Levnému mobilnímu internetu stále brání vysoké velkoobchodní ceny

Regulátor sice donutil mobilní operátory zlevnit, ceníky ale neplatí pro žádného z necelých 200 jejich konkurentů. Virtuální operátoři jako velkoobchodní partneři tak mají horší podmínky než na maloobchodní úrovni většina firem. Firemní zákazník nakoupí 1,5 gigabytu za zhruba 120 korun, virtuálové v průměru za 290 korun pouze jeden.

Těžkosti s mobilním telefonem – ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Těžkosti s mobilním telefonem – ilustrační foto | foto: Shutterstock
Těžkosti s mobilním telefonem – ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Virtuální operátoři měli zajistit větší výběr a levnější služby už před čtyřmi lety. Nepovedlo se jim to dodnes, přestože média po únorovém vítězoslavném oznámení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), že mobilní operátoři napodruhé poslechli a sníží ceny rychlého mobilního internetu LTE, začala informovat, že takzvaní virtuálové konečně mohou nabízet levná data. Jenže podle samotných virtuálních operátorů je snížení jen na oko a na propagované ceníky nedosáhnou.

„Na českém trhu neexistuje žádný národní virtuální operátor, který nakupuje data za podmínek referenčních velkoobchodních ceníků,“ tvrdí předseda Asociace českých virtuálních operátorů Pavel Humpolík. Jeho slova pro LN potvrdili i mluvčí T-Mobilu, O2a Vodafonu. Během jara sice několik virtuálů představilo balíčky LTE internetu, většinou ale šlo jen o přeprodejce, ke kterým má velká operátorská trojka vlastnické vazby. A beztak nejde o cenově srovnatelné služby.

Poplatky za všechno možné

Nezávislí virtuálové totiž služby nakupují na základě komerčních dohod s operátory. A ti si připočítávají navíc poplatky za všechno možné – od zprovoznění přes propojení až po dodatkové služby. Místo propagovaných 15 haléřů za megabyte dat je tak podle Asociace českých virtuálních operátorů (AČVO) reálná cena okolo jedné koruny plus měsíční poplatek v řádu desetikorun za každou SIM kartu, která LTE využívá.

Nezávislí virtuálové totiž služby nakupují na základě komerčních dohod s operátory. A ti si připočítávají navíc poplatky za všechno možné – od zprovoznění přes propojení až po dodatkové služby.

„Chtěli jsme například, aby se nová SIM karta aktivovala prvním odchozím hovorem nebo odeslanou SMS zprávou, jako to mají některé větší firmy. Ne aby zákazníci aktivovali své číslo pomocí kódu někde na webu. Bylo nám řečeno, že to lze, když zaplatíme pět milionů,“ přiblížil LN finanční náročnost zástupce jednoho z menších virtuálních operátorů, jenž si kvůli citlivým obchodním vztahům přál zůstat v anonymitě.

Referenční nabídky, které operátoři musejí podle závazků z aukce kmitočtů nabídnout, ve skutečnosti platí jen pro virtuály typu Full MVNO, tedy firmy, kterým k poskytování telekomunikačních služeb chybí jen frekvence. A takové na českém trhu nejsou. Tuzemští virtuálové jsou menší a od mobilních operátorů si pronajímají i další technické služby.

Odpovídající cena i závazky

„Referenční nabídka je obecně nastavena tak, že má umožnit ziskové podnikání subjektům srovnatelně efektivním jako hostující operátor. Tomu odpovídají nejen ceny, ale také závazky. Pro menší subjekty tak může komerční dohoda být lepším řešením,“ říká mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. Regulátor si je podle mluvčího ČTÚ Martina Drtiny situace vědom.

Referenční nabídka je obecně nastavena tak, že má umožnit ziskové podnikání subjektům srovnatelně efektivním jako hostující operátor. Tomu odpovídají nejen ceny, ale také závazky. Pro menší subjekty tak může komerční dohoda být lepším řešením.

Na všechny námitky ale odpovídá stejně – referenční nabídka je v pořádku, zbytek bude řešen podle výsledku probíhajícího testu mobilního trhu, který předseda rady ČTÚ Jaromír Novák oznámil na začátku roku. „Síťoví operátoři zároveň mají závazek jednat s dalšími stupni virtuálů. My se můžeme účastnit jako mediátor jednání, jen když nás k němu jedna nebo druhá strana pozve. Případně můžeme na návrh řešit spor, například když firmy chtějí uzavřít nebo změnit smlouvu a dohodnou se o všem, ale ne o ceně. Bohužel, tady nám ale chybí ta aktivita,“ řekl LN Novák.

„Když nějaký virtuál vstoupí do sporu, tak přijde o chleba. Jeden náš člen už to vyzkoušel a okamžitě přišla tvrdá reakce od operátora i akcionářů, protože operátor má s majitelem virtuála i další smlouvy a hrozil jejich vypovězením,“ odmítá doporučení Humpolík z AČVO. Virtuální operátoři jakožto velkoobchodní partneři tak mají ve výsledku horší podmínky, než má na maloobchodní úrovni většina firem. Zatímco firemní zákazník nakoupí podle analýzy AČVO 1,5 gigabytu za zhruba 120 korun, virtuálové nakoupí v průměru za 290 korun pouze jeden.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.