Lidé by měli být velmi obezřetní, kolik si půjčí od bank

„Hypotéka je životní partner, který s vámi bude mnoho let. Dnes žijeme v prostředí nízkých úrokových měr a vysokých cen nemovitostí. Každý chce žít ve vlastním, co největším domě. Banky se ale musejí chovat co nejobezřetněji,“ říká v rozhovoru šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný.

Vojtěch Wolf 17.5.2017
Šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný | foto: Moneta Money BankLidovky.cz
Šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný v rozhovoru mimo jiné říká: „Úrokové míry u nás i ve světě jsou na historických minimech. Myslet si, že to bude stejné i v budoucnu, je naivní. Nebude. Proto musíme najít kompromis, kdy budeme moci lidem pomáhat plnit jejich sny o vlastním bydlení, ale udržitelně. Takže ano, souhlasím s kroky, které udělala ČNB. Jen bych možná nezvolil ukazatel LTV, kde ,V‘ je odhad hodnoty nemovitosti, ale spíš bych se podíval průzorem tržních cen nemovitostí, neboť trh má vždy pravdu.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak vnímáte zpřísňující se regulaci ze strany ČNB například při poskytování hypoték, kdy se zamezuje poskytování hypoték vyšších než 90 procent hodnoty nemovitosti?

SPURNÝ: Souhlasím v tomto ohledu s ČNB a vítám její kroky. Jsem absolventem krizí v zemích, kde se bankovní systémy dostaly do obřích problémů kvůli kombinaci poskytování hypoték s vysokým LTV (poměr úvěru k ceně nemovitosti – pozn. red.) a půjčky v cizích měnách.

Chování, kdy si lidé budou brát hypotéky na sto či 90 procent hodnoty nemovitosti, povede dříve nebo později k tragédii. Zejména pokud by se prudce změnily úrokové sazby.

Vždy to mělo společného jmenovatele, a to dočasně nízké úroky. Následně nastaly změny v úrokových sazbách a kurzu dané měny a najednou měl dům hodnotu například jeden milion a hypotéka dva miliony. V takovém domě se pak špatně žije. Zastávám názor, že lidé by měli být velmi obezřetní v tom, kolik jsou ochotni si od bank půjčit.

Hypotéka je po rozhodnutí, koho si vezmete, tím nejdůležitějším rozhodnutím v životě. Hypotéka je životní partner, který s vámi bude mnoho let. Musíte vidět dál než jen za horizont několika měsíců. Dnes žijeme v prostředí nízkých úrokových měr a vysokých cen nemovitostí. Každý chce žít ve vlastním domě, který bude co největší. Banky se ale musí chovat co nejobezřetněji. Chování, kdy si lidé budou brát hypotéky na sto či 90 procent hodnoty nemovitosti, povede dříve nebo později k tragédii. Zejména pokud by se prudce změnily úrokové sazby.

LIDOVÉ NOVINY: Tím naznačujete, že tu může být nějaká realitní bublina?

SPURNÝ: Nemám žádnou křišťálovou kouli, jak to bude vypadat. Jen si myslím, že jsme si tu v roce 2009 či 2010 prožili dvojitou recesi, kdy HDP spadl o 4,7 procenta. Lidé najednou viděli, že se ekonomika chová úplně jinak než v předchozích deseti letech. Pak následovala uvolněná měnová politika kvůli ekonomickému růstu a najednou peníze ztratily hodnotu.

V roce 2009 či 2010 jsme prožili dvojitou recesi, kdy HDP spadl o 4,7 procenta. Lidé najednou viděli, že se ekonomika chová úplně jinak než v předchozích deseti letech. Pak následovala uvolněná měnová politika kvůli ekonomickému růstu a najednou peníze ztratily hodnotu.

Úrokové míry u nás i ve světě jsou na historických minimech. Taková situace ještě nikdy nenastala. Myslet si, že to bude stejné i v budoucnu, je naivní. Nebude. Proto musíme najít kompromis, kdy budeme moci lidem pomáhat plnit jejich sny o vlastním bydlení, ale udržitelně. Takže ano, souhlasím s kroky, které udělala ČNB. Jen bych možná nezvolil ukazatel LTV, kde „V“ je odhad hodnoty nemovitosti, ale spíš bych se podíval průzorem tržních cen nemovitostí, neboť trh má vždy pravdu.

LIDOVÉ NOVINY: Něco podobného ale už nastínil šéf Komerční banky Albert Le Dirac’h a reakce ze strany viceguvernéra centrální banky Vladimíra Tomšíka byla více než odmítavá...

SPURNÝ: To nevím, ale ta debata by se měla vést tímto směrem. Obecně si ale myslím, že ČNB udělala správný krok a dává bankám jasný signál, aby byly obezřetné.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že se tuzemské banky chovaly nezodpovědně?

SPURNÝ: Na to můžu jen odpovědět, že my se chováme zodpovědně a snažíme se nedostávat své klienty do situací, které jsou už od začátku napjaté. Banky nemají klienty předlužovat.

LIDOVÉ NOVINY: Banky by tedy podle vás měly přebírat zodpovědnost za klienty?

ČNB udělala správný krok a dává bankám jasný signál, aby byly obezřetné

SPURNÝ: V Čechách a i na jiných trzích byly nebankovní subjekty, které klienty záměrně předlužovaly, aby se zmocnily jejich nemovitostí. V Česku se to dělo zcela určitě. Na banky to sice přenáší zodpovědnost, ale lidé, kteří nemají dostatečnou zodpovědnost, byli v minulosti často postaveni do neřešitelných situací. Věřím, že je správně se proti tomu postavit.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku se před volbami objevilo téma sektorové daně. Jak takovou zátěž vnímáte?

SPURNÝ: Sektorovým zdaněním se daní kapitál, který je vždy a všude nedostatkový zdroj. Díky dani by jej bylo méně. Jestli jsem dobře pochopil návrh, jde primárně o nespokojenost s výší dividend, které odcházejí z České republiky do zbytku světa. Na to mám odlišný názor, protože Česko je exportní ekonomika. Otevřenost obchodu je příčinou, proč jsme na tom ekonomicky nejlépe za celou svou historii.

Lidé, kteří nemají dostatečnou zodpovědnost, byli v minulosti často postaveni do neřešitelných situací. Věřím, že je správně se proti tomu postavit.

Pokud se zavede sektorová daň, bude to mít dopad na hospodářský růst a zpomalí se tvorba prosperity pro ty, kdo to nejvíce potřebují. Když se podíváte na to, jestli to pomohlo prosperitě zemí, jako je Maďarsko, Rakousko či Polsko, jež daň zavedly, ta čísla hovoří naprosto jasně v neprospěch tohoto návrhu.

LIDOVÉ NOVINY: Souhlasil byste s takovou daní, pokud by ale byla účelná a nešlo by jen o vylepšení rozpočtu? Například by šla na reformu penzijního systému? Kde jinde vzít peníze na něco takového...

SPURNÝ: Daně mají být vždy funkcí toho, co za ně dostáváte. Obecně by se mi ale líbilo, kdyby daňová politika v Česku byla podložena investičním plánem. Pak se lze bavit o tom, jestli mají některé průmyslové sektory, jež jsou úspěšnější než jiné, platit více. Tak, jak se o tom bavíme nyní, je to diskriminační a líbivé pro někoho, kdo nemá rád telekomunikační či energetické firmy a banky. Proč zrovna tyto tři? Proč ne třeba showbyznys?

LIDOVÉ NOVINY: Třeba návratnost kapitálu bank v Česku je vyšší než u bank na Západě...

Pokud se zavede sektorová daň, bude to mít dopad na hospodářský růst a zpomalí se tvorba prosperity pro ty, kdo to nejvíce potřebují

SPURNÝ: Žijeme v systému, kde kapitál musí vydělávat. Ti, kdo nám ho svěřili – akcionáři –, chtějí, aby vydělával a my jim platili dividendu. Naše návratnost kapitálu za loňský rok je 15,3 procenta. Moneta je součástí indexu MSCI a její podíl je asi 0,16 procenta. Všechny další instituce, které tam jsou zahrnuty, mají nějakou návratnost a dividendový profil.

Argumentovat tím, že vyděláváme více než banky v západní Evropě, je nesmyslné. Banky na Západě jsou tam kotovány posledních 50 let a procházejí si cyklickým vývojem. My jsme na trhu sedm měsíců. Lidem, kteří investují do indexů, je jedno, kde investují. Chtějí zkrátka návratnost adekvátní rizikům, která investor vidí. Cokoliv, co nás dělí od globalizace a volného pohybu kapitálu, je pro danou zemi špatně.

Debaty o sektorových daních zvyšují politická rizika v očích investorů a to je špatně, neboť o kapitál soupeříme s celým světem. Jediné, co můžeme udělat, je vytvořit podmínky pro české penzijní fondy a investory tak, aby tu investovali český kapitál, a pak uvidíme, jestli tu ty dividendy zůstanou.

LIDOVÉ NOVINY: Teď se objevila spekulace, že by Moneta mohla zvažovat koupi české a slovenské UniCredit Bank. Mají vůbec vaši akcionáři takový apetit při současném vývoji na trhu?

Daně mají být vždy funkcí toho, co za ně dostáváte. Obecně by se mi ale líbilo, kdyby daňová politika v Česku byla podložena investičním plánem. Pak se lze bavit o tom, jestli mají některé průmyslové sektory, jež jsou úspěšnější než jiné, platit více.

SPURNÝ: Správně říkáte, že jde o spekulaci. Za prvé je třeba si uvědomit, kdo jsou naši akcionáři. My máme zhruba 4700 akcionářů z 39 zemí. Drtivá většina našich akcií, asi 93 procent, je držena zahraničními institucionálními akcionáři. Čeští akcionáři drží asi tři procenta. Všem akcionářům jsme komunikovali, že budeme stabilní akcií s adekvátním výnosem. To děláme. Nechci vůbec spekulovat, co by se stalo, kdyby byla UniCredit na prodej. Ta ale nyní na prodej není.

LIDOVÉ NOVINY: Máte chuť růst akvizičně?

SPURNÝ: Mám chuť na spoustu věcí. O tom to ale není. Záleží na příležitostech, které českých trh nabízí. Teď je pro mě prioritou vrátit banku k organickému růstu a to se daří.

LIDOVÉ NOVINY: Preferujete přirozený růst, nebo akviziční růst?

SPURNÝ: Dnes je naší jednoznačnou strategií soustředit se na organický růst. To se může v budoucnosti změnit. Musím zmínit ještě jednu věc: my jsme v naší velikostní skupině nejlépe kapitalizovaná banka a jsme nejziskovější dům. Čas ukáže, kam se vydáme.

LIDOVÉ NOVINY: Vaše kapitálová přiměřenost byla 17,7 procenta, ale při vstupu na trh jste říkali, že cíl managementu je 15,5 procenta. Znamená to, že chcete kapitál rozdělit mezi akcionáře v podobě vyšší dividendy?

Dnes je naší jednoznačnou strategií soustředit se na organický růst. To se může v budoucnosti změnit.

SPURNÝ: Dnes je kapitálová přiměřenost asi 20,5 procenta. Jak se kapitál rozdělí, se rozhodne na valné hromadě. Pokud jej ale budeme mít nadbytek, budeme se ho snažit vrátit akcionářům. V současné době navrhovaná dividenda přesahuje zisk asi o jednu miliardu korun.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou požadavky akcionářů Monety?

SPURNÝ: Samozřejmě různé. Někteří chtějí akcelerovat růst společnosti a jiní zase požadují vysokou dividendu.

LIDOVÉ NOVINY: Lze říci, který typ spíše převažuje?

SPURNÝ: Ti, kdo investovali proto, aby získali stabilní dividendový výnos. Růst a udržitelnost adekvátní ziskovosti jsou hlavními prioritami naší strategie.

Tomáš Spurný (52)

  • Od října 2015 generální ředitel Moneta Money Bank (dříve GE Money Bank, a. s.).
  • Téměř čtyři roky zastával pozici generálního ředitele největší rumunské banky BCR.
  • Svoji kariéru odstartoval ve společnosti McKinsey & Comp.
  • Jako generální ředitel a finanční ředitel působil ve velkých bankách střední a východní Evropy, včetně CIB Bank v Maďarsku, společnostech PPF, Komerční bance, CCS v Česku a dále ve VÚB, a. s. Banka Intesa Sanpaolo na Slovensku.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.