Lidé budou měnit pracovní zaměření každých pět až deset let

Nové technologie způsobí, že se produkce stane lokální. Změní i požadavky na zaměstnance. Stroje práci lidem seberou, ale firmy by je měly využít v nových oborech, říká v rozhovoru Tahar Melliti, generální ředitel Alliance Industrie du Futur.

Tahar Melliti, generální ředitel francouzské Alliance Industrie du Futur. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tahar Melliti, generální ředitel francouzské Alliance Industrie du Futur. | foto: Francouzsko-česká obchodní komora
Tahar Melliti, generální ředitel francouzské Alliance Industrie du Futur.

Tahar Melliti, generální ředitel francouzské Alliance Industrie du Futur, v rozhovoru v rámci Francouzsko-českého ekonomického fóra, zaměřeného na technologie a inovace, mimo jiné říká: „Negativní vlivy průmyslu lze mimo jiné snížit tím, že ekologická výroba bude probíhat blíže u samotného zákazníka. Podle mého názoru se tak výroba více rozprostře po celém světě a jsem si jistý, že pozice Číny coby hlavní továrny světa se změní. Nestane se to během příštích pěti let, ale přijde to, Čína svou dominantní pozici ztratí.“

LIDOVÉ NOVINY: Co budou lidé v budoucím průmyslu dělat?

MELLITI: Pro nás je to zásadní bod. Nedovedeme si představit, že bychom o budoucnosti průmyslu přemýšleli jinak než v souvislosti s pozicí, kterou v něm budou zastávat lidé, protože v roce 2030 nebude převážná část současných pracovních pozic existovat. Musíme rozpoznat nové příležitosti pro lidi a připravit je na ně. Musíme začít u studentů, třeba i u těch, kteří již jsou v současnosti na některých vysokých školách. A budeme muset přeškolit spoustu zaměstnanců.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se budou muset lidé přizpůsobit? A bude například vzdělávací systém schopen zaměstnance na budoucnost připravit?

Nedovedeme si představit, že bychom o budoucnosti průmyslu přemýšleli jinak než v souvislosti s pozicí, kterou v něm budou zastávat lidé, protože v roce 2030 nebude převážná část současných pracovních pozic existovat

MELLITI: Ve Francii jsme si vědomi, že vzdělávací systém je založen na tradici a funguje s určitou setrvačností. To je třeba změnit, nutné je zavedení nových disciplín. Domnívám se, že je třeba změnit jak metodiku práce, tak cíle, které si vzdělávací systém klade, a to právě s ohledem na nové a rychle se měnící potřeby průmyslu.

Vzdělávání se dosud soustřeďovalo na dovednosti, u kterých bylo jasné, že je budeme potřebovat po celý svůj kariérní život a budeme se v nich postupně zlepšovat. Jenže to se teď mění. Schopnosti, které získáte coby student a které postupně pilujete, jak rostou vaše zkušenosti, možná nebudou vůbec třeba.

Naopak je nutné soustředit se na to, že lidé budou muset být schopní své zaměření změnit třeba každých pět nebo deset let. Nepůjde přitom jen o pouhé přizpůsobení se novým trendům, ale o opravdovou změnu z hlediska dovedností. To musí brát vzdělávací systém v úvahu.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou některé konkrétní dovednosti, na které by se měl vzdělávací systém zaměřit, ale v současnosti jim nevěnuje dostatečnou pozornost?

MELLITI: Ve francouzských školách, a domnívám se, že u vás v Česku je to podobné, se vzdělávací systém vůbec nezaměřuje na samotnou digitalizaci, na schopnost fungovat v digitálním světě. Část vzdělávání by se měla soustředit na digitální dovednosti všeho druhu, to je velmi důležité. Navíc je nutné říci, že nejde o to, abychom tyto disciplíny pevně definovali, naopak, musíme se pohybovat v dynamickém prostředí, kde se budou konkrétní vyučované dovednosti často měnit.

LIDOVÉ NOVINY: Lze už dnes říci, jaké nové pracovní pozice budou v budoucnosti existovat, co budou lidé dělat a co naopak už dělat nebudou?

Je třeba změnit jak metodiku práce, tak cíle, které si vzdělávací systém klade, a to právě s ohledem na nové a rychle se měnící potřeby průmyslu

MELLITI: To v současnosti nevíme, ale právě na tom, abychom byli schopni tyto budoucí dovednosti identifikovat, usilovně pracujeme. Ve Francii máme projekt, který se věnuje definování těchto nových pracovních pozic. Především těch, které se objeví v příštích pěti až deseti letech. Tyto pozice přitom vyhledáváme přímo uvnitř jednotlivých firem, nejde o žádnou akademickou debatu. Průmysl musí definovat své potřeby a pracovní trh se jim následně bude muset přizpůsobit.

LIDOVÉ NOVINY: Budou firmy zaměstnance propouštět a nahrazovat je roboty? Kde najdou lidé uplatnění?

MELLITI: Cílem je, aby byli lidé v současných firmách zaměstnáváni na nových pozicích, které teprve vzniknou. To je velká výzva. Není snadné, jak už jsem říkal, tyto pozice identifikovat a zaměstnance na ně připravit. Bude také nutné změnit způsob návrhu nových technologií. Ty bude třeba od počátku z uživatelského hlediska navrhovat tak, aby je mohl používat téměř kdokoli bez rozsáhlého zaškolování.

Nemůže to fungovat jako doposud, kdy se lidé přizpůsobují technologiím a musí se na ně složitě školit To, že nebude podnik muset své zaměstnance trénovat na novou techniku, zvýší i jeho konkurenceschopnost.

LIDOVÉ NOVINY: Nezaměstnanost v průmyslu je v různých zemích velmi odlišná, někde se pracovní síla shání těžce, jinde je jí dostatek. Je cílem budoucího průmyslu zbavit se této nepříjemnosti se sháněním zaměstnanců tím, že bude využívat více technologií namísto lidské práce? A co budou dělat lidé, kteří jsou již teď bez práce?

Vzdělávací systém se vůbec nezaměřuje na samotnou digitalizaci, na schopnost fungovat v digitálním světě. Část vzdělávání by se měla soustředit na digitální dovednosti všeho druhu.

MELLITI: Region od regionu se to může lišit. Záleží to na populaci a ekonomické situaci. Například v Japonsku nebo Jižní Koreji nemají dostatek zaměstnanců pro celý průmysl, takže hledají řešení, která lidi nahradí. Ale ve Francii bude mít dost pracovních sil, naopak je problém pro ně najít uplatnění.

Naším cílem je najít a vytvořit nová pracovní místa. Část z toho budou zaměstnanci čistě v průmyslu, ale část z nových ekonomických příležitostí bude především ve službách, které se stanou důležitou součástí portfolia dnes často čistě průmyslových podniků. Budoucnost přinese nové obchodní modely, kde budou služby hrát zásadní roli, firmy budou nejen dodavateli konkrétních výrobků, ale zároveň poskytovateli s těmito výrobky souvisejících služeb. Ty jim pomohou produkt odlišit od konkurence.

LIDOVÉ NOVINY: To si můžeme snadno představit u automobilek, které možná nebudou auta prodávat, ale spíše je pronajímat. Ale jak budou fungovat třeba některé subdodavatelské firmy?

Průmysl musí definovat své potřeby a pracovní trh se jim následně bude muset přizpůsobit

MELLITI: Tyto firmy se také změní, přidají do svého portfolia služby, jako je údržba nebo sledování kompletního životního cyklu vlastních výrobků. Budou prodávat své produkty, ale zároveň k nim nabízet například technickou podporu po dobu jejich životnosti. Firmy se tomu budou muset přizpůsobit. Samozřejmě, pro některé to platit nemusí a budou nadále pouhými výrobci a dodavateli, ale pro většinu společností to bude směr, kterým se posunou.

LIDOVÉ NOVINY: Bude průmysl budoucnosti více o velkých mezinárodních investicích a spolupráci, nebo o zapojení lokálních zdrojů?

Budoucnost přinese nové obchodní modely, kde budou služby hrát zásadní roli, firmy budou nejen dodavateli konkrétních výrobků, ale zároveň poskytovateli s těmito výrobky souvisejících služeb

MELLITI: Jednou z věcí, kterou se průmysl budoucnosti intenzivně zabývá, je jeho dopad na životní prostředí. Negativní vlivy průmyslu lze mimo jiné snížit tím, že ekologická výroba bude probíhat blíže u samotného zákazníka. Podle mého názoru se tak výroba více rozprostře po celém světě a jsem si opravdu jist, že pozice Číny coby hlavní továrny světa se změní. Nestane se to samozřejmě během příštích pěti let, ale přijde to, Čína svou dominantní pozici ztratí.

LIDOVÉ NOVINY: To se ale Pekingu nejspíš nebude líbit. Jak se sama Čína a jí podobné země musí změnit, aby se trendu větší lokalizace výroby přizpůsobily?

MELLITI: V Číně není zatím zdaleka vyčerpán její konzumní potenciál. Tamní trh pojme mnohem více zboží a čínské firmy se budou muset právě na obsluhování domácího trhu více zaměřit. Dnes se navíc v globální výrobě zaměřuje na specifické produkty, jako je elektronika, pro uspokojení potřeb domácího trhu ale bude muset rozšířit svůj záběr i na jiné obory.

Čínské úřady si tohle uvědomují. Vědí, že nemohou pokračovat stejně jako v minulosti. Ano, najdou se jiné země, které se budou chtít stát novou továrnou světa, ale nedomnívám se, že k tomu dostanou takovou příležitost, jaká se Číně naskytla někdy před 15 či 20 lety.

Tahar Melliti

  • Šéf Aliance průmyslu budoucnosti (Alliance Industrie du Futur) má bohaté zkušenosti, kariéru začínal v roce 1991 coby vědec na Univerzitě Versailles Saint Quentin en Yvelines, odkud přešel do průmyslu.
  • Manažerské pozice zastával u firem jako Varta-Bosch, Valeo, PSA Peugeot-Citroën, pracoval jako poradce v oblasti energetiky a byl i poradcem francouzského ministerstva průmyslu. Alianci průmyslu budoucnosti, což je soukromá organizace zabývající se problematikou takzvaného průmyslu 4.0, vede od roku 2015.

Počet příspěvků: 1, poslední 2.7.2016 02:14 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.