí revolucím revolučním zvratem byl výzkum a práce o podvědomí zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (1856–1939). Vědomí nabylo nového významu a po Freudovi přestalo být tím co dříve.

Čtvrtý revoluční zvrat stejně jako předchozí tři zásadně změnil vnímání lidské jedinečnosti a nově formuje naše chápání sebe samých

Čtvrtý revoluční zvrat je dílem britského matematika Alana Turinga (1912–1954), který položil základ k počítačovým vědám a digitálnímu věku. Vzal lidstvu privilegovanou pozici v logickém myšlení a vládce ve zpracování informací. Tento čtvrtý revoluční zvrat stejně jako předchozí tři zásadně změnil vnímání lidské jedinečnosti a nově formuje naše chápání sebe samých.

Díky čtvrtému revolučnímu zvratu lidstvo opouští newtonovský svět a přechází do informační sféry. Člověk se stává dalším informačním organismem a Floridi ho označuje inforg. Tito inforgové jsou propojení a součástí informační sféry, kterou sdílejí s umělými organismy, jež jsou rovněž schopné logicky a samostatně zpracovávat informace. Jak již bylo řečeno, hranice mezi online a offline světem se stírá a představa, co je člověk, se zásadně mění.

Floridi je renomovaný informační teoretik a analyzuje důležité aspekty současného společenského zlomu spojeného s rozvojem digitálních technologií, ale převratné myšlenkové impulzy bohužel nepřináší.

The 4th Revolution: How the Infosphere Is Reshaping Human Reality ̈

Čtvrtá revoluce. Jak informační sféra proměňuje lidskou realitu

AUTOR: Luciano Floridi

VYDAL: Oxford University Press 2014

ROZSAH: 272 stran

Počet příspěvků: 1, poslední 26.7.2016 12:23 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.