Letošní inflace okolo dvou procent je i cílem ČNB

Po třech letech zasáhlo české peněženky zdražování. Ceny mnohdy až skokově poskočily. Jenže ani do budoucna není vývoj cen pro české zákazníky příznivý. Podle ekonomů má totiž růst cen letos pokračovat stejným tempem.

Do Evropy se vrátila inflace | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Do Evropy se vrátila inflace | foto: Shutterstock
Do Evropy se vrátila inflace | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Salátová okurka zdražila meziročně na více než dvojnásobek, květák skoro o polovinu a třeba zimní bundy o třetinu. Po třech letech zasáhlo české peněženky zdražování. Ceny mnohdy až skokově poskočily, když se v závěru roku vyhoupla inflace z desetin na dvě procenta. Nejvíc se na růstu cen podílejí potraviny a oblečení, více platíme i za benzin a naftu. Vyšší zájem o nové byty se odráží i ve zdražování nemovitostí.

Přesně dvouprocentní inflace je cílem České národní banky. Co dělá radost centrálním bankéřům, ale příliš netěší zákazníky. Ti si však budou muset zvyknout. Podle ekonomů má totiž růst cen letos pokračovat stejným tempem. „Očekáváme, že inflace se tento rok bude držet nad dvěma procenty. Na začátku roku ji ještě pravděpodobně zbrzdí nižší ceny plynu pro domácnosti,“ říká Viktor Zeisel z Komerční banky. Dvouprocentní růst spotřebitelských cen pak očekává i David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Vnější vlivy

Na vině je paradoxně dobrá ekonomická situace Česka, růst mezd a díky tomu zvýšená poptávka mezi lidmi, kteří si mohou dovolit platit i kupovat víc. V případě oblečení to potvrzuje marketingový ředitel řetězce H&M Radim Pelánek: „Poslední tři roky byly po dlouhé době největší co do meziročního růstu obratu v oděvním průmyslu.“

Mimo českou ekonomiku mají největší dopad na zdražování, zejména potravin, vnější vlivy. Klíčovými jsou počasí a s ním související úroda, ale i rozhodnutí světových státníků.

Mzdy nerostou jen zákazníkům. Zaměstnancům musejí přidat i sami prodejci, což jim zvyšuje náklady, které promítnou do cen. Přirozeně se ale snaží i víc vydělat. „Obchodníci měli zájem maximalizovat zisk a využili vhodné příležitosti,“ míní Jiří Česal, ředitel Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu.

Mimo českou ekonomiku mají největší dopad na zdražování, zejména potravin, vnější vlivy. Klíčovými jsou počasí a s ním související úroda. „Nepříznivé klimatické podmínky – povodně, sníh a nízké teploty – se projevují na omezené dostupnosti například rajčat, okurek, paprik nebo jarní zeleniny,“ říká Václav Koukolíček z Teska. Situace je letos ještě horší, protože špatné počasí zasáhlo Evropu i severní Afriku.

Na stav naší peněženky ale mohou mít vliv i rozhodnutí světových státníků. „Souvisí to i s geopolitickou situací. Dopad mohou mít třeba sankce pro Rusko, které poslaly ceny dolů, nyní se však zase vracejí,“ potvrzuje Zeisel. Ceny by mohlo zásadně ovlivnit i zpřetrhání obchodních vazeb s Čínou, jímž hrozí nový americký prezident Donald Trump. Ceny zboží z dovozu pak zřejmě stoupnou po uvolnění kurzu koruny, které plánuje ČNB do poloviny roku.

Zeleninu zdražilo počasí

V porovnání cen mezi prosincem 2015 až 2016 nejvíce narostly především ceny potravin a oblečení. „Jev souvisí s úrodou nejenom u nás, ale i v okolních zemích, ale trochu také s geopolitikou – vliv sankcí na Rusko poslal ceny dolů, nyní se však zase vracejí,“ vysvětlil pro LN Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky.

Hlouběji do peněženky museli sáhnout obyvatelé České republiky především při nákupu zeleniny, konkrétně salátových okurek a květáku. Zatímco v prosinci 2015 mohli zákazníci zaplatit za kilo okurek 34 korun, v prosinci loňského roku se cena zvýšila o 109 procent. Na účtence tedy byla vystavena cena až 71 korun. Dále se zdražování týkalo i cukru, eidamského sýra, másla nebo lososových filetů.

Nepříznivé klimatické podmínky

„Důležitou roli v tomto případě hraje řada faktorů, jako je počasí v celé jižní Evropě. Nepříznivé klimatické podmínky – povodně, sníh a nízké teploty – se projevují na omezené dostupnosti některé zeleniny, například rajských jablek, okurek, paprik nebo jarní zeleniny,“ informoval o nepříznivém vlivu počasí na tuzemské ceny Václav Koukolíček, tiskový mluvčí supermarketu Tesco. A dodal: „V minulosti se v případě nepříznivého počasí v jedné zemi dalo zboží objednat ze země druhé. Letos ale byly nepříznivé klimatické podmínky napříč celou jižní Evropou i v části severní Afriky.“

V Česku, kde jsou spotřebitelé zvyklí na dostupnost čerstvé zeleniny a ovoce i na konci ledna, najednou nacházejí regály s ovocem poloprázdné nebo ceny zvýšené na úroveň velmi nepříznivou pro rodinný rozpočet. Oblasti v jižní Francii, Itálii nebo Řecku jsou zasaženy velkými mrazy. Britský deník Guardian označil současný stav zemědělství v jižní Evropě za cuketovou krizi.

Na konci ledna se obvykle pole španělských zemědělců zelenají čerstvou zeleninou, jež by v tuto chvíli byla připravena na cestu do evropských supermarketů. Hlávky brokolice se však nyní skrývají pod vrstvou bílého sněhu. Místní farmáři se s podobně nepříznivými klimatickými podmínkami setkali naposledy v osmdesátých letech.

Španělské problémy

Poslední tři roky jsou však pro tamní zemědělce extrémní. Jejich pole s paprikami, rajčaty a artyčoky sužovalo tři léta sucho, v prosinci pak byla vystavena dlouhotrvajícímu dešti a nyní je zasypal sníh. Právě pole zemědělců v jižním Španělsku, konkrétně oblasti Valencia, Murcia a Almeria, zásobují z 80 procent koše evropských supermarketů čerstvou zeleninou během zimních měsíců.

Španělská vláda uvedla, že cena lilku se během první poloviny ledna zvýšila o 132 procent, rajčat o 45 procent. Zemědělská asociace Asaja zmiňuje, že cena za kilo cuket vzrostla z 1,10 eura na 4,02 eura. Zelenina se bude za zvýšenou cenu prodávat pravděpodobně až do jara. Ve Španělsku však silným mrazům podlehly i sazenice.

Zdražování se při porovnání cen za roky 2015 a 2016 týkalo i dalších potravin. Krystalový cukr zdražil průměrně o 29 procent, cihla eidamského sýra a čerstvé máslo o 20 procent. „Vývoj cen mléčných výrobků, tedy másla, eidamu, případně smetany, vychází z pohybu cen na komoditních položkách a závisí na výrobcích. Před Vánoci nákupní ceny másla tak výrazně vzrostly, že prodejní ceny nebylo možné adekvátně navýšit,“ řekla LN Zuzana Loudová, prodejní manažerka online supermarketu Koloniál.

Vysoké ceny oděvů

V segmentu oblečení nejvíce podražilo zimní oblečení, konkrétně pánské a dětské zimní bundy. Zatímco v zimě 2015 bylo možné koupit zimní bundu průměrně za 1866 korun, o dvanáct měsíců později se její cena vyšplhala na 2458 korun. Zdražování se však dotklo i vycházkové obuvi nebo dámských plavek, jejichž cena se průměrně zvedla o 132 korun.

„Bezprostřední stimuly pro růst cen tohoto zboží bych shrnul do tří vlivových okruhů. První je celkový výrazný růst mezd, který se týkal jak výroby, tak dopravy i obchodu. Dále musíme zmínit v důsledku zvyšování mezd větší koupěschopnost obyvatel a nakonec nesmíme zapomenout, že ani obchodníci měli v předvánoční době zájem maximalizovat svůj zisk a využili vhodné příležitosti, aby jej realizovali,“ popsal vývoj zvyšujících se cen oblečení Jiří Česal, výkonný ředitel Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu.

Za vysokými cenami oděvů jsou také zvyšující se nároky na kvalitu. „Obecně pozorujeme trend, kdy čeští muži jsou ochotni kupovat dražší zboží. Na to reagují i levnější značky tím, že na své kvalitě přidávají, ať už lepšími materiály, nebo novými prémiovými řadami, kterými uspokojí i náročnějšího zákazníka, a tím se logicky zvyšuje cena produktů,“ řekla LN Andrea Burgerová, mluvčí online prodejce oblečení Zoot. „Dochází též ke zdražování materiálů, jak kůže, tak syntetiky a komponentů.“

I v jarních měsících

Podle marketingového ředitele H&M pro Českou republiku Radima Pelánka je za vyšší cenou především rostoucí ekonomika a trend růstu obratu v oděvním průmyslu. „Poslední tři roky, a to především roky 2014 a 2015, byly po dlouhé době největší co do meziročního nárůstu obratu v oděvním průmyslu,“ uvedl Pelánek.

Ostatní řetězce se však k tématu zdražování nechtějí vyjadřovat. „Vývoj cen na trhu nekomentujeme,“ uvedla pro LN Zuzana Holá, tisková mluvčí společnosti Lidl. „Nicméně můžeme říci, že do tvorby cen textilu, stejně jako jiných výrobků, se promítá řada faktorů – například cena surovin, konkurence, aktuální trendy a poptávka.“

Zdražování produktů na ramínkách však nezatěžuje jen české peněženky. Vysoké ceny zasáhly i Britské ostrovy, kde zdražování přisuzují změnám počasí. Howard Archer, ekonom z londýnské společnosti IHS Markit, BBC řekl, že cena oblečení je vyšší z důvodu nízkých slev zimního sortimentu.

Výdaje za výbavu šatníku a kredence jsou tak nyní ovlivněny rozmary počasí, jehož výkyvy nelze do budoucna s jistotou určit. Krize zemědělců pěstujících zeleninu se bude pravděpodobně promítat do jarních měsíců, než budou tuzemské prodejny schopny pokrýt poptávku výpěstky lokálních farmářů. Stejně vysoké jako výdaje za základní potraviny pravděpodobně zůstanou i účtenky za ošacení, neboť výroba v Asii je dražší a zvyšující se zájem spotřebitelů o módní oblečení neváhají výrobci využít.

Karolína Krupková



Počet příspěvků: 1, poslední 24.2.2017 12:59 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.